Main Menu
User Menu

Boelcke, Oswald

     
Příjmení:
Surname:
Boelcke
Jméno:
Given Name:
Oswald
Jméno v originále:
Original Name:
Oswald Boelcke
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
kapitán
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
-
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
-
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
19.05.1891 Giebichenstein /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
28.10.1916 Douai /
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
velitel: Jasta 2
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
stíhací eso (40 sestřelů)
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
https://en.wikipedia.org/wiki/Oswald_Boelcke
www.sportflug-noervenich.de
URL : https://www.valka.cz/Boelcke-Oswald-t9104#577517Verze : 0
MOD
     
Příjmení:
Surname:
Boelcke
Jméno:
Given Name:
Oswald
Jméno v originále:
Original Name:
Oswald Boelcke
Všeobecné vzdělání:
General Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vojenské vzdělání:
Military Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Důstojnické hodnosti:
Officer Ranks:
DD.06.1916 kapitán
Průběh vojenské služby:
Military Career:
Vyznamenání:
Awards:

10.12.1914

Železný kříž 2. třídy
Iron Cross 2nd Class
Eisernes Kreuz II. Klasse
-

27.01.1915

Železný kříž 1. třídy
Iron Cross 1st Class
Eisernes Kreuz I. Klasse
-

Bavorské království [1806-1918] / Kingdom of Bavaria [1806-1918] 13.11.1915

Vojenský záslužný řád - 4. třídy
Military Merit Order - 4th Class
Militär -Verdienstorden - IV. Klasse
-

12.01.1916

Pour le Mérite
Pour le Mérite
-

Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
https://en.wikipedia.org/wiki/Oswald_Boelcke
www.sportflug-noervenich.de
URL : https://www.valka.cz/Boelcke-Oswald-t9104#577519Verze : 0
MOD
Hauptmann Oswald Boelcke


* 19. 5. 1891
+ 28. 10. 1916


V okamžiku své smrti vedoucí eso německého letectva se 40 sestřely. Až do konce války, která po jeho smrti bude trvat ještě 2 roky, jej předstihne pouze 9 jiných německých pilotů...





V celých světových dějinách leteckého stíhání pravděpodobně neexistuje muž, který by ho tolik ovlivnil. Bez nadsázky můžeme říci, že základní principy a zásady vzdušného boje, které Boelcke stanovil, se používají dodnes.


Narodil se, spolu s pěti sourozenci, 19. 5. 1891 v saském městě Giebichenstein bei Halle v rodině univerzitního profesora.


Od mládí projevoval značnou inteligenci i technické nadání, na škole vynikal v matematice a fyzice, byl rovněž výtečným sportovcem, věnoval se plavání, veslování, tenisu a gymnastice. Chtěl se stát buď inženýrem nebo architektem.


Avšak jeho otec, silný německý nacionalista, rozhodl o zapsání 14letého Oswalda do císařské kadetní školy. Zde prodělal obvyklý armádní výcvik, a vyřazen byl roku 1912 v hodnosti poručíka. Pro své technické znalosti byl zařazen ke 3. telegrafnímu pluku v Koblenzi.


Ještě téhož roku však Boelcke spatřil na jednom z vojenských cvičení "létající aparát". Pohled na letadlo, letící mu nad hlavou, jej tak nadchl, že si okamžitě podal žádost o přeložení k letectvu.


Žádosti bylo vyhověno a Oswald zahájil svůj letecký výcvik v Hlaberstadtově letecké škole. Po pouhých 7 hodinách instruktáže (!) mu instruktor dovolil jít na první sólový let. Pilotní průkaz pak obdržel 15. 8. 1914.


Vzápětí vypukla válka a Boelcke byl ihned odeslán na frontu. Boelckeho první bojovou jednotkou se stal Polní letecký oddíl (Feld Flieger Abteilung)FFA 13 dislokovaný v Montmédy, kde létal na strojích Albatros B.I. Zde, v září 1914, vykonal celou řadu pozorovacích letů, mnohé z nich absolvoval se svým starším bratrem Wilhelmem. Již v říjnu téhož roku byl za svoji činnost vyznamenán Železným křížem II.třídy.




V dubnu 1915 byl na nátlak svých kolegů z FFA 13, kterým se nelíbilo, že slouží v jedné jednotce s bratrem, přeložen k FFA 62 v Douai. Zde rychle prokázal své pilotní kvality a tak mu byl jako jednomu z prvních pilotů jednotky svěřen nový Albatros C.I vybavený oběžným kruhem, novou silnou zbraní německého letectva v této fázi války.


Brzy se však měl setkat se zbraní ještě účinnější. Ačkoli Boelcke to tehdy ještě nevěděl, Němcům se podařilo zajmout francouzského pilota Rolanda Garrosse i s jeho deflektory vybaveným letounem.


Ukořistění tohoto stroje vyústilo ve vývoj vylepšeného systému, které předložil německým důstojníkům ke schválení letecký konstruktér Anthony Fokker. Objednávka Fokkerových stíhaček E.I vybavených synchronizačním zařízením však byla podmíněna úspěšnými frontovými zkouškami nového letounu.


V červnu 1915 se Boelcke s Fokkerem setkal, když konstruktér hledal vhodné piloty, jimž by mohl svůj letoun svěřit k otestování. U FFA 62 si vybral Boelckeho a Maxe Immelmanna.


Právě Boelcke dostal, jakožto první letec FFA 62, možnost vyzkoušet v boji nový Fokker E.I. Už 30. 6. 1915 při doprovodném letu napadl francouzský dvoumístný letoun. Zahájil na něj palbu, avšak Francouzovi se povedlo odpoutat a Boelcke jej pro špatnou viditelnost nedokázal sledovat. Vítězství mu proto nebylo uznáno.


Prvního ověřeného úspěchu Boelcke dosáhl 4. července 1915, když sestřelil, jako jeden z prvních letců své jednotky, francouzský pozorovací Morane nad Argonne.



Nestalo se tak ale na Fokkeru E.I, nýbrž ve spolupráci se svým pozorovatelem por. Wühlischem, když letoun, na kterém letěli, byl Aviatik C.I a pozorovatelovou zbraní kulomet na oběžném kruhu. Tohoto vítězství bylo dosaženo díky Boelckemu, který, obratně využívajíc oblačnosti, takticky velmi chytře manévroval a připravil tak Wühlischovi skvělou střeleckou pozici. Za tento čin byl Boelcke vyznamenán Železným křížem I.třídy.

Ve vítězství na stíhacím Fokkeru nakonec předstihl Boelckeho Immelmann, který sestřelil 1. 8. 1915 britský pozorovací letoun. Boelcke prvního úspěchu na Eindeckeru dosáhl až 18. 8.


Max Immelmann proslul jako první z letců, který dosáhl vítězství na novém Fokkeru a také se stal prvním německým esem na stíhacím letounu - pátý letoun sestřelil na Fokkeru 26. října 1915; Boelcke sice získal páté vítězství již 16. 10. avšak v těchto pěti sestřelech je započítáno i první vítězství, jehož dosáhl Boelckův střelec na dvoumístném letounu. Pátého sestřelu na Fokkeru Boelcke dosáhl až čtyři dny po Immelmannovi, tedy 30. 10. 1915.


Oba přátele se začali vzdušnému boji věnovat jakožto exaktní vojenské vědě. Zatímco Immelmann se zabýval technickou stránkou vzdušného boje, Boelcke se zase snažil dopracovat zásady taktiky a strategie vzdušných střetnutí.


Tehdy také vytvořil tzv. Dicta Boelcke – první obecně formulované zásady vzdušného boje. Dnes se tyto poznatky zdají jako samozřejmost, ale tehdy způsobily revoluci v taktice vzdušných střetnutí.


1. Před útokem se snaž získat výhodu a jestliže je to možné, měj slunce v zádech.
2. Vždy dokonči útok, který jsi začal
3. Střílej jedině na krátkou vzdálenost a jen tehdy, máš-li protivníka správně v zaměřovači.
4. Nikdy nespusť protivníka z očí a nikdy se nenech oklamat nějakou lstí nebo úhybným manévrem.
5. Při každém útoku je nezbytné přibližovat se k nepříteli zezadu.
6. Jestliže se na tebe řítí protivník, nesnaž se jeho útoku uhnout, ale leť mu vstříc.
7. Letíš-li za nepřátelské linie, nikdy nezapomeň na vlastní ústupovou trasu.
8. V principu je lepší útočit ve skupině po čtyřech nebo šesti. Jestliže se boj rozpadne v řadu jednotlivých soubojů, snažte se vyhnout situaci, kdy několik z vás bude útočit na stejného soupeře.


Jak uvidíme později, poslednímu bodu svých Dicta se měl Boelcke tragicky zpronevěřit...



Boje ve vzduchu začaly nabírat na intenzitě. Například britský RFC v červenci 1915 zaznamenal 46 vzdušných střetnutí, v prosinci téhož roku byl stejný počet soubojů vybojován během jediného dne. Počty vzdušných bojů začaly závratně narůstat a úměrně s tím rostly i počty sestřelů.

V polovině ledna 1916 tak činí Boelckeho skóre již 8 vítězství a je vyznamenán Pour le Mérite. S přicházejícím jarem přicházejí také problémy.


Boelcke upozorňuje, že Fokkerovy jednoplošníky jsou beznadějně zastaralé, čímž upadá u A. Fokkera v nemilost. Fokker napříště sází už jen na "svého koně" Immelmanna.


Spojenci zatím vrhají na bojiště nové typy letadel (DH 2, FE 8) a dobývají zpět ztracenou nadvládu ve vzduchu.


Boelcke přes všechny potíže pokračuje v boji a 27. 6. 1916 dociluje 19. potvrzeného sestřelu.


Na dlouhou dobu je to však vítězství poslední. 18. června totiž zahynul Immelmann a jeho smrt byla pro národ strašnou ranou. Vrchní velení se proto rozhodlo Boelckeho udržet stůj co stůj naživu. Byl proto stažen z fronty a odeslán na dlouhou inspekční cestu na východní frontu, do Bulharska a Turecka, kde všude měl přednášet o taktice i technice vzdušného boje.


V červnu je také Boelcke povýšen do hodnosti Hauptmann, což je v 25 letech věku v německé armádě věc vskutku nevídaná.


V srpnu 1916 je Boelcke stažen ze služební cesty, aby na západní frontě zformoval vlastní čistě stíhací jednotku. Boelcke souhlasí a 11. 8. 1916 dostává rozkaz ke zformování Jagdstaffel 2 (stíhací letka).

Jádro Jasta 2 se začalo utvářet na sommské frontě u Bertimcourtu. Její výzbroj tvořily nové Albatrosy D.I a D.II, které byly poprvé nasazeny na frontě u Verdunu na jaře 1916. Aerodynamicky obdivuhodně čisté a velice rychlé dvouplošníky Albatros byly velmi silně vyzbrojeny dvěma synchronizovanými kulomety. Svojí výzbrojí a rychlostí převyšovaly vše, co proti nim mohli postavit Spojenci.

Od různých jednotek přicházeli k Jasta 2 piloti, kteří měli s těmito vynikajícími letouny létat. Boelcke vynaložil všechny svoje síly, aby je vycvičil v moderní bojové taktice.


Ještě v dobách, kdy létal na Eindeckeru u FFA 62, zjistil, že osamocený jednomístný letoun se dá velmi snadno překvapit. Proto přesvědčil Maxe Immelmanna, aby zkusili nějaký čas létat spolu. Každý z nich dával pozor na mrtvé úhly druhého a byl schopen jej včas varovat před případným útokem. Pokud je známo, Oswald Boelcke a Max Immelmann spolu vytvořili první létající dvojici na světě. Dvojice se pak stala základním stavebním kamenem všech formací. Boelcke byl opravdovým průkopníkem taktiky boje ve velkých formacích. Bez nadsázky můžeme konstatovat, že veškeré jeho poznatky se beze zbytku (i když pochopitelně s úpravami beroucími v úvahu parametry moderních letadel) využívají dodnes.

Než byl výcvik u konce, létal Boelcke, z obavy ze zbytečných ztrát, nad frontu raději sám. Již 2. 9. 1916 dosahuje 20. sestřelu. Mezi 8.-15. zářím si připisuje dalších 6 vítězství.


V HPM 1/93 se také uvádí, že za svítání 16. 9. se Oswald Boelcke utkal nad Havrincourtským lesíkem s velitelem 70. squadrony RFC kapitánem Georgem Cruikshankem. Cruikshank se svými pěti sestřely řadil mezi letecká esa a byl Oswaldovi vyrovnaným protivníkem. Po celou půlhodinu kolem sebe oba soupeři manévrovali a snažili se dostat protivníka do zaměřovače. Osudnou chybu nakonec v 5.45 udělal Angličan a po krátké dávce z Boelckových kulometů se zřítil k zemi, kde zahynul po nárazu na řadu stromů.


Ve skutečnosti obsahuje toto líčení celou řadu nepřesností. Za prvé Capt. Cruikshank se nejmenoval George, ale Guy Lindsay. za druhé nebyl sestřelen v 5.45, nýbrž v 08.00 a již o 15 minut později Boelcke sestřelil další letoun 70. squadrony, což nepodporuje domněnku dlouhého souboje, nýbrž útoku na formaci nepřítele. Za třetí Cruikshank nebyl leteckým esem a nepodařilo se mi zjistit, zda vůbec dosáhl nějakého sestřelu. Za čtvrté Cruikshank letěl na dvoumístném Sopwithu Strutter, a ačkoliv šlo o dobrý stroj, přesto s touto dvojsedadlovkou těžko mohl tak dlouho vzdorovat stíhacímu Albatrosu.


Co se tedy vlastně stalo? Jisté je, že ráno 15. 9. (tedy nikoliv 16. 9.) Boelcke sestřelil dva Sopwith Struttery 70. squadrony (čímž získal své 25. a 26. vítězství), přičemž v jednom z nich (v.č. A895) skutečně zahynul Capt. G. L. Cruikshank, DSO, MC se svým pozorovatelem Lt. R. A. Prestonem, MC. Později se k této historii ještě vrátíme.

Ráno 17. 9. 1916 vedl Hauptmann Boelcke poprvé do boje 5 letounů Jasta 2. Toho dne získal Boelcke svůj 27. sestřel, když (podle HPM 1/93; v jeho oficiálním soupisu je však FE 2) sestřelil anglickou BE 2. Zasáhl palbou pozorovatele, který se zhroutil do kokpitu. Motor letadla začal vynechávat a valil se z něj kouř. Letoun byl těžce poškozen, avšak stále byl řízen svým pilotem. Boelcke se zdržel rány z milosti. Ukázal anglickému pilotovi, aby zamířil nad Němci obsazené území a tam přistál. Angličan byl však bezpochyby statečný muž. Pohrdl touto šancí na přežití a zamířil se svým dýmajícím strojem k blízkému německému pozorovacímu balónu a pokusil se jej zapálit. Letěl však již příliš nízko a pomalu, a tak se stal terčem protiletadlového dělostřelectva, které letoun rozstřílelo. Pak neovladatelný stroj zachytil o kotvící lano balónu a zřítil se v plamenech k zemi.


Ostatní Boelckovi piloti také nezaháleli. Každý z Němců získal jedno vítězství a na letiště se vrátili bez vlastních ztrát.

Tato akce jakoby předznamenala celou budoucí činnost jednotky, jež se stala pověstnou na obou stranách fronty. Do konce září zničili její piloti 25 letounů nepřítele. V říjnu pak dalších 32. Z tohoto celkového počtu 57 vítězství šlo plných 21 na Boelckeho účet. Německá nadvláda ve vzduchu byla obnovena. V průběhu září a října ztratili Spojenci 211 letadel a sami sestřelili pouhých 39 německých.


16. října také Boelcke sestřelil (jeho 34. sestřel) DH 2 (v.č. A2542) pilotovanou v té době vedoucím britským esem s 10 sestřely Lt. P. A. Langan-Byrnem, DSO. Sestřelen byl v 17.45. Narážíme zde na pozoruhodné paralely se zmiňovaným soubojem s Cruikshankem. K tomuto souboji došlo skutečně 16. i když o měsíc později, v anglosaským zemích také nebývá zvykem používat 24hodinový zápis času, ale používá se zápis 5.45 a.m. či p.m., podle toho, zda šlo o dopoledne nebo odpoledne. Langan-Byrne byl skutečně esem a na DH 2 mohl s Boelckeho Albatrosem úspěšně vést rovnocenný boj.


Podle svědectví jednoho z Boelckeho podřízených, prý také Boelcke několik dní před svou smrtí řekl: "Našel jsem protivníka, který mi byl rovný..."


Boelcke zahynul o 12 dní později, těžko tedy předpokládat, že by se formulace "několik dní před smrtí" vztahovala na souboj z poloviny září. Onen vyrovnaný duel, prý jeden z nejpřitažlivějších z celé války, se tedy zřejmě odehrál mezi Boelckem a Langan-Byrnem, nikoliv Cruikshankem.


Úspěchy Jasta 2 pozvedly morálku německých jednotek jak v řadách letectva, tak u pozemního vojska. Mezi civilisty se pak staly legendárními. Nedaly spát ani Britům, kteří podnikli na letiště v Lagnicourtu (kam se Jasta 2 přesunula 22. 9. 1916) dva nálety, jejichž jedinou snahou bylo zabít Boelckeho.

V té době byl Boelcke stižen vážnou astmatickou chorobou s vysokými teplotami a komplikovanou celkovým vyčerpáním organismu bojem. Jeden z jeho podřízených v té době napsal: "Můj kapitán hubne a stává se vážnějším. Nadlidská zátěž sedmi bojových letů denně a starosti o jeho Staffel jej tíží jako břemeno..."


Přesto Boelcke pokračuje v létání. 26. 10. 1916 dociluje Boelcke jubilejního 40 sestřelu. O dva dny později startuje naposled...


Toho dne 28. října 1916 vál velmi silný vítr, téměř znemožňující udržet letoun v přímém směru. Boelcke přesto vede pětici svých pilotů na hlídku. Krátce po startu se setkávají se skupinou britských DH 2. Boelcke útočí a vybírá si oběť. Na tento DH 2, za jehož řízením sedí Maj. L. G. Hawker, VC, DSO, však už útočí jiný Albatros pilotovaný Erwinem Böhmem (celkem 24 sestřelů). Oba německé letouny se k sobě dostávají do těsné blízkosti. Snad náhlý poryv větru, snad nepozornost některého z pilotů je příčinou toho, že podvozek Böhmeho Albatrosu naráží do horní nosné plochy Boelckeho letounu. Neovladatelný stroj se i s pilotem zřítí téměř kolmo k zemi...


Erwin Böhme vyvázl z kolize bez zranění. Zakrátko jednotku na vlastní pochopitelnou žádost opustil. O rok později se k ní vrátil jako její v pořadí již 4. velitel. Takřka rok, měsíc a den po Boelckově smrti umírá poté, co je sestřelen protiletadlovým dělostřelectvem.

Boelckův pohřeb se konal v katolické katedrále v Cambrai 3. listopadu 1916. Jeho rakev byla položena v malém salónku, který byl celý zasypán květinami od jeho zármutkem sklíčených krajanů. Ne všechny smuteční věnce však byly německé - mnohé nesly britské nápisy.



Ze zajateckého tábora v Osnabrücku se dostavili čtyři britští důstojníci, kteří přišli osobně vzdát hold velkému protivníkovi. Několik anglických letounů, riskujíce svoje sestřelení, přelétlo frontu, aby na letiště v Lagnicourtu svrhlo vavřínový věnec. Na jeho stuhách byla napsána tato slova:


„Na počest kapitánu Boelckemu, našemu odvážnému a rytířskému nepříteli. Od britské RFC.“


Prameny:
HPM 1/93
E. a J. Lawsonovi: První letecká válka, nakl. Jota, Brno 1997, ISBN 80-7217-035-X
www.theaerodrome.com
https://en.wikipedia.org/wiki/Oswald_Boelcke
URL : https://www.valka.cz/Boelcke-Oswald-t9104#25897Verze : 0
MOD
...
URL : https://www.valka.cz/Boelcke-Oswald-t9104#50640Verze : 0
S portrétními fotografiemi O. Boelckeho mě předstihl Melkor, pouze k nim tedy doplním, že bývá často zdůrazňován rozdílný výraz v Beolckeho tváři, kde na mladším snímku je patrné již jeho značné vyčerpání - jakoby náhle zestárl.

Dodám dvě fota, na prvním je O. Boelcke v kokpitu Fokkeru D.III. Na druhém zachycen s Erwinem Böhmem - s mužem, jenž byl účastníkem osudové srážky, která zapříčinla smrt dosud největšího z německých letců.
URL : https://www.valka.cz/Boelcke-Oswald-t9104#62840Verze : 0
MOD


První Fokker E.I, který byl v červnu 1915 přidělen jednotce FFA 62. Na letiště Douai jej přelétl osobně jeho konstruktér Anthony Fokker. Stroj byl přidělen Oswaldu Boelckemu, který na něm doprovázel své kolegy na dvoumístných pozorovacích strojích a chránil je. Letoun létal v barvě materiálu.


Linked from : https://www.valka.cz/topic/postview/396115
URL : https://www.valka.cz/Boelcke-Oswald-t9104#396116Verze : 0
MOD


V kokpitu tohoto Albatrosu zahynul dne 28.10.1916 Oswald Boelcke. Jedná se o rekonstrukci zbarvení podle černobílé fotografie. Rozhraní horních ploch není zcela jasné, stroj ovšem shora patrně nesl klasickou kombinaci světle zelená/hnědá/tmavě zelená. Trup zůstal v barvě lakované překližky, krycí plechy na přídi patrně světle zelené nebo zelenošedé. Na levé vzpěře připevněna velitelská stuha. Výrobní ani sériové číslo není známo.


Linked from : https://www.valka.cz/topic/postview/396128
URL : https://www.valka.cz/Boelcke-Oswald-t9104#396129Verze : 0
MOD
.
 - Tento D.III byl prvním operačně nasazeným strojem tohoto typu. 1. 9. 1916 jej převzal O. Boelcke a hned druhého dne s ním získal první vítězství. Letoun kompletně v barvě materiálu, ačkliv je možné, že později byly plechové kryty na přídi přetřeny černou nebo jinou tmavou barvou.

Tento D.III byl prvním operačně nasazeným strojem tohoto typu. 1. 9. 1916 jej převzal O. Boelcke a hned druhého dne s ním získal první vítězství. Letoun kompletně v barvě materiálu, ačkliv je možné, že později byly plechové kryty na přídi přetřeny černou nebo jinou tmavou barvou.
Zveřejněno s laskavým svolením autora

 -


Zveřejněno s laskavým svolením autora



Linked from : https://www.valka.cz/topic/postview/398839
URL : https://www.valka.cz/Boelcke-Oswald-t9104#398840Verze : 0
MOD
zdroj:
histomil.com

URL : https://www.valka.cz/Boelcke-Oswald-t9104#559709Verze : 0
MOD