Main Menu
User Menu

Irák (IRQ)

Články

Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003

Úvod

V březnu roku 2003 vstoupily jednotky amerického vojska na území Iráku za účelem provést operaci Irácká svoboda s cílem svrhnout režim Saddáma Husajna. Tato akce vstoupila do povědomí veřejnosti jako válka v Iráku. Probíhala za prezidentství George Walkera Bushe v rámci tzv. války proti teroru, popř. terorismu, jež byla přijata v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001. Vyhlašovala odvetné akce nejen teroristickým skupinám, nýbrž i režimům finančně či jinak podporujícím tyto skupiny. Za viníka zářijových útoků pak byla označena teroristická skupina Al-Káida, přičemž Afghánistán jako jedno z jejích výcvikových center a útočiště vůdce skupiny Usámy bin Ládina byl označen za hlavní cíl této nové formy americké zahraniční politiky. Ovšem z projevů prezidenta G. W. Bushe o stavu Unie před americkým Kongresem bylo patrné, že nezůstane jen u Afghánistánu.

Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003

1. Identifikace příčin války

Na prvním místě bývá při hledání příčin irácké války zmiňována snaha USA demonstrovat politickou a vojenskou sílu svržením nejprve vlády Tálibánu v Afghánistánu a následným sesazením Saddáma Husajna z čela Iráku. Podnětem k těmto dvěma vojenským operacím (Trvalá svoboda a Irácká svoboda) byly teroristické útoky provedené pod vedením teroristické skupiny Al-Káidy 11. září 2001. Proč byl vybrán právě Irák jako druhý cíl invaze, vysvětluje Jan Hallenberg a Håkan Karlsson tím, že svrhnout „nenáviděný“ Saddámův režim bylo v zájmu USA již delší dobu, ale až útoky z 11. září umožnily jeho realizaci. Vedle toho invaze do Iráku znamenala další možnost předvést americkou sílu a připravenosti obhájit své dominantní postavení v mezinárodním systému.

Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003

2. Bezpečnostní příčiny války v Iráku

Útoky z 11. září ukázaly, že žádná země není nedotknutelná, a že výjimkou není ani taková supervelmoc, jako jsou Spojené státy americké. Tím, že vyšla najevo jejich zranitelnost, došlo zároveň i k narušení image silného státu, který je schopen ochránit svůj lid před nebezpečím. Nastala situace, kdy si Američané začali klást otázku, proč zrovna je postihla tragédie „černého září" a na představitelích státu a vládě bylo nalézt odpověď. Bylo nutné ukázat světu, že ačkoliv teroristické útoky USA tvrdě zasáhly, je tato země připravená postavit se nepřátelům a schopná uhájit bezpečnost amerického lidu. Odpovědí na útoky tak mělo být předvedení americké síly, ochoty jít do války a zastrašení ostatních potenciálních nepřátel.

Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003

3. Politické příčiny války v Iráku

Vítězství studené války i války v Perském zálivu vzbudilo v americké společnosti pocit neochvějné bezpečnosti, kdy se jakékoli ohrožení amerického národního zájmu či amerického obyvatelstva samotného zdálo být takřka nemožné. Až tragédie 11. září prolomila tuto iluzi o absolutní bezpečnosti. Ztráta oné jistoty navozené minulými americkými úspěchy na poli zahraniční politiky umožnila novému přístupu vůči oblasti Blízkého východu proniknout do popředí, kam by se dříve z důvodu nedostatku veřejné podpory sotva mohl dostat.

Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003

Závěr

Jako nejčastěji zmiňovaný důvod k invazi do Iráku byla ze strany americké vlády uváděna bezpečnostní hrozba, již představoval Saddám Husajn a to možnou spoluprácí s teroristickou skupinou Al-Káida a vlastnictvím a vývojem zbraní hromadného ničení. Na základě šetření mezinárodních inspekčních týmů však nebylo dosaženo přímého důkazu o pravdivosti těchto tvrzení, proto se tento nejčastěji proklamovaný důvod zdá být poměrně nedůvěryhodný.

Analýza příčin vstupu amerického vojska do Iráku 2003

V březnu roku 2003 vstoupily jednotky amerického vojska na území Iráku za účelem provést operaci Irácká svoboda s cílem svrhnout režim Saddáma Husajna. Tato akce vstoupila do povědomí veřejnosti jako válka v Iráku. Probíhala za prezidentství George Walkera Bushe v rámci tzv. války proti teroru, popř. terorismu, jež byla přijata v reakci na teroristické útoky z 11. září 2001. Vyhlašovala odvetné akce nejen teroristickým skupinám, nýbrž i režimům finančně či jinak podporujícím tyto skupiny. Za viníka zářijových útoků pak byla označena teroristická skupina Al-Káida, přičemž Afghánistán jako jedno z jejích výcvikových center a útočiště vůdce skupiny Usámy bin Ládina byl označen za hlavní cíl této nové formy americké zahraniční politiky. Ovšem z projevů prezidenta G. W. Bushe o stavu Unie před americkým Kongresem bylo patrné, že nezůstane jen u Afghánistánu.

Armáda Iráku

Přehled armády stojící proti spojeneckým jednotkám.

Bezmoc mocných

Pokud jste přečetli ten titulek jako „Moc bezmocných“, nic se neděje. To se i mně občas stává, když oči běží tak rychle, že mozek si text interpretuje podle zažité šablony. Havlův světově známý text popisuje určitou realitu světa, kdy takzvaně bezmocní mohou téměř vše.

Mne však shora uvedený titulek o „bezmoci mocných“ napadl po skončení konference: „Current Trends and Future of Global Jihad: Why Should We Fight the Islamic State?“ pořádané Centrem transatlantických vztahů na CEVRO Institutu Praha.

F-16 versus MTR 01 Operace Opera – předehra

V létě 1981 přeoraly izraelské bomby svržené letouny F-16 irácký jaderný reaktor v Al Tuvajtě. Tím Saddámu Husainovi na dlouhou dobu zabránily dopracovat se k funkční jaderné zbrani. Izraeli bylo vyčítáno, že při náletu zahynul jeden civilista. Otázkou, kolik lidí by zabila jaderná zbraň v rukou diktátora, se většina kritiků náletu raději nezabývá.

F-16 versus MTR 02 Operace Opera – hlavní dějství

Izrael byl a je Arabům trnem v oku. K jeho zničení neváhali desítky let usilovat o získání jaderných zbraní. Na čele těchto snah stál Irák. Jeho reaktor byl před dokončením. Izraelci, ale nejen oni, nemínili čekat se založenýma rukama, až ho spustí a všehoschopný diktátor Saddám Husajn bude mít k dispozici jadernou zbraň.

Irácké ozbrojené síly v operaci Iraqi Freedom

Irák vynakládal na obranu poměrně značné výdaje - v roce 1998 to bylo 6,8% HDP. Vysoké byly také výdaje v přepočtu na jednoho obyvatele, které byly v roce 1999 srovnatelné s americkými – 68 USD na hlavu, celkem tedy více než 1,5 mld USD.

Irácko-iránská válka 6. část

Další díl série o válce mezi Irákem a Íránem popisuje operace v letech 1981 a 1982, kdy Íránci začali stále více získávat iniciativu, zároveň ale propukly mocenské boje mezi jejich vůdci.

Irácko-iránská válka 9. část

Závěrečný díl článku o bojích mezi Irákem a Íránem popisuje události z let 1987-1988, včetně tragického incidentu, kdy v oblasti hlídkující americká loď sestřelila íránský civilní dopravní letoun, který zaměnila za vojenský.

Islamistický nacismus

Palestinský terorismus a šiítské "povstání" v Iráku má s bojem za svobodu palestinského a iráckého lidu asi tolik společného, kolik společného měla s osvobozováním Rusů ze stalinského jha vyhlazovací sonderkommanda SS. Braní rukojmí z řad civilistů, kteří přijeli do Iráku pomoci, a další zvěrstva islamistických teroristů nejsou jedinou shodou. Kromě těchto praktik existují i ideologické shody mezi učením fanatických islámských duchovních, jakým byl Jasín a je Muktada Sadr, a nacismem.

Jde-li o život, jde o něco

Náboženství nemusí v praxi znamenat jen bohulibou duchovní a charitativní aktivitu. Za touto fasádou se může skrývat nelítostný zápas různých směrů a vyznání o příznivce a stoupence, o jejich hlasy a peněženky, o jejich bezvýhradnou podporu, vynucovanou psychologicky i hrozbou násilí. Příběh z dnešního Iráku je názornou ukázkou, až kam může dospět náboženství, jež nechce nebo nedokáže odlišit světské a duchovní, časové a nadčasové, klanové a duchovenské. Lidský život pro něj ztrácí hodnotu.

Konflikty o vodu na Blízkém východě

Voda je základná životná potreba, je podmienkou fungovania ekonomiky ale aj spoločnosti ako celku. Je preto dokonalým zhmotnením pojmu strategická surovina. Zabezpečiť jej prísun je preto prioritou každého štátu a táto priorita vystupuje do popredia najmä v regiónoch, kde je vody nedostatok. Jedným z takýchto regiónov je aj blízky východ…

Kurdi v Iraku z hľadiska ústavno – právneho vymedzenia a národnej identity

Po stiahnutí sa amerických vojsk z irackého územia ostáva stále otázkou, ako sa bude vyvíjať situácia v irackom Kurdistane. Je otázne, či Kurdistan dospeje k nezávislosti alebo ostane integrovaný v rámci irackého štátu. V tejto práci chceme poukázať na skutočnosť, že tvrdenia mnohých politických komentátorov o postupnom získavaní nezávislosti irackého Kurdistanu sú len jednou z možných hypotéz vývoja. Existujú totiž aj indikátory, ktoré naznačujú, že dochádza k centralizácii Iraku.

Letadlové lodě USA vs. Irák

Spojené státy Americké stáhli kvůli odzbrojení Iráku do oblasti šest letadlových lodí. Pokusím se vám přiblížit o jakou obrovskou sílu se jedná. Zaměřím se na sílu leteckou. Zkuste to porovnat s plánovanými 24 Gripeny, které měly tvořit páteř vzdušných sil ČR. (Přičemž F-18E/F má bojovou hodnotu minimálně dvojnásobnou.)

O Iraku

Krátka úvaha o súčasnej situácii v Iraku, určite subjektívna, ale tak to už pri úvahách býva

Operace Opera – nálet IAF na irácký jaderný reaktor

Irák se snažil o získání atomové zbraně od doby, kdy byla světu předvedena. V roce 1956 byla za podpory americké vlády ustanovena Irácká komise pro atomovou energii. Američané v rámci mírové spolupráce Iráku dodali laboratoře pro atomový výzkum, výsledky svých výzkumů a také školili jejich jaderné vědce. Toto „bratříčkování“ však netrvalo dlouho.

Qādisiyyat Ṣaddām - Irácko-iránská válka 1. část

Irácko-íránská válka, známá i jako první válka v Zálivu, patří zcela jistě mezi nejdelší a nejkrvavější mezistátní ozbrojené konflikty nejen v oblasti Středního východu. Co do míry zabíjení, ničení a délky jí překoná jen nemnoho konfliktů. Bez ohledu na fakt že obě znepřátelené země přivedla téměř na pokraj ekonomického, sociálního a politického kolapsu, je v obou zemích součástí jejich národního mýtu. V Íránu se používají označení jako: „Jang-e Tahmilí“ - vnucená válka, či „Defá-e Mogchaddás“ – (doba) posvátné obrany. V Iráku za vlády Saddáma Husajna se toto období uctívalo jako Qādisiyyat Ṣaddām (قادسيّة صدّام) - jako moderní obdoba bitvy u Kádisije mezi muslimskými vojsky a armádou Sásanovské Persie. Ve svých důsledcích byla spouštěcím mechanizmem událostí, které o deset let později vyvrcholily obsazením Kuvajtu a následnou konfrontací Iráku z mezinárodním společenstvím pod vedením Spojených Států.

Strategie Bushovy administrativy vůči Iráku v letech 2003 - 2008

Válka v Iráku se stala jednou z nejkontroverznějších válek moderní doby, ať už co se důvodů k zahájení války týče, či jejího samotného průběhu. Na povrch začal vyplouvat vzhledem k rozsahu americké angažovanosti a pozdějším komplikacím „vietnamský syndrom“ a způsob jednání Spojených států silně zdiskreditoval v očích světového společenství jejich velmocenské postavení.

Strategie Bushovy administrativy vůči Iráku v letech 2003 - 2008: 1. Úvod

Válka v Iráku se stala jednou z nejkontroverznějších válek moderní doby, ať už co se důvodů k zahájení války týče, či jejího samotného průběhu. Na povrch začal vyplouvat vzhledem k rozsahu americké angažovanosti a pozdějším komplikacím „vietnamský syndrom“ a způsob jednání Spojených států silně zdiskreditoval v očích světového společenství jejich velmocenské postavení.

Strategie Bushovy administrativy vůči Iráku v letech 2003 - 2008: 2. Iraqi freedom

Působení administrativy George W. Bushe bylo radikálním způsobem ovlivněno událostmi z 11.9.2001, které znamenaly dosti velký mezník v přístupu k mezinárodnímu dění. Reakcí na tyto události byl vojenský útok na Afghánistán, byla definována válka proti terorismu a označena osa zla, jako skupina států podporující terorismus a vývoj zbraní hromadného ničení.

Strategie Bushovy administrativy vůči Iráku v letech 2003 - 2008: 3. Přestavba Iráku

První fáze spočívala ve vojenském útoku spojeneckých vojsk převážně tvořených Američany s cílem obsadit hlavní město Iráku a svrhnout Saddáma Husajna. Použitím špičkové vojenské technologie a dokonalé souhry námořnictva, letectva a pozemních sil se dostavil jednoznačný úspěch, ve válečných taženích velmi ojedinělý, uvážíme-li, že Bagdád, Saddámův Stalingrad, padl za pouhých jednadvacet dní od začátku vojenských operací, a to i přesto, že měl Irák ve zbrani téměř 400 000 vojáků vybavených tisíci tanků, obrněných vozidel a děl v porovnání s téměř poloviční spojeneckou armádou. Celé tažení bylo obklopeno okolnostmi, které zřejmě vedly Johna Keegana, vojenského analytika k tomu, aby označil první kapitolu své knihy o těchto událostech jako „Záhadná válka“.

Strategie Bushovy administrativy vůči Iráku v letech 2003 - 2008: 4. Závěr

Zhodnotit válku v Iráku a následný vývoj, jenž je svou komplikovaností a specifiky velmi výjimečný, je nesmírně složité, a to tím spíš, že se irácká „horká“ půda do dnešních dnů ještě nestačila zcela zchladit. Co však můžeme s jistotou tvrdit již nyní, že naivní představy neokonzervativců o přeměně Iráku, potažmo celého Blízkého východu, rozhodně naplněny nebyly.

Témata

Podkategorie

Města a obce

Průmysl

Vojenské objekty

Pevnostní stavby

Muzea

banner 1 top banner 5 top banner 6 top

Rozpočet

Rozpočet valka.cz 2019 : 85.000,- Kč
Příjmy doposud : 81.134,- Kč

♡ Chci přispět

HLEDÁME NOVÉ KOLEGY

Server valka.cz neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!