Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight:
? kg
? lb
Rozpětí: Wingspan:
15.300 m
50ft 2,33in
Délka: Length:
10,875 m
35ft 8,25in
Výška: Height:
3,400 m
11ft 2in
Plocha křídla: Wing Area:
38,9 m2
418.72 ft2
Plošné zatížení: Wing Loading:
195,501 kg/m2
40.04 lb/ft2
Pohon: Propulsion:
Kategorie: Category:
pístový
piston
Počet motorů: Number of Engines:
2
Typ: Type:
Mikulin AM-37 kapalinou chlazený přeplňovaný vidlicový dvanáctiválec o vzletovém výkonu 1 030 kW (1 400 k), nominální výkon 1 030 kW (1 400 k) v h= 5 800 m, maximální výkon 1 103 kW (1 500 k) v h= 6 000 m. Vrtule trojlistá stavitelná AV-5L-114 o průměru 3 100 mm, brzy byla nahrazena čtyřlistou stavitelnou vrtulí AV-9B-L-149 o průměru 3 000 mm.
Mikulin AM-37 twelve-cylinder supercharged liquid-cooled vee engine rated at 1,381 hp for take-off, nominal power 1,381 hp at 19,030 ft and maximal power 1,479 hp at 19,685 ft, driving a three-blade variable-pitch AV-5L-114 propellers of 10ft diameter and later a four-blade variable pitch AV-9B-L-149 propellers of 9ft 10in diameter.
Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity:
2 709 l
596 UK gallons (715.6 US galllons)
Výkony: Performance:
Maximální rychlost: Maximum Speed:
610 km/h v 6800 m
379 mph in 22310 ft
Cestovní rychlost: Cruise Speed:
? km/h v ? m
? mph in ? ft
Rychlost stoupání: Climb Rate:
15,5 m/s
3051.2 ft/min
Čas výstupu na výšku: Time to Climb to:
5,5 min do 5000 m
5,5 min to 16404 ft
Operační dostup: Service Ceiling:
10900 m
35761 ft
Dolet: Range:
? km
? mi
Maximální dolet: Maximum Range:
2260 km
1404.3 mi
Výzbroj: Armament:
1x pevný kanón VJa-23 ráže 23 mm pod přídí s 200 granáty, 2x pevný kulomet UBS ráže 12,7 mm v kořenech křídel, každý se zásobou 300 nábojů a 4x pevný kulomet ŠKAS ráže 7,62 mm, 1 000 nábojů pro každý. Pumový náklad: do 1 000 kg (musel být demontován kanón)
One fixed forward-firing 0.91 inch VYa-23 cannon with 200 rounds in a beneath the nose, two fixed forward-firing 0.5 inch UBS machine-guns 300 rpg in a wing root and four fixed forward-firing 0.3 inch ShKAS machine-guns 1,000 rpg mounted in the wings. Bomb load: Up to 2,200 lb when dismounted VJa-23 cannon.
Uživatelské státy: User States:
-
-
Poznámka: Note:
Sovětské letectvo pořebovalo doprovodné stíhačky pro své bombardéry Pe-8, v roce 1940 vyzvalo konstrukční kanceláře, aby předložily své návrhy. Ještě v tomto roce byly tyto návrhy předloženy jednalo se o tyto projekty Grušin Gr-1, Tairov Ta-3, Polikarpov TIS a Mikojan-Gurevič DIS, továrně označený jako Izdělije T.
The Product designation Izdeliye T, the design of a DIS {Dalniy istrebitel soprovozhdenya), or long-range escort fighter, began in 1940. Competing proposals being the Grushin Gr-1, Polikarpov TIS and Tairov Ta-3. The first prototype MiG DIS-200 was was powered by two 1,400hp engines Mikulin AM-37.
Zdroje: Sources:
Yefim Gordon and Dmitri Khazanov, Soviet Combat Aircraft of the Second World War, Volume One, Single-Engined Fighters, Earl Shilton, Leicester, UK, Midland Publishing, 1998, ISBN 1-85780-083-4. Yefim Gordon and Dmitry Komissarov, OKB Mikoyan, A History of the Design Bureau and its Aircraft, Hinckley, England: Midland Publishing, 2009, ISBN 978-1-85780-307-5. Bill Gunston and Yefim Gordon, MiG Aircraft sience 1937, Putnam Aeronautical Books, an imprint of Brassey´s OK Ltd. ISBN 0-85177-884-4 L+K č. 5/1976, Letadla 39-45, Mikojan-Gurjevič DIS, Václav Němeček http://www.airwar.ru/enc/fww2/mig5t.html http://www.ctrl-c.liu.se/misc/ram/dis.html archiv autora
Krátce před válkou se do výzbroje sovětského letectva zaváděly nové strategické bombardéry Pe-8. Sovětské letectvo až tehdy došlo ke zjištění, že nemá vhodnou doprovodnou stíhačku, která by alespoň částečně vyhovovala doletem. Ke konstrukci těchto poprovodných stíhaček byli vyzváni N. N. Polikarpov, OKB Mikojana a Gureviče (OKB-155) dále konstruktéři Grišin a Tairov. Posledně jmenovaný navrhl Tairov Ta-3, Grišin postavil svůj první letoun GR-1, N. N. Polikarpov vytvořil projekt TIS (Ťaželyj istrebitěl soprovožděnija) těžký stíhací doprovodný.
Nás bude zajímat dílo OKB Mikojana a Gureviče, kteří předložili projekt Dvuchmotornyj Istrebitěl Soprovožděnija, tedy DIS. Pilotní kabina byla téměř na náběžné hraně křídla a tak zaručovala poměrně dobrý výhled. Motory byly použity vidlicové dvanáctiválce AM-37. Letoun byl zalétán v době přepadení SSSR.
Sovětské letectvo však tehdy potřebovalo v prvé řadě frontová letadla, a tak byl projekt DIS odložen. Arťom Mikojan se k němu vrátil po evakuaci a upravil projekt na doprovodný, bitevní, bombardovací a torpédový letoun. Mikulinovy motory již nebyly k dispozici, tak bylo použito, na základě příkazu, nových Švecovových čtrnáctiválců AŠ-82F o vyšším výkonu a nižší výškovosti. Zkoušky nebyly zcela dokončeny a ač byl stroj doporučen pro sériovou výrobu, stavěn nebyl, protože všechny úkoly dokázal splnit již vyráběný Pe-2. Pro případ, že by se letoun DIS dostal do sériové výroby, bylo mu vyhrazeno označení MiG-5.
