Mikojan-Gurevič
Články
Letecké souboje vždy přitahovaly pozornost. Od dob první světové války byly jejich účastníci považováni za hrdiny, psali se o nic příběhy a stávali se idoly celých generací. Realita leteckých bojů je však mnohem prozaičtější. Ať byla motivace pilotů k boji jakákoli na jedné straně stál vždy vítěz a na druhé poražený ve zmrzačeném nebo hořícím letounu padajícím k zemi. Tento seriál se zabývá souboji od jejich začátku po moderní dobu, kdy obloze neochvějně vládnou proudové motory.
Stručná historie operačního nasazení letounů Mikojan-Gurevič MiG-17 v řadách letectva VDR.
SSSR vyvinul koncem šedesátých let výkonný stíhací letoun MiG-25. Tento letoun neměl být původně exportován, ale po tom co poručík Viktor Bělenko přelétl s jedním MiGem-25P na základnu Hakodate v Japonsku, nebylo co tajit. Letoun byl uvolněn pro export. Tak přestože nikdy nedošlo ke konfliktu velmocí, měl MiG-25 možnost utkat se, nad Libanonem, se svým protějškem, americkým F-15. I když oba letouny létaly pod výsostnými znaky jiných zemí.
Během agrese v Afghánistánu mohlo sovětské a afghánské vládní letectvo operovat proti povstaleckým jednotkám odpůrců režimu téměř beztrestně, protože ve vzduchu nemělo protivníka. Přesto nad tímto bojištěm došlo k vzdušným bojům. A sovětské a afghánské letectvo při nich utrpěly ztráty.
Když autu dojde palivo těsně před čerpací stanicí, můžete ho k ní dotlačit. Ale co dělat, když se totéž stane letadlu za letu? Navíc proudové stíhačce, nejmodernějšímu výtvoru své doby... no přeci totéž. Tlačit.
Nejlepší pilot, kterého Risner ve svém životě potkal, nebyl Američan, ale pilot MiGu-15, se kterým se pustil do souboje. Do souboje, který v konečném důsledku přinesl ztráty na obou stranách.
Ve většině západních publikací se uvádí, že k prvnímu nočnímu souboji a sestřelu proudových stíhaček došlo během bojů v Koreji, konkrétně 3. listopadu 1952. Druhá strana naproti tomu sestřel jednoznačně popírá. Porovnáním dostupných údajů vyjde najevo řada nejasností, která z této události činí poměrně kontroverzní záležitost.
Irak - krajina, ktorá počas vlády Saddáma Husajna disponovala štvrtou najpočetnejšou armádou sveta, disponovala okrem veľkého množstva obrnenenj techniky aj veľkým množstvom bojoých lietadiel. Preto je zarážajúci fakt že bojová aktivita Irackého letectva od roku 1991 bola mizivá. Nasledujúce fotografie možno odhalia, kam ukryl Saddám Husajn svoje lietadlá...
Letoun U-2 létá od poloviny padesátých let. Přestože příští rok oslaví půl století od svého prvního vzletu, zatím se do „důchodu“ nechystá. Důvod je prostý. Jakkoli by se, v době satelitů, mohla konstrukce pocházející z minulého století zdát zastaralá, pravdou zůstává, že letoun je spolehlivou platformou pro řadu průzkumných systémů. Proti satelitům je mnohem operativnější a levnější.
Historie služby prvního letounu řady Mig v československém letectvu.
Bilance provozu (1952 - 1959).
Bilance provozu (1960 - 1974).
Zbarvení, kamufláže, takticko-technická data.
Historie služby prvního "přepadového" stíhače řady Mig v československém letectvu.
Až dosud jsem se ve svých článcích zabýval souboji, ve kterých byla na vítězné straně technika západní provenience. Abych nevypadal zaujatě, budu se v tomto článku věnovat souboji, ve kterém se role obrátily.
Historie služby prvního nadzvukového stíhače řady Mig v československém letectvu.
Zbarvení, kamufláže a takticko-technická data Migu-19.
Na začátku 30. let byli představitelé sovětského letectva spokojeni. Do výzbroje přicházely moderní stíhací dvouplošníky I-15, záhy následované převratným jednoplošníkem I-16 se zatahovacím podvozkem. Šéf konstrukční kanceláře Nikolaj Polikarpov si právem užíval pověsti „krále stíhačů". Pak přišla válka ve Španělsku a vše bylo jinak.
Historie služby prvního dvoumachového letounu řady Mig v československém a českém letectvu.
Služba v československém a českém letectvu.
Bilance provozu Mig-21 (1972-1987).
Bilance provozu Mig-21 (1988-2000).
Služba v československém a českém letectvu.
Služba v československém a českém letectvu.
Služba v československém a českém letectvu.
Služba v československém a českém letectvu.
Služba v československém a českém letectvu.
Služba v československém a českém letectvu.
Služba v československém a českém letectvu.
Služba v československém a českém letectvu.
Služba v československém a českém letectvu.
Služba v československém a českém letectvu.
Služba v československém a českém letectvu.
Historie služby prvního letounu řady Mig s měnitelnou geometrií křídel v československém a českém letectvu.
Historie služby prvního letounu řady Mig s měnitelnou geometrií křídel v československém a českém letectvu.
Historie služby prvního letounu řady Mig s měnitelnou geometrií křídel v československém a českém letectvu.
Historie služby prvního letounu řady Mig s měnitelnou geometrií křídel v československém a českém letectvu. Tentokrát se zaměřením na kamufláže, zbarvení a znaky.
Historie služby prvního letounu řady Mig s měnitelnou geometrií křídel v československém a českém letectvu. Tentokrát se zaměřením na kamufláže, zbarvení a znaky.
Historie služby prvního letounu řady Mig s měnitelnou geometrií křídel v československém a českém letectvu. Tentokrát se zaměřením na kamufláže, zbarvení a znaky.
MiG-29 byl, stejně jako většina ruských letadel vytvořen jako více-méně jednoúčelová zbraň. Jeho primární úlohou byl vzdušný boj. Jenže časy se mění a zájemců o jednoúčelové letouny je jako šafránu. Pro přežití je nezbytně nutné vyjít vstříc požadavkům trhu a ten chce univerzální letouny. To platí i pro RSK MiG.
V okamžiku vypuknutí nepřátelství mezi Sovětským svazem a Německem byly MiGy-1, respektive MiGy-3 prvními a nejpočetnějšími stíhačkami nové generace. Piloti MiGů museli bojovat o záchranu země a vedení konstrukční kanceláře o záchranu výroby. Volné prostředky země byly po sérii drtivých porážek omezené a konkurence velká.
Nově etablovaná konstrukční kancelář OKB-155 Mikojan-Gurjevič měla koncem roku 1940 plné ruce práce se zahájením výroby letounu I-200, známějšího pod vojenským označením MiG-1. Ten se však na výrobní lince dlouho neohřál a záhy byl nahrazen upraveným letounem s označením MiG-3.
Prototyp záchytného stíhacího letounu E-150 vznikl v druhé polovině padesátých let. Do výzbroje sovětského letectva nakonec zařazen nebyl, ale poznatky z jeho vývoje se uplatnily při konstrukci typu MiG-25.
MiG-25 „Foxbat“ bol vyvinutý cez Studenú vojnu. Počas 50. a na začiatku 60. rokov postavili Spojené štáty množstvo ťažkých nadzvukových bombardérov, ktoré mohli na Sovietsky zväz zaútočiť jadrovými bombami. Sovietsky zväz vynaložil enormné úsilie na vývoj lietadla, ktoré by bolo schopné zadržať americké bombardéry. „Foxbat“ svojim dizajnom natoľko zaskočil amerických stratégov, že tí okamžite dali signál k vývoju novej generácie amerických stíhačiek.
Počas 60. rokov sa západ stále viac sústreďoval na taktiku hĺbkových útokov, čo znamenalo veľkú hrozbu pre Sovietsky zväz. Bol to hlavný dôvod pre vývoj nového lietadla. V roku 1968 sa Sovietsky zväz rozhodol pokračovať vo vývoji MiGu-25. Nové lietadlo malo byť oveľa efektívnejšie ako Foxbat. Mikojanova konštrukčná kancelária chcela najskôr postaviť úplne nové lietadlo s delta krídlom alebo krídlom s meniteľnou geometriou...
MiG-29, v kódu NATO Fulcrum, byl reakcí na novou generaci amerických stíhacích letadel „lehké“ kategorie, tedy typů F-16 a YF-17 (z něhož později po velkých změnách projektu vznikl poněkud větší F/A-18), požadovanou ve specifikaci konkurzu na nový bojový letoun z roku 1969.
V tomto souboji se utkaly dvě dvoumachové stíhačky – každá reprezentující jinou konstrukční školu. Přesto byly jejich výkony takřka shodné. V konečném důsledku boj rozhodla lepší taktika a výcvik pilotů. Samotné výkony letounu nehrály rozhodující roli.
V minulém díle jsme se seznámili s vývojem dvojice dvoumachových stíhaček, které se utkaly v souboji na Blízkém východě. Ale letoun sám nic neznamená. Důležitá je také jeho výzbroj. Jak daleko šla podoba v tomto případě?
V minulém díle jsme se seznámili s vývojem a parametry dvojice dvoumachových stíhaček, které se utkaly v souboji na Blízkém východě. Situace v oblasti byla dlouhodobě vyostřená, takže se dalo s poměrně vysokou mírou pravděpodobnosti předpokládat, že na sebe oba konkurenční stroje brzy narazí v leteckém souboji. A vybojovat vítězství nebylo snadné, protože šance byly vyrovnané.
Den otevřených dveří na zTL Čáslav.
V tomto článku bych chtěl seznámit zájemce se skutečností o tom, jak a kdy se tyto první nadzvukové letouny objevily u našeho letectva. V posledních dvaceti pěti letech se to obecně popisuje jinak, než to bylo ve skutečnosti. Nevím, kde a kdo první přišel s tím, že MiG–19P přišel do republiky v bednách. Toto bylo poprvé publikováno v r. 1991 v Edici Triada a od tohoto data to dále všichni stejně chybně uvádějí. Těchto publikací, včetně knih je povícero.
Ve skutečnosti letouny MiG–19P přeletěly a přistály na letišti ve Kbelích.
Témata
Podkategorie