Nejvýznamnější funkce: (maximálně tři) Most Important Appointments: (up to three)
- velitel 14. a 246. skupiny (speciálních operací) RAF - velitel 3. (učňovského) křídla RAF - velitel 2. a 5. perutě RAF
- commander of No. 14 and No. 246 (Special Operations) Group RAF - commander of No. 3 (Apprentices) Wing RAF - commander of No. 2 and No. 5 Squadron RAF
Jiné významné skutečnosti: (maximálně tři) Other Notable Facts: (up to three)
- 6. nejúspěšnější britské letecké eso 1. sv. v. se 40 sestřely [23 sražených do neřízeného pádu (22 sám, 1 sdílel), 15 zničených (14 sám, 1 sdílel), 1 zničený v plamenech (sám) a 1 zajatý (sdílel)] - nejúspěšnější eso 1. perutě RFC a nejúspěšnější pilot na letounech Nieuport v 1. světové válce (40) - po Thomasi Hazellovi byl 2. nejúspěšnější britské eso, které se dožilo konce války
- 6th top scoring british ace of WW1 with 40 claims [23 driven out of control (22 solo, 1 shared), 15 destroyed (14 solo, 1 shared), 1 destroyed in flames (solo) and 1 captured (shared)] - top scoring ace of No. 1 Squadron RFC and top scoring Nieuport pilot of WW1 (40) - after Thomas Hazell was 2nd highest scoring british ace to survive the war
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR King Edward VI school, Norwich
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR King Edward VI school, Norwich
Vojenské vzdělání: Military Education:
DD.MM.1916-DD.MM.1916 škola vojenské aeronautiky, Oxford 05.05.1924-14.04.1925 štábní kolej RAF 05.10.1931-01.03.1932 (armádní) škola vyšších důstojníků, Sheerness 23.12.1933-13.07.1935 armádní štábní kolej, Kvéta
DD.MM.1916-DD.MM.1916 School of Military Aeronautics, Oxford 05.05.1924-14.04.1925 RAF Staff College 05.10.1931-01.03.1932 Senior Officer's (Army) School, Sheerness 23.12.1933-13.07.1935 Army Staff College, Quetta
Manually added items: DD.MM.1915-DD.MM.RRRR Inns of Court Officer Training Corps DD.MM.RRRR-DD.MM.1916 Royal Irish Fusiliers DD.MM.1916-DD.MM.RRRR Royal Flying Corps DD.MM.1916-DD.MM.1916 No. 3/24 Reserve Squadron RFC DD.MM.1916-23.12.1916 Central Flying School DD.12.1916-DD.05.1917 Central Flying School (instructor) DD.05.1917-19.06.1917 No. 1 Squadron RFC (pilot) 19.06.1917-17.11.1917 No. 1 Squadron RFC (flight commander) 17.11.1917-DD.09.1918 hospitalisation 16.12.1919-DD.05.1922 No. 12 Squadron RAF (flight commander) DD.05.1922-29.07.1922 No. 12 Squadron RAF (temporary commander) 29.07.1922-05.05.1924 No. 4 Squadron RAF (Adjutant) 14.04.1925-01.06.1925 RAF Depot (supernumarery) 01.06.1925-25.01.1928 Directorate of Operations and Intelligence 25.01.1928-01.03.1929 RAF Depot (supernumarery) 01.03.1929-08.05.1931 Air Staff, Operations/Training, HQ Iraq Command 08.05.1931-05.10.1931 RAF Depot (supernumarery) 01.03.1932-07.01.1933 School of Army Co-operation 07.01.1933-23.12.1933 No. 2 Squadron RAF (commander) 13.07.1935-31.12.1935 No. 5 Squadron RAF (commander) 31.12.1935-23.05.1936 sick leave 23.05.1936-10.07.1936 HQ RAF Halton (supernumarery) 10.07.1936-23.03.1938 No. 3 (Apprentices) Wing, RAF Halton (commander) 23.03.1938-20.06.1938 No. 1 RAF Depot [Supernumerary - non effective (sick)] 20.06.1938-27.07.1939 Air Staff, HQ Maintenance Command 27.07.1939-14.01.1940 HQ No. 11 Group RAF 19.01.1940-23.02.1940 No. 14 Group RAF (commander) 23.02.1940-DD.03.1940 sick leave DD.MM.1940-25.07.1940 Department of Deputy Chief of the Air Staff, Air Ministry 25.07.1940-01.09.1940 HQ No. 13 Group RAF (supernumarery) 01.09.1940-30.11.1940 HQ No. 14 Group RAF (Senior Air Staff Officer) 30.11.1940-02.06.1942 HQ No. 10 Group RAF (Senior Air Staff Officer) 02.06.1942-03.07.1943 HQ Fighter Command (Duty Air Commodore) 03.07.1943-DD.08.1943 No. 246 (Special Operations) Group RAF (commander) DD.08.1943-20.11.1946 Secretary to the Military Mission to Portugal 20.11.1946-DD.MM.RRRR retired
Vyznamenání: Awards:
26.09.1917
Vojenský kříž Military Cross Citace k Vojenskému kříži - MC v London Gazette z 9. ledna 1918: Dočas./Por. (Dočas./Kapt.) Philip Fletcher Fullard, Gen. List and R.F.C. Za zřetelnou udatnost a služební oddanost během střetech v leteckém boji. Při čtyřech příležitostech zaútočil a zničil nepřátelské letadlo a k tomu se zúčastnil 25 nerozhodných soubojů, ve kterých projevil skvělé vedení, velkou dravost a odhodlání se přiblíži k nepříteli.
26.09.1917
Vojenský kříž - bar Military Cross - bar Citace ke sponě k Vojenskému kříži - MC & bar v London Gazette z 9. ledna 1918: Dočas. Kapt. Philip Fletcher Fullard, M.C., Gen. List and R.F.C. Za zřetelnou udatnost a služební oddanost. Při mnoha příležitostech projevil nejvyšší dravost a nebojácnost v útočení na nepřátelská letadla zblízka a ve zničení nejméně osmy nepřátelských strojů během deseti dní. Jeho odhodlání a skvělý bojový duch vedlo skoro pokaždé ke zničení nepřítele. (MC uveřejněn v tomto vydání.)
26.11.1917
Řád Za vynikající službu Distinguished Service Order Distinguished Service Order (DSO) Citace k Řádu za vynikající službu - DSO v London Gazette z 6. dubna 1918: Dočas./Kapt. Philip Fletcher Fullard, M.C., Gen. List & R.F.C. Za zřetelnou udatnost a služební oddanost. Jako velitel hlídky a stíhací pilot je nesrovnatelný. Morální dopad jeho přítomnosti v hlídce je nejvíc znatelný. Připisuje si čtrnáct zničených strojů a osmnáct sražených do neřízeného pádu za něco málo přes čtyři měsíce.
Patří k méně známým spojeneckým stíhacím esům 1. světové války. Narodil se 27. června 1897 v Hatfieldu. Navštěvoval školu krále Edwarda VI. ve městě Norwich. Během své školní docházky se aktivně věnoval sportu a byl kapitánem školního fotbalového i hokejového družstva. Později byl náhradníkem ve fotbalovém mužstvu Norwich City.
Vojenskou službu nastoupil v roce 1915 a byl odvelen k jednotce Royal Irish Fusiliers. Už v této době se na vlastní náklady učil létat. V roce 1916 zažádal o převelení k RFC (Royal Flying Corps) a prodělal výcvik ve School of Aeronautics v Oxfordu a následně ve Flying School v Netheravonu a Central Flying School v Upavonu. Pilotní licenci obdržel v prosinci 1916. Zpočátku sloužil jako letecký instruktor ve škole v Upavonu. V dubnu 1917 byl převelen na frontu do Francie k No.1 Squadron RFC, která operovala z letiště Bailleul.
Své první vzdušné vítězství si připsal 26. května 1917, když pilotoval svůj Nieuport 23 číslo B1559 a nedaleko Lompret sestřelil německý Albatros D.III. Se stejným letounem získal 28. května i své druhé vítězství u Warneton. Na začátku června létal se strojem Nieuport 17 číslo B1553 a získal s ním 4. června svůj první "double" (dvě vítězství v jednom dni) a 8. června se svým pátým vítězstvím stal britským stíhacím esem. Další dvě vítězství nad letouny Albatros D.V si připsal 14. a 15. června s letounem Nieuport 23 číslo B3486. V průběhu července létal na strojích Nieuport 17 číslo B1666 a Nieuport 17 číslo B3459 a dosáhl dalších osmi vítězství převážně nad letouny Albatros D.V. Na konci července měl tedy na svém kontě již 15 vítězných soubojů a třikrát dosáhl "double". V období mezi 9. a 22. srpnem si připsal dalších 12 vítězství nad nepřátelskými letouny opět převážně nad stroji Albatros D.V a DFW. K těmto vítězstvím patří další dva "double" dosažené 9. a 15. srpna a rovněž Fullardův první "triple" (tři vítězství v jednom dni), který získal 16. srpna. Všechny sestřely připsané v srpnu získal s letounem Nieuport 17 číslo B3459 a celkově měl na svém kontě již 27 vítězství. V měsíci září si na své konto nepřipsal žádný sestřel nepřátelského letounu, protože měl poraněné oční cévy a tato dočasná "slepota" ho vyřadila na měsíc z aktivní služby. Na své předchozí úspěchy navázal opět v říjnu, kdy dosáhl dalších 11 vzdušných vítězství. V tomto období létal na letounu Nieuport 27 číslo B6789. S ním dosáhl svůj druhý "triple", když 17. října sestřelil postupně tři nepřátelské letouny u Quesnoy, Ledgehem a Moorslede. Svůj šestý "double" získal 27. října sestřelením letounů DFW nedaleko Roulers a Becelaere. Na konci října tak činilo jeho skóre 38 sestřelených nepřátelských strojů. V listopadu získal svůj sedmý a poslední "double", když 15. listopadu zničil v průběhu dvou minut dva letouny Albatros D.V v okolí Zandvoorde. Toto vítězství bylo jeho 40. a současně posledním vítězstvím v jeho kariéře stíhacího pilota. O dva dny později 17. listopadu si při přátelském fotbalovém utkání mezi perutěmi vážně zlomil nohu a do služby se vrátil až těsně před koncem války v září 1918.
Fullard byl zřejmě dítkem štěstěny, když několikrát dokázal uniknout blížící se smrti. Jednou mu nepřátelská střela rozbila brýle přímo na očích (možná souvislost se zraněním očí v září 1917), jindy se mu podařilo i s hořícím strojem přistát za vlastními liniemi. Tři měsíce létal v šestičlenné skupině, která si v tomto období připsala nejvíce sestřelů ze všech spojeneckých jednotek ve Francii a přitom sama neutrpěla žádnou ztrátu.
Letoun Nieuport 17 číslo B3459, se kterým dosáhl Fullard 16 sestřelů měl na všech plochách standardní stříbrnou (hliníkovou) barvu a označení No.1 Squadron RFC červený nebo černý vertikální pruh na trupu. Mezikřídelní vzpěry byly v barvě dřeva. Později po zavedení osobních označení měl na trupu černé číslo 2.
Za projevenou odvahu a oddanou službu mu byl v roce 1918 udělen Válečný kžíž (Military Cross - MC), Military Cross (MC) Bar a Řád za vynikající službu (Distinguished Service Order - DSO). Rovněž byl vyznamenán Leteckým křížem (Air Force Cross - AFC). V pozdější době byl vyznamenán komandérským stupněm Řádu Britského impéria (Commander of Order of the British Empire (CBE)). Stal se nejúspěšnějším britským pilotem, který dosáhl svá vítězství na letounech Nieuport. V rozpětí 174 dnů dokázal sestřelit 40 nepřátelských letounů, což za zhruba 7 měsíců aktivní služby znamená průměrně jedno vítězství každý týden.
Po skončení první světové války zůstal Fullard ve službě u RAF, kde zastával funkci velitele perutě a později i funkci na velitelství stíhacího letectva. Do výslužby odešel po skončení druhé světové války 20. listopadu 1946 v hodnosti Air Commander.
Po svém odchodu z aktivní vojenské služby pracoval na vedoucích pozicích v několika strojírenských firmách. Konec svého života strávil v hrabství Kent na jihu Anglie. Philip Fletcher Fullard zemřel v noci 24. dubna 1984 ve svých 86 letech v nemocnici v Broadstairs.
Pozn. Jednotlivé prameny se značně rozcházejí v počtu vítězství, kterých Philip F. Fullard dosáhl. Přiklonil jsem se ke zdrojům [1], [2], [3] a [7], které udávají shodně 40 vítězství. Ostatní zdroje udávají 42 [5] a [6] případně 45 [4] vítězství. Na Internetu je možné najít údaje které kolísají v rozmezí 40 až 53 vítězství. Odchod do výslužby je také uváděn různě v letech 1945-46.
