Válka v Iráku [2003]

Historie jedné z hlavních útočných jednotek USA ve válce v Iráku

Úvod

V březnu roku 2003 vstoupily jednotky amerického vojska na území Iráku za účelem provést operaci Irácká svoboda s cílem svrhnout režim Saddáma Husajna. Tato akce vstoupila do povědomí veřejnosti jako válka v Iráku. Probíhala za prezidentství George Walkera Bushe v rámci tzv. války proti teroru, popř. terorismu, jež byla přijata v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001. Vyhlašovala odvetné akce nejen teroristickým skupinám, nýbrž i režimům finančně či jinak podporujícím tyto skupiny. Za viníka zářijových útoků pak byla označena teroristická skupina Al-Káida, přičemž Afghánistán jako jedno z jejích výcvikových center a útočiště vůdce skupiny Usámy bin Ládina byl označen za hlavní cíl této nové formy americké zahraniční politiky. Ovšem z projevů prezidenta G. W. Bushe o stavu Unie před americkým Kongresem bylo patrné, že nezůstane jen u Afghánistánu.

1. Identifikace příčin války

Na prvním místě bývá při hledání příčin irácké války zmiňována snaha USA demonstrovat politickou a vojenskou sílu svržením nejprve vlády Tálibánu v Afghánistánu a následným sesazením Saddáma Husajna z čela Iráku. Podnětem k těmto dvěma vojenským operacím (Trvalá svoboda a Irácká svoboda) byly teroristické útoky provedené pod vedením teroristické skupiny Al-Káidy 11. září 2001. Proč byl vybrán právě Irák jako druhý cíl invaze, vysvětluje Jan Hallenberg a Håkan Karlsson tím, že svrhnout „nenáviděný“ Saddámův režim bylo v zájmu USA již delší dobu, ale až útoky z 11. září umožnily jeho realizaci. Vedle toho invaze do Iráku znamenala další možnost předvést americkou sílu a připravenosti obhájit své dominantní postavení v mezinárodním systému.

2. Bezpečnostní příčiny války v Iráku

Útoky z 11. září ukázaly, že žádná země není nedotknutelná, a že výjimkou není ani taková supervelmoc, jako jsou Spojené státy americké. Tím, že vyšla najevo jejich zranitelnost, došlo zároveň i k narušení image silného státu, který je schopen ochránit svůj lid před nebezpečím. Nastala situace, kdy si Američané začali klást otázku, proč zrovna je postihla tragédie „černého září" a na představitelích státu a vládě bylo nalézt odpověď. Bylo nutné ukázat světu, že ačkoliv teroristické útoky USA tvrdě zasáhly, je tato země připravená postavit se nepřátelům a schopná uhájit bezpečnost amerického lidu. Odpovědí na útoky tak mělo být předvedení americké síly, ochoty jít do války a zastrašení ostatních potenciálních nepřátel.

3. Politické příčiny války v Iráku

Vítězství studené války i války v Perském zálivu vzbudilo v americké společnosti pocit neochvějné bezpečnosti, kdy se jakékoli ohrožení amerického národního zájmu či amerického obyvatelstva samotného zdálo být takřka nemožné. Až tragédie 11. září prolomila tuto iluzi o absolutní bezpečnosti. Ztráta oné jistoty navozené minulými americkými úspěchy na poli zahraniční politiky umožnila novému přístupu vůči oblasti Blízkého východu proniknout do popředí, kam by se dříve z důvodu nedostatku veřejné podpory sotva mohl dostat.

Závěr

Jako nejčastěji zmiňovaný důvod k invazi do Iráku byla ze strany americké vlády uváděna bezpečnostní hrozba, již představoval Saddám Husajn a to možnou spoluprácí s teroristickou skupinou Al-Káida a vlastnictvím a vývojem zbraní hromadného ničení. Na základě šetření mezinárodních inspekčních týmů však nebylo dosaženo přímého důkazu o pravdivosti těchto tvrzení, proto se tento nejčastěji proklamovaný důvod zdá být poměrně nedůvěryhodný.

Seznam literatury
Přílohy

V březnu roku 2003 vstoupily jednotky amerického vojska na území Iráku za účelem provést operaci Irácká svoboda s cílem svrhnout režim Saddáma Husajna. Tato akce vstoupila do povědomí veřejnosti jako válka v Iráku. Probíhala za prezidentství George Walkera Bushe v rámci tzv. války proti teroru, popř. terorismu, jež byla přijata v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001. Vyhlašovala odvetné akce nejen teroristickým skupinám, nýbrž i režimům finančně či jinak podporujícím tyto skupiny. Za viníka zářijových útoků pak byla označena teroristická skupina Al-Káida, přičemž Afghánistán jako jedno z jejích výcvikových center a útočiště vůdce skupiny Usámy bin Ládina byl označen za hlavní cíl této nové formy americké zahraniční politiky. Ovšem z projevů prezidenta G. W. Bushe o stavu Unie před americkým Kongresem bylo patrné, že nezůstane jen u Afghánistánu.

Přehled jednotek Austrálie nasazených proti Iráku

Přehled armády stojící proti spojeneckým jednotkám.

Přehled leteckých jednotek nasazených proti Iráku

Jednotky mariňáků nasazených proti Iráku

Jednotky US Navy nasazené proti Iráku

Přehled pozemních jednotek USA nasazených v Iráku

Britské jednotky nasazené do války v Iráku

Čtyřkolový transportér ASV 150 původně vyvinula a vyrobila firma Textron z Louisiany pro potřeby americké Vojenské policie. Tomu je také čtyřkolové obrněné vozidlo s věžičkou přizpůsobené. První obrněnce byly do armády dodány v roce 1999. Zkoušku ohněm prodělaly v Kosovu. Až do zahájení operace Enduring Freedom v Iráku v roce 2003 jich měla Vojenská policie k dispozici zhruba padesát kusů.

„Jak vidíte, pane, můj balíček karet mi posloužil stejně jako bible, modlitební knížka i kalendář,“ vysvětluje voják T. Texis Taylor svému veliteli vztah k balíčku karet ve známém příběhu, který zhudebnila skupina Rangers.

(placená reklama)

Jak první, tak druhá válka v Perském zálivu se vyznačovaly širokou účastí elitních jednotek. Mezi obzvláště elitní formace patří speciální jednotky. Nasazení v obou konfliktech je do značné míry analogické. Druhé války se však na rozdíl od první nezúčastnily elitní a speciální jednotky Francie a arabských zemí.

Průzkum byl stálou a nejdůležitější činností speciálních jednotek. Britští SAS údajně pronikli v převlečení až do Bagdádu, stejné jako příslušníci Delta Force.

Entropie je ztráta energie a pozvolný rozpad systému. Je to jaká si další vývojové stadium sytému, která následuje po klimaxu společnosti, který změnou vlivů již není schopen se udržet a zaniká. Jak však zabránit entropii? Lze ji jednoduše se vyhnout najít řešení. Toto řešení vzniká dost často z diskuse na toto téma.

Saddám znamená Ten, kdo vzdoruje. V minulých dnech byl dopaden. Je nepochybné, že konec jedné éry se blíží. Jaký to tedy byl režim?

„Bože! Sním o tom, že jednou budu jednat jako Saláh ad-Dín nebo Nabukadnezar.“

Dokoloval ke mě tento dopis-popis, jak se žije našim vojákům v Basře. Berte to jako přiblížení celé situace tam pro alespoň částečné pochopení, jak to tam vypadá a co se tam děje.

Irak - krajina, ktorá počas vlády Saddáma Husajna disponovala štvrtou najpočetnejšou armádou sveta, disponovala okrem veľkého množstva obrnenenj techniky aj veľkým množstvom bojoých lietadiel. Preto je zarážajúci fakt že bojová aktivita Irackého letectva od roku 1991 bola mizivá. Nasledujúce fotografie možno odhalia, kam ukryl Saddám Husajn svoje lietadlá...

Stručný popis jednotek Fedayeen Saddam, Saddamových mučedníku, polovojenských jednotek, které bojují v Iráku proti spojeneckým jednotkám.

Vážení čtenáři, nejsou to ani dva roky, co jsem tu musel ohlašovat začátek dalšího velkého konfliktu, útoku spojeneckých sil vedených USA na Afghánistán, tehdejší hlavní baštu teroristické organizace Al-Kajdá a hnutí Taliban.
Právě v těchto okamžicích zbývá do další války jen pár okamžiků, a možná než to dopíšu nebo než vy to dočtete, válka už bude v plném proudu.

Spojené státy Americké stáhly kvůli odzbrojení Iráku do oblasti šest letadlových lodí. Pokusím se vám přiblížit o jakou obrovskou sílu se jedná. Zaměřím se na sílu leteckou. Zkuste to porovnat s plánovanými 24 Gripeny, které měly tvořit páteř vzdušných sil ČR. (Přičemž F-18E/F má bojovou hodnotu minimálně dvojnásobnou.)

Jsem skutečně velmi potěšen, že se na stránkách tohoto servru objevil článek o činnosti našich vojáků v Iráku, konkrétně o naší polní nemocnici. Jsem rád, že vztah naší společnosti k vojenskému řemeslu se pomalu, ale jistě mění k lepšímu. Snažíme se svou práci dělat nejlépe jak umíme. I já bych tedy chtěl přispět k tématu a to několika fotografiemi, které dokreslují stávající situaci v Iráku.

Můj vynikající přítel Josef Šajdler (ať je dlouho živ a zdráv) si udělal chvilku a poslal další fotoreportáž.

Krátka úvaha o súčasnej situácii v Iraku, určite subjektívna, ale tak to už pri úvahách býva

Když se letadlová loď US Navy USS Theodore Roosevelt v sobotu 11. března 2006 vrátila ze svého nasazení v Středozemním moři a Perském zálivu (2005-2006), znamenalo to konec bojového nasazení letounů F-14 Tomcat.

Co vedlo USA k válce v Iráku ?

Proslov presidenta USA G.W.Bushe k národu 20.3.2003 oznamující začátek války s Irákem

Je nepochybné, že zajetím Saddáma Husajna skončila první fáze americké přítomnosti v Iráku. Právě tak je jisté, že útoky proti americkým vojákům v oblasti budou ještě nějaký čas trvat. Předpokládá se ovšem, že postupně bude jejich četnost slábnout až ustanou úplně, neboť americké velení se domnívá, že tyto útoky byly řízeny právě bývalým iráckým diktátorem.

Nechci se však zabývat spekulacemi ohledně budoucnosti, nýbrž se hodlám zaměřit na minulost, neboť ta je nevratná a údaje jisté. Nyní tedy zřejmě uzrál čas, abychom si připomněli, za jakých okolností byl svržen Saddámův režim a co pak následovalo.

Je nepochybné, že zajetím Saddáma Husajna skončila první fáze americké přítomnosti v Iráku. Právě tak je jisté, že útoky proti americkým vojákům v oblasti budou ještě nějaký čas trvat. Předpokládá se ovšem, že postupně bude jejich četnost slábnout až ustanou úplně, neboť americké velení se domnívá, že tyto útoky byly řízeny právě bývalým iráckým diktátorem.

Nechci se však zabývat spekulacemi ohledně budoucnosti, nýbrž se hodlám zaměřit na minulost, neboť ta je nevratná a údaje jisté. Nyní tedy zřejmě uzrál čas, abychom si připomněli, za jakých okolností byl svržen Saddámův režim a co pak následovalo.

Mapa a stručný popis aktuální situace v Iráku

Mapa a stručný popis aktuální situace v Iráku

Stručný popis aktuální situace v Iráku

(Ne moc) stručný popis aktuální situace v Iráku

Popis situace, vojenských akcí včetně fotografických snímků, družicových snímků a map postupu a bombardování.

Válka v Iráku se stala jednou z nejkontroverznějších válek moderní doby, ať už co se důvodů k zahájení války týče, či jejího samotného průběhu. Na povrch začal vyplouvat vzhledem k rozsahu americké angažovanosti a pozdějším komplikacím „vietnamský syndrom“ a způsob jednání Spojených států silně zdiskreditoval v očích světového společenství jejich velmocenské postavení.

Válka v Iráku se stala jednou z nejkontroverznějších válek moderní doby, ať už co se důvodů k zahájení války týče, či jejího samotného průběhu. Na povrch začal vyplouvat vzhledem k rozsahu americké angažovanosti a pozdějším komplikacím „vietnamský syndrom“ a způsob jednání Spojených států silně zdiskreditoval v očích světového společenství jejich velmocenské postavení.

Působení administrativy George W. Bushe bylo radikálním způsobem ovlivněno událostmi z 11.9.2001, které znamenaly dosti velký mezník v přístupu k mezinárodnímu dění. Reakcí na tyto události byl vojenský útok na Afghánistán, byla definována válka proti terorismu a označena osa zla, jako skupina států podporující terorismus a vývoj zbraní hromadného ničení.

První fáze spočívala ve vojenském útoku spojeneckých vojsk převážně tvořených Američany s cílem obsadit hlavní město Iráku a svrhnout Saddáma Husajna. Použitím špičkové vojenské technologie a dokonalé souhry námořnictva, letectva a pozemních sil se dostavil jednoznačný úspěch, ve válečných taženích velmi ojedinělý, uvážíme-li, že Bagdád, Saddámův Stalingrad, padl za pouhých jednadvacet dní od začátku vojenských operací, a to i přesto, že měl Irák ve zbrani téměř 400 000 vojáků vybavených tisíci tanků, obrněných vozidel a děl v porovnání s téměř poloviční spojeneckou armádou. Celé tažení bylo obklopeno okolnostmi, které zřejmě vedly Johna Keegana, vojenského analytika k tomu, aby označil první kapitolu své knihy o těchto událostech jako „Záhadná válka“.

Zhodnotit válku v Iráku a následný vývoj, jenž je svou komplikovaností a specifiky velmi výjimečný, je nesmírně složité, a to tím spíš, že se irácká „horká“ půda do dnešních dnů ještě nestačila zcela zchladit. Co však můžeme s jistotou tvrdit již nyní, že naivní představy neokonzervativců o přeměně Iráku, potažmo celého Blízkého východu, rozhodně naplněny nebyly.

Seznam zkratek a zdrojů

Už som sa dlho neozval a možno mnohí čakali, že prídem najskôr z nejakým historickým článkom (mám ich niekoľko rozrobených, no ešte na nich treba popracovať), paradoxne som sa však rozhodol prísť s článkom politickým.
Centrom mojich úvah by sa mala stať zahraničná politika Spojených štátov, teda najmä vojna v Iraku, no neodpustím si ani pár slov k tomu, čo sa deje v Európe, pretože to s tým dosť súvisí.

Nesmyslete si, že jsou nějak zásadně jiní než vy a já. Přiznám se, že se mi to říká těžko. Snazší je si myslet, že zuřiví mladí islamisté jsou blázniví psychopati. Nebo sexuálně frustrovaní mladíci. S mozky vymytými fanatickými imámy v tmářských madrasách. Leč jen si trochu pohovíme v předsudcích a mýtech, už je tu někdo, kdo nás zviklá. Marc Sageman, americký expert na terorismus, nabízí podstatně prozaičtější řešení. Terorismus je nemoc, na jejímž začátku jsou docela přirozené lidské emoce. Šíří se „bratříčkováním“.

Fotografie z nedávného bojového nasazení britských Tornad nad Irákem v rámci operace Telic.

Dnes, 20.3. 2003, v půl čtvrté ráno našeho času, zaútočily Spojené státy americké, Velká Británie a později i Austrálie na Irák.

Aneb komu zůstane v ruce Saddám, prohrává!

Blízký východ je již po více než půl století zdrojem neustálého a neustávajícího napětí ve světové politice. Je to region, kde se střetávají různé kultury a náboženství. Tři významná světová náboženství mají své kořeny právě v tomto regionu. Z těchto důvodů bývá Blízký východ považován za hranici, na které se střetávají civilizace Západní (judeo-křesťanská) a Východní (muslimská). Teze o střetu civilizací nabývá významu v souvislosti s rozvojem globalizace po skončení studené války. Do té doby šlo spíše o střet mezi Židy a Araby resp. židy a muslimy.

Židovská lobby se skládá přinejmenším ze 75 samostatných organizací, které aktivně podporují většinu akcí a politických postojů izraelské vlády.

Proizraelská židovská lobby (dále jen lobby) je v americkém Kongresu extrémně efektivní a mezi samotnými kongresmany je považována za jednu z nejvlivnějších. Lobby si stanovuje své cíle a k jejich dosažení používá určité nástroje. Teď se budeme věnovat těmto cílům a nástrojům.

Válka v Iráku je velmi často interpretována jako válka o ropu, nebo válka za zájmy vojensko-průmyslového komplexu. Není vyloučeno, že i tyto veřejně často zmiňované zájmy byly brány v úvahu. Nicméně tzv. „oil lobby“ není v Kongresu považována za nejsilnější a nesleduje tak široké politické cíle jako je válka proti státům. Nadto válka v Iráku není v zájmu ropných společností. Válka vždy znamená nestabilitu a to není pro žádný business dobré. Tato válka také nikterak nepřispívá dobrým vztahům USA se státy Perského zálivu. Jestliže ropné společnosti za něco lobbovaly v této oblasti, pravděpodobně to bylo zlepšení vztahů s Irákem a s Íránem a navázání běžných obchodních vztahů, bez jakéhokoli ohledu na lidská práva. Například Francie, která byla jedním z hlasitých kritiků útoku USA na Saddámův režim měla své ropné zájmy v Iráku a dalo by se říci, že spíše politika Francie než USA byly důsledkem ropné lobby.

Od útoků na World Trade Center v New Yorku a na Pentagon z 11. září 2001 jsou některými obhájci americké politiky na Blízkém východě Spojené státy a Izrael považovány za hlavní partnery v boji proti terorismu.

Literatura

Blízký východ je již po více než půl století zdrojem neustálého a neustávajícího napětí ve světové politice. Je to region, kde se střetávají různé kultury a náboženství. Tři významná světová náboženství mají své kořeny právě v tomto regionu. Z těchto důvodů bývá Blízký východ považován za hranici, na které se střetávají civilizace Západní (judeo-křesťanská) a Východní (muslimská). Teze o střetu civilizací nabývá významu v souvislosti s rozvojem globalizace po skončení studené války. Do té doby šlo spíše o střet mezi Židy a Araby resp. židy a muslimy.

Válka v Iráku také ukazuje omezení supervelmoci. Američané nejsou ochotní dlouhodobě setrvávat v konfliktu, ve kterém jsou vlastně ani neví proč. Neznamená to, že Amerika nemá na takový konflikt prostředky, ale nemá na něj vůli. Odchod Američanů z Iráku, aniž by došlo ke stabilizaci situace, může mít velmi negativní následky a bezpečnostní rizika pro Izrael. Současná situace v Iráku nám tak umožňuje předvídat budoucí scénáře.