Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003

Autor : 🕔05.12.2011 📕7.239

Seriál

  1. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
  2. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
  3. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
  4. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
  5. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
  6. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
  7. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003

Podobné články

Další články autora

Rozpočet tohoto webu pro rok 2017 : 85.000,- Kč / Příjmy doposud : 55.755,- Kč
♡ Chci přispět

Úvod

V březnu roku 2003 vstoupily jednotky amerického vojska na území Iráku za účelem provést operaci Irácká svoboda s cílem svrhnout režim Saddáma Husajna. Tato akce vstoupila do povědomí veřejnosti jako válka v Iráku. Probíhala za prezidentství George Walkera Bushe v rámci tzv. války proti teroru, popř. terorismu, jež byla přijata v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001. Vyhlašovala odvetné akce nejen teroristickým skupinám, nýbrž i režimům finančně či jinak podporujícím tyto skupiny. Za viníka zářijových útoků pak byla označena teroristická skupina Al-Káida, přičemž Afghánistán jako jedno z jejích výcvikových center a útočiště vůdce skupiny Usámy bin Ládina byl označen za hlavní cíl této nové formy americké zahraniční politiky. Ovšem z projevů prezidenta G. W. Bushe o stavu Unie před americkým Kongresem bylo patrné, že nezůstane jen u Afghánistánu. Pozornost tak padla i na Irák, který byl společně s Íránem a Severní Koreou označen za součást „osy zla“, tedy za režim ohrožující bezpečnost Spojených států amerických ale i bezpečnost celého světa. Americké invazi předcházelo vyhlášení Strategie národní bezpečnosti Spojených států amerických, která bývá považována za vyznání unilateralismu s důrazem na politiku aktivního šíření demokracie a svobody do všech částí světa. De facto šlo o demonstraci připravenosti USA jít do akce na vlastní pěst bez ohledu na souhlas či kritiku mezinárodního společenství.

Existují různá odůvodnění, proč byl vybrán právě Irák a ne zbylé dva státy „osy zla“, stejně tak nebylo dosaženo konsensu ohledně příčin následné irácké války, či kdo za její vypuknutí nesl odpovědnost. Diskuze o důvodech války v Iráku pak přetrvává až dodnes. Cílem této práce je tak analýza možných příčin vstupu amerického vojska do Iráku, nejedná se ovšem o snahu nalézt argumenty jen ve prospěch či jen v neprospěch oprávnění amerického zásahu, ale o snahu objektivně uvést nejčastěji zmiňované důvody, jež k válce vedly.

První kapitola práce obsahuje teoretický úvod do problematiky války a analýzy jejích příčin. Nastíněna je jedna z možných rámcových struktur identifikace příčin války, její jednotlivé hladiny zkoumání i konstatování odpovědnosti vyplývající z výsledků analýzy. Kapitola dále pokračuje výčtem již konkrétních možných příčin s jejich stručnou charakteristikou. V případě historických okolností, jež mohly vést k válce v Iráku, jsou brány v úvahu pouze tři události (irácko-íránská válka, válka v Perském zálivu, teroristické útoky z 11. září 2001), které měly pravděpodobně bezprostřední vliv na vztahy USA k Iráku a režimu Saddáma Husajna. V případě irácko-íránské války je zachycena především změna amerického postoje vůči Íránu i Iráku. U války v Perském zálivu je stručně charakterizována situace Iráku po válce s Íránem a dále je dán prostor pro argumenty, které mohly stát za nepokračováním operace Pouštní bouře směrem k Bagdádu a tedy za nesvržením Saddáma Husajna. Co se týče teroristických útoků z 11. září, jsou uvedeny dvě možné příčiny, proč k nim došlo. Z kulturního hlediska je pak pozornost věnována zejména americkému důrazu na demokratické hodnoty a dále pak formám amerického mesianismu.

Druhá kapitola se již podrobněji zaměřuje na bezpečnostní příčiny irácké války, přičemž stěžejní body kapitoly tvoří možné napojení Saddámova režimu na Al-Káidu a údajné vlastnictví zbraní hromadného ničení. V případě problematiky zbraní hromadného ničení je stručně zmapován vývoj mezinárodních inspekcí na území Iráku a přístup Saddáma Husajna k nim.

Závěrečná kapitola se rovněž podrobněji zabývá tentokrát však politickými příčinami a to dominantním postavením Spojených států ve světovém politickém systému, americkou zahraniční politikou vůči Iráku a dále pak Bushovou administrativou. Ohledně hegemonistického postavení USA ve světovém politickém prostředí je vyjádřena do určité míry skepse a to z důvodu upřednostňování vojenského potenciálu země jakožto základního kamene pozice globálního hegemona. Americká zahraniční politika vůči Iráku je z důvodu rozsahu práce zúžena na období od 90. let 20. století až do vypuknutí války v Iráku se zaměřením na názorové proudy „holubů“ a „jestřábů“ zformované po válce v Perském zálivu v souvislosti s otázkou o budoucnosti Saddáma v čele Iráku. Navazuje prezidentství Williama Jeffersona Clintona význačné jeho politikou „dvojího zadržování“ Íránu a Iráku. Poslední podkapitola je pak soustředěna opět na „holubí“ a „jestřábí“ vlivy tentokrát však v administrativě G. W. Bushe. Zaznamenán je i dopad zářijových událostí na americkou bezpečnostní politiku, která se přijetím Strategie národní bezpečnosti přiklonila k unilaterálnímu vystupování USA v mezinárodním společenství a k preemptivním zásahům jakožto nástrojům zahraniční politiky. V neposlední řadě je zmíněn i neokonzervatismus a jeho zastánci v řadách administrativy prezidenta Bushe mladšího a neopomenut není ani nepochybně významný vliv viceprezidenta Dicka Cheneyho na politiku G. W. Bushe.

Vzhledem k tomu, že válka v Iráku je událostí nedávné minulosti, existuje k problematice příčin jejího vypuknutí stále ještě omezené množství knižních publikací. Většina zdrojů je rovněž z důvodu absence české literatury napsána v anglickém jazyce. Použity jsou i články či přepisy projevů z cizojazyčných odborných periodik.

Seriál

  1. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
  2. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
  3. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
  4. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
  5. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
  6. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003
  7. Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003

Podobné články

Další články autora

Autor : 🕔05.12.2011 📕7.239

Komentáře Disqus

Komentáře Facebook

Sociální sítě

Poslední komentáře

  • Tomáš Koty Kotačka Jenže pak to dopadá tak, že lidi řvou jak byla F-15 skvělý letadlo... a už se nikdo nezmiňuje, že prakticky žádný z těch sestřelů nebyl jen za účasti F-15tek - a že vlastně šlo o kooperaci několika různých strojů.

    F-15A Baz versus MiG-25 - Past jako z učebnice · 1 week ago

  • Radek Novák Pěkně popsáno,akorát mi tam chybí ta bitva v Itálii :-) Docela pozdní koment,ale nikdo to tu ještě nepochválil :D

    Vojenská organizace Slovanů v časně slovanském období · 1 week ago

  • 3,14ranha Budiž, slovo svobodné jsem měl napsat s uvozovkami... přesto to jsou volby a o překvapení(z pohledu globálních elit) není nouze (Brexit, D. Trump , polská vláda... ), nic podobného tady za bolševika nebylo ani náhodou ! A když už to umírnění...

    Bratři Mašínové - fakta · 1 week ago

  • Miloš Fabián Článek je dobrý, ale chtělo by to si jej po sobě přečíst a zapracovat na elementární gramatice. Takhle je ostuda publikovat jej na tomhle portálu.

    Regia Aeronautica v severní Africe · 2 weeks ago

  • Radek Novák Tak to máte velmi naivní představu o světě :-) Volby svobodné nejsou,jsou zmanipulované a nahrávají velkým stranám,už jen systémem.NATO po nás nechce žádnou gentlemanskou pomoc,manipuluje s myšlením lidí skrz média a vojákům nabízí různé mise...

    Bratři Mašínové - fakta · 2 weeks ago

  • Wally Dobrý den,

    Mě by zajímalo kde a jak se mužů přihlásit do kurzu?

    Předem děkuji.

    el_capitan@centrum.cz

    Nudíte se? Jeďte na výcvik SOG Defence!  · 2 weeks ago

  • ABC Pravda. Jenže i kdyby Německo nezaútočilo na Polsko a byl pořád mír, tak by si nás stejně ponechali jako Protetorát a situace z doby březen až srpen 1939 by trvala ještě hodně let a bez války by Mnichov nebyl oduznán. V tom případě by přežití...

    Benešova Sofiina volba · 2 weeks ago

  • Letusak Na druhou stranu se ani nevedelo, ze Hitler chysta nacistickou svetovladu, vyhlazovaci tabory a vystehovani/vyhlazeni nenemecke populace Evropy. Takhle s odstupem vice jak sedmdesati let s tim vsim, co vime, se to samozrejme posuzuje mnohem snaze.

    Benešova Sofiina volba · 2 weeks ago

  • ABC Kdyby Nacisté vyhráli, mohli by si s českým národem dělat, co by chtěli, klidně čtvrtinu povraždit, čtvrtinu poněmčit a zbytek odvézt do Ruska na otrockou práci. A Čecha by už víc nebylo v české zemi! Beneš několikrát hazardoval s osudem...

    Benešova Sofiina volba · 2 weeks ago

  • neznasam_klamstvo Pri streľbe v kasárňach zahynula len jedna žena. Druhá žena a dve deti boli len ľahko zranené, boli ošetrené spolu s preživšími vojakmi na ošetrovni v kasárňach a pokračovali v ceste do nemecka! Preživších vojakov odviezli partizáni a neskôr...

    Bratři Mašínové - fakta · 3 weeks ago