Středověk (476 - 1492)

V této další části se musíme odklonit od čistě pravěkých fortifikací. Je to dáno tím, že lokality které byly doposud na našem území identifikovány jako sídla pravěkých kultur byly zhusta využívána i v době příchodu Slovanů na naše území a častokrát byly znovu na pozůstatcích hradišť pravěkých kultur vztyčeny nové fortifikace kmenů Slovanů patřících například do svazku Velké Moravy, stály na nich první knížecí i královské hrady v podobě hradišť a na mnoha z nich stojí hrady nebo jejich opuštěné trosky dodnes. A tak se pokusíme přenést do hluboké minulosti a pokud to bude možné, propojíme ji se současností.

Vznik a raketové rozšíření islámu patří k nejzajímavějším fenoménům světových dějin, jehož příčiny nejsou stále dostatečně objasněny. Oblast staré předislámské Arábie byla jak kulturně, tak nábožensky značně roztříštěna. Panovaly zde jak astrální kulty, tak sem pronikaly náboženské panteony ze sousedních oblastí - Baal ze Sýrie, koptské křesťanství z Etiopie i christianismus Nabatejců. Kněžstvo jako stav neexistovalo, určité rody jenom ošetřovaly tradiční svatyně, jakou byla i Kaaba v Mekce. Vzhledem k poloze mezi Perským zálivem a Rudým mořem se mohlo zárodečné městské obyvatelstvo živit obchodem. Druhou, hlavní složku obyvatelstva tvořil civilizační protiklad - divoké nomádské kmeny, které pokládaly loupež za legální možnost, jak si přivydělat.

1. Úvod

V této práci se věnuji rekonstrukci průběhu Řezenské stezky, která, jak je všeobecně známo, vedla z Prahy do Řezna. Předpokládá se, že průběh cesty v raném středověku vedl z Prahy přes Beroun, Rokycany až do významného raně středověkého centra Starý Plzenec, odkud komunikace dále pokračovala na Dobřany, Hradec u Stoda přes Domažlice až do německého Řezna.

2. Vývoj stezek

Pokud si uvědomíme, co pojem „dálková stezka" vůbec znamená, zjistíme, že se jedná o trasu, která sloužila k pravidelné lidské komunikaci ve větší vzdálenosti, a to již od samotného počátku existence člověka.)

3. Stav dosavadního bádání

Zájem o Řezenskou stezku začal již v 19. stol. Zpočátku nebyla předmětem samotná cesta, nýbrž pohraniční území, konkrétně česko-bavorská hranice, přes kterou prochází. První zájem o vedení cesty projevil František Palacký, který se pokoušel o přesné určení místa bojiště, kde došlo k bitvě mezi Břetislavem I. a Jindřichem III. v roce 1040. Podle studia tehdejších pramenů byl přesvědčen, že cesta z Bavorska vedla přes Všerubský průsmyk. Stejného názoru byl také Hermenegild Jireček, který hovořil o směru z hradu Chauby (Kouby) k Furthu přes Eschelkam k Neumarktu.

4. Metoda práce - modelové vedení řezenské stezky

Jak již bylo zmíněno v úvodu, v této práci jsem se zaměřila na úsek začínající ve Starém Plzenci, který dále pokračoval až k hranici s Německem. Na základě literatury uvedené v kapitole Stav dosavadního bádání jsem si vynesla do mapy v programu GIS jednotlivé směry, které se soustředily na území čtyř bývalých okresů – Plzeň – město, Plzeň – sever, Plzeň – jih a Domažlice. K tomu abych z tohoto území vytvořila předběžný model jednotlivých úseků, které byly následně prozkoumávány v terénu, bylo nadále nutné pracovat s několika druhy map.

5. Průběh řezenské cesty

Pokud chceme uvažovat o stanovení místa, kudy mohla být naše hranice co nejjednodušším způsobem přecházena, musíme si uvědomit, v jaké krajině se nachází. Hraniční oblast s bavorskou stranou Německa se rozkládá v místech Českého lesa. Konkrétně v tomto případě se jedná o Českokubickou vrchovinu, která volně přechází do Jezvinecké vrchoviny (Vejnar a kol. 1984, 10). Ta dosahuje velmi vysokých nadmořských výšek. Maximální hodnoty se mohou být až přibližně 730 m n. m. Proto bylo tehdy velmi důležité, vybrat takové místo přechodu, u kterého by nebylo potřeba překonávat příliš přírodních překážek. Na základě prostudované literatury a map se plně ztotožňuji s průběhem stezky, začínajícím na německé straně, který navrhl historik Eduard Maur (na základě prostudované práce Řezenská cesta a zemské stezky na Domažlicku).

6. Klasifikace a vytvoření databáze

Po skončení terénní prospekce byly všechny digitální souřadnice naměřené přístrojem GPS Trimble importovány do programu Arcmap, prostřednictvím ArcGIS 9.3. Nyní všechny body prošly stejným procesem jako zpočátku tvorby modelu. Jako podkladové mapy byly použity - ortofotomapa, mapy II. vojenského mapování a rastrová mapa RETM, které zprostředkovává nová verze mapového serveru ESRI. Na základě toho, musely být některé úvozy vyřazeny. Stalo se tak v případě, kdy značení v mapě nebyla dostatečně přesná.

7. Interpretace

Jak jsem již výše uvedla, po celkovém vyhodnocení bylo analyzováno celkem 55 úvozů (objektů). Tento výsledek však představuje malý vzorek, který by se mohl použít k zodpovězení určitých otázek pomocí formalizovaných metod (Neustupný 2007, 134). Proto bylo využito pouze neformalizovaných metod.

8. Datace

V současné době se využívá několik možností, jak datovat nalezené relikty komunikace a to prostřednictvím datace přímé nebo nepřímé. V případě, kdy potřebujeme zjistit absolutní data jednotlivých úvozů, můžeme toho docílit na základě historických zpráv, které informují o daných úsecích určité komunikace. Dalším velmi důležitým zdrojem jsou archeologické artefakty nalezené přímo na lokalitě nebo v jejím okolí, které byly získány pomocí náhodného nálezu, archeologického výzkumu nebo za použití detektoru kovu (Nový 2008, 12). Tato poslední jmenovaná metoda byla úspěšně použita např. při výzkumu Zlaté stezky (Kubů – Zavřel 2009, 61).

Závěr

Hlavním cílem této práce bylo rekonstruovat průběh Řezenské stezky, konkrétně úseku, který začíná ve Starém Plzenci a končí na hranicích České republiky. Poté co byly prostudovány písemné i kartografické dokumenty, byly tyto získané výsledky následně ověřeny pomocí nedestruktivního výzkumu. Na základě provedené terénní prospekce bylo nalezeno sedm lokalit, kde bylo identifikováno celkem 55 reliktů komunikací. Jedná se o Hradec u Stoda, Semošice, Meclov, Pivoň, Českou Kubici, Domažlice a Dolní Folmavu. Tento výsledek představuje malý vzorek, který by se dal zpracovat pomocí formalizovaných metod. Pokud však bude v budoucnu získáno větší množství dat, bylo by možné řešit některé otázky pomocí vektorové syntézy (Neustupný 2007, 139), jenž by byla schopná nalézt nové struktury, které nelze zjistit neformalizovanými metodami, a přivést nás tak na nové otázky.

10. Seznam literatury

11. Summary

The main objective of this study was to reconstruct the paths Regensburg particular period, which begins in Starý Plzenec and ends at the border of the Czech Republic in the early Middle Ages. After studying written or cartographic documents, the obtained results were subsequently verified using non-destructive research.

12. Přílohy

V této práci se věnuji rekonstrukci průběhu Řezenské stezky, která, jak je všeobecně známo, vedla z Prahy do Řezna. Předpokládá se, že průběh cesty v raném středověku vedl z Prahy přes Beroun, Rokycany až do významného raně středověkého centra Starý Plzenec, odkud komunikace dále pokračovala na Dobřany, Hradec u Stoda přes Domažlice až do německého Řezna.

Vládnuť stredovekej monarchii rozhodne nebola ľahká záležitosť. Presvedčil sa o tom nejeden stredoveký monarcha. Moc kráľa sa neustále pokúšali obmedziť niektoré vrstvy v spoločnosti, najmä vysoká šľachta. Bohaté oligarchické rody nerešpektovali kráľovskú moc v štáte. Práve tento problém priviedol uhorského kráľa Karola Róberta z Anjou v roku 1312 na bojisko pri dedinke Rozhanovce.

Trocha anglické poezie na dobrou noc

Překlad básně z Anglo-saské kroniky Bitva u Brunanburhu

15. července 2002 tomu bylo 1030 let od úmrtí českého knížete Boleslava I.
Boleslav I. je pro mně nejvýznamnější politik Českého státu, a to z toho důvodu, že díky jeho politické práci nás nepotkal osud Polabských Slovanů (byli vyhlazeni Germány) nebo osud Podunajských Slovanů (byli vyhlazeni Maďary). Boleslav I. je tedy vlastně otcem Českého státu a národa.

Bratrícke hnutie ja akýmsi doznievaním husitských čias na Slovensku. Uchytilo sa v Uhorsku v období rozvratu centrálnej moci v a existovalo ako štát v štáte.Ćlánok podáva základnú charakteristiku hnutia, až po jeho zánik v dôsledku rozhodných zásahov nového uhorského kráľa Mateja Korvína.

Energický český kníže Oldřich (vládl 1012-1033 a 1034).

Článek se zabývá dějinami cisterciáckého řádu a jeho působením v Českém království.

Stručné dějiny prvního cisterciáckého kláštera v Čechách.

Dolní Morava nemá dnes nic společného s dnešní Moravou. Dolní Morava, tento málo známý název (název zmiňován v knize Lubomíra E.Havlíka: Kronika o Velké Moravě, vyšla r.1993), tak bylo kdysi nazýváno území při dolním levém břehu řeky Moravy, a to území dnešního Slovenska, jihu Polska (severní Orava a severní Spiš, které do roku 1918 byly součástí Uher a poté Polska) a severu Maďarska (pohoří Matra a Bükk a vinařská oblast Tokaj). Dolní Morava byla vždy v určitých obdobích součástí našeho Českého státu.

Götz von Berlichingen (1480-1562) - voják a dobrodruh, uznávaný velitel, žoldnéř, loupeživý rytíř a vůdce povstalců, se stal světově proslulým až více než 200 let po své smrti v roce 1773 díky stejnojmennému Goethovu dramatu. Na další "zviditelnění" čekal až do roku 1943, kdy jeho jméno dostala 17. divize tankových granátníků SS.

Holasicko, určitě mnozí z Vás se budou divit, kde toto území hledat? Jedná se území na severovýchodě České republiky v okolí města Opavy (Opavsko, Krnovsko a Hlučínsko) a přilehlé území na severu, dnes ležící v Polsku.

Keď som pripravoval jednu rozsiahlu prácu o veľkých indiánskych kultúrach (išlo predovšetkým o oblasť Mexika – Aztékovia a Mayovia a o oblasť Peru – od Paracaských indiánov až po Mochicov, ríšu Chimu, etc.) objavil som zaujímavé a pútavé dejiny, ktoré sú naozaj lákadlom pre každého historika

Prológ

Keď som pripravoval jednu rozsiahlu prácu o veľkých indiánskych kultúrach objavil som zaujímavé a pútavé dejiny, ktoré sú naozaj lákadlom pre každého historika.

1. Ríša Slnka (Tahuantinsuyu)

2. Najstaršie dejiny Inkov a Cuzco

3. Život v Inskej ríši

4. Legendárne začiatky

5. Na ceste výbojov

6. Inka Roca

7. Vojnou k sláve

8. Pachacuti – Premeniteľ sveta

9. Tupac Yupanqui

10. Intrigy v boji o trón

11. Inkovia a Svätoplukove prúty

12. Smrť Inskej ríše

13. Epilóg v podaní Žiarivého Hada

Tabuľka Inkov

Česká volba mezi východním a západním křestanským ritem.

Česká volba mezi západním a východním křesťanstvím.

Již od nepaměti, stejně jako jiné lidské činnosti, provází člověka v jeho společnosti kriminalita, ať už v podobě menších krádeží, vražd nebo i přečinů proti ideologii. Právě poslední z jmenovaných máme spojený hlavně s dobou komunismu v naší republice, ale  souzení tohoto deliktu sahá daleko hlouběji do historie našeho národa.

Pohled na život jednoho z prvních kronikářů, účastníka výpravy Fridricha Barbarossy proti Milánským z roku 1158, které se účastnil jako doprovod českého knížete Vladislava.

Stručné dějiny města a hradu Lokte.

Občas sa mi zdá, že problematika rytierov zaznamenáva veľký boom, ale málokto vie, aký to vlastne boli ľudia, málokto vie nazrieť za oponu a poodhaliť rúško tajomstva tohto stredovekého fenoménu. Podobne aj rytieri sú dnes v predstavách mnohých úplne inými postavami, akými v skutočnosti boli, podobne je to i z križiackymi výpravami, na ktoré ak sa hľadí očami dnešného človeka ostanú samozrejme nepochopené.

Občas sa mi zdá, že problematika rytierov zaznamenáva veľký boom, ale málokto vie, aký to vlastne boli ľudia, málokto vie nazrieť za oponu a poodhaliť rúško tajomstva tohto stredovekého fenoménu. Podobne aj rytieri sú dnes v predstavách mnohých úplne inými postavami, akými v skutočnosti boli, podobne je to i z križiackymi výpravami, na ktoré ak sa hľadí očami dnešného človeka ostanú samozrejme nepochopené.

Križiacke výpravy už dávno priťahujú mnohých historikov svojím charakterom i dosahom, ktorý mali na stredovekú spoločnosť.

Rytierstvo v sebe zahŕňalo význačné vlastnosti stredovekého vojenského stavu, stretávala sa v ňom náboženská a vojenská zložka.

Stredoveká dvorná kultúra bola určovaná vojenskými, kresťanskými a estetickými ideálmi.

Ideál rytierstva sa naplno prejavil v križiackych výpravách.

Významným príspevkom k zušľachteniu ranostredovekej spoločnosti bola myšlienka kresťanského rytierstva.

Všetky ideály ranostredovekej Európy rozvíjajúce sa na svetsko-duchovnej úrovni sa stretli a začali uplatňovať v rytierskych rádoch silno duchovného charakteru.

V roku 1118 prišli do Svätej zeme šiesti chlapi pod vedením Huga de Payns a založili zárodok Rádu chudobných rytierov Ježiša Krista.

Johaniti sú najstaršou rytierskou rehoľou. Už v roku 1050 založili talianski kupci útulok na ošetrovanie pútnikov v blízkosti Svätého hrobu v Jeruzaleme.

Za panovania Henricha V. a pontifikátu pápeža Klementa III. bol v roku 1190 počas obliehania Akkonu založený rád nemeckých rytierov.

Aj keď najväčšie bremeno v boji ležalo na chrbtoch rytierov, našli sa medzi vojvodcami takí jednotlivci, ktorí svojou odvahou a hrdinskosťou na seba výrazne upozornili.

Prvým panovníkom, ktorý sa vydal na Východ v 3. križiackej výprave (1189-1192) bol Fridrich I.

Richard bol vo svojich tridsiatich rokoch najslávnejším rytierom v celom kresťanstve.

Dokonalý rytier, odvážny v boji, statočný v nešťastí, nezlomný ak bol presvedčený o tom, že jeho vec je spravodlivá.

V roku 1181, alebo možno až v roku 1182 sa v Umbrijskom Assisi narodil rytier, ktorý vlastne nebol rytierom, križiak, ktorý vlastne nebol križiakom.

Ťaženia do Svätej zeme na boj proti neveriacim, nazývané križiacke výpravy sa skončili roku 1291, keď padla posledná kresťanská bašta Akkon.

Zoznam použitej literatúry

Jak známo, Jára Cimrman vytvořil historický triptych o slavných prohraných českých bitvách. Zlomových událostí přitom bylo v naší historii více a jsou opředeny spoustou legend a nejasností. U některých se dodnes bijeme v prsa, jak byla tato tragédie zlomová, přičemž pokud vše zasadíme do historického kontextu, není to u “zlomovosti” mnohých těch slavných dat tak docela jisté. Respektive, u některých není jisté, zda by opačný výsledek nebyl ve svém důsledku vlastně horší, neboť událost bohužel měla jen špatná řešení.

Nisko je jediné území Dolního Slezska, jenž je dnes součástí České republiky. Jeho území se shoduje s dnešním okresem Jeseník. Na severu je tvořeno nížinami, jenž pro svou úrodnost jsou nazývány Slezskou Hanou, na jihu a západě horami Rychlebskými a Jeseníky.

Rozprávanie o tom, ako sa Normani do Írska dostali... prišli viacmenej náhodou a zostali navždy.

Při sledování podrobnějších map můžeme narazit na termíny „valy“, „šance“, často s přídomkem husitské, švédské nebo turecké, ale také „zámek“ či „hrádek“, případně „hradec“, „strážnice“, „hradiště“, „hradisko“, „čihadlo“, na cizojazyčných „gard“, souvisícím s výrazem grad i ruským „gorod“. Jedná se vesměs o místa, kde tradice připomíná nějaké opevnění, ohradu, která byla opuštěna, zanikla, avšak zanechala po sobě nějaké, byť sebenepatrnější stopy, patrné často jen v terénu.

Ve Středomoří se nachází několik (větších) ostrovů, které měly obzvláště pohnutou historii. Když vynechám starověk, zde jsou jejich osudy po pádu římského impéria.

Černý prach popsaný Rogerem Baconem v roce 1242 se - až na změnu vzájemného poměru jednotlivých příměsí - používal až do poloviny 19. století. Zato palné zbraně se v průběhu těchto šesti staletí změnily k nepoznaní. Z hrubě opracovaných děl středověku se vyvinuly zbraně svou elegantní výzdobou připomínající spíše umělecká díla. Ale i přes všechny odlišnosti zůstal jejich koncept v základech stejný. K lepšímu pochopení vývoje Evropy formované do značné míry válečnými konflikty je nutné blíže prozkoumat počátky evropských palných zbraní...

Landfrýd neboli zemský mír znamenal zákaz rozbrojů a ochranu pořádku a právního řádu. Byl vyhlašován panovníkem nebo spolkem feudálů a měst (souhrnně též nazývaným landfrýd) v dobách narušení vnitřního pořádku. Plzeňský landrfrýd pak byl spolek západočeských katolických měst a šlechticů, kteří se postavili proti husitům.

Tabulka

Když se Jan Hus na podzim roku 1414 vydal na církevní koncil do Kostnice, doufal, že ve slíbené veřejné disputaci obhájí své názory, které byly církví označeny za kacířské. Na vytouženém veřejném slyšení v červnu 1415 však vzaly jeho představy o diskusi universitního typu velmi rychle za své. Koncil, jehož hlavním úkolem  bylo vyřešit otázku existence tří papežů (a to se mu již úspěšně podařilo), s ním diskutovat nehodlal. Od obžalovaného očekával jediné – že co nejrychleji odvolá své bludy a přijme zasloužený trest...

Vážení kolegové. Touto prací bych zde na našem fóru chtěl zahájit cyklus prací o pravěkých a raně středověkých fortifikacích...

Po mladší době kamenné následovala pozdní doba kamenná. Toto období bývá někdy nazýváno jako eneolit a dále jako doba, kdy byla zvládnuta metalurgie prvního kovu, a to mědi.

Na našem území se objevilo v průběhu poslední dvou a půl tisíců let od dnešních časů do minulosti několik vln osídlování a zániku různých kultur. Tyto kultury, nebo možná lidská společenství na svoji obranu budovaly opevněná místa zvaná hradiště. My se dnes podíváme na tu nejstarší zdokumentovanou dobu, a to dobu lidu popelnicových polí a keltské osídlení naší země.

Raný středověk v naší historii a zhmotnění této doby ve fortifikační architektuře.

V súvislosti s veľkolepo koncipovanou budapeštianskou a luxemburskou výstavou, usporiadanou v predvečer dvojnásobného jubilea uhorského a českého kráľa a ríšsko- nemeckého cisára Žigmunda Luxemburského, sa v odbornej literatúre objavilo niekoľko nekorektných údajov. Boli dôsledkom nedostatočnej umelecko-historickej analýzy a týkali sa predovšetkým insígnií rádu Draka. Vzhľadom na uvedené skutočnosti si pokladáme za povinnosť vrátiť sa k uvedenej problematike samostatnou štúdiou.

Johanitský řád (zvaný též „špitálníci sv. Jana“) vznikl původně v Jeruzalémě počátkem 12. století, jako čistě nemocniční bratrstvo. V době, kdy se situace ve Svaté zemi zhoršila do té míry, že byla nutná stálá ochrana cest mezi Jeruzalémem a pobřežím, začal řád plnit i funkce vojenské...

Symbolem středověku je pro běžného člověka rytíř. Symbolem rytířství jsou rytířské řády. Na našem území jich postupně působilo pět, jeden dokonce u nás i vznikl.

Sámo byl náš první státní představitel. Sámo byl hlavou našeho prvního státního útvaru, po něm nazvaného Sámova říše. Sámova říše byla mimo jiné také prvním státním útvarem Slovanů.

Dynastie Sásánovců (nebo Sásánidů) odvozovala své jméno od prvního krále jménem Sásán. Sásánovci byli tvrdými soupeři Říma a později Byzance. Sloučili tradice Perské říše s krvavým válečnictvím a v letech 224–651 n. l. ovládali velké území v Asii.

Súčasťou každej spoločnosti je aj vrstva, ktorá ma špecifické, ale v mnohých ohľadoch dominantné postavenie. Dnes by sme takúto vrstvu nazvali spoločenská elita. V stredoveku funkciu spoločenskej elity plnila šľachta. Vznikom a formovaním tejto spoločenskej vrstvy sa zaoberá nasledujúci článok.

Slezsko, které je dnes součástí Českého státu, je historicky podivuhodný konglomerát původně nesourodých bývalých vazalských a jiných území, konkrétně bývalého vévodství Těšínského, vévodství Opavského, knížectví Krnovského, Hlučínska, Moravských enkláv a knížectví Niského, tj.jakých si  pozůstatků české expanze na severovýchod.

Zámerom tejto práce je čitateľovi bližšie priblížiť  doterajší výskum významných slovanských hradísk, ktoré zaujali popredné miesto v rámci slovanských sídliskových lokalít východného Slovenska, pričom osobitná pozornosť bola venovaná okrem nálezového fondu aj konštrukcii fortifikačných prvkov a vnútornému členeniu.

Zámerom tejto práce je čitateľovi bližšie priblížiť doterajší výskum významných slovanských hradísk, ktoré zaujali popredné miesto v rámci slovanských sídliskových lokalít východného Slovenska, pričom osobitná pozornosť bola venovaná okrem nálezového fondu aj konštrukcii fortifikačných prvkov a vnútornému členeniu.

Zámerom tejto práce je čitateľovi bližšie priblížiť doterajší výskum významných slovanských hradísk, ktoré zaujali popredné miesto v rámci slovanských sídliskových lokalít východného Slovenska, pričom osobitná pozornosť bola venovaná okrem nálezového fondu aj konštrukcii fortifikačných prvkov a vnútornému členeniu.

Krátky pohľad na historické územnosprávne členenie v Uhorsku s dôrazom na dnešné Slovensko.

Téma Jan Nepomucký, legenda a skutečnost, jsem si ze zadaných vybral, protože já sám v současné době bydlím nedaleko Nepomuku, lépe řečeno v osm kilometrů vzdálené vesničce. Ale nejen proto. Faktem je, že jsem nejednou vedl spor s rodačkou z Nepomuku o tom do jaké míry je nebo není kanonizace Jana z Pomuku založená na legendě. Sám jsem zastával názor, že Janovo svatořečení je založeno na pozdějších výmyslech. Už proto se mi zadání tématu hodilo. Proto, abych zjistil, jak to pravděpodobně bylo…

V dejinách Uhorska patrí 13. storočie k najpohnutejším obdobiam. Nesporne výraznou udalosťou bol aj tatársky vpád z roku 1241. Ako ovplyvnil tento vpád, život uhorskej spoločnosti sa dozviete v nasledujúcom článku.

Nejvýznamnějšími předchůdci reformace byli valdenští, lidová sekta či proud, který se pokusil o obnovu původní církve a dosáhl ve své době významného rozšíření, než byl vojensky potlačen.

Velká Morava byla významným obdobím našeho národa. Její geopolitické centrum byly Mikulčice, Staré město - Sady a Pohansko nacházejíci se dnes na území České republiky, v okresech Břeclav, Hodonín a Uherské Hradiště. Velká Morava byla druhou fází naší státnosti po Sámovově říši a před Českým knížectvím, je tudíž jedním z právních předchůdců České republiky.

... Výzbroj slovanských bojovníků byla velmi silně ovlivněna sousedstvím s Franskou říší. Po vzoru tohoto vojensky silného národa nosili i Slované brnění, a stejně jako Frankové i oni pod brněním nosívali kytlici, velmi volnou košili dosahující po kolena, s rozevlátými rukávy ...

Táto práca sa zaoberá vojenskou správou na území Slovenska v rokoch 1200 - 1400, kedy bolo toto územie súčasťou stredovekého uhorského štátu.

Táto práca je pokračovaním predošlého obdobia, kedy vo vojenskej správe na našom území došlo k významným zmenám najmä vo zvolávaní krajinskej hotovosti.

Uvedená práca stručne približuje situáciu tej doby v strednej Európe, no jej zámerom je charakteristika vojenskej organizácie veľkomoravského vojska, t. j. pevnostných zariadení a skladby vojsk na našom území, rovnako ako výstroje a výzbroje, či stratégie, taktiky a spôsobu vedenia boja.

Vojna ruží je jedným z najzaujímavejších a zároveň najkomplikovanejších konfliktov stredovekej Európy. Tridsať rokov trvajúci boj o o anglický trón medzi frakciami Lancasterovcov a Yorkovcov sa vyznačoval krvavými stretmi, intrigami, spletitosťou vzťahov medzi významnými anglickými šľachtickými rodinami. Na prvý pohľad je celý konflikt veľkým chaosom, v ktorom neustále vystupujú nejakí Eduardovia  a Richardovia. V sérii článkov o tejto vojne sa pokúsime predstaviť jednotlivé fázy konfliktu a vysvetliť podstatu i priebeh celého konfliktu.

V tejto časti seriálu o vojne ruží si pripomenieme závažné udalosti,ktoré sa odohrali v záverečnej fáze Storočnej vojny a mali vplyv na vznik dynastického konfliktu v Anglicku. Zároveň si postupne predstavíme prvé významné osobnosti, ktoré do konfliktu zasiahli. hlavným motívom je, ale predstavenie prvého obdobia vlády slabého kráľa Henricha VI., ktorý má veľký podiel na vzniku vojny ruží.

Neúspechy vo vojne a neschopná vláda Henricha VI. a jeho poradcov neustále zhoršovali stav spoločnosti v Anglicku. Neprešiel mesiac, aby sa neobjavil ďalší dôkaz neschopnosti a korupcie na kráľovskom dvore. Nekonečnú reťaz neúspechov si niekto musel odniesť. V tejto časti si všimneme základné príčiny neutešeného stavu Anglického kráľovstva, tesne pred vznikom vojny ruží.

Po páde jedného z privilegovaných mužov kráľovského dvora sa situácia ešte viacej vyostrila. Pod neschopným vedením kráľa Henricha sa krajina rútila v ústrety anarchii. Zúfalý stav kráľovstva neustále provokoval Yorka k činu, pretože vedel, že na vine je najmä kráľov obľúbenec neschopný vojvoda Somerset. Konflikt medzi Yorkom a Somersetom kulminoval.

Dlhotrvajúci konflikt medzi kráľom Eduardom IV. a jeho bratrancom kniežaťom z Warwicku boli dlhý čas v kríze. Eduard IV. sa svojim starším bratrancom nenechal ovládať, čo nabúravalo Warwickove ambície. Vzájomné spory prerástli čoskoro do otvorenej vzbury . Knieža warwick plánoval zvrhnutie kráľa Eduarda IV.

Vojna ruží sa definitívne začala po porážke pri Castillone. Definitívna porážka Angličanov vo Francúzsku, len urýchlila vnútorne vrenie v krajine.  Anglicko sa ponorili do anarchie, kde si každý robil, čo chce. Vytvoril sa ideálny priestor pre silných mužov, ktorí si zmerali sily v boji o moc.

Po krátkom, ale intenzívnom strete pri St. Albans sa kráľovská armáda rozpadla. Víťazovi vojvodovi z Yorku padol do rúk aj kráľ Henrich VI. Osud anglického trónu mal v rukách.

V roku 1460 vojvoda z Yorku stratil trpezlivosť a zmocnil sa vlády. Celé roky sa snažil byť verným služobníkom trónu a odmenou mu boli iba urážky a dlhy. Lenže aj jeho prívržencov prekvapili Yorkove požiadavky. Jeho priatelia predpokladali, že cieľom povstania bolo získať kontrolu nad kráľom Henrichom VI. a nie zbaviť ho trónu. York však nekompromisne nastolil svoju požiadavku na kráľovský trón.

Bitka pri Towtone znamenala jeden z výrazných prelomov v konflikte známom ako Vojna ruží. Na bojisku triumfoval Eduard knieža z March a otvoril si cestu k trónu. Článok opisuje prvé roky jeho vlády a venuje sa problematickému vzťahu kráľa a jeho prvého veľmoža, ktorý prešiel premenou od úprimného priateľstva, až k nezmieriteľnej nenávisti.

Kráľovi Eduardovi IV. sa podarilo získať v Burgundsku finančnú podporu, ktorú potreboval na svoj návrat do Anglicka. Usilovne zberal sily a podarilo sa úspešne vylodiť v Anglicku, kde čoskoro sformoval novú armádu. Bol pripravný a rozhodnutý poraziť všetkých vzbúrencov a najmä definitívne sa porátať s vojvodom z Warwicku.

Po porážke vnútorných nepriteľov sa Eduard IV. zameral na zahraničnú politiku. Uskutočnil vojenské ťaženie do Francúzska, ktoré sa ale skončilo mierovým urovnaním medzi Anglickom a Francúzskom. V čase kedy sa mu na trńe darilo začal opäť zlostiť vojvoda z Clarence.

Posledné roky kráľa Eduarda sa niesli v znamení pokojného vládnuti, ale aj zdravotných problémov. Bolo jasné, že ak kráľ zomrie, v čase neplnoletosti jeho syna bude v Anglicku vládnuť Richard vojvoda z Gloucesteru. Na dvore však existovala skupina, ktorá uvažovala inak.

Po smrti kráľa Eduarda IV. sa strhol nemilosrdný boj o moc. V tomto boji zohral hlavnú úlohu Richard vojvoda z Gloucesteru. Po skončení mocenských konfliktov zasadol na tróne ako kráľ Richard III. Jeho nástup na trón, ale sprevádzalo množstvo zločinov, ktoré úplne pokazili jeho povesť.

Vláda kráľa Richarda nebola dlhá ani pokojná. Od začiatku si proti sebe panovník poštval mnoho ľudí a nešťastné okolnosti, ktoré sa spájali s jeho nástupom na trón oslabovali jeho pozíciu. To sa mu vypomstilo v čase , kedy musel čeliť pokusu Henricha Tudora o získanie trónu.

Vratislav II. byl významný český panovník a vlastenec. Narodil se po roku 1031, jako druhorozený syn českého knížete Břetislava I. (vládl 1034 – 1055). Po smrti svého staršího bratra Spytihněva II. (český kníže 1055 – 1061) dne 28.01.1061 se stává Vratislav II. knížetem a vládl Českému státu až do své smrti 14.01.1092.