Main Menu
User Menu

CV - USS Yorktown (CV-5)

     
Název:
Name:
USS Yorktown
Originální název:
Original Name:
USS Yorktown
Kategorie:
Category:
letadlová loď
Třída:
Class:
Yorktown
Kódové označení:
Pennant Number:
CV-5
Loděnice:
Builder:
Newport News Shipbuilding & Dry Dock Co., Newport News
Založení kýlu:
Laid Down:
21.05.1934
Spuštění na vodu:
Launched:
04.04.1936
Uvedení do služby:
Commissioned:
30.09.1937
Vyřazení ze služby:
Decommissioned:
07.06.1942 potopena / sunk by I-168
Velitel:
Commander:
30.09.1937-16.06.1939 McWorther, Ernest Doyle (Captain)
16.06.1939-05.02.1941 Gunther, Ernest Ludolph (Captain)
05.02.1941-07.06.1942 Buckmaster, Elliott (Captain)
Jednotka:
Unit:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?
Posádka:
Crew:
2217
Technické údaje:
Technical Data:
 
Standardní výtlak:
Standard Displacement:
20194 t
Plný výtlak:
Full Load Displacement:
25893 t
Délka:
Length:
251,38 m
Šířka:
Beam:
33,38 m
Ponor:
Draught:
7,92 m
Pancéřování:
Armour:
boky: 63-102 mm
paluba: 37 mm
přepážky: 102 mm
prostory kormidelního zařízení: 102 mm
velitelská věž: 51-102 mm
Pohon:
Propulsion:
 
Typ:
Type:
4x parní turbína Parsons
9x kotel Babcock & Wilcox
Výkon:
Power:
89484 kW při ? ot/min
Šrouby:
Propellers:
4
Zásoba paliva:
Fuel Load:
7607 t
Výkony:
Performance:
 
Rychlost:
Speed:
60,2 km/h
Dosah:
Range:
23150 km při rychlosti 27,8 1) km/h
Výzbroj a vybavení:
Armament and Equipment:
 
Výzbroj:
Armament:
8x 127 mm L/38 kanon Mark 12 na lafetě ? (8x I)
16x 28 mm L/75 kanon Mark 1 na lafetě Mark 2 (4x IV)
24x 12,7 mm kulomet Browning M2 na lafetě Mark 3 (24x I)


1941
8x 127 mm L/38 kanon Mark 12 na lafetě ? (8x I)
16x 28 mm L/75 kanon Mark 1 na lafetě Mark 2 (4x IV)
24x 20 mm L/70 kanon Mark 4 na lafetě ? (24x I)
24x 12,7 mm kulomet Browning M2 na lafetě Mark 3 (24x I)
Vybavení:
Equipment:
Ostatní:
- H2 Mod. 0 (hydraulický katapult)

Letová paluba:
- rozměry: 244,45 x 26,21 m
- letadlové výtahy: 3
- zbraňové výtahy: ?
- katapulty: 3


1940
Radary:
CXAM-1 (vzdušný přehledový radar)

Ostatní:
- H2 Mod. 1 (hydraulický katapult)

Letová paluba:
- rozměry: 244,45 x 26,21 m
- letadlové výtahy: 3
- zbraňové výtahy: ?
- katapulty: 3
Nesená letadla:
Aircraft Carried:
90

- Grumman F2F-1
- Boeing F4B
- Vought SBU Corsair
- Great Lakes BG-1
- Grumman JF Duck
- Vought O2U Corsair
- Vought SB2U Vindicator
- Brewster F2A Buffalo
- Douglas SBD Dauntless
- Douglas TBD-1 Devastator
- Grumman F4F Wildcat
Poznámka:
Note:
pojmenována po: Bitva u Yorktownu (1781)

1) 15223,4 km při rychlosti 37 km/h
Zdroje:
Sources:
PEJČOCH, Ivo - NOVÁK, Zdeněk - HÁJEK, Tomáš: Válečné lodě [4] (1. vydání, Praha, nakl. Naše vojsko, 1993, ISBN 80-206-0357-3)
HRBEK, Ivan - HRBEK, Jaroslav: Loďstva států účastnících se druhé světové války (1. vydání, Praha, nakl. Naše vojsko, 1994, ISBN 80-206-0245-3)
ZALEWSKI, Krzysztof: Lotniskowce II. wojny światowej cz. II (1. vydání, Warszawa, nakl. Wydawnictwo Lampart, 1994, ISBN 83-901273-5-0)
www.history.navy.mil
www.chinfo.navy.mil
https://www.navsource.org/archives/02/05.htm
http://www.uscarriers.net/cv5.htm
www.hazegray.org
https://uboat.net/allies/warships/ship/5511.html
https://uboat.net/allies/warships/class/236.html
navalhistory.flixco.info
www.nationalgeographic.com/midway/
www.ibiblio.org
https://en.wikipedia.org/wiki/USS_Yorktown_(CV-5)
en.wikipedia.org



upravil: FiBe (17-FEB-2022)
URL : https://www.valka.cz/CV-USS-Yorktown-CV-5-t12929#300117Verze : 2
Datum dislokace
Date of Dislocation
Název jednotky (CZ / EN)
Unit Name (CZ / EN)
Typ letounu
Aircraft type
URL : https://www.valka.cz/CV-USS-Yorktown-CV-5-t12929#690505Verze : 0
MOD

Historie USS Yorktown (CV-5)




Stavba a počátek služby




Po zkušenostech s letadlovými loděmi přestavěnými z bitevních křižníků třídy Lexington a malou letadlovou lodí USS Ranger (CV-4), zadala US Navy stavbu dvou nových letadlových lodí, které byly rychlé, univerzální a při značně menším výtlaku byly schopny nést stejný počet letadel jako mnohem větší lodě třídy Lexington. Stavba nových letadlových lodí měla mimo jiné pomoci snížit počet nezaměstnaných během Velké hospodářské krize.


Obě lodě začali budovat v roce 1934 a první z nich, podle které byla nazvána i celá třída, byla spuštěna na vodu 21.05.1934 v loděnicích Newport News Shipbuilding & Dry Dock Co., Newport News, VA .


Tehdejší první dáma USA, paní Eleanor Rooseveltová, pokřtila nové plavidlo USS Yorktown (CV-5) podle místa, kde George Washington porazil v roce 1781 anglického generála Charlese Cornwallise během Války za nezávislost. Započala tak novou tradici, podle které byly letadlové lodě US Navy pojmenovávány podle míst historických bitev nebo historických válečných lodí.


Po zařazení do služby dne 30.09.1937 na Námořní základně v Norfolku se prvním velitelem lodi stal námořní kapitán Ernest McWhorter. USS Yorktown (CV-5) pak vyplouvala na cvičné plavby u pobřeží Virginie a v Karibském moři. Období zkoušek skončilo 06.03.1938, kdy letadlová loď dorazila zpět do Norfolku a následující den byla umístěna v loděnici k provedení úprav a odstranění závad.



USS Yorktown (CV-5) 30.09.1937 během slavnostního zařazení do služby na námořní základně v Norfolku.



Po ukončení oprav na podzim 1938 opustila USS Yorktown loděnici a až do února 1939 působila u východního pobřeží USA.


Jako vlajková loď 2. divize letadlových lodí se, spolu se sesterskou lodí USS Enterprise (CV-6), účastnila v únoru 1939 vojenského cvičení "Fleet Problem XX". Během tohoto cvičení jedna ze skupin představovala evropskou mocnost, pokoušející se napadnout karibské pobřeží USA, zatímco druhá skupina pobřeží bránila. Operacím přihlížel i 26. prezident USA Theodore Roosevelt Jr. z paluby těžkého křižníku USS Houston (CA-30).


Po cvičení bylo rozhodnuto přesunout USS Yorktown (CV-5) do Tichého oceánu. 20.04.1939 loď opustila Hampton Roads, o týden později proplula Panamským průplavem a za několik dnů přistála na základně San Diego v Kalifornii.


V dubnu 1940 se USS Yorktown účastnila dalšího velkého námořního cvičení, nazvaného "Fleet Problem XXI". Toto cvičení tentokrát simulovalo především obranu Havajských ostrovů. V září téhož roku se USS Yorktown stala jednou z prvních šesti lodí (a první letadlovou), na které byl nainstalován nový radar CXAM-1.


Letadlová loď operovala v Pacifiku a kolem Havajských ostrovů až do jara 1941.


V této době vrcholily úspěchy německých ponorek v Atlantiku a US Navy rozhodla o posílení Atlantické flotily. Součástí posil, spolu s bitevními loděmi USS New Mexico (BB-40), USS Idaho (BB-42) a USS Mississippi (BB-41), třemi lehkými křižníky a 12 torpédoborci, se stala i USS Yorktown (CV-5).


20.04.1941 opustila letadlová loď Stanici námořnictva Pearl Harbor a v doprovodu tří torpédoborců odplula do Atlantiku. V noci ze 06.05.1941 na 07.05.1941 proplula Panamským průplavem a 12.05.1941 lodě dorazily na Bermudy.



USS Yorktown (CV-5) na základně San Diego v červnu 1940, před vyplutím na Havaj



Začátek války




K obraně neutrality USA vyplula postupně USS Yorktown (CV-5) na celkem čtyři hlídky, proplouvajíce oblast mezi Newfoundlandem a Bermudami. Strávila zde téměř celý zytek roku.


02.12.1941 dorazila USS Yorktown (CV-5) do Norfolku a zde ji také zastihl japonský útok na Pearl Harbor, 07.12.1941.


Na loď byla namontována nová protiletadlová děla 20 mm L/70 kanon Mark 4 a 16.12.1941 USS Yorktown (CV-5) opustila Norfolk, aby nejvyšší rychlostí vyrazila na západní pobřeží USA. Do San Diega loď připlula 30.12.1941 a stala se vlajkovou lodí nově vytvořeného Úkolové uskupení 17 (TF-17), pod velením kontradmirála Franka Jacka Fletchera.


06.01.1942 vyplula USS Yorktown (CV-5) s eskortou ze San Diega, aby doprovázela konvoj převážející posily na ostrov Tutuila v souostroví Americká Samoa.


USS Yorktown, spolu se sesterskou lodí USS Enterprise (CV-6), opustily Americkou Samou 25.01.1941, aby se Úkolové uskupení 8 (TF-8), vytvořené kolem USS Enterprise (CV-6) oddělil od Úkolové uskupení 17 (TF-17), vytvořeného kolem USS Yorktown (CV-5) a odplul k Marshallovým ostrovům.


USS Yorktown (CV-5) a její doprovod vyrazila 31.01.1942 ke Gilbertovým ostrovům. 01.02.1942, v 05.17 místního času, vzlétlo 11 torpédových letounů Douglas TBD-1 Devastator a 17 střemhlavých bombardérů Douglas SBD-3 Dauntless, aby zaútočilo na japonské lodě a pobřežní vybavení na atolu Jaluit. Prudká bouře však úkol znemožnila a několik letounů bylo ztraceno.


Další letouny z USS Yorktown zaútočily na cíle na atolech Makin a Mili.


Útok byl pro Japonce naprostým překvapením, takže útočící letadla se nesetkala s žádným významnějším odporem, pouze jeden létající člun Kawaniši H6K se pokusil napadnout americké torpédoborce, vyslané pátrat po sestřelených letcích. Protiletadlová palba jej však odrazila, aniž způsobil nějaké škody.


Jiný hydroplán Kawaniši H6K využil nízkých mraků a zaútočil na samotnou USS Yorktown (CV-5), byl však sestřelen hlídkujícími stíhačkami Grumman F4F Wildcat.


Druhý plánovaný nálet na atol Jaluit byl odvolán kvůli další prudké bouři a blížícímu se soumraku. Úkolové uskupení 17 (TF-17) pak opustil oblast.


USS Yorktown (CV-5) následně odplula do Pearl Harboru k doplnění paliva a zásob a 14.02.1942 vyrazila směrem ke Korálovému moři.


06.03.1942 se setkala s Úkolovým uskupením 11 (TF-11), seskupeným kolem letadlové lodě USS Lexington (CV-2), pod velením kontradmirála Wilsona Browna a celý svaz zamířil k Rabaulu a Gasmatě (japonsky Surumi) na Nové Británii, aby tyto japonské základny napadl. Jednalo se o akci, která měla krýt vylodění Australanů v Noumée na Nové Kaledonii a zároveň získat nové informace o japonském postupu.


Zatímco mohutný svaz (dvě letadlové lodě, osm křižníků a 14 torpédoborců) mířil k Nové Británii, Japonci se vylodili 07.03.1942 v zálivu Huon, u měst Salamaua a Lae na Nové Guineji.


Jakmile se kontradmirál Wilson Brown dověděl o tomto vylodění, změnil cíl útoku a 10.03.1942, kdy se svaz nacházel v Papuánském zálivu, dal rozkaz k útoku. Nejprve odstartovala letadla z USS Lexington (CV-2) a o 21 minut později, v 08.10, se vznesly letouny z USS Yorktown (CV-5). Letadla přelétla pohoří Owena Stanleye (centrální pohoří Nové Guineje) a po necelých 2 hodinách napadla japonské lodě kotvící u Lae a Salamauy a po skončení útoku se vrátila na paluby letadlových lodí. Ze 104 letounů se 103 bezpečně vrátilo, pouze jeden Douglas SBD Dauntless byl sestřelen.


Úkolové uskupení 11 (TF-11) se pak bezpečně stáhl jihovýchodním směrem.



USS Yorktown v Korálovém moři v dubnu 1942


USS Yorktown (CV-5) s Úkolovým uskupení 17 (TF-17) pak hlídkoval v oblasti Korálového moře až do dubna 1942, mimo dosah japonských letounů z pozemních základen, připraven v případě potřeby kdykoliv zasáhnout. Koncem dubna pak celý svaz TF-17 odplul do rozestavěného přístavu Tongatapu na ostrovech Tonga k doplnění zásob a k provedení nezbytných oprav. USS Yorktown (CV-5) byla do té doby na moři nepřetržitě od 14.02.1942.



Bitva v Korálovém moři




Bitva v Korálovém moři - I.díl

👤Luky 🕔26.08.2005

Bitva v Korálovém moři byla jednou z velkých a důležitých námořních bitev odehrávajících se během druhé světové války v Tichomoří. Byla to první bitva letadlových lodí, kdy se nepřátelská loďstva ani na okamžik nezahlédla a veškeré ztráty způsobilo druhé straně pouze letectvo.

Přípravy k bitvě a přehled sil nasazených v této bitvě.

Zobrazit celý článek

Bitva v Korálovém moři - II.díl

👤Luky 🕔05.09.2005

Bitva v Korálovém moři byla jednou z velkých a důležitých námořních bitev odehrávajících se během druhé světové války v Tichomoří. Byla to první bitva letadlových lodí, kdy se nepřátelská loďstva ani na okamžik nezahlédla a veškeré ztráty způsobilo druhé straně pouze letectvo.

Počátek bitvy a první střety japonského a amerického loďstva.

Zobrazit celý článek

Bitva v Korálovém moři - III.díl

👤Luky 🕔11.09.2005

Bitva v Korálovém moři byla jednou z velkých a důležitých námořních bitev odehrávajících se během druhé světové války v Tichomoří. Byla to první bitva letadlových lodí, kdy se nepřátelská loďstva ani na okamžik nezahlédla a veškeré ztráty způsobilo druhé straně pouze letectvo.

Boje 8.5. a vyvrcholení bitvy.

Zobrazit celý článek



Díky prolomení japonských kódů a možnosti číst japonské depeše, se admirál Chester William Nimitz, velitel amerického námořnictva v Tichomoří, dozvěděl o japonském plánu "MO", který mimo jiné předpokládal vylodění v Port Moresby na Nové Guineji 03.05.1942. Pokud by se Japoncům tento plán povedl, mohli by přímo ohrozit Austrálii a získali by základnu pro další expanzi.


Úkolové uskupení 17 (TF-17) s letadlovou lodí USS Yorktown (CV-5) proto opustil 27.04.1942 Tongatapu, aby se 01.05.1942 setkal jihozápadně od Nových Hebrid s Úkolové uskupení 11 (TF-11) v čele s letadlovou lodí USS Lexington (CV-2), tentokráte pod velením kontradmirála Aubreyho Wraye Fitche. Taktické velení nad oběma svazy převzal velitel TF-17, kontradmirál Frank Jack Fletcher, na palubě letadlové lodi USS Yorktown (CV-5).


Oba svazy 02.05.1942 doplnily palivo z doprovodných tankerů a pak se znovu rozdělily, když TF-17 s USS Yorktown (CV-5) zamířil na západ a podle předchozí domluvy se měl znovu setkat s TF-11 dne 04.05.1942. Ráno 03.05.1942 se však Japonci vylodili na ostrově Tulagi (Šalomounovy ostrovy) a kontradmirál Fletcher o této akci dostal zprávu téhož dne pozdě večer.


Celý svaz okamžitě změnil kurs na sever a krátce po 7. hodině ráno, 04.05.1942 odstartovalo z paluby USS Yorktown (CV-5) 12 torpédových letounů Douglas TBD-1 Devastator a 28 střemhlavých bombardérů Douglas SBD Dauntless, aby v 08.15 zaútočily na japonskou invazní flotilu. Potopily torpédoborec Kikuzuki, dvě minolovky a několik vyloďovacích člunů a v 09.30 se vrátily na palubu letadlové lodi. O hodinu později vzlétla druhá útočná vlna 11 torpédových a 27 střemhlavých bombardérů, ale ani tentokrát nebyl nálet nijak úspěšný - poškozen byl hlídkový člun a sestřeleny dva hydroplány. Navíc útočníci přišli o jeden letoun, zničený protiletadlovou palbou.


Třetí vlna 21 střemhlavých bombardérů potopila pouze 4 výsadkové čluny. Letouny se vrátily na palubu USS Yorktown (CV-5) v 16.32 a celý svaz zamířil k jihu, kde se setkal 05.05.1942 ráno s TF-11 kontradmirála A. W. Fitche.


Krátce po setkání obou svazů sestřelila stíhačka z USS Yorktown (CV-5) japonský průzkumný hydroplán, ale japonské velení se o ztrátě letounu vůbec nedozvědělo.


Celý den trávily oba svazy doplňováním paliva a večer zamířily severozápadním směrem.


06.05.1942 odpoledne získal kontradmirál F. J. Fletcher informaci o velké skupině nepřátelských lodí plujících k Jomardovu průlivu východně od Nové Guineje.


V 19.30 proto oba svazy změnily kurs, aby dosáhly pozice výhodné pro útok.


07.05.1942 objevily japonské průzkumné letouny tanker USS Neosho (AO-23), doprovázený torpédoborcem USS Sims (DD-409), které předcházejícího dne opustily Fletcherův svaz a nyní se nacházely v místě, kde mělo dojít k příštímu tankování. Obě lodi napadly dvě vlny japonských letounů a po poledni je potopily.
Zhruba ve stejnou dobu (08.15) objevily průzkumné letouny část japonského svazu kontradmirála Marušiga, chybně identifikované jako svaz letadlových lodí. V 08.26 odstartovala letadla z USS Lexington (CV-2), za půl hodiny ji následovala skupina z USS Yorktown (CV-5). Cestou k cíli zahlédlo 93 amerických letounů svaz kontradmirála Gótó s lehkou letadlovou lodí Šóhó. Jako první zaútočily letouny z USS Lexington (CV-2), ale všechna jejich torpéda i pumy Šóhó minuly. Piloti z USS Yorktown (CV-5) byli úspěšnější. V 11.25 se první letouny vrhly do útoku a o 11 minut později klesla Šóhó, po zásahu 14 pumami a 7 torpédy, ke dnu. Útočící skupina ztratila tři stroje sestřelené japonskými stíhači, zbytek letounů se kolem 13. hodiny vrátil na paluby letadlových lodí.


Tento úspěch, spolu s přítomností amerického svazu křižníků na trase japonského invazního konvoje, přiměl viceadmirála Inoue, velitele celé japonské operace, aby celý konvoj obrátil zpět o Rabaulu.


Večer se v blízkosti amerického svazu objevilo 12 střemhlavých bombardérů Aiči D3A a 15 torpédových letounů Nakadžima B5N Kankó z letadlových lodí Šókaku a Zuikaku. Okamžitě zasáhla stíhací ochrana a sestřelila 9 letounů při ztrátě 3 vlastních letadel. Zbylé japonské bombardéry hledaly spásu v hustých mracích a prchaly k mateřským lodím. Jejich kurs vedl přímo nad obě americké letadlové lodě.


V 19 hod., již po západu slunce, se k pravoboku USS Yorktown (CV-5) přiblížily tři letouny a signalizovaly přípravu na přistání. Posádka americké letadlové lodi je považovala za vlastní stíhačky a odpověděla. Teprve v momentě, kdy se objevily nad přídí lodi, protiletadloví dělostřelci se zorientovali a rozpoznali japonské bombardéry. V následné zuřivé protiletadlové palbě se však Japoncům podařilo uniknout. O 20 minut později se na USS Yorktown pokusily přistát další tři japonské bombardéry, jejichž piloti si svůj omyl uvědomili až na poslední chvíli. Letadla přelétla nad letovou palubou v výši stožárů a na plný plyn prchala pryč. Tentokrát však byli dělostřelci přesnější a jeden japonský bombardér skončil ve vlnách.


08.05.1942 oba protivníci vyslali své průzkumné letouny pátrat po nepříteli a obě strany se o sobě přibližně ve stejnou dobu (v první půlhodině po osmé hodině ráno) dozvěděly. Krátce po 9 hod. vzlétlo z USS Yorktown (CV-5) 39 bombardérů, následovaných 45 letouny z USS Lexington (CV-2). V 10.45 skupina letců z USS Yorktown (CV-5) objevila japonský svaz a v 10.57 se vrhla na letadlovou loď Šókaku. Podařilo se jim zasáhnout letadlovou loď dvěma pumami, další zásah docílil nálet letounů z USS Lexington (CV-2). Letadlová loď tak byla vážně poškozena.


Mezitím nalezli před jedenáctou hodinou svůj cíl také Japonci a na americké lodě zaútočilo 69 letounů. Obě letadlové lodi zvýšily rychlost na 30 uzlů a připravily se k obraně. I přes snahu amerických letců se bombardérům podařilo proniknout. USS Lexington (CV-2) zasáhla dvě torpéda a 5 pum a těžce jej poškodily. Zuřící požáry se po dvou explozích benzínových výparů nepodařilo zvládnout a po 17 hod. musela být loď opuštěna. Hořící opuštěný vrak potopil čtyřmi torpédy torpédoborec USS Phelps (DD-360).


USS Yorktown byl při odrážení útoku úspěšnější. Námořní kapitán Elliot Buckmaster skvěle manévroval se svou lodí a první útok osmi torpédových letounů nezaznamenal žádný úspěch. Letadlová loď se všem torpédům dokázala vyhnout.


Druhý útok v 11.24 vedly střemhlavé bombardéry a většina pum opět loď minula. Jedna 400 kilogramová puma však zasáhla letovou palubu USS Yorktown (CV-5) poblíž nástavby (ostrova) a explodovala až ve skladišti na čtvrté palubě, hluboko v nitru lodi. Okamžitě zahynulo 37 mužů a stejný počet byl zraněn. Vzniklý požár naštěstí nebyl tak vážný a havarijní čety jej rychle dokázaly uhasit. Kromě několika míst, kde byly ve vodě vybuchujícími pumami poškozeny pancéřové pláty kryjící trup, USS Yorktown (CV-5) další škody neutrpěl. Japonci za nálet na obě letadlové lodi zaplatili ztrátou 43 letounů.


Odpoledne 08.05.1942 dostal kontradmirál F. J. Fletcher rozkaz od admirála Ch. W. Nimitze ke stažení obou svazů z Korálového moře. Taktické vítězství sice získali Japonci, neboť se jim podařilo potopit jednu těžkou letadlovou loď a druhou poškodit, zatímco sami ztratili pouze lehkou letadlovou loď a druhá utrpěla poškození, ale strategické vítězství zůstalo na straně Američanů, protože se podařilo zabránit vylodění v Port Moresby a přímému ohrožení Austrálie.


Pro budoucí události bylo také důležité, že Japonci si byli jisti potopením obou amerických letadlových lodí v Korálovém moři.


Celý svaz zamířil na východ, kde se 11.05.1942 rozdělil. Část křižníků a torpédoborců odplula do přístavu Nouméa na Nové Kaledonii, USS Yorktown (CV-5) a zbytek svazu pokračoval v plavbě na základnu Tongatapu na ostrovech Tonga.



Bitva u Midway




Díky rozšifrovaným japonským depeším získal v květnu 1942 admirál Chester William Nimitz informaci, že Japonci hodlají napadnout a obsadit atol Midway, nacházející se v severním Pacifiku. Protože obsazením tohoto atolu by Japonci získali možnost bezprostředně napadnout Havajské ostrovy, musel americký velitel nasadit k obraně atolu všechny námořní síly, které měl k dispozici.


Poškozený USS Yorktown (CV-5), na kterém byly v Tongatapu prováděny nejnutnější opravy, dostal 18.05.1942 příkaz k návratu do Pearl Harboru. Po příjezdu, odpoledne 27.05.1942, loď okamžitě zamířila k suchému doku č. 1 a na její palubu se dostavila skupina specialistů i admirál Ch. W. Nimitz. Po prohlídce poškození byl vysloven odhad, že oprava potrvá asi tři měsíce. Admirál Nimitz však s vážnou tváří přikázal loď opravit do tří dnů. Na opravě pracovalo více než 1 400 mužů, někteří z nich s malými přestávkami celých 48 hodin. Na důkladnou přípravu a plánování nezbýval čas, nové pláty a traverzy byly usazovány přímo na poškozená místa a upravovány až na místě. Kvůli mimořádné spotřebě elektrického proudu se v blízkém Honolulu po dvě noci střídavě přerušovala dodávka elektrického proudu, aby ho bylo dostatek pro opravy. Enormní úsilí přineslo své ovoce a necelých 48 hodin poté, co loď vplula do doku, se USS Yorktown 29.05.1942 v 11.00 opět ocitl ve vodách zátoky.


28.05.1942 opustil Pearl Harbor Úkolové uskupení 16 (TF-16), seskupený kolem letadlových lodí USS Enterprise (CV-6) a USS Hornet (CV-8), Úkolové uskupení 17 (TF-17) s USS Yorktown (CV-5) je následoval 30.05.1942 v 09.00.


Oba svazy se setkaly asi 350 námořních mil severně od atolu Midway, v pozici označené kódovaným názvem "Point Luck" odpoledne 02.06.1942. Velení nad oběma svazy převzal kontradmirál Frank Jack Fletcher, na palubě své vlajkové lodi USS Yorktown (CV-5). Na její palubě se v té době nacházelo 25 stíhacích letounů Grumman F4F Wildcat, 37 střemhlavých bombardérů Douglas SBD Dauntless a 13 torpédových letounů Douglas TBD-1 Devastator.


03.06.1942 ráno objevil průzkumný letoun Consolidated PBY Catalina invazní svaz, mířící k atolu Midway a odpoledne na něj zaútočily bombardéry Boeing B-17 Flying Fortress z letiště na atolu. Nálet však nepřinesl žádný úspěch. O něco úspěšnější byli piloti čtyř hydroplánů Consolidated PBY Catalina, když se jednomu z nich podařilo při nočním náletu poškodit tanker Akebono Maru.


04.06.1942 ve 04.30 odstartovalo z palub čtyř japonských letadlových lodí Akagi, Kaga, Hirjú a Sórjú celkem 108 letadel a provedlo první nálet na americká postavení na Midway.
Také Američané nezaháleli a ještě před japonským útokem vzlétlo z Midway několik průzkumných letounů Consolidated PBY Catalina, z paluby USS Yorktown (CV-5) pak vyslal kontradmirál Fletcher před rozedněním 10 střemhlavých bombardérů Douglas SBD Dauntless na průzkum.


V 05.30 objevila jedna Consolidated PBY Catalina japonský svaz letadlových lodí a události se daly do pohybu.


Nejprve z Midway a pak, v 07.06, i z letadlových lodí USS Enterprise (CV-6) a USS Hornet (CV-8) odstartovaly bombardéry a zamířily k japonskému svazu.


V 07.28 byly hydroplánem Aiči E13A z křižníku Tone objeveny i americké letadlové lodě.


Americké bombardéry zaútočily na letadlové lodi viceadmirála Čúičiho Naguma v několika vlnách, ale všechny nálety byly neúspěšné a letouny utrpěly těžké ztráty. Letecká skupina z USS Yorktown zůstávala zatím v záloze na palubě lodi. Průzkumné letouny Douglas SBD Dauntless se vrátily bez úspěchu a nedaleko lodi kroužilo pouze šest letounů Grumman F4F Wildcat stíhacího krytí.


V 08.45 dal konečně kontradmirál Frank J. Fletcher rozkaz ke startu a k cíli se postupně vydalo 12 torpédových letounů Douglas TBD-1 Devastator (velitel korvetní kapitán Lem Massey), 17 střemhlavých bombardérů Douglas SBD Dauntless (velitel korvetní kapitán Maxwell F. Leslie) a šest stíhaček Grumman F4F Wildcat (velitel korvetní kapitán John S. Thatch).


Díky tomu, že japonské stíhačky odrážely prvotní útoky letounů z Midway, USS Enterprise (CV-6) a USS Hornet (CV-8), neměly už v momentě příletu letadel z USS Yorktown (CV-5) dostatek paliva ani střeliva k jejich odražení.


V 10.15 zaútočily torpédové letouny korvetního kapitána Masseye pod ochranou stíhaček. Nálet však nedosáhl úspěchu a pouze dva letouny Douglas TBD-1 Devastator a čtyři letouny Grumman F4F Wildcat se vrátily zpět na USS Yorktown (CV-5).


V 10.35 zaútočily střemhlavé letouny Douglas SBD Dauntless z USS Yorktown (CV-5) a také 37 letounů Douglas SBD Dauntless (velitel korvetní kapitán Clarence W. McClusky) z USS Enterprise (CV-6), které se ztratily cestou k cíli a nalezli jej ve stejný moment, jako letadla z USS Yorktown (CV-5). Tentokrát už japonští stíhači neměli síly k odražení náletu.


Letci z USS Yorktown (CV-5) zasáhli třemi pumami letadlovou loď Sórjú, bombardéry z USS Enterprise (CV-6) zničily pumami letadlové lodi Akagi a Kaga. Účinky pum znásobily výbuchy paliva a letecké munice připravené na palubách japonských lodí k dalším náletům.


Japonci v té době zjistili, že proti nim nestojí dvě letadlové lodi, ale také USS Yorktown (CV-5), o které si mysleli, že byla potopena v Korálovém moři. Informaci se jim podařilo "získat" od amerického praporčíka, který přežil pád jednoho z letadel z USS Yorktown (CV-5).


Ze zbývající japonské letadlové lodi Hirjú proto odstartovalo 18 střemhlavých bombardérů Aiči D3A a 6 stíhaček Micubiši A6M Reisen, aby zaútočilo na americký svaz.


Před dvanáctou hodinou se vrátily na USS Yorktown (CV-5) letouny z náletu. Nejprve dosedly čtyři stíhačky a potom měly přistát střemhlavé bombardéry korvetního kapitána Leslieho. Letouny již ze vzduchu signalizovaly zprávu o zničení tří japonských letadlových lodí a kontradmirál Fletcher nechal okamžitě odstartovat dalších 10 střemhlavých bombardérů Douglas SBD Dauntless pod velením poručíka Wallace C. Shorta, aby nalezly i Hirjú.


Mezitím se však již přiblížila japonská útočná vlna a střemhlavé bombardéry čekající na přistání dostaly příkaz seskupit se k obraně a držet se mimo směr protiletadlové palby. Letadlová loď se natočila k útočícím letounům zádí, zvýšila rychlost na 30,5 uzlu a připravila se k obraně - z paluby svrhli pomocnou 800 galonovou palivovou nádrž, tankovací systémy byly natlakovány kysličníkem uhličitým a posádka se připravila na bojová stanoviště. Do blízkosti USS Yorktown (CV-5) se také stáhly doprovodné křižníky a torpédoborce s připravenými protiletadlovými děly a kulomety.


Než se japonské bombardéry dostaly k lodi, 10 z nich padlo za oběť stíhací ochraně. Další sestřelili protiletadloví dělostřelci z USS Yorktown (CV-5) a následující palba z těžkých křižníků USS Portland (CA-33) a USS Astoria (CA-34). Šest posledních střemhlavých bombardérů Aiči D3A se dostalo až nad loď a zaútočilo. První puma USS Yorktown (CV-5) minula, ale druhá zasáhla palubu, vyrazila v ní otvor o rozloze 3 metrů čtverečních a explodovala na pravé straně lodi poblíž výtahu č. 2. Střepiny zabily 20 mužů obsluhujících protiletadlové kanony 28 mm L/75 kanon Mark 1a v podpalubním hangáru začala hořet tři letadla, která byla naštěstí, díky poručíku Emersonovi, brzy uhašena. Další puma prorazila tři paluby na levé straně a vybuchla hluboko uvnitř trupu poblíž spodní části komína. V podpalubí vypukl prudký požár a výbuch vyřadil z provozu osm kotlů. Obsluha posledního kotle (č. 1) však zůstala na stanovišti a díky jejich úsilí měla loď alespoň tolik páry, aby to stačilo na havarijní provoz lodi. Rychlost začala pomalu klesat, až se ustálila na pouhých 6 uzlech.
Poslední puma zasáhla prostřední výtah, prorazila ho a explodovala na čtvrté palubě, 17 metrů pod úrovní letové paluby, poblíž benzínových nádrží a skladiště střeliva. Protipožární čety však s enormním úsilím stihly skladiště zaplavit a zabránit ohni dosáhnout paliva.


Ve 12.16 nálet skončil a nad USS Yorktown (CV-5) se vznášela oblaka hustého dýmu.



Paluba USS Yorktown (CV-5) krátce po zásazích pum během bitvy u Midway, 04.06.1942



Z japonských letadel přežilo pouze pět bombardérů a jedna stíhačka, které se vrátily zpět na Hirjú a ohlásily požár na americké lodi. Kontradmirál Jamaguči, který z paluby této poslední akceschopné japonské letadlové lodi velel, nařídil start všech letounů, které mu ještě zbývaly - deseti torpédových letounů Nakadžima B5N Kankó a šesti stíhaček Micubiši A6M Reisen.


Na USS Yorktown se pustily opravářské čety do práce a během dvaceti minut se jim podařilo pomocí dřevěných trámů a ocelových plátů zacelit díry v palubě. Situace v podpalubí se však stále zhoršovala a letadlová loď se nakonec zastavila. Vyřazen byl také lodní radar a kontradmirál Fletcher dal čekajícím a kroužícím bombardérům příkaz přistát na USS Enterprise (CV-6) a USS Hornet (CV-8). Protože loď byla neovladatelná a těžce poškozená, musel se sám velitel svazu přemístit člunem na těžký křižník USS Astoria (CA-34). Zároveň vzal USS Yorktown (CV-5) do vleku těžký křižník USS Portland (CA-33).


V podpalubí lodi zatím pracovala posádka, pod vedením vrchního strojního důstojníka, korvetního kapitána Jacka Delaneyho, na opravách hnacího zařízení. Protipožární čety dokázaly také uhasit většinu požárů a na hlavní palubě bylo možno dokonce začít tankovat přítomné stíhačky.


Ve 14.02 již loď signalizovala schopnost plout minimální rychlostí 5 uzlů, o něco později již 20 uzlů.



USS Yorktown (CV-) znehybněný po leteckých náletech 04.06.1942 během bitvy u Midway


O krátkou chvíli později radar jednoho z doprovodných křižníků objevil skupinu japonských letadel, mířících k americkému uskupení. V ústrety jim byly vyslány čtyři ze šesti hlídkujících stíhaček Grumman F4F Wildcat, k nimž se vzápětí přidalo deset stíhaček, které odstartovaly z paluby letadlové lodi. Osm z nich mělo v nádržích méně než 23 galonů benzínu, protože tankování muselo být přerušeno. USS Yorktown (CV-5) nyní plul rychlostí 18 uzlů, opravářům se podařilo vyměnit poškozá parní potrubí a požáry uvnitř trupu byly zlikvidovány. Loď se opět připravila k odražení náletu a její doprovodná plavidla utvořila těsný kruh v její blízkosti.


Devíti japonským torpédovým letounům se přesto podařilo proklouznout stíhací ochranou a protože USS Yorktown (CV-5) na první pohled nejevila známky poškození, vrhly se na ni jako na nejbližší vhodný cíl. I přes silnou protiletadlovou palbu se nejméně šesti letounům podařilo proniknout a čtyři z nich uvolnily svá torpéda. Kapitán Elliott Buckmaster se snažil se svou lodí manévrovat, jak nejlépe to šlo a dvěma torpédům se USS Yorktown (CV-5) úspěšně vyhnula.


Ve 14.44 však nejprve jedno a o několik desítek sekund později i druhé torpédo zasáhlo levobok lodi. USS Yorktown (CV-5) utrpěla rozsáhlá poškození, zničeny byly generátory vyrábějící elektřinu, popraskala parní potrubí a přepážky a do nitra lodi se valily desítky tun vody. Kormidlo, v momentě zásahu vychýlené úplně vlevo, se zablokovalo a zpomalující loď opisovala na hladině velký oblouk. USS Yorktown (CV-5) se naklonila na levobok, nejprve o 17°, po 20 minutách od zásahu již byl náklon 26° a stále se zvětšoval.


Vrchní strojní důstojník, korvetní kapitán Jack F. Delaney, oznámil kapitánu Buckmasterovi, že všechny kotle jsou vyřazeny a není možné uvést do pohybu stroje pro zabezpečení alespoň minimální dodávky energie pro vodní a palivová čerpadla. Zároveň velitel záchranných čet, fregatní kapitán C. E. Aldrich informoval velitele, že bez pump nemůže přečerpat ani palivo ani naplnit balastové nádrže, aby vyrovnal náklon lodi. Na základě těchto informací přikázal námořní kapitán E. Buckmaster ve 14.55 posádce USS Yorktown opustit.



USS Yorktown (CV-5) je zasažena leteckým torpédem během bitvy u Midway, 04.06.1942 (fotografováno z těžkého křižníku USS Pensacola (CA-24))



Doprovodné lodě vyslaly své čluny, do nichž byli spouštěni ranění, stovky členů posádky pak po lanech sešplhávaly do vody pokryté naftou z proražených palivových nádrží.


Jako poslední zůstali na můstku námořní kapitán Elliott Buckmaster a jeho úřadující operační důstojník, fregatní kapitán Irving Wiltsie. Když opustili loď dva lékaři, vypadalo to, že loď osaměla. Pak vydal Buckmaster Wiltsiemu rozkaz k opuštění lodi a sám ještě jednou prošel všechny dostupné prostory, aby se přesvědčil, že nikdo nezůstal na palubě. Nakonec se na zádi spustil po laně do vody a doplaval k jednomu z vorů, obsazených trosečníky. V té době byla již USS Yorktown (CV-5) nakloněna tak, že voda sahala k levé straně hangárové paluby. Zanedlouho se všichni ocitli na palubě doprovodného torpédoborce USS Hammann (DD-412), odkud byl Buckmaster převezen na těžký křižník USS Astoria (CA-34).


Zatímco USS Yorktown (CV-5) prožívala nejhorší chvíle, průzkumné letouny objevily i čtvrtou japonskou letadlovou loď - Hirjú. Z paluby USS Enterprise (CV-6) pak odstartovalo 24 střemhlavých bombardérů Douglas SBD Dauntless (včetně deseti letounů z původní palubní skupiny USS Yorktown (CV-5)) a za půl hodiny je následovala skupina 16 dalších letounů Douglas SBD Dauntless z USS Hornet (CV-8). O hodinu později pak všechny letouny z USS Enterprise (CV-6) zničily Hirjú čtyřmi zásahy pum, zatímco letadla z USS Hornet (CV-8) neúspěšně napadla doprovodné lodi.



Silně nakloněná a již opuštěná USS Yorktown (CV-5) během bitvy o Midway, odpoledne 04.06.1942



Konec




Odpoledne 04.06.1942 se zbytek Úkolového uskupení 17 stáhl na východ a zanechal USS Yorktown (CV-5) opuštěnou na hladině. Krátce na to však byl k letadlové lodi vyslán torpédoborec USS Hughes (DD-410), aby ji strážil. Měl rozkaz zabránit komukoliv vstoupit na palubu a letadlovou loď potopit v případě vypuknutí požáru na její palubě nebo akutního nebezpečí, že padne do rukou Japonců. Torpédoborec hlídkoval u vraku celou noc a s rozbřeskem připlul blíž, aby jeho velitel, korvetní kapitán Donald J. Ramsey, mohl loď obhlédnout. Náklon letadlové lodi se od večera nezvětšil a také se nezdálo, že by na ní zuřil požár. Velitel torpédoborce dospěl k názoru, že by bylo možné USS Yorktown (CV-5) zachránit a v tomto smyslu také informoval přímo admirála Chestera Williama Nimitze v Pearl Harboru. Ten okamžitě nařídil, aby k lodi vyrazila vlečná loď USS Navajo (AT-64), plující poblíž Francouzských fregatních mělčin, bývalá minolovka USS Vireo (AM-52) (nyní sloužící jako vlečná a pomocná loď), hlídkující východně od atolu Midway a torpédoborec USS Gwin (DD-433), určený jako posila Úkolového uskupení 16 (TF-16).


Zpráva byla zachycena i na vlajkovém křižníku kontradmirála Fletchera, USS Astoria (CA-34). Námořní kapitán Elliott Buckmaster okamžitě zorganizoval záchrannou skupinu a spolu s 29 důstojníky a 141 námořníky se nalodil na torpédoborec USS Hammann (DD-412) který, v doprovodu dalších torpédoborců USS Balch (DD-363) a USS Benham (DD-397), odplul zpět k USS Yorktown (CV-5).


Kolem 7 hod. ranní se z paluby USS Yorktown (CV-5) ozvaly výstřely z kulometu. Posádka USS Hughes (DD-410) nejprve předpokládala, že se výstřely způsobil žár, ale po chvíli se střelba opakovala a na levoboku letadlové lodi byla spatřena mávající postava. Korvetní kapitán Ramsey okamžitě vyslal na opuštěnou loď záchrannou skupinu, která přivezla zpět dva těžce zraněné námořníky. Ti byli původně pokládáni za mrtvé, ale ráno se jeden z nich probral z bezvědomí a dávkou z kulometu přivolal pomoc. Oba trosečníci byli na USS Hughes (DD-410) ošetřeni, jeden z nich však později zemřel.


Velitel torpédoborce vyslal skupinu mužů zpět na USS Yorktown (CV-5), aby pátrali po dalších případných raněných, nikoho však již nenašli. Nalezeno však bylo množství nezničených tajných dokumentů a několik nepoškozených šifrovacích strojů. Toto opomenutí lidí, odpovědných za jejich zničení, mohlo mít dalekosáhlé důsledky, kdyby se dokumenty a stroje dostaly do rukou Japoncům. Když se o tomto nálezu později dověděl admirál Nimitz, vydal rozkaz, který do té doby platná nařízení ještě zpřísňoval.


Nejbližší loď, USS Vireo (AM-52), dorazila krátce před polednem a na palubu letadlové lodi bylo nataženo a upevněno ocelové tažné lano. Malá loď pak USS Yorktown (CV-5) začala táhnout rychlostí 2 uzlů na východ. Po hodině dorazil torpédoborec USS Gwin (DD-433) a část jeho posádky se připojila k záchranné skupině z USS Vireo (AM-52) na palubě letadlové lodi. Společně pak uvolnili a svrhli do moře všechna nepotřebná těžká zařízení (např.kotvu), která mohli.


Již ráno však nehybnou USS Yorktown (CV-5) objevil japonský průzkumný letoun zhruba ve chvíli, kdy USS Hughes (DD-410) zachraňoval nalezené námořníky. Torpédoborec letoun sice zaznamenal na obrazovce svého radaru, jeho velitel dokonce vyhlásil letecký poplach, ale když se dále nic nedělo, poplach byl odvolán a v průběhu dne a následujících událostí se na letoun zapomnělo. Japonské velení však zprávu o nehybné letadlové lodi dostalo a vyslalo ponorku I-168, která v noci ostřelovala atol Midway, aby USS Yorktown (CV-5) nalezla a potopila. Velitel ponorky, korvetní kapitán Jahači Tanabe, vypočítal kurs a naplánoval akci na brzkou ranní hodinu.


06.06.1942 kolem 2. hodiny ranní dorazila k letadlové lodi skupina tří torpédoborců se záchrannou skupinou námořního kapitána E. Buckmastera. USS Hammann (DD-412) přirazil před rozedněním k boku USS Yorktown (CV-5) a vysadil ji na palubu nakloněné lodi. Kapitán Buckmaster pak rozdělil svoje muže do několika družstev. První družstvo dostalo za úkol prozkoumat podpalubí a pokusit se vyrovnat náklon lodi. Druhé družstvo mělo svrhnout do moře poškozené a ohořelé letouny. Třetí část mužů se pokušela opravit protiletadlová děla a obsadit je pro případ leteckého útoku. Poslední dvě skupiny, složené z kuchařů a lékařů se zdravotníky, měly na starosti přípravu jídla a vyhledání a shromáždění mrtvých, spolu s jejich identifikací.


Na palubu letadlové lodi byla z torpédoborce přemístěna ponorná čerpadla a USS Hammann (DD-412) zůstal u boku USS Yorktown (CV-5), aby zajišťoval dodávku elektřiny.
Během dopoledne se podařilo odmontovat a svrhnout přes palubu jedno z děl 127 mm L/38 kanon Mark 12 na levoboku, což spolu se zaplavením části prostor na pravoboku zmenšilo náklon lodi o 2°. Kolem lodi hlídkovalo pět torpédoborců - USS Hughes (DD-410) a USS Gwin (DD-433), připluvší USS Balch (DD-363) a USS Benham (DD-397) a také USS Monaghan (DD-354), který dorazil již během noci.


Žádný z torpédoborců však nezachytil japonskou ponorku I-168, která teprve po poledni nalezla svůj cíl. Ponorný člun se dokázal rychlostí 3 uzlů nepozorovaně prosmýknout skrz eskortu a krátce po 13 hod. vypálil ze vzdálenosti asi 800 metrů do pravoboku letadlové lodi salvu čtyř torpéd.


Torpéda byla spatřena zároveň z paluby USS Yorktown (CV-5) i z USS Hammann (DD-412), uvázaného u boku velké lodi. Velitel torpédoborce, fregatní kapitán Arnold E. True, okamžitě vydal příkaz strojovně k pohybu a zároveň všechna děla torpédoborce sklonila své hlavně, aby se pokusila zasáhnout blížící se torpéda. Nic z toho se však nezdařilo.


První torpédo minulo záď USS Yorktown (CV-5), druhé pak zasáhlo USS Hammann (DD-412) uprostřed trupu a roztrhlo jeho pravobok. Zbývající dvě torpéda se zabořila do trupu letadlové lodi v jejím středu.
Torpédoborec se potopil během necelých 4 minut a krátce poté, co se za ním zavřela voda, explodovaly pod hladinou jeho hlubinné nálože. Mohutný výbuch způsobil smrt velkého množství trosečníků, kterým se z potápějící lodi podařilo uniknout. Zahynulo více než 80 námořníků ze 190 členné posádky.



USS Hammann (DD-412) se potápí po zásahu torpéda z ponork\ I-168 (fotografováno z paluby USS Yorktown (CV-5))



Zásahy dvou torpéd vyrvaly v pravoboku USS Yorktown (CV-5) obrovský otvor, kterým se do lodi valila voda. Výbuchy způsobily také poškození pomocného generátoru na palubě a zranily mnoho mužů na palubě a v nitru lodi. Zakrátko se vyrovnal původní náklon, ale loď se rychle nořila hlouběji a hlouběji a bylo zřejmé, že pro ni není záchrany.


Vlečná loď USS Vireo (AM-52) přesekla vlečné lano a připlula blíž, aby nalodila členy záchranné skupiny, spouštějící se po lanech na její palubu. Jako poslední se spustil opět námořní kapitán Elliott Buckmaster. Když se USS Vireo (AM-52) chystala odplout, objevil se na okraji paluby velké lodi vrchní strojní důstojník Delaney a v poslední chvíli se po laně dostal na vlečnou loď. Když to zjistil kapitán E. Buckmaster, byl tak nešťastný z toho, že neopustil svou loď jako poslední, že se chtěl vrátit zpět a alespoň se ještě dotknout trupu USS Yorktown (CV-5). USS Vireo (AM-52) však již odplula dál a tak mu toto již nebylo dopřáno.



Poslední chvíle USS Yorktown (CV-5), 07.06.1942


Ponorka I-168 nejvyšší možnou rychlostí uprchla z ohrožené oblasti a ani pětihodinový lov zbývajících torpédoborců nepřinesl úspěch.


USS Yorktown (CV-5) se držela na hladině celou noc, ale ráno 07.06.1942 již bylo zřejmé, že dlouho nevydrží. Loď byla za rozbřesku silně nakloněna na levou stranu, v 07.01 se pak pomalu převrátila na bok a klesla ke dnu v pozici 30°46'00.00"N 176°24'00.00"W do hloubky kolem 5000 metrů. Její vlajka do poslední chvíle vlála na stožáru.


Vlajky okolních lodí byly spuštěny na půl žerdi a z jejich palub sledovaly zánik USS Yorktown (CV-5) stovky mužů stojících v pozoru, z nichž mnohým stékaly po tváři slzy.


Vrak USS Yorktown (CV-5) objevil oceánograf Dr. Robert Ballard v hloubce 5075 metrů, ve vzpřímené pozici, překvapivě stále v dobrém stavu.



Zdroje:
HUBÁČEK, Miloš: Pacifik v plamenech (3. vydání, Praha, nakl. Mladá Fronta, 2003, ISBN 80-204-0642-5)
HRBEK, Ivan - HRBEK, Jaroslav: Krvavé oceány: Od plánu Barbarossa k bitvě u Midway (1. vydání, Praha, nakl. Naše vojsko, 1994, ISBN 80-206-0391-3)
www.chinfo.navy.mil
www.nationalgeographic.com/midway/
www.geocities.com
www.maritimequest.com
ibiblio.org
www.navsource.org/archives/02/05.htm
www.ibiblio.net
URL : https://www.valka.cz/CV-USS-Yorktown-CV-5-t12929#301661Verze : 2
USS Yorktown (CV-5)


Zdroj: www.history.navy.mil

CV - USS Yorktown (CV-5) - USS Yorktown (CV-5) je spuštěn na vodu dne 04.04.1936

USS Yorktown (CV-5) je spuštěn na vodu dne 04.04.1936
URL : https://www.valka.cz/CV-USS-Yorktown-CV-5-t12929#63619Verze : 1
USS Yorktown (CV-5)


Zdroj: www.history.navy.mil

CV - USS Yorktown (CV-5) - USS Enterprise (CV-6) a USS Yorktown (CV-5) během stavby v loděnici Newport News Shipbuilding & Dry Dock Co.

USS Enterprise (CV-6) a USS Yorktown (CV-5) během stavby v loděnici Newport News Shipbuilding & Dry Dock Co.
URL : https://www.valka.cz/CV-USS-Yorktown-CV-5-t12929#63620Verze : 1
USS Yorktown (CV-5)


Zdroj: www.history.navy.mil

CV - USS Yorktown (CV-5) - USS Yorktown (CV-5) v loděnici Newport News Shipbuilding & Dry Dock Co. dne DD.06.1937

USS Yorktown (CV-5) v loděnici Newport News Shipbuilding & Dry Dock Co. dne DD.06.1937
URL : https://www.valka.cz/CV-USS-Yorktown-CV-5-t12929#64266Verze : 1
USS Yorktown (CV-5)


Zdroj: www.history.navy.mil

CV - USS Yorktown (CV-5) - USS Yorktown (CV-5) opravován na základně Pearl Harbor po bitvě v Korálovém moři v květnu 1942

USS Yorktown (CV-5) opravován na základně Pearl Harbor po bitvě v Korálovém moři v květnu 1942
URL : https://www.valka.cz/CV-USS-Yorktown-CV-5-t12929#64692Verze : 1
USS Yorktown (CV-5)


Zdroj: www.history.navy.mil

CV - USS Yorktown (CV-5) - poslední chvíle USS Yorktown (CV-5), 07.06.1942

poslední chvíle USS Yorktown (CV-5), 07.06.1942
URL : https://www.valka.cz/CV-USS-Yorktown-CV-5-t12929#63621Verze : 1
USS Yorktown (CV-5)


Zdroj: www.history.navy.mil

CV - USS Yorktown (CV-5) - převrácená a potápějící se USS Yorktown (CV-5)

převrácená a potápějící se USS Yorktown (CV-5)
URL : https://www.valka.cz/CV-USS-Yorktown-CV-5-t12929#64532Verze : 1
USS Yorktown (CV-5)


Zdroj: www.history.navy.mil

CV - USS Yorktown (CV-5) - převrácená a potápějící se USS Yorktown (CV-5) po Bitvě u Midway

převrácená a potápějící se USS Yorktown (CV-5) po Bitvě u Midway
URL : https://www.valka.cz/CV-USS-Yorktown-CV-5-t12929#64533Verze : 1
USS Yorktown (CV-5)


Zdroj: www.history.navy.mil

CV - USS Yorktown (CV-5) - hořící USS Yorktown (CV-5) během bitvy o atolu Midway

hořící USS Yorktown (CV-5) během bitvy o atolu Midway
URL : https://www.valka.cz/CV-USS-Yorktown-CV-5-t12929#64693Verze : 1
USS Yorktown (CV-5)


Zdroj: www.history.navy.mil

CV - USS Yorktown (CV-5) - hořící USS Yorktown (CV-5) během Bitvy o Midway, 04.06.1942

hořící USS Yorktown (CV-5) během Bitvy o Midway, 04.06.1942
URL : https://www.valka.cz/CV-USS-Yorktown-CV-5-t12929#64694Verze : 1
USS Yorktown (CV-5)


Zdroj: www.maritimequest.com

CV - USS Yorktown (CV-5) - USS Yorktown (CV-5) pluje zádí napřed během zkoušek v červenci 1937 poblíž Rocklandu (Maine)

USS Yorktown (CV-5) pluje zádí napřed během zkoušek v červenci 1937 poblíž Rocklandu (Maine)
URL : https://www.valka.cz/CV-USS-Yorktown-CV-5-t12929#44872Verze : 1
USS Yorktown (CV-5)






Zdroj: https://www.navsource.org/archives/02/05.htm



upravil: FiBe (15-FEB-2022)
URL : https://www.valka.cz/CV-USS-Yorktown-CV-5-t12929#176902Verze : 1
USS Yorktown (CV-5)
- diera na palube po jednej z bômb, ktorými zasiahli lietadlovú loď japonské strmhlavé bombardéry Aiči D3A v bitke o atol Midway, 04.06.1942


Zdroj:
www.asisbiz.com

URL : https://www.valka.cz/CV-USS-Yorktown-CV-5-t12929#537806Verze : 1
MOD