CTOBAR - standardní vzlet, přistání s pomocí brzdících lan
CTOBAR - conventional take-off but arested recovery
Uspořádání křídla: Arrangement of Wing:
dvouplošník
biplane
Uspořádání letounu: Aircraft Concept:
klasické
conventional
Podvozek: Undercarriage:
zatahovací
retractable
Přistávací zařízení: Landing Gear:
kola
wheels
Technické údaje: Technical Data:
Hmotnost prázdného letounu: Empty Weight:
1221 kg
2691 lb
Vzletová hmotnost: Take-off Weight:
1745 kg
3847 lb
Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight:
? kg
? lb
Rozpětí: Wingspan:
8.69 m
28ft 6in
Délka: Length:
6.53 m
21ft 5in
Výška: Height:
2.77 m
9ft 1in
Plocha křídla: Wing Area:
21.37 m2
230 ft2
Plošné zatížení: Wing Loading:
? kg/m2
? lb/ft2
Pohon: Propulsion:
Kategorie: Category:
pístový
piston
Počet motorů: Number of Engines:
1
Typ: Type:
Pratt & Whitney R-1535-72 o výkonu 522 kW dvoulistá stavitelná vrtule Hamilton Standard
Pratt & Whitney R-1535-72, power 700 hp two-bladed Hamilton Standard variable-pitch propeller
Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity:
416 l
110 US gal
Výkony: Performance:
Maximální rychlost: Maximum Speed:
371.8 km/h v 2286 m
231 mph in 7500 ft
Cestovní rychlost: Cruise Speed:
? km/h v ? m
? mph in ? ft
Rychlost stoupání: Climb Rate:
10.4 m/s
2050 ft/min
Čas výstupu na výšku: Time to Climb to:
? min do ? m
? min to ? ft
Operační dostup: Service Ceiling:
8260 m
27100 ft
Dolet: Range:
? km
? mi
Maximální dolet: Maximum Range:
1585.2 km
985 mi
Výzbroj: Armament:
2x pevný kulomet Browning ráže 7,62 mm
2x fixed .30 in Browning machine gun
Uživatelské státy: User States:
Poznámka: Note:
-
-
Zdroje: Sources:
Dann, Richard S. Grumman Biplane Fighters in Action, No.150. Squadron/Signal Productions, Carrollton 1996. ISBN 0-89747-353-1. Swanborogh, G., Bowers, P. M. United States Navy Aircraft since 1911. Putnam Aeronautical Books, London 1990, ISBN 0-85177-838-0. Johnson, E. R. United States Naval Aviation, 1919-1941. McFarland, Jefferson 2011. ISBN 978-0-7864-4550-9. Jones, LLoyd S. U.S. Naval Fighters 1922 to 1980s, Aero Publishers, Fallbrook 1977, ISBN 0-81689-254-7.
Po zavedení výroby dvoumístného stíhače Grumman FF-1 byly jeho výkony natolik zajímavé, že firma začala pracovat na jednomístném stíhači, který z FF-1 vycházel. V červnu 1932 byl americkému námořnictvu předán projekt stroje Grumman G-8 a 2. listopadu byl objednán prototyp, kterému bylo přiděleno označení XF2F-1. Trup byl poloskořepinový, kovový, křídla byla kovová s plátěným potahem. Podvozek byl zatahovací, do trupu, který byl kvůli tomu dost bachratý. Na křídla bylo možné přidělat závěsníky pro dvě 53kg bomby. Prototyp poprvé vzlétl 18. října 1933. Při testech dosáhl maximální rychlosti 369 km/h ve výšce 2560 m a počáteční rychlost stoupání 939 m za minutu, ovšem krátký trup způsoboval směrovou nestabilitu. Proto bylo horní křídlo prodlouženo o 15 cm, zvětšen překryt kabiny a původní kryt motoru NACA byl vyměměn za těsnější. Po těchto úpravách byl 17 března 1934 znova zalétnut. Námořnictvo potom objednalo 54 sériových strojů. F2F-1, první byly dodány 28. ledna 1935. V březnu 1935 už ale byl zalétán i vylepšený typ XF3F-1 s lépe tvarovaným trupem. Oba stroje sloužily souběžně, poslední F2F-1 byly vyřazeny až v listopadu 1943.
Šedá světlá / Light Grey
Žlutá / Yellow
