Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight:
? kg
? lb
Rozpětí: Wingspan:
10,2 m
33ft 5,56in
Délka: Length:
8,155 m
26ft 9in
Výška: Height:
3,325 m
10ft 10,9in
Plocha křídla: Wing Area:
17,44 m2
187.72 ft2
Plošné zatížení: Wing Loading:
170,183 kg/m2
34.86 lb/ft2
Pohon: Propulsion:
Kategorie: Category:
pístový
piston
Počet motorů: Number of Engines:
1
Typ: Type:
Mikulin AM-35A kapalinou chlazený přeplňovaný vidlicový dvanáctiválec o vzletovém výkonu 993 kW (1 350 k)a 882,5 kW (1 200 k)v h= 7000 m. Vrtule trojlistá kovová VIŠ-22E s nastavitelným úhlem náběhu o průměru 3 000 m.
Mikulin AM-35A twelve-cylinder liquid-cooled supercharged Vee engine rated at 1,350 hp at 2,020 rpm for také-off and 1,184 hp at 19,685 ft, driving a three-blade VISh-22Ye metal variable-pitch propeller of the diameter 9ft 10.125in.
Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity:
404 l
89 UK gallons (106.75 US gallons)
Výkony: Performance:
Maximální rychlost: Maximum Speed:
651 km/h v 7000 m
404.5 mph in 22966 ft
Cestovní rychlost: Cruise Speed:
? km/h v ? m
? mph in ? ft
Rychlost stoupání: Climb Rate:
? m/s
? ft/min
Čas výstupu na výšku: Time to Climb to:
5,3 min do 5000 m
5,3 min to 16404 ft
Operační dostup: Service Ceiling:
12000 m
39370 ft
Dolet: Range:
580 km
360.4 mi
Maximální dolet: Maximum Range:
746 km
463.5 mi
Výzbroj: Armament:
1x pevný kulomet UBK ráže 12,7 mm střílející osou vrtule s 300 náboji a 2x pevný kulomet ŠKAS ráže 7,62 mm v trupu, 375 nábojů pro každý.
One fixed forward-firing 0.5 inch UBK machine-gun mounted in through the shaft, 300 rounds and two fixed forward-firing 0.3 inch ShKAS machine-guns mounted in the fuselage, 375 rpm.
Uživatelské státy: User States:
Poznámka: Note:
Práce na projetu vysokorychlostního výškového stíhače byla zahájeny 25. 11. 1939. Již 8. 12. 1939 byl návrh stíhačky připraven k posouzení, neprodleně se začalo pracovat na výkresové dokumentaci, ta byla dokončena 10. 2. 1940. Mezitím byl model letounu ofukován v aerodynamickém tunelu CAGI. Testy dopadly dobře a tak bylo možno přistoupit k výrobě prototypů. 31. 3. 1940 byl první prototyp předán zkušebním letcům k letovým zkouškám. 4. 4. 1940 byly zahájeny letové zkoušky z letiště Chodinka nedaleko od Moskvy, postupně se do zkoušek přidaly i ostatní prototypy. Třetí prototyp byl vyzbrojen a zahájil střelecké zkoušky. Letoun splnil předpoklady, které byly v zadání. Po provedení drobných úprav se dostal do výroby jako MiG-1. Měl nedostaky, ale tím, že prošel státními zkouškami hned na první pokus získal náskok před prototypy konkurentů I-301 a I-26 (Jak-1), ty prošly státními zkouškami až na několikanátý pokus. Prototypy I-200 a snad i několik prvních strojů MiG-1 nebylo vybaveno samosvornými nádržemi.
The first prototype I-200 was first flown on April 5 1940 by Arkadij Ekatov on the Khodynka (Frunze) Airfield in Moscow. During initial test aircraft proved to be an excellent performer as interceptor (as far as speed was the major concern), touching 648.5km/h at 6900m on May 24. These prototypes were not equipped with protected fuel tanks.
Zdroje: Sources:
Yefim Gordon and Dmitri Khazanov, Soviet Combat Aircraft of the Second World War, Volume One, Single-Engined Fighters, Earl Shilton, Leicester, UK, Midland Publishing, 1998, ISBN 1-85780-083-4. Yefim Gordon and Dmitry Komissarov, OKB Mikoyan, A History of the Design Bureau and its Aircraft, Hinckley, England: Midland Publishing, 2009, ISBN 978-1-85780-307-5. Bill Gunston and Yefim Gordon, MiG Aircraft sience 1937, Putnam Aeronautical Books, an imprint of Brassey´s OK Ltd. ISBN 0-85177-884-4 Zbyněk Válka, Stíhací letadla 1939-45, Itálie, Francie, SSSR, Československo, Polsko, Holandsko, Švédsko, Austrálie, Olomouc, Votobia, 1999, ISBN 80-7198-396-9 http://www.ctrl-c.liu.se/misc/ram/mig-1.html http://www.airwar.ru/enc/fww2/mig1.html
