Main Menu
User Menu

Čína (CHN)

Články

Čínské nebe I

Nástin výchozí situace a operace SSSR a císařského Japonska proti Číně na území Mandžuska v průběhu konce dvacátých a počátku třicátých let.

Čínský organizovaný zločin

Text Davida Jehličky „Čínský organizovaný zločin“ se týká vymezení konceptuálního vztahu mezi mezinárodním organizovaným zločinem a pašováním lidí. To vše činí v rámci případové studie čínských Snakeheads. Autor na vysoké odborné úrovni pojednává o problematice pašování lidí a jejich vztahu ke zkoumání organizovanému zločinu.

Demonstrace v Autonomní oblasti Sin-ťiang

V první části seminární práce bude událost z července 2009 v Sin-ťiangu zasazena do historického kontextu, dále budou zdůrazněny politické, socioekonomické, kulturní, náboženské a etnické determinanty mezi čínským a ujgurským etnikem žijícím na tomto území. Představení jednotlivých aktérů bude tématem následující kapitoly, kde budou především zdůrazněny kolektivní požadavky, stanoviska a postoje vzhledem k popisované události se zasazením do širšího kontextu.

Stěžejní částí této práce bude podrobný rozbor proběhnuvší demonstrace s její následnou transformací do násilné podoby. Tato část bude rozebrána nejen z faktického, resp. deskriptivního pohledu, tak z teoretického přístupu ke kolektivnímu násilí dle Charlese Tillyho. Předposlední kapitola bude věnována výsledkům kolektivního násilí. V závěru bude posouzen dopad kolektivního násilí na jednotlivé aktéry.

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Úmluva o zabránění a trestání zločinu genocidia ve své preambuli označuje genocidium za zločin podle mezinárodního práva zavržený civilizovaným světem, který způsobil lidstvu ve všech obdobích dějin velké ztráty a k jehož vymýcení je nezbytná mezinárodní spolupráce.

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Již v době schvalování Úmluvy se ozývaly hlasy, že definice genocidy v podobě, v jaké se objevila v závěrečném textu, je nepřiměřeně zužující. Mezi skupinami, kterým Úmluva poskytuje ochranu, se podle názoru mnohých měly objevit ještě skupiny další, jako např. kulturní, sociální, ale zejména politické.

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Zločin bez žalobce a soudce.
Diskutabilní Úmluva o genocidě nedokázala podat dostatečně přesnou a autoritativní definici genocidia, další nedostatek Úmluvy, absence institucionálních a donucovacích mechanismů pro případy, kdy byla genocida spáchána, již přímo ohrozil hlavní smysl Úmluvy, tj. zabránění a trestání tohoto závažného zločinu.

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Praktické provedení (či spíše neprovedení) Úmluvy o genocidě se stalo tristním důkazem neschopnosti mezinárodního společenství účinně čelit porušování i těch nejzákladnějších pravidel mezinárodního práva. Státy se nikdy neodhodlaly zakročit rázně ani ve chvíli, kdy se dalo genocidě ještě zabránit, ani ve chvíli, kdy již v genocidálních masakrech umíraly desetitisíce lidí, a dokonce ani tehdy, kdy pachatelé zločinu genocidia byli již odstaveni od moci a stačilo je dopadnout a potrestat. Namísto skutečného řešení problému genocidy se mezinárodní společenství obvykle alibisticky spokojilo s konstatováním „vážného znepokojení“ a poskytnutím humanitární pomoci trpícím obětem.

Genocida v mezinárodním právu veřejném na příkladě Tibetu

Zabránit, nejen trestat. Ustavení mezinárodních trestních tribunálů pro potrestání zločinů spáchaných v bývalé Jugoslávii a Rwandě znovu otevřelo otázku vytvoření stálého mezinárodního trestního soudu a zároveň vypracování kodexu mezinárodního trestního práva.

Geopolitika v Strednej Ázií

Stredná Ázia je ako z vojenského, tak aj z ekonomického hľadiska dôležitým regiónom o ktorý prejavujú veľmoci čoraz väčší záujem. Rozpad ZSSR mal za následok nezávislosť piatich stredoázijských republík, ktoré prirodzene začali hľadať nových spojencov a partnerov v medzinárodnom systéme. Angažovanie sa svetových a regionálnych mocností na seba nenechalo dlho čakať, pričom už čoskoro získal tento región príznačné označenie: Nový Balkán. Strategická pozícia, bohatá surovinová základňa, ale aj etnické a náboženské zloženie sú motívy kontinuálne prispievajúce k intenzifikácii súperenia hlavných medzinárodných hráčov v Strednej Ázií.

Návštěva ostrova bombardovaného jen obden

Ostrov Quemoy (občas označený jako Kinmen a ještě všelijak jinak)je historicky hodně unikátní místo: tam totiž Čankajšek zvítězil. V říjnu 1949 se tam vylodilo dvacet tisíc Maových vojáků a byli buď zabiti, nebo aspoň rozprášeni. Zde mínil Mao použít atomovou bombu a tuze se zlobil na Chruščova, že mu nepůjčil ani jednu k zahájení třetí světové války. Nevyslyšení komunisté se tehdy smířili s dělostřelbou. V roce 1954 začali s bombardováním a počínaje srpnem 1958 si za čtyřiačtyřicet dní z kanonů vystřelili půlmilionkrát.

Region Jihočínského moře jako bezpečnostní komplex

Jihočínské moře a rostoucí zájem velmocí o něj plní titulní stránky novin. Následující text si klade za cíl zevrubnou analýzu této oblasti hned z několika dimenzí doufajíce, že tak přispěje k lepšímu pochopení této vzdálené, avšak pro geopolitiku 21. století patrně klíčové oblasti.

Roztržka mezi Čínou a SSSR

Dva spojenci z počátku studené války se postupně dostávaly do větších a větších sporů, které nakonec přerostly do ozbrojených bojů na společných hranicích.

Strategicko-vojenská spolupráce Ruska a Číny

Rusko-čínské vztahy jsou od skončení studené války jedním z nejdůležitějších bilaterálních vztahů na globální úrovni. Ačkoli mezi oběma zeměmi existuje tradičně dlouhodobé napětí a nedůvěra, v globalizujícím se světě se mezi nimi rozvinula poměrně značně intenzivní spolupráce, kterou mnozí pozorovatelé nazývali strategickým partnerstvím. Jedním z hlavních jeho účelů má být vyvážit strategickou převahu Spojených států a Západu obecně v mezinárodních záležitostech. Následující text si klade za cíl zanalyzovat vývoj vztahů Rusko-Čína v bezpečnostní a strategické dimenzi a zhodnotit, nakolik je jejich spolupráce hluboká s zda-li skutečně lze hovořit o strategické alianci mezi oběma zeměmi. Text pracuje s teorií rovnováhy sil a realistickým přístupem k mezinárodním vztahům. 

Témata

Podkategorie

Města a obce

Průmysl

Vojenské objekty

Pevnostní stavby

Muzea

banner 1 top banner 5 top banner 6 top

Rozpočet

Rozpočet valka.cz 2019 : 85.000,- Kč
Příjmy doposud : 81.134,- Kč

♡ Chci přispět

HLEDÁME NOVÉ KOLEGY

Server valka.cz / armedconflicts.com neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!