Server o vojenství a historii

Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003

1. Identifikace příčin války

Na prvním místě bývá při hledání příčin irácké války zmiňována snaha USA demonstrovat politickou a vojenskou sílu svržením nejprve vlády Tálibánu v Afghánistánu a následným sesazením Saddáma Husajna z čela Iráku. Podnětem k těmto dvěma vojenským operacím (Trvalá svoboda a Irácká svoboda) byly teroristické útoky provedené pod vedením teroristické skupiny Al-Káidy 11. září 2001. Proč byl vybrán právě Irák jako druhý cíl invaze, vysvětluje Jan Hallenberg a Håkan Karlsson tím, že svrhnout „nenáviděný“ Saddámův režim bylo v zájmu USA již delší dobu, ale až útoky z 11. září umožnily jeho realizaci. Vedle toho invaze do Iráku znamenala další možnost předvést americkou sílu a připravenosti obhájit své dominantní postavení v mezinárodním systému.

Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003

2. Bezpečnostní příčiny války v Iráku

Útoky z 11. září ukázaly, že žádná země není nedotknutelná, a že výjimkou není ani taková supervelmoc, jako jsou Spojené státy americké. Tím, že vyšla najevo jejich zranitelnost, došlo zároveň i k narušení image silného státu, který je schopen ochránit svůj lid před nebezpečím. Nastala situace, kdy si Američané začali klást otázku, proč zrovna je postihla tragédie „černého září" a na představitelích státu a vládě bylo nalézt odpověď. Bylo nutné ukázat světu, že ačkoliv teroristické útoky USA tvrdě zasáhly, je tato země připravená postavit se nepřátelům a schopná uhájit bezpečnost amerického lidu. Odpovědí na útoky tak mělo být předvedení americké síly, ochoty jít do války a zastrašení ostatních potenciálních nepřátel.

Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003

3. Politické příčiny války v Iráku

Vítězství studené války i války v Perském zálivu vzbudilo v americké společnosti pocit neochvějné bezpečnosti, kdy se jakékoli ohrožení amerického národního zájmu či amerického obyvatelstva samotného zdálo být takřka nemožné. Až tragédie 11. září prolomila tuto iluzi o absolutní bezpečnosti. Ztráta oné jistoty navozené minulými americkými úspěchy na poli zahraniční politiky umožnila novému přístupu vůči oblasti Blízkého východu proniknout do popředí, kam by se dříve z důvodu nedostatku veřejné podpory sotva mohl dostat.

General Joseph Warren Stilwell

Generál americké armády, veterán dvou světových válek a muž, jenž za 2. světové války pomáhal u zrodu moderní čínské armády.

Jiří I.

Jiří I. Řecký byl v letech 1863–1913 řeckým králem.  Byl pradědečkem britského krále Karla III a vládl nejdéle v moderní historii Řecka. Během své vlády dosáhl četných územních zisků a celkového pozvednutí Řecka v mezinárodní politice před 1. světovou válkou.

Koncentrační tábor Buchenwald

Nacistický koncentrační tábor založený v červenci 1937 na kopci Ettersberg nedaleko Výmaru v Německu. Byl to jeden z prvních a největších koncentračních táborů na území Německa z roku 1937. Mezi prvními internovanými bylo mnoho skutečných nebo domnělých komunistů. Vězni pocházeli z celé Evropy a Sovětského svazu - Židé, Poláci a další Slované, duševně nemocní a tělesně postižení, političtí vězni, Romové, svobodní zednáři a váleční zajatci. Byli zde také obyčejní zločinci a sexuální "devianti".

G-13

Příběh stíhače tanků, jenž byl evolucí předválečného československého lehkého tanku LT vz. 38 a sloužil až do 70. let 20. století.

9mm automatická pistole Stěčkina (APS)

Sovětská somočinná pistole v ráži 9×18 mm Makarov a 9×19 mm Parabellum, zavedená do výzbroje v roce 1951 pro použití u dělostřeleckých a minometných posádek, posádek tanků a leteckého personálu, kde se těžkopádná útočná puška považovala za zbytečnou. Sloužila v řadě válek, například ve vietnamské válce, rusko-ukrajinské válce a syrské občanské válce. APS byla chválena pro svou inovativní koncepci a dobrou ovladatelnost vzhledem ke svým rozměrům.

Klement Gottwald - komunistický politik a prezident Československé republiky

Československý komunistický politik a státník. Od roku 1929 byl poslancem Národního shromáždění, po druhé světové válce vykonával nejdříve funkci premiéra ve své první a druhé vládě. Čtyři měsíce po převzetí moci komunisty v roce 1948 byl zvolen prezidentem Československa, jímž byl až do své smrti. Třebaže se na začátku stavěl proti politickým procesům, nedokázal sovětským tlakům vzdorovat a byl přímo odpovědný za smrt mnoha desítek svých odpůrců, spolupracovníků i nevinných lidí (včetně Milady Horákové).

Lehké útočné vozidlo LEV

Jedním z kandidátů na nové lehké útočné vozidlo pro českou armádu je modifikovaný typ Arquus SABRE, který je nabízen státním podnikem Vojenský technický ústav pod názvem LEV.

Bohumír Peklo

Před nedávnem se mi dostala do rukou úžasná publikace paní Marcely Jurasové "I v nebi může být Peklo", ve které na základě archivních pramenů, rodinného archívu a vzpomínek příbuzných připomněla osudy svého dědečka pana Bohumíra Pekla, mimo jiné i veterána bojů na západní frontě během 2. světové války. Brožura, bohužel vytištěna pouze pro rodinu, obsahuje kromě textu i mnoho dosud nepublikovaných fotografií a kopií dokumentů.

Lord Leonard Cheshire VC

Vysoce vyznamenaný pilot Královského letectva, Group Captain RAF za druhé světové války a filantrop. Jako pilot obdržel mimo jiné Viktoriin kříž, nejvyšší ocenění za statečnost tváří v tvář nepříteli, které lze udělit britským jednotkám a jednotkám Commonwealthu. Byl nejmladší Group Captain v RAF a jedním z nejvíce vyznamenaných pilotů války.

Třetí bitva o Charkov

Charkov. Druhé největší město Ukrajiny, průmyslové centrum a významný dopravní uzel. Během druhé světové války se stal čtyřikrát místem těžkých bojů mezi německými a sovětskými jednotkami. V říjnu roku 1941 jej dobyla německá 6. armáda. Sovětský pokus o dobytí města v květnu 1942 Němci odrazili. O necelý rok později, v předjaří roku 1943, Rudá armáda Charkov získala a v zápětí zase ztratila. Během této, v pořadí již třetí bitvy o Charkov, prodělal svůj bojový křest 1. československý polní prapor. Definitivně přešlo město do sovětských rukou v srpnu roku 1943.

Boj o Sokolovo - 14. část

Závěrečná část seriálu o prvním bojovém vystoupení čs. jednotky na východní frontě se zabývá problematikou čs. vojáků zajatých v Sokolovu. 

Boj o Sokolovo - 13. část

Čs. vojáci byli obyčejní lidé, jako ve všech armádách. Byli tu hrdinové, byli tu i zbabělci. Jedni i druzí jsou součástí úplné historie nasazení 1. polního polního praporu u Sokolova a nemá cenu tvrdit, že druhá kategorie neexistovala. Přesto nelze přehlédnout, že zbabělců bylo jen několik, zatímco těch, kteří neopustili své bojová stanoviště bylo mnohem, mnohem více... 

Boj o Sokolovo - 12. část

Boj u Sokolova skončil, avšak zotavení praporu nebylo jednoduchou záležitostí...

Boj o Sokolovo - 11. část

Po tvrdých bojích u Sokolova hrozilo čs. praporu obklíčení. Proto dostal rozkaz k ústupu, během kterého však o dramatické okamžiky nebyla nouze... 

Boj o Sokolovo - 10. část

Po tvrdém boji ztratili čechoslováci Sokolovo, avšak během následující  noci se vydali dobýt jej zpět...