Kořeny hlavní verze P-12, P-12E, byly v Boeingu Model 218, soukromém stroji, na kterém firma testovala nové konstrukční prvky. V podstatě šlo o P-12B s kovovým poloskořepinovým trupem, který firma prvně otestovala na XP-15, a hřbetem přecházejícím v opěrku hlavy. Směrovka byla původně shodná s P-12B, později byla nahrazena vyšší a oblejší.
Nejnovější články
Na konferenci Arcadia, která se konala krátce po vypuknutí tichomořské války, bylo sice stanoveno, že prvořadý úkol pro americké ozbrojené síly bude vypořádání s Německem, ale zdaleka ne všichni vysocí američtí důstojníci byli tohoto názoru. Asi nejvýznamnějším odpůrcem defenzivní strategie v Tichomoří byl vrchní velitel amerického vojenského námořnictva admirál E. J. King. King nemohl proti koncepci války, přijaté nejvyššími místy vystupovat otevřeně, to by se byl stal pro prezidenta Roosevelta jako velitel námořnictva neúnosným. Proto zvolil v Pacifiku takzvaně obranně-útočnou strategii. Podlé této teorie, nebylo možno poskytnout nepříteli čas, aby se na nově získaných územích v jižním Tichomoří pevně usadil a vybudoval tam silné námořní a letecké základny.
7. 8. 1942 v dopoledních hodinách se Japonci, informovaní o americkém výsadku na Tulagi a Guadalcanalu, rozhodovali, jak udeřit na americké expediční síly. Velitel oblasti viceadmirál Guniči Mikawa jednal okamžitě. Narychlo shromáždil v přístavu Rabaul na ostrově Nová Británie skupinu šesti dopravních lodí, na které nechal nalodit několik set mužů a zásoby a v nedostatečném doprovodu jednoho torpédoborce uskupení urychleně odeslal ke Guadalcanalu.
Tokijský hlavní stan zpočátku považoval spojenecké vylodění v jižních Šalomounech za epizodní záležitost v rámci svých strategických zájmů v Tichomoří. Situace se změnila v okamžiku, kdy Američané uvedli v krátké době do provozu Hendersonovo letiště, neboť v tu chvíli si Tokio uvědomilo, že ztratí-li Guadalcanal natrvalo, tamní letecká základna podstatně oslabí japonské pozice v celé oblasti.
Dne 1. 9. 1942 začaly vyloďovací čluny z útrob dopravní lodi Betelgeuse, která právě připlula ze základny Noumeé na Nové Kaledonii na příkaz viceadmirála Ghormleyho, velitele jihotichomořské oblasti, převážet na břehy ostrova Guadalcanal na 390 mužů z 6. praporu mořských včel a s nimi ženijní materiál, dva buldozery a šest 127mm pobřežních děl. Mnoho námořních pěšáků, kteří pomáhali s vyloděním anebo jen tak přihlíželi v přístavišti, pozorovalo se zájmem, jak z člunů vystupují vojáci, kteří nebyli zrovna mladí a mnozí již s vlasy prokvétající šedinami a vyzařující sebejistotu zkušených mužů...
Francouzský vojevůdce a státník, císař v letech 1804–1814 a poté sto dní na přelomu jara a léta 1815. Během Velké francouzské revoluce udělal závratnou kariéru: ve 24 letech byl generálem, krátce po třicítce prvním mužem ve státě a na vrcholu své moci ovládal většinu západní Evropy. Rychlý byl i jeho pád; závěr života strávil ve vyhnanství. Napoleon bývá vzorem vojevůdcovských schopností a cílevědomosti, na druhou stranu však projevoval lhostejnost k lidem, v nichž viděl jen prostředky svých cílů. Dokázal národ vybičovat k nesmírnému úsilí, ovšem za cenu obrovských obětí na lidských životech. Jen francouzských občanů během napoleonských válek zahynulo více než milion.
Na jaře roku 1798 Napoleon Bonaparte chystal velkou invazi do Egypta. Direktorium v jeho osobě cítilo hrozbu, proto ochotně dalo k tomuto tažení svolení. Smyslem této akce bylo odříznout Anglii od jejích kolonií a ohrozit kolonie v Indii.
HMS Ark Royal byla první lodí navrženou a postavenou jako nosič hydroplánů. Za první světové války se Ark Royal účastnila gallipolské kampaně na počátku roku 1915 a její letouny prováděly letecké průzkumné a pozorovací mise. Její letouny později podporovaly britské jednotky na makedonské frontě v roce 1916, než se vrátila do Dardanel, aby působila jako zásobovací loď pro všechny hydroplány operující v oblasti. V lednu 1918 několik jejích letounů neúspěšně zaútočilo na německý křižník SMS Goeben, když vyplul z Dardanel, aby zaútočil na spojenecké lodě v oblasti. Později v roce loď oblast opustila, aby podpořila hydroplány provádějící protiponorkové hlídky nad jižním Egejským mořem.
Schneider byl inspirován potřebou překonat patovou situaci zákopové války, která na západní frontě panovala po většinu Velké války. Byl navržen speciálně k otevírání průchodů pro pěchotu skrz ostnaté dráty a následnému potlačování německých kulometných hnízd.
AMX-40 byl francouzský tank vyvinutý společností GIAT v posledních fázích studené války jako exportní tank, který nahradil starší AMX-32. AMX-40 byl navržen jako levný tank orientovaný na armády s menšími rozpočty na obranu, měl lehce pancéřovanou korbu a dobrou pohyblivost s výkonným 120mm kanónem. Nebyl o něj však zájem, takže projekt byl v roce 1990 zastaven.
Starší články
Používáte adBlock? Obtěžují vás reklamy? Nás také, ale bez nich tento server udržet v provozu nejde. Nabízíme vám ale možnost prohlížet naše stránky zcela bez reklam i bez adBlocku!
Dňa 29. marca 1943 odštartovali rotník Jančovič a rotmajster Cyprich na pohotovostný let proti sovietskym bombardérom. Boj sa preniesol až nad Azovské more, kde boli slovenskí stíhači napadnutí skupinou stíhacích LaGG-3. Jančovičov Bf 109 G-2 bol nepriateľskou paľbou ťažko poškodený, pričom aj Jančovič utrpel ťažké poranenie na ľavej nohe. Podarilo sa mu doletieť až na pobrežie kde núdzovo pristál,
Novozélanďan, který sloužil jako vysoký důstojník RAF. Byl veteránem z ANZAC Gallipoli a velitelem královského letectva za druhé světové války a byl pověřen velením 11. skupiny RAF - skupiny zodpovědné za obranu jihovýchodní Anglie a Londýna. Vzhledem ke strategickému významu a geografické poloze vůči náletům Luftwaffe nesla Parkova skupina hlavní tíhu bitvy o Británii.
„Pokud někdo vyhrál bitvu o Británii, pak to byl on. Nevěřím, že je doceněno, jak moc tento jediný muž svým velením, klidným úsudkem a schopnostmi přispěl k záchraně nejen této země, ale i světa“. Lord Tedder.
Kontrakt na nákup 40 francúzskych ľahkých tankov Renault 35 medzi bulharskou armádou a nemeckou firmou AGK, Berlin bol podpísaný 23.4.1941. Bulhari za tovar zaplatili 2.377.280 ríšskych mariek.
V roce 1947 převzal SSSR z kořisti po italském loďstvu bitevní loď "Giulio Cesare" a pod jménem "Novorossijsk" ji zařadil do Černomořské floty se základnou v Sevastopolu. Tam také večer 28. října 1955 loď po jednodenním dělostřeleckém cvičení zakotvila. Jelikož kapitán Kuchta byl na dovolené, kotevní manévr řídil jeho zástupce komandér-poručík Churšudov. Neměl loď v ruce, špatně odhadl její délku a dobu spouštění kotvy. Výsledkem bylo, že "Novorossijsk", jehož příď držela kotva, ležel zádí mnohem blíže k zadní vyvazovací bóji než obvykle. Nicméně Churšudov se domluvil s technickou obsluhou základny, že pozice bitevní lodi bude korigována až ráno.
Boeing P-26 byl první jednoplošný stíhací letoun, který byl přijat do vojenského letectva Spojených států amerických. Letoun byl vyvinut jako nástupce úspěšného stíhacího dvouplošníku Boeing P-12. Prototyp absolvoval první lety již roku 1932 a byl prakticky ihned sériově vyráběn. Před druhou světovou válkou byl však již zastaralý a sloužil v USA pouze jako cvičný. Mezi piloty byl oblíben a vysloužil si přezdívku Peashooter. Účastnil se bojů v Číně a na Filipínách.
Jeden z hlavních tvůrců čs. hraničního opevnění, ruský legionář, generál čs. armády a nacistický vězeň.
Již od roku 1915 se americké námořnictvo zajímalo o vývoj nepilotovaného letounku, použitelného jako "létající bomba" či "vzdušné torpédo". Armáda nejevila o podobný projekt zájem, když ale v listopadu 1917 proběhly úspěšné testy stroje Curtiss N-9 vybaveného Sperryho autopilotem, přítomní zástupci armády začali prosazovat vlastní projekt.
František vedl s napoleonskou Francií několik válek, v nichž zaznamenával střídavě zisky i ztráty - těch však bylo nepoměrně víc. Po prohrané bitvě u Slavkova v prosinci 1805 musel vítězi odstoupit Benátsko, Dalmácii a Tyrolsko.
Archivní články
Představujeme sekci valka.cz:
Podkategorie
