Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003

Autor : 🕔05.12.2011 📕7.135

Seriál

  1. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
  2. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
  3. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
  4. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
  5. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
  6. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
  7. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Závěr

Práce analyzuje jednotlivé příčiny americké invaze do Iráku roku 2003 kategorizované dle jejich povahy. Větší pozornost pak věnuje příčinám souvisejícím s problematikou bezpečnosti, s vývojem zahraniční politiky USA vůči Iráku od 90. let 20. století a dále pak s administrativou prezidenta Bushe mladšího a externími i interními vlivy působícími na styl jeho politiky. Ovšem i přes podrobnější zkoumání jednotlivých příčin stále nelze jednoznačně určit, která z nich měla rozhodující vliv a které byly spíše doprovodnými faktory. Stejně jako u většiny válek tak ani v případě války v Iráku nelze konstatovat, že se jedná o válku jednorozměrnou.

Jako nejčastěji zmiňovaný důvod k invazi do Iráku byla ze strany americké vlády uváděna bezpečnostní hrozba, již představoval Saddám Husajn a to možnou spoluprácí s teroristickou skupinou Al-Káida a vlastnictvím a vývojem zbraní hromadného ničení. Na základě šetření mezinárodních inspekčních týmů však nebylo dosaženo přímého důkazu o pravdivosti těchto tvrzení, proto se tento nejčastěji proklamovaný důvod zdá být poměrně nedůvěryhodný.

Jako další pak byla zmiňována snaha o demokratizaci Iráku s následným pozitivním dopadem na celý region Blízkého východu. Tuto myšlenku však někteří autoři odmítají s odůvodněním, že šlo spíše jen o „náhradní“ argument ve prospěch invaze poté, co ten hlavní tedy zbraně hromadného ničení, se přestal jevit jako relevantní z důvodu absence jasného důkazu.

Stále diskutovaným zůstává faktor ekonomický, který mohl sehrát roli v angažovanosti USA v Iráku. Jedná se o velmi citlivé téma, protože kdyby skutečně hlavním motivem vstupu amerického vojska do Iráku byla snaha získat kontrolu a přístup k ropným nalezištím země, mohly by USA být vnímány jako země egoisticky hájící jen a jen své vlastní zájmy neberoucí ohled na nikoho jiného. Proklamovaná existence zbraní hromadného ničení i myšlenka implementace demokracie do Iráku by se pak jevila jen jako rétorika určená pro získání si veřejné podpory i podpory států mezinárodního společenství.

Z hlediska historických událostí, jež ovlivnily americký postoj k Iráku, stojí nepochybně za zmínku irácko-íránská válka, která znamenala obrat Spojených států směrem k Iráku a k podpoře Saddámova režimu za účelem vytvoření protiváhy vůči protiamerickému naladění íránské islámské revoluce. Zlom „proiráckého“ postoje USA nastal s obsazením Kuvajtu iráckým vojskem a měl za následek vypuknutí války v Perském zálivu, kterou zastánci nekompromisnějšího přístupu k Saddámovi považují za nedokončenou, tedy že už tehdy mělo dojít k jeho svržení.

Válce v Iráku nepochybně „napomohly“ teroristické útoky z 11. září a to dopadem na bezpečnostní politiku USA i na politiku zahraniční. Přijetím Strategie národní bezpečnosti daly Spojené státy najevo připravenost oprostit se od zdlouhavých procedur mezinárodního práva, vyjednávání a dosahování souhlasu mezinárodního společenství a odhodlání jednat v zájmu svých hodnot a cílů samostatně, pokud to bude nezbytné. Na poli zahraniční politiky byly jako vhodný nástroj k zajištění bezpečnosti zvoleny preemptivní zásahy proti nepříteli, které však ve skutečnosti, a pravděpodobně i v případě války v Iráku, lze označit spíše za akce preventivní.

Ústřední postavou irácké války se stal prezident George Walker Bush, jemuž bývá celá akce přičítána. S jeho převzetím prezidentského úřadu převládl v zahraniční politice „jestřábí“ přístup prosazující tvrdší přístup k Saddámově režimu reprezentovaný např. náměstkem ministra obrany Paulem Wolfowitzem či viceprezidentem Dickem Cheneym. Ti a rovněž i další členové Bushova kabinetu pak bývají dáváni do souvislosti s neokonzervativním myšlením, které k válce v Iráku zastávalo kladný postoj a změnu režimu považovalo za možnost příkladu či hrozby pro ostatní nedemokratické režimy. Rovněž obhajovalo užití preemptivních či preventivních akcí a šíření demokratických hodnot v duchu amerického excepcionalismu. Z kulturního hlediska se tak jednalo o prosazování aktivní formy amerického mesianismu, tedy o šíření amerických hodnot ve světě i za cenu použití vojenské síly.

V případě rozhodnutí, zda jít či nejít do Iráku, lze narazit i na tvrzení, že ve skutečnosti klíčovou postavou nebyl sám prezident, nýbrž viceprezident Dick Cheney, který bývá rovněž dáván do souvislosti s neokonzervatismem. Cheney kolem sebe vytvořil síť stejně smýšlejících „jestřábů“ a usilovně podporoval intervenci do Iráku, o jejíž nutnosti se snažil G. W. Bushe přesvědčit. O důvodech jeho zaujetí Irákem i jeho přesvědčení o nutnosti sesazení Saddáma Husajna však lze jen polemizovat.

Vzhledem k existenci množství faktorů, které mohly stát za válkou v Iráku, nelze s určitostí konstatovat, zda právě ten či onen je ten hlavní. Navíc zvážení všech nejčastěji zmiňovaných příčin i následné zhodnocení jejich významnosti či pravdivosti v porovnání s realitou je čistě individuální záležitostí.

Seriál

  1. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
  2. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
  3. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
  4. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
  5. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
  6. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
  7. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔05.12.2011 📕7.135

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Poslední komentáře

  • Tomáš Koty Kotačka Jenže pak to dopadá tak, že lidi řvou jak byla F-15 skvělý letadlo... a už se nikdo nezmiňuje, že prakticky žádný z těch sestřelů nebyl jen za účasti F-15tek - a že vlastně šlo o kooperaci několika různých strojů.

    F-15A Baz versus MiG-25 - Past jako z učebnice · 1 week ago

  • Radek Novák Pěkně popsáno,akorát mi tam chybí ta bitva v Itálii :-) Docela pozdní koment,ale nikdo to tu ještě nepochválil :D

    Vojenská organizace Slovanů v časně slovanském období · 1 week ago

  • 3,14ranha Budiž, slovo svobodné jsem měl napsat s uvozovkami... přesto to jsou volby a o překvapení(z pohledu globálních elit) není nouze (Brexit, D. Trump , polská vláda... ), nic podobného tady za bolševika nebylo ani náhodou ! A když už to umírnění...

    Bratři Mašínové - fakta · 1 week ago

  • Miloš Fabián Článek je dobrý, ale chtělo by to si jej po sobě přečíst a zapracovat na elementární gramatice. Takhle je ostuda publikovat jej na tomhle portálu.

    Regia Aeronautica v severní Africe · 1 week ago

  • Radek Novák Tak to máte velmi naivní představu o světě :-) Volby svobodné nejsou,jsou zmanipulované a nahrávají velkým stranám,už jen systémem.NATO po nás nechce žádnou gentlemanskou pomoc,manipuluje s myšlením lidí skrz média a vojákům nabízí různé mise...

    Bratři Mašínové - fakta · 2 weeks ago

  • Wally Dobrý den,

    Mě by zajímalo kde a jak se mužů přihlásit do kurzu?

    Předem děkuji.

    el_capitan@centrum.cz

    Nudíte se? Jeďte na výcvik SOG Defence!  · 2 weeks ago

  • ABC Pravda. Jenže i kdyby Německo nezaútočilo na Polsko a byl pořád mír, tak by si nás stejně ponechali jako Protetorát a situace z doby březen až srpen 1939 by trvala ještě hodně let a bez války by Mnichov nebyl oduznán. V tom případě by přežití...

    Benešova Sofiina volba · 2 weeks ago

  • Letusak Na druhou stranu se ani nevedelo, ze Hitler chysta nacistickou svetovladu, vyhlazovaci tabory a vystehovani/vyhlazeni nenemecke populace Evropy. Takhle s odstupem vice jak sedmdesati let s tim vsim, co vime, se to samozrejme posuzuje mnohem snaze.

    Benešova Sofiina volba · 2 weeks ago

  • ABC Kdyby Nacisté vyhráli, mohli by si s českým národem dělat, co by chtěli, klidně čtvrtinu povraždit, čtvrtinu poněmčit a zbytek odvézt do Ruska na otrockou práci. A Čecha by už víc nebylo v české zemi! Beneš několikrát hazardoval s osudem...

    Benešova Sofiina volba · 2 weeks ago

  • neznasam_klamstvo Pri streľbe v kasárňach zahynula len jedna žena. Druhá žena a dve deti boli len ľahko zranené, boli ošetrené spolu s preživšími vojakmi na ošetrovni v kasárňach a pokračovali v ceste do nemecka! Preživších vojakov odviezli partizáni a neskôr...

    Bratři Mašínové - fakta · 3 weeks ago