Main Menu
User Menu

Chilson, Llewellyn Morris

     
Příjmení:
Surname:
Chilson
Jméno:
Given Name:
Llewellyn Morris
Jméno v originále:
Original Name:
Llewellyn Morris "Al" Chilson
Fotografie či obrázek:
Photograph or Picture:
Hodnost:
Rank:
hlavní seržant
Akademický či vědecký titul:
Academic or Scientific Title:
-
Šlechtický titul:
Hereditary Title:
-
Datum, místo narození:
Date and Place of Birth:
01.04.1920 Dayton /
Datum, místo úmrtí:
Date and Place of Decease:
02.10.1981 Tampa /
Nejvýznamnější funkce:
(maximálně tři)
Most Important Appointments:
(up to three)
-
Jiné významné skutečnosti:
(maximálně tři)
Other Notable Facts:
(up to three)
- dle Asociace Národní gardy byl druhým nejvíce vyznamenaným americkým pěšákem 2. sv. v.
- 2krát navržen na Medaili cti
- 16. února 1944, poblíž Aprilia v Itálii, byl s dalšími třemi americkými vojáky zajat Němci poté, co jim v přestřelce došla munice a Němci z nich udělali nosiče nosítek, následujícího dne se jim podařilo utéct a vzali s sebou další 4 zajatce, to vedlo k tomu, že se Chilsonovi podařilo zajmout 40 nepřátelských vojáků, za což obdržel Stříbrnou hvězdu
Související články:
Related Articles:

Zdroje:
Sources:
https://en.wikipedia.org/wiki/Llewellyn_Chilson
www.defensemedianetwork.com
https://valor.militarytimes.com/hero/23028
veterantributes.org
militaryhallofhonor.com
army.togetherweserved.com
URL : https://www.valka.cz/Chilson-Llewellyn-Morris-t253260#696623Verze : 0
MOD
     
Příjmení:
Surname:
Chilson
Jméno:
Given Name:
Llewellyn Morris
Jméno v originále:
Original Name:
Llewellyn Morris "Al" Chilson
Všeobecné vzdělání:
General Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Vojenské vzdělání:
Military Education:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR
Důstojnické hodnosti:
Officer Ranks:
28.03.1942 vojín
DD.MM.1943 svobodník
DD.04.1944 desátník
DD.MM.1944 seržant
DD.MM.1944 štábní seržant
DD.MM.1944 technický seržant
DD.MM.RRRR první seržant
DD.MM.RRRR hlavní seržant
Průběh vojenské služby:
Military Career:

28.03.1942-30.06.1946 Armáda Spojených států
30.06.1946-17.11.1947 propuštění se všemi poctami
17.11.1947-01.07.1964 Armáda Spojených států
Vyznamenání:
Awards:

DD.MM.1943

Odznak bojového pěšáka
Combat Infantryman Badge
-

DD.MM.1945

Stříbrná hvězda
Silver Star
za akci z 24. listopadu 1944

27.02.1946

Kříž za vynikající službu
Distinguished Service Cross
za akci z 27. dubna 1945

DD.MM.1946

Kříž za vynikající službu
Distinguished Service Cross
za akci z 25. dubna 1945

DD.MM.1946

Kříž za vynikající službu
Distinguished Service Cross
za akci z 26. března 1945

DD.MM.1946

Stříbrná hvězda
Silver Star
za akci z 31. března 1945

DD.MM.RRRR

Válečný kříž 1939-1945
Cross of War
Croix de Guerre
bronzová palma

DD.MM.RRRR

Záslužná legie legionář (4.třída)
Legion of Merit Officer - Legionnaire (4th Class)
Legion of Merit (4th Class)
-

DD.MM.RRRR

Medaile válečního zajatce
Prisoner of War Medal
-

DD.MM.RRRR

Medaile vítězství (2. světová válka)
World War II Victory Medal
-

DD.MM.RRRR

Armádní pochvalná medaile
Army Commendation Medal
-

DD.MM.RRRR

Armádní medaile za vzornou službu
Army Good Conduct Medal
-

DD.MM.RRRR

Medaile za americké tažení
American Campaign Medal
-

DD.MM.RRRR

Medaile okupační armády
Army of Occupation Medal
-

DD.MM.RRRR

Prezidentská citace (letectvo & armáda) (1942-1947)
Presidential Unit Citation (Air Force & Army) (1942-1947)
-

DD.MM.RRRR

Medaile za službu v národní bezpečnosti
National Defense Service Medal
s bronzovou hvězdou (2x)

DD.MM.RRRR

Bronzová hvězda
Bronze Star
s bronzovým dubovým listem (2x) a "V" za chrabrost

DD.MM.RRRR

Purpurové srdce
Purple Heart
se 2 bronzovými dubovými listy (3x)

DD.MM.RRRR

Medaile za evropsko/africko/blízko východní tažení
European-African-Middle Eastern Campaign Medal
se stříbrnou a 3 bronzovými kampaňovými hvězdami (8x) a hrotem

DD.MM.RRRR

Stříbrná hvězda
Silver Star
za akci ze 17. února 1944

Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
https://en.wikipedia.org/wiki/Llewellyn_Chilson
www.militarytrader.com
https://valor.militarytimes.com/hero/23028
veterantributes.org
militaryhallofhonor.com
army.togetherweserved.com
URL : https://www.valka.cz/Chilson-Llewellyn-Morris-t253260#696625Verze : 0
MOD

Hlavní seržant Llewellyn Morris "Al" Chilson - druhoválečný Rambo




6. prosince 1946 se v Bílém domě konalo slavnostní udílení. Hlavní osobností byl 173 centimetrů výsoký poddůstojník americké armády, jehož skutky byly mnohdy tak neuvěřitelné, že by i sám Rambo záviděl. Byl jím 26letý mladík z Ohia štábní seržant Llewellyn Morris "Al" Chilson. Tento muž obdržel tento den od prezidenta Harry S. Trumana sedm medailí, z nichž 6 bylo za statečnost, mezi těmito vyznamenáními ale chybělo to nejvyšší. To, na které byl 2krát nominován, ale nikdy jej nezískal. Medaile cti. Při udělování prezident nahlas pronesl: "Toto je nejpozoruhodnější seznam citací, jaký sem kdy viděl. Za každou z nich má tento mladý muž nárok na vše, co země může nabídnout. Ty stojí i za Medaili cti, to si o tom myslím."


Ale armáda si to zjevně nemyslela. Ačkoliv byl jedním z nejvíce vyznamenaných amerických pěšáků 20. století, Al Chilson nikdy toto nejvyšší nezískal. "Byl navržen na Medaili cti dvěma různými důstojníky při dvou různých událostech," říká jeho dcera Marilyn v rozhovoru z roku 2005. "Zasloužil si ji, ale nikdy mu ji nepověsili na krk."


Ale hezky všechno od začátku


Llewellyn Morris Chilson se narodil v Daytonu v Ohiu, na apríla (1. dubna) roku 1920 jako 2. syn Franka and Goldii Chilson. Frank byl veteránem 1. světové války. Rodina se poté přestěhovala Akronu, kde se Frank začal živit jako řidič autobusu. Al neměl příliš šťastné dětství. Matka mu náhle zemřela v 10 letech, když ji před domem srazil náklaďák. Potom začal toulat po drsných ulicích jižního Akronu a často se zde pral, jak později přiznal, že právě zde se naučil a vypiloval své bojové dovednosti. "V sousedství, ve kterém sem vyrůstal, to bylo pěkně drsné." řekl Chilson. "Byli tam pěkný řízci."


V 16 letech odešel z South High School a začal se živit jako řidič kamionu, kdy jezdil často i přes celou zemi. Denně najel okolo 250 mil a vydělával si 40 dolarů týdně.


7. prosince 1941 se ale válka dostala i do Spojených států a armádě po čase nestačili předválečné zálohy a tak byl 28. března 1942 povolán do Armády Spojených států, zde obdržel služební číslo 35112223. Základní výcvik prodělal ve Pevnosti Benjamina Harrisona v Indianě, v červnu následoval pokračovací výcvik v táboře Livingston v Luisianě, zde ale málem pro něj válka skončila. Těžké kolo mu spadlo na nohu, srazilo ho a způsobilo mu těžký otřes mozku. a nakonec obojživelný výcvik se 112. pěším plukem v táboře Gordon Johnson na Floridě, kde byl do května 1943. Krátce nato byl přeřazen k rotě G, 179. pěšímu pluku, 45. pěší divize a s tou vyrazil do války.


Válka


První Chilsonovou zastávkou se stala Severní Afrika, kam doplul 22. června 1943 a odkud se měla 45. pěší divize, pod velením generálmajora Troye H. Middletona připravit na Operaci Husky, invazi na Sicílii.


Zde se vylodila 10. července 1943 v západním sektoru jako součást 7. armády pod velením legendárního generálporučíka George S. Pattona. Během 5 týdnů trvající kampaně, kdy ač byl v boji nováček, tak se rozhodně neztratil, jelikož získal i svá první vyznamenání, Odznak bojového pěšáka ale hlavně, bronzovou hvězdu za statečnost.


Operace Shingle


V únoru 1944 se účatnil vylodění u Salerna, kde nijak nezasáhl, ale Chilsonovou zkouškou ohněm se měla stát Bitva u Anzia, kde se vylodil se svojí jednotkou a postupoval tvrdými boji skrz Itálii. 15. února stáli při Chilsonovi všichni svatí, když u Carroceto před ním vybuchl granát a šrapnel ho zasáhl obličeje. Za toto zranění obdržel později Purpurové srdce, ale následujícího dne Chilson o své štěstí přišel. Během boje s nepřítelem vypotřeboval veškerou munici a byl společně s dalšími třemi vojáky zajat Němci. Ti je pak využívali jako nosiče nosítek a už už to vypadalo, že pro Chilsona válka skončila.


Jenže Chilson se tak lehce nevzdal. Společně s oněmi třemi zajatci se mu podařilo Němcům utéct a vzali sebou ještě 4 německé zajatce a nejen, že se úspěšně dostali k vlastním liniím, ale předali cenné informace, které vyústili v zajetí 40 Němců u čehož také byl. Za tyto akce byl vyznamenán svou první Stříbrnou hvězdou, kde v její citaci se píše:


Desátník Chilson společně se třemi dalšími muži padl do zajetí a byl donucen pracovat jako nosič nosítek pro německé síly. Využijíc příležitosti zmatku, způsobeného dělostřeleckou palbou, skupina utekla, zajala německé postavení o čtyřech mužích a úspěšně se vrátili k vlastním liniím a velmi cennými informacemi o nepřátelských postaveních a morálce. Tyto informace posloužili k útoku, při kterém bylo zajato 40 Německých vojáků s velmi malými ztrátami v našich řadách. Udatnost, statečnost, a smysl pro povinnost projevené desátníkem Chilsonem jsou přímo zodpovědné za úspěch útoku a jsou v souladu s nejvyššími tradicemi ozbrojených sil.


Nicméně 9. července stanul před polní soud v záležitosti dvou případu, kdy bez povolení opustil jednotku, byl shledán vinným. Naštěstí (kdy za dezerci následovalo vězení či trest smrti), bylo přihlédnuto k jeho předchozím činnům a byla mu jen odebrána Stříbrná hvězda. Navzdory tomu, byl krátce nato povýšen na technického seržanta.


Francie


15. srpna 1944, se Chilson, nyní již jako seržant a člen 2. čety roty G, vylodil v jižní Francii v rámci Operace Anvil. V následujících měsících se ukázal Chilson jako "opravdový Rambo". 26. listopadu 1944, poblíž Denshein ve Francii, sám zaútočil na německý zátaras, zabil tři německé obránce ručním granátem a devět vzal do zajetí. Za tento čin obdržel druhou Stříbrnou hvězdu. V citace pro toto vyznamenání se píše toto:


"Jak jeho četa uspěla ve svém misi odříznutí hlavní silnice vedoucí do Densheinu, byla okamžitě zastavena nepřátelskou kulometnou palbou a palbou z pušek z německého zátarasu. Stavíc svůj kulomet pro podpůrnou palbu, technický seržant Chilson šel sám vpřed přes těžkou nepřátelskou palbu a pod ochranou temnoty, napadl nepřátelskou pozici zboku, doplazil se na dvacet yardů od zátarasu, odkud hodil dva ruční granáty a zahájil palbu ze svého samopalu, zabil tři Němce a devět jich donutil se vzdát. Akce technického seržanta nejenže umožnila jeho rotě odříznout cestu, ale fakticky tím napomohl v zajetí Densheinu. Jeho statečné akce a nesobecká služební oddanost, bez ohledu na vlastní bezpečnost, jsou v souladu s nejvyššími tradicemi vojenské služby a odráží velké zásluhy na něm, jeho jednotce a Armádě Spojených států."


30. listopadu 1944 byl Chilson navržen nadporučíkem Williamem M. Owensem na Medaili cti, návrh neprošel. 27. prosince se stal seržantem druhé čety své roty G.


V únoru 1945 však přišla Alovi smutná zpráva, 16. toho měsíce v boji s japonci na Filipínách padl jeho starší bratr, štábní seržant Alvin M. Chilson, který zde sloužil u 37. pěší divize.


Německo

15. března 1945, vedl Chilson dvě čety roty G, poblíž Gernsheim v Německu. Američané byli uzemněni palbou z automatických zbraní z hráze podél Rýna. Ačkoliv byla tma, bylo obtížné německé kulometčíky najít. Ale Chilson měl řešení: zapálil oheň na koňmi taženém muničním povozu a použil jeho světlo k odhalení nepřítele, běžel podél hráze se svou karabinou a zabil německé kulometčíky. Poté se Chilson plazil 200 yardů nazpátek temnotou ve snaze zavolat americké dělostřelectvo, aby zničila další dvě německá obranná postavení.


Když po několika hodinách vyšlo slunce, Chilson se dobrovolně přihlásil spolu s dalšími dvěma muži, že umlčí další sérii nepřátelských kulomentých postavení. Za pomocí granátů s bílým fosforem a tříštivých granátů, Chilson vedl útok - ten vyústil v zabití pěti Němců a zajetí 41. To odpoledne, Chilson a dalších 30 američanů vedlo útok na německé velitelství a překonali ho. Jejich poddůstojník byl tak demoralizován horlivým útokem, že se vzdal i s celou rotou Chilsonovi.


A tak to šlo víceméně celý zbytek odpoledne. Na konci dne 15. března 1945, byl jeho výsledek ohromující, nejenže Chilson a jeho muži dobili Gernsheim, ale zabili, zranili nebo zajali okolo 200 němců a ukořistili 13 jejich kulometů a 20 mm kanónů, z toho Chilson jich zabil nebo zranil 30. Tento čin byl po zásluze odměněn druhým nejvyšším vyznamenáním za statečnost, Křížem za vynikající službu. Ale Chilson ještě neskončil. O dva týdny později, poblíž Afschaffenburgu, on a muži z roty G byli v záloze, zatímco roty E a F napadli německé pozice. Když tyto dvě roty byl zadrženy těžkým nepřátelským odporem, rotě G vydán rozkaz k obchvatu po pravém křídle roty E a napadnout Němce zezadu. Zatímco rota G byla následně zadržena u zátarasu, Chilson vydal svým mužům rozkaz zaujmout palebné postavení, zatímco sám stál na věži tanku. Dalších 40 minut stál na vozidle vystaven palbě, Chilson sledoval tento a další dva tanky, jak vypálili na 30 tříštivo-trhavých granátů a 3000 nábojů z kulometů proti Němcům. Výsledek: 14 Němců zabito a 40 dalších zajato.


Vypadalo to, že Chilsona nemůže nic zastavit. Následujícího dne, 31. března, Chilson opět vedl své muže do útoku proti německým pozicím v Horsenthalu. V následující přestřelce byly zničeny dvě kulometná hnízda, bylo zabito šest nepřátel a sedm zajato. Chilsonovo hrdinství vyústilo v udělení další Stříbrné hvězdy.


25. dubna 1945 vedl opět svém může Meilenholen, když na ně němci zahájili palbu. Opět ho střelba ani všude dopadající kulky nezastavili, ale tentokrát se zachoval naprosto nečekaně a udělal něco naprosto mimořádného, že to dodnes je jeho nejpamátnější akce. Chilson uviděl Jeep s namontovaným kulometem, skočil do něj, nastartoval a vyrazil po hlavní ulici doprostřed města a celou cestu pálil z kulometu. Když se rozplynul dým, na zemi leželo 35 mrtvých němců. Zanedlouho, když jeho rotu na průzkumné misi zastavila nepřátelská palba, Chilson si všiml německé motorky, nasedl na ní a opět vyrazil vstříc palbě, ačkoliv jeho motorka byla zasažena ještě předtím, než se dostal až k nepříteli, tak se mu podařilo postavit na nohy a ručním granátem zlikvidoval kulometné hnízdo. Tento neskutečný kousek mu vynesl druhý Kříž za vynikající službu. V citaci k tomuto kříži stoji:


Kdy nepřítel zahájil palbu z 20 mm kanónů na pozice roty G krátce potom, co vkročila do Meilenholenu, Seržant Chilson rychle obhlédl jejich pozice, naskočil do Jeepu, vyzbrojeného kulometem a vyrazil doprostřed města a pálil. V následující akci, osobně vyřadil dva Flaky, jednu osmaosmdesátku, zpozoroval další osmaosmdesátku další zlikvidoval vyřazením její posádky a zabitím přibližně 40 nepřátel. Když naše průzkumné jednotky postoupili do města Zell, byli zadrženi palbou 20 mm Flaku. Seržant Chilson rychle naskočil na motorku opuštěnou nepřítelem a vyrazil s ní před průzkumný tým, který našel dalších šest 20 mm zbraní. Jeden Flak na něj zahájil palbu z 50 yardů a jeho motorka byla zasažena. Padl do písku, překulil se, vyskočil na nohy a běžel příme k palebnému postavení a hodil na něj granát. Tato akce zabila tři členy obsluhy a vyřadila zbraň z provozu. Vrátil k vedoucímu tanku a řídil jejich palbu na zbývajících pět flaků, které následně byly zničeny.


Od dva dny později, si Chilsonův heroismus vysloužil rekordní TŘETÍ Kříž!


Poté co jeho jednotka překročila řeku Danube a vešla do Neubergu, Chilson a jeho muži byli zadrženi kulometnou palbou přicházející z druhého podlaží činžovního domu. Uvědomil si, že jeho muži můžou být zabiti nebo zranění pokud bude palba pokračovat, tak přeběhl ulici za nepřestávající palby, vyběhl po schodech a vběhl do pokoje. Skvěle hozený granát okamžitě zabil dva němce a zbylých osm se vzdalo. Následně zavolal na své muže a ti beze ztrát obsadili budovu. Zanedlouho, když jeden z jeho oddílů postupoval k obsazení další budovy, tak se na něj spustila zuřivá palba z jednoho dvora. Chilson opět neváhal a běžel jim na pomoc. Do dvora vhodil fosforový kouřový granát, kterým se snažil maskovat svůj postup a vyrazil vpřed. Ale i tak ho kouřova clona úplně neuchránila, jedna z německých kulet protrhávající kouř si našla svůj cíl a zasáhla Ala do pravé paže. Ala to však nezastavilo, karabinu si přehodil do druhé ruky a střílel dokud mu nedošla munice v zásobníku, dva němce zabil, třetí se pokusil o útěch, on ho dostihl a omráčil ho pažbou. Když přišli jeho spolubojovníci a přebrali si zajatce, Chilson se zhroutil a vysloužil si lístek do zázemí.


Válka skončila!


Na konci dubna 1945 odletěl do Anglie, přesněji do Stockbridge, kde se lečil v 34. všeobecné nemocnici. Zde se seznámil s armádní sestrou Mary Armstrongovou, a jak to obvykle bývá, zamilovali se do sebe a na konci roku se vzali a v roce 1946 se jim narodila dcera.


Zatímco Chilson ležel v nemocnici, v Evropě skončila válka a Německo kapitulovalo. Chilson měl za sebou neuvěřitelných 511 dní na frontě. Po 2 měsících v nemocnici se v červnu 1945 Chilson vrátil do Fort Benjamin Harrison v Indianě.


V srpnu byl na základě svých mimořádných bojových výkonů navržen velitelem pluku na Medaili cti. Doporučení cestovalo a docestovalo i ke generálovi McNarneyovi, velitel amerických sil v Evropě, a ten s ním souhlasil a podpořil ho. I s tímto doporučení bylo odesláno na Ministerstvo války, kde se mělo finálně rozhodnout, ale i přesto, nebyl návrh odsouhlasen.


Pentagon byl toho názoru, že Chilsonovi hrdinské činy byly "vysoce chvályhodné", ale nedosahovali až na toto nejvyšší příčky. Z toho důvodu byla Chilsonovi v Bílém domě předána všechna dosavadní vyznamenání: 3 Kříže za vynikající službu, 2 Stříbrné hvězdy, Bronzovou hvězdu a Záslužnou legii 4. třídy.


30. června 1946 byl Chilson se všemi poctami propuštěn z armády.


Po válce


Chilson začal pracovat jako asistent v chemické laboratoři J. Bishop and Co. Malvern. Ačkoliv byl nyní manžel a otec, v životě nejspíš něco chybělo, chyběla mu armáda. Tak se jí 17. listopadu 1947 opět upsal, ale vzhledem k jeho 40% invaliditě sloužil jen jako náborář až do března 1950. Následně sloužil jako pěší velitel lehkých zbraní u 41. a 42. obrněného pěšího praporu v pevnosti Hood, kde byl do února 1951. Poté sloužil u roty B, 701. obrněného pěšího praporu, kde byl do ledna 1952. Od ledna do října u 1. obrněné divize, kde měl pomáhat při výcviku národních gardistů. Zde se setkal s dalším druhoválečným hrdinou, legendárním Audie Murphym, který je dodnes považován za nejvíce vyznamenaného amerického pěšáka 2. světové války. Následovala služba v zahraničí jako protiletadlový dělostřelec a velitel oddílu u baterie B, 5. (AAA) praporu protiletadlového dělostřelectva v západním Německu, kde sloužil 2 roky (listopadu 1952-prosinec 1954) a poté u baterie B, 91. AAA, kde byl do října 1955. Po 3 letech v Německu se opět vrátil do států a pokračoval ve službě u protiletadlového dělostřelectva. Přechodně sloužil jako velitel oddílu u baterie A, 195. polní dělostřelecký pluk od prosince 1955 do ledna 1956. Tehdy si nejspíš vzal dovolenou, jelikož ubaterie A, 451. AAA praporu sloužil až od března 1956 a zde vytrval rok, do dubna 1957. Následně se opět vrátil do Německa, kde se opět přidal k 91. AAA praporu, ale nyní u baterie A. Zde působil jen krátce od května do června 1958. Následovala odpočínková služba jako instruktor ve škole raket a dělostřelectva armády Spojených států v pevnosti Sill, zde byl 2 roky, od července 1958 do září 1960. Pak se opět vrátil k dělostřelectvu, v září 1960 nastoupil k baterii B, 3. pozorovacího praporu 26. polního dělostřeleckého pluku a setrval zde do června následujícího roku. Následovala rota B v armádní kasárně v pevnosti Lewis, kde byl do srpna 1962. Jeho poslední zastávkou byla opět Škola raket a dělostřelectva armády Spojených států, kde sloužil operační seržant a velitel sekce, zde sloužil od září 1962.


1. července 1964 po 21 letech služby odešel vrchní seržant Llewellyn Morris Chilson ve věku přesně 44 let a 3 měsíce do výslužby.


24. května 1961 stálo při Chilsonovi opět obrovské štěstí, když přežil katastrofu Douglase C-124A Globemaster II, který se zřítil při vzletu z McChord AFB. Z 28 lidí na palubě (22 cestujících a 6 členů posádky) přežili pouze 4, včetně Ala.



Život po armádě


Chilson se po odchodu do penze přestěhoval se svojí rodinou do Tacomy. Narozdíl od Murphyho, Chilsona nečekali filmové nabídky, žádná sláva. Navzdory svým zásluhám se protloukal životem jak se dalo. V Tacomě provozoval benzínku a ještě pracoval jako taxikář. Později se odstěhoval a jeho další zastávkou se stalo město Puyallup.


Llewellyn Morris Chilson, muž, který začal z tvrdého základu, málem se kvůli nehodě málem nedostal na frontu a nakonec nasbíral za svou odvahu a nezdolnost tolik vyznamenání, že jej předstihl jen legendární Audie Murphy, zemřel náhle na dovolené v Tampě, 2. října 1981 ve věku 61 let. Pohřben byl v sekci pro veterány v Mountain View Memorial Park v Lakewoodu. Připomíná ho zde památník.


Medaile cti


Jak již bylo zmíněno, Chilson byl na Medaili cti navrhnut celkem 2krát. 3. srpna 1945 podplukovník Louis K. Hennighausen, velitel Chilsonova 179. pěšího pluku podepsal doporučení na Medaili cti. To dostalo Ministerstvo války v roce 1946 a většina doporučení zamítla s odůvodněním "Doporučení ukazuje velmi úctyhodný výkon jako velitele čety, ale jasně neukazuje jasný důkaz o mimořádně statečnosti a horlivosti v riskování svého života nad rámec služebních povinností."


Výsledkem tohoto rozhodnutí ze srpna 1946 bylo, že Chilson obdržel všechna dosavadní vyznamenání, která obdržel v Bílém domě od prezidenta Trumana. Armáda znovuotevřela Chilsonův případ v dubnu 1947 a opět si pro něj vyžádala Medaili cti. Výsledek byl bohužel stejný. Chilsonova rodina se po léta snažila přimět armádu k přezkoumání jeho případu. Poslední pokus se datuje do 80. let, žádný neuspěl.


Vzhledem ale k dnešní situaci, kdy je přezkoumáváno mnoho případu a jsou dodatečně udělovány medaile cti povyšováním z Námořních křížů, Křížů za vynikající službu a Stříbrných hvězd, není vyloučeno, kdy dojde i na přezkoumání Chilsonova případu a mohl by po letech snahy obdržet Medaili cti in memoriam. To je ale ovšem ve hvězdách. Snad jednou dojde na slova prezidenta Trumana: "Ty stojí i za Medaili cti, to si o tom myslím."



Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Llewellyn_Chilson
www.warhistoryonline.com
www.militarytrader.com
veterantributes.org
www.defensemedianetwork.com
militaryhallofhonor.com
m.facebook.com

Chilson, Llewellyn Morris - Llewellyn Chilson (vlevo) a Audie Murphy (vpravo) při setkání v pevností Hood mezi lety 1950 a 1952. Toto bylo jejich jediné setkání, jediné setkání dvou nejvyznamenanějších amerických pěšáků 2. světové války. Zde hovořili o svých válečných zážitcích
Z hlediska vojenské kariéry na tom byli takřka shodně. Oba se účastnili bojů o Sicílii, vylodění u Salerna a Anzia. Oba se poté vylodili v jižní Francii, boji v horách Vosges a válku zakončili v Německu, oba zabili mnoho nepřátel a oba byli zraněni. A také že to oba nebyli žádní obři. Dnes by se řeklo, že Murphy byl nedochůdče, u vstupní prohlídky měl jen 166 cm a 51 kilo, Chilson na tom byl jen o trochu lépe, ale stále by byl na dnešní poměry menšího vzrůstu, měl 173 cm a 68 kilo. 
Ale po konci tomu bylo u každého jinak.
Murphy zakončil válku jako důstojník, stal se hercem, ve válečném dramatu o svém životě Do pekla a zpět hrál sám sebe, byl veřejně známou a slavnou osobností, několikrát vystoupil v televizi a podporoval bývalé vojáky, kteří trpěli PTSP, nakonec zahynul pak při leteckém neštěstí v roce 1971.
Chilson po válce nezažíval žádnou slávu, zůstal v armádě dalších 17 let, kdy byl stále jen poddůstojníkem. Poté provozoval benzínku a jezdil s taxíkem. Ještě v armádě dokonce přežil letecké neštěstí, kdy byl jedním ze 4 přeživších z celkem 28 lidí. Nehrál ve filmu, nepořádal veřejné projevy, žil skromný život. Svého spolubojovníka přežil jen o 10 let, kdy v roce 1981 náhle zemřel na dovolené.

Llewellyn Chilson (vlevo) a Audie Murphy (vpravo) při setkání v pevností Hood mezi lety 1950 a 1952. Toto bylo jejich jediné setkání, jediné setkání dvou nejvyznamenanějších amerických pěšáků 2. světové války. Zde hovořili o svých válečných zážitcích
Z hlediska vojenské kariéry na tom byli takřka shodně. Oba se účastnili bojů o Sicílii, vylodění u Salerna a Anzia. Oba se poté vylodili v jižní Francii, boji v horách Vosges a válku zakončili v Německu, oba zabili mnoho nepřátel a oba byli zraněni. A také že to oba nebyli žádní obři. Dnes by se řeklo, že Murphy byl nedochůdče, u vstupní prohlídky měl jen 166 cm a 51 kilo, Chilson na tom byl jen o trochu lépe, ale stále by byl na dnešní poměry menšího vzrůstu, měl 173 cm a 68 kilo.
Ale po konci tomu bylo u každého jinak.
Murphy zakončil válku jako důstojník, stal se hercem, ve válečném dramatu o svém životě "Do pekla a zpět" hrál sám sebe, byl veřejně známou a slavnou osobností, několikrát vystoupil v televizi a podporoval bývalé vojáky, kteří trpěli PTSP, nakonec zahynul pak při leteckém neštěstí v roce 1971.
Chilson po válce nezažíval žádnou slávu, zůstal v armádě dalších 17 let, kdy byl stále jen poddůstojníkem. Poté provozoval benzínku a jezdil s taxíkem. Ještě v armádě dokonce přežil letecké neštěstí, kdy byl jedním ze 4 přeživších z celkem 28 lidí. Nehrál ve filmu, nepořádal veřejné projevy, žil skromný život. Svého spolubojovníka přežil jen o 10 let, kdy v roce 1981 náhle zemřel na dovolené.

URL : https://www.valka.cz/Chilson-Llewellyn-Morris-t253260#696660Verze : 28
MOD
URL : https://www.valka.cz/Chilson-Llewellyn-Morris-t253260#696749Verze : 0
MOD