Main Menu
User Menu

CVN - USS Nimitz (CVN-68)

     
Název:
Name:
USS Nimitz
Originální název:
Original Name:
USS Nimitz
Kategorie:
Category:
letadlová loď s nukleárním pohonem
Třída:
Class:
Nimitz
Kódové označení:
Pennant Number:
CVAN-69
od r.(from) 30.6.1975
CVN-69
Loděnice:
Builder:
Newport News Shipbuilding Co., Newport News
Založení kýlu:
Laid Down:
22.06.1968
Spuštění na vodu:
Launched:
13.05.1972
Uvedení do služby:
Commissioned:
03.05.1975
Vyřazení ze služby:
Decommissioned:
xx.xx.xxxx Loď je v činné službě
Velitel:
Commander:
12.07.1972-21.08.1976 Compton, Bryan Whitfield Jr. (Captain)
21.08.1976-12.02.1979 Gaskill, Richard Tillman (Captain)
12.02.1979-26.02.1982 Batzler, John Richard (Captain)
26.02.1982-26.09.1984 Ilg, Raymond Paul (Captain)
26.09.1984-28.08.1987 Conner, Eugene Davidson (Captain)
28.08.1987-16.09.1989 Bennitt, Brent Martin (Captain)
16.09.1989-16.04.1992 Williamson, Robert Charles Jr. (Captain)
16.04.1992-26.08.1994 Nathman, John Bernard (Captain)
26.08.1994-08.11.1996 Harms, Alfred Glen Jr. (Captain)
08.11.1996-08.06.1999 Richardson, Isaac E. III (Captain)
08.06.1999-17.05.2002 Firks, Steven Franklin (Captain)
17.05.2002-23.11.2004 Gilman, Robert John (Captain)
23.11.2004-16.03.2007 Branch, Ted N. (Captain)
16.03.2007-24.08.2009 Manazir, Michael Charles (Captain)
24.08.2009-29.03.2012 Monger, Paul O'Neal (Captain)
29.03.2012-08.07.2014 Ruth, Jeffrey S. (Captain)
08.07.2014-12.01.2017 Ring, John C. (Captain)
12.01.2017-DD.MM.RRRR Lenox, Kevin P. (Captain)
Jednotka:
Unit:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR ?
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Úderná skupina letadlové lodě 11
Posádka:
Crew:
3 200 členů posádky
2 480 členů leteckého personálu
Technické údaje:
Technical Data:
 
Standardní výtlak:
Standard Displacement:
96000 t
Plný výtlak:
Full Load Displacement:
101605 t
Délka:
Length:
332.84 m
Šířka:
Beam:
76.81 m
Ponor:
Draught:
11,3 m
Pancéřování:
Armour:
údaje utajovány
Pohon:
Propulsion:
 
Typ:
Type:
2x jaderné reaktory Westinghouse A4W
4x parní turbíny General Electric
Výkon:
Power:
193882 kW při x ot/min
Šrouby:
Propellers:
4
Zásoba paliva:
Fuel Load:
- t
Výkony:
Performance:
 
Rychlost:
Speed:
55.6+ km/h
Dosah:
Range:
xx km při rychlosti xx km/h
Výzbroj a vybavení:
Armament and Equipment:
 
Výzbroj:
Armament:
24x Sea Sparrow (3x VIII) SAM

od r. 1985

24x Sea Sparrow (3x VIII) SAM
3x Phalanx CIWS

od r. 2001

16x ESSM (2x VIII) SAM
2x RAM (2x XXI)
Vybavení:
Equipment:
radar SPS 48E - 3D vzdušný vyhledávací radar
radar SPS 49A - 2D vzdušný vyhledávací radar
radar SPS 67 - 2D hladinový vyhledávací radar
radar SPS 64 - navigační radar
radar LN 66 - navigační radar
radar SPQ 9B - vyhledávací a střelecký radar
3x Mk.91 NSSM - střelecký systém pro rakety ESSM
3x radar Mk.95 - ozařovací radar pro rakety ESSM
2x radar SPN 46 - radar automatického přistácího systému pro letadla
radar SPN 43C - radar pro kontrolu letového provozu
radar SPN 41 - radar pro automatické přiblížení přistávajících letadel
WLR-1H - výstražný systém
SLQ 32A - zařízení pro radioelektronický boj
SLQ 25 Nixie - vlečený torpédový rušič
Nesená letadla:
Aircraft Carried:
maximálně 90 včetně vrtulníků
Poznámka:
Note:
Perutě (2017):

VFA-154 Strike Fighter Squadron 154 "Black Knights" F/A-18F Super Hornet
VMFA-323 Marine Fighter Attack Squadron 323 "Death Rattlers" F/A-18C Hornet
VFA-146 Strike Fighter Squadron 146 "Blue Diamonds" F/A-18E Super Hornet
VFA-147 Strike Fighter Squadron 147 "Argonauts" F/A-18E Super Hornet
VAQ-142 Electronic Attack Squadron 142 "Gray Wolves" EA-18G Growler
VAW-117 Carrier Airborne Early Warning Squadron 117 "Wallbangers" E-2 Hawkeye
HSC-8 Helicopter Sea Combat Squadron 8 "Eightballers" MH-60S Seahawk
HSM-75 Helicopter Maritime Strike Squadron 75 "Wolf Pack" MH-60R Seahawk
VRC-30 Fleet Logistics Support Squadron 30 Detachment 3 "Providers" C-2A Greyhound
Zdroje:
Sources:
Pejčoch Ivo, Novák Zdeněk, Hájek Tomáš: Válečné lodě[5]. 1.vydání, Praha:Naše vojsko s.p. 1994, 392str., ISBN 80-206-0414-6
Faulkner Keith: Jane's Válečné lodě, příručka pro rozpoznávání, 1.vydání(české), Praha: JAN VAŠUT s.r.o. 2003,512 str., ISBN 80-7236-080-9
en.wikipedia.org
https://www.navsource.org/archives/02/68.htm
https://www.uscarriers.net/cvn68.htm
https://www.nimitz.navy.mil/
URL : https://www.valka.cz/CVN-USS-Nimitz-CVN-68-t19607#406228Verze : 5
PACIFIK, 3. duben 2017
Letadlová loď USS Nimitz (CVN 68) během cvičení COMPTUEX provádí tzv. demonstraci síly při průjezdu úžinou.
CVN - USS Nimitz (CVN-68) - Zdroj/Source: U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Ian Kinkead, https://www.navy.mil

Zdroj/Source: U.S. Navy photo by Mass Communication Specialist Seaman Ian Kinkead, https://www.navy.mil
URL : https://www.valka.cz/CVN-USS-Nimitz-CVN-68-t19607#572503Verze : 3
MOD


I. Studená válka - ve Středomoří jako doma


Stavba a příprava na nasazení
Kýl letadlové lodě USS Nimitz byl založen 22. června 1968 v loděnicích Newport News Shipbuilding and Dry Dock Company ve virginském Newport News. 13. května 1972 byla loď spuštěna na vodu a pokřtěna. Láhev o její trup slavnostně rozbila Catherine Nimitz Layová, dcera admirála Chestera Nimitze. 1. března 1975 vyplula na první plavbu v rámci továrních testů (Builders Sea Trials), 11. dubna ji námořnictvo převzalo a 12. dubna doplula do svého domovského přístavu v Norfolku. 3. května byla USS Nimitz v Norfolku uvedena do služby. Mezi slavnostními hosty byli přítomni ministr obrany James R. Schlesinger, ministr námořnictva J. William Middendorf a náčelník námořních operací James L. Holloway. Od 16. do 24. srpna absolvovalo plavidlo ověření operační připravenosti (Operational Readiness Evaluation) v Guantanámském zálivu. Poté byla loď nasazena v Severním Atlantiku v rámci Jaderného úkolového uskupení 75 (Nuclear Task Force 75). Do Norfolku se Nimitz vrátil 24. září, neboť zde v námořních loděnicích 1. října nastoupila k plánované údržbě po záběhovém období (Post Shakedown Availability). Od 28. ledna do 10. února 1976 podstoupila loď a její posádka v Guantanámském zálivu udržovací výcvik (Refresher Training). V květnu absolvovaly u pobřeží Jižní a Severní Karolíny cvičení Solid Shield, které mělo ověřit jejich připravenost na skutečné operační nasazení.

1. operační nasazení - panenská plavba do Středomoří
7. července 1976 vyplula letadlová loď USS Nimitz směrem do Středozemního moře na svou panenskou plavbu. Doprovázely ji mimo jiné křižníky USS South Carolina (CGN-37) a USS California (CGN-36). U marockého pobřeží převzala 16. července štafetu od letadlové lodě USS Saratoga (CV-60) a 27. července se připravila na případné poskytnutí pomoci při evakuaci více jak tisícovky amerických občanů z Libanonu. Na počátku října se loď zúčastnila aliančního cvičení Display Determination, jež mělo ověřit schopnost projekce síly NATO ve Středomoří. V polovině listopadu se odřad Palubního leteckého křídla 8 v sestavě jednoho E-2B Hawkeye, jednoho EA-6B Prowler a dvou A-6E Intruder u skotského pobřeží zúčastnil cvičení Joint Maritime Course 76. Ke konci ledna 1977 předal Nimitz ve španělské Rotě štafetu letadlové lodi USS John F. Kennedy (CV-67) a odplul domů do Norfolku, do něhož dorazil 7. února. Následně 10. března vplul do loděnice v Norfolku, kde podstoupil čtyřměsíční selektivní omezenou údržbu v suchém doku (Drydocking Selected Restricted Availability).

2. operační nasazení - cvičení ve Středomoří
Prvního prosince roku 1977 vyrazil Nimitz podruhé do Středomoří, tentokrát na palubě nesl letouny F-14A Tomcat a S-3A Viking a vrtulníky SH-3H Sea King. V polovině března 1978 zavítal na návštěvu do italských Benátek. Na počátku května se v portugalských vodách Nimitz zúčastnil cvičení NATO s názvem Open Gate, po němž ještě v témže měsící následovalo další cvičení NATO pojmenované Dawn Patrol ve středním a východním Středomoří. Piloti palubního křídla během cvičení provedli osmnáct stovek vzletů. 7. července se již plavidlo zase nacházelo v Rotě, kde opět předalo štafetu letadlové lodi USS John F. Kennedy (CV-67). 20. července Nimitz dorazil do Norfolku. V posledním čtvrtletí loď prošla tříměsíční selektivní omezenou údržbou (Selected Restricted Availability) v norfolské loděnici. Na přelomu února a března 1979 podstoupil Nimitz udržovací výcvik (Refresher Training) s Výcvikovou skupinou floty v Guantanámském zálivu, ale již v květnu musel na dva měsíce do doku, aby mohl prodělat opravu strukturálního defektu na pohoném ústrojí.

3. operační nasazení - ztráty ve Středomoří
10. září pak z Norfolku vyrazil na třetí nasazení do Středomoří. Na přelomu října a listopadu se loď společně se španělskými silami zúčastnila cvičení CRISEX, které simulovalo odražení invazních sil od španělského středozemního pobřeží. V listopadu se během nácviku souboje s letounem letectva F-111 do vody zřítil jeden z tomcatů Stíhací perutě 41. V kokpitu zahynul velitel peruti fregatní kapitán David Formo. Ve stejném měsíci oslavil letecký personál přistání s pořadovým číslem 50 000, jež provedl letoun A-6E Intuder z Útočné perutě 35. Stejná peruť ale v prosinci během cvičení u řeckého ostrova Avgo Nisi ztratila jeden stroj A-6A, jehož křídlo bylo zřejmě zasaženo bombou odhozenou z jiného Intruderu. Prosinec přinesl ještě jedno neštěstí, když letounu EA-6B Prowler z Taktické perutě elektronického boje 134 došlo následkem nouzového odklonu palivo za letu. 21. prosince 1979 Nimitz zakotvil v italské Neapoli.

Íránské intermezzo
Po dvou týdnech klidu přišel rozkaz k odplutí do Indického oceánu, neboť krizi v Íránu se nedařilo vyřešit jednáním, a bylo tedy potřeba se připravit na osvobození rukojmí silovým řešením. Nimitz obeplul Mys Dobré naděje a 23. ledna 1980 dorazil do Ománského zálivu. V noci z 24. na 25. dubna vzlétlo z jeho paluby osm vrtulníků RH-53D Sea Stallion, v nichž se nacházeli příslušníci 1. operačního odřadu zvláštních sil - Delta, kteří se měli podílet na záchraně rukojmí z okupované ambasády. Operace skončila z celé řady důvodů fiaskem. 26. května se loď se svojí bitevní skupinou vrátila do Norfolku, kde se dočkala i přes neúspěch íránské operace bouřlivého přivítání. Od konce srpna do polovina října byl Nimitz nasazen v Severním Atlantiku, kde se zúčastnil cvičení NATO s názvem Teamwork '80. 27. října 1980 vplul do norfolské loděnice, kde podstoupil selektivní omezenou údržbu (Selected Restricted Availability).

Smolný výcvik
Přelom roku strávila loď v loděnici a poté v první polovině roku 1981 následovalo cvičení a získávání potřebných certifikátů před dalším nasazením. Během přípravy došlo k tragédii, když letoun EA-6B Prowler z odřadu Y Taktické perutě elektronického boje námořní pěchoty 2 nezvládl noční přistání. O život přišlo 14 příslušníků a dalších 48 bylo zraněno. Oheň zničil Prowlera a tři Tomcaty k tomu. Poškozeny byly dva Tomcaty, devět Corsairů II, jeden Intruder, tři Vikingy a jeden Sea King. Loď se musela vrátit do přístavu, aby mohly být opraveny katapulty. Po dvou dnech byl výcvik obnoven. Nebylo to ale poslední ztráta toho roku. 27. června se do moře poblíž Panenských ostrovů zřítil jeden letoun A-7E Corsair II jehož pilot zahynul.

4. operační nasazení - libyjská a egyptská krize
3. srpna 1981 Nimitz vyplul z Norfolku na další operační nasazení, během něhož počtvrté zavítal do Středomoří. Ani tato plavba neměla být klidná. Již 18. a 19. srpna Nimitz společně s další letadlovou lodí USS Forrestal (CV-59) podnikl raketové cvičení na volném moři v zálivu Velká Syrta poblíž čáry, kterou libyjský vůdce Muammar Kaddáfí označil za Linii smrti. Během 18. srpna se libyjské letouny snažily lokalizovat americké letadlové lodě a prováděly simulované útoky, avšak americké Tomcaty a Phantomy II je vždy zachytily a odchýlily pryč. 19. srpna ráno vzlétly dva libyjské stroje Suchoj Su-22 proti americkému stroji S-3A Viking. Ten byl včas varován hlídkujícím letounem E-2C Hawkeye a otočil se na sever. Na pomoc se k němu navíc vydaly dva Tomcaty ze Stíhací perutě 41. Jeden suchoj vypálil na jeden z Tomcatů protiletadlovou řízenou střelu Vympel K-13 (AA-2 Atoll), která minula. Američtí piloti vypálili zpátky dvě protiletadlové řízené střely AIM-9L Sidewinder. Ty své cíle zasáhly. Libyjci zareagovali několika dalšími pokusy o nálet ve směru na Nimitz, ale Tomcaty je vždy dokázaly zachytit a odehnat. 6. října zavraždili islámští teroristé egyptského prezidenta Sadáta. Kvůli tomu dostal Nimitz rozkaz zkrátit návštěvu Benátek a vyplout do východního Středomoří, kde zůstal dalších 17 dní, aby byl k dispozici, pokud by si to situace vynutila. 29. října se vrátil do Itálie. 17. listopadu se do moře poblíž Sicílie zřítil letoun S-3A Viking z Protiponorkové perutě 24. Čtyři příslušníci námořního letectva přišli o život. V druhé polovině ledna 1982 se letadlová loď Nimitz zúčastnila cvičení National Week XXXI společně s letadlovými loďmi USS Dwight D. Eisenhower (CVN-69) a USS John F. Kennedy (CV-67). 12. února se Nimitz vrátil do Norfolku, kde podstoupil selektivní omezenou údržbu (Selected Restricted Availability).

5. operační nasazení - Libanon a opět Libye
10. listopadu vyrazil Nimitz na své páté operační nasazení. Nejprve vyrazil na jih, proplul kolem pobřeží Hondurasu, Kolumbie a Venezuely a poté zamířil východním směrem do Středomozemního moře, do něhož vjel 30. listopadu. Poté směřoval dále do východního Středozemí, kde jeho letadla podporovala mnohonárodní uskupení operující v Libanonu. V březnu 1983 operoval spolu s USS Enterprise (CVN-65) u libyjského pobřeží, neboť Kaddáfí tehdy ohrožoval jiné africké státy. Většinu dubna strávil Nimitz na dalším cvičení National Week, v němž hrál roli protivníka letadlové lodi USS Carl Vinson (CVN-70). V květnu vystřídala Nimitze ve Středomoří letadlová loď USS Dwight D. Eisenhower (CVN-69) a ten odplul zpět do Norfolku. V nedaleké newportnewské loděnici, v níž bylo plavidlo kdysi postaveno, podstoupil Nimitz plánovanou komplexní generální opravu (Complex Overhaul), která trvala třináct měsíců.

6. operační nasazení - proti teroristům ve Středozemí
23. července 1984 Nimitz vyrazil na námořní zkoušky. 11. září nouzově odplul, aby nebyl zbytečně zasažen hurikánem Diana. Poté opět pokračoval výcvik. 1. listopadu provedl letoun S-3A Viking přistání s pořadovým číslem 100 000. 8. března 1985 vyplul Nimitz na šesté operační nasazení. Ve druhé polovině března absolvoval ještě cvičení v Karibském moři a poté demonstrativně proplul kolem pobřeží středoamerických států kvůli činnosti marxistických rebelů. Odtud pokračoval do Středozemního moře a 21. dubna zakotvil u sicilské Augusty, kde vystřídal letadlovou loď USS Dwight D. Eisenhower (CVN-69). Od 6. do 17. května se loď podílela na mezinárodním cvičení Distant Hammer. 14. června unesli libanonští šíitští teroristé letadlo, na jehož palubě se nacházelo i mnoho Američanů. Nimitz se v tu chvíli nacházel v Livornu a dostal rozkaz okamžitě vyrazit nejvyšší možnou rychlostí do východního Středomoří. U libanonského pobřeží pak zůstal až do srpna. Na počátku tohoto měsíce se zúčastnil cvičení Operation Bright Star '85 spolu s egyptskými, jordánskými, ománskými a somálskými silami. 10. září měl Nimitz předat v Augustě štafetu letadlové lodi USS Saratoga (CV-60), avšak teroristé unesli v Bejrútu několik amerických občanů a drželi je jako rukojmí. Loď tak dostala rozkaz zamířit opět do východní části Středozemního moře. Do Norfolku se tak Nimitz dostal až 4. října 1985 a 1. listopadu nastoupil na čtyřměsíční selektivní omezenou údržbu (Selected Restricted Availability).

Cvičení v Severním Atlantiku
4. března 1986 Nimitz vyrazil na krátké testy. Od poloviny srpna až do poloviny října se Nimtiz pohyboval v Severním Atlantiku, kde se podílel na cvičeních NATO Northern Engagement a Northern Wedding '86. Jejich cílem bylo ověřit a demonstrovat schopnost a odhodlání bránit severní Evropu proti případné agresi států Varšavské smlouvy. Za USA se cvičení účastnila také bitevní loď USS Iowa (BB-61), výsadková velitelská loď USS Mount Whitney (LCC-20), křižník s řízenými střelami USS South Carolina (CGN-37), torpédoborce s řízenými střelami USS Kidd (DDG-993), USS Richard E. Byrd (DDG-23), torpédoborec USS Thorn (DD-988), fregata s řízenými střelami USS Doyle (FFG-39), fregaty USS W. S. Sims (FF-1059), USS Moinester (FF-1097), USS Truett (FF-1095), tanker USS Kalamazoo (AOR-6) a muniniční loď USS Nitro (AE-23). 4. září se do vod Norského moře zřítil letoun A-7E Corsair II, jehož pilota se nepodařilo najít. Nimitz se po cvičení vrátil do Norfolku.

7. operační nasazení a změna domovského přístavu
30. prosince 1986 vyplul Nimitz z Norfolku opět do Středozemního moře. 25. ledna 1987 na jeho palubě v Jónském moři havaroval a pak se zřítil do vody letoun EA-3B Skywarrior ze sestavy Letecké průzkumné perutě floty 2. Sedm příšlušníků námořnictva zahynulo. 24. února se do moře hned po vzletu zřítil stroj A-7E Corsair II ze sestavy Útočné perutě 82, pilot se naštěstí včas katapultoval. V první polovině května se Nimitz zapojil do cvičení NATO Dragon Hammer, které mělo zvýšit interoperabilitu všech druhů sil. 20. května předal v Augustském zálivu na Sicílii středomořskou štafetu letadlové lodi USS Kitty Hawk (CV-63) a odplul do Rio de Janeira, kde vykonal čestnou návštěvu. Poté obeplul Mys Horn a 1. července dorazil do Pugetova zálivu. 2. července pak přirazil k molu na základně Bremerton, jež byla Nimitzovým novým domovským přístavem namísto Norfolku. Loď zde podstoupila půlroční selektivní omezenou údržbu (Selected Restricted Availability). Poté se na počátku března zúčastnila cvičení na Nanooské střelnici v kanadské Britské Kolumbii. Byla to první návštěva americké letadlové lodi v tomto zařízení po více jak dvaceti letech.

8. operační nasazení - ochrana olympiády a tankerů
2. září 1988 vyrazil Nimitz z Bremertonu na své osmé operační nasazení. Tentokrát loď zamířila na Dálný východ. Od poloviny srpna do začátku října se plavidlo pohybovalo u korejských břehů, kde pomáhalo se zajištěním bezpečnosti olympijských her v Soulu. Poté odplulo do Arabské moře, aby se mohlo od 29. října zúčastnit operace na ochranu kuvajtských tankerů. 30. listopadu během údržby došlo k nechtěnému výstřelu z 20 mm leteckého kanonu v letounu A-7E Corsair II. Výstřel zasáhl a zapálil tankovací letoun KA-6D Intruder, který byl zničen a shozen do moře. Poškozeno bylo i pět dalších Corsairů, jeden Intruder a jeden Viking. Jedna osoba zahynula, druhá byla zraněna. Nimitz se zúčastnil tří cvičení s Ománci. V první polovině prosince šlo o cvičení PASSEX, do kterého se zapojil i torpédoborec s řízenými střelami USS Waddell (DDG-24) a fregata USS Barbey (FF-1088) a jež zahrnovalo doplňování paliva za letu, taktické manévrování plavidel, protileteckou obranu, bombardování a střelbu na cíl. Ve druhé polovině měsíce následovala cvičení Beacon Flash a Al Barq Al Lamaa, při kterých vedly letouny palubího křídla simulované letecké souboje s ománskými stroji Hawker Hunter a Sepecat Jaguar a nacvičovaly nízké průlety a vedení elektronického boje. 31. prosince 1988 Nimitz zakotvil poblíž Singapuru, kde vykonal čestnou návštěvu. V polovině ledna 1989 předal štafetu letadlové lodi USS Constellation (CV-64) a odplul do Bremertonu, do něhož dorazil 2. března. V druhé polovině června se loď zúčastnila společného cvičení s letectvem NORPAC 89 u Aljašky a Aleutských ostrovů. 19. srpna Nimitz vplul do loděnice v Pugetském zálivu a podstoupil rozšířenou selektivní omezenou údržbu v suchém doku (Extended Drydocking Selected Restricted Availability).


II. Moderní doba - hlídání Saddáma Husajna


9. operační nasazení - operace Pouštní bouře
11. května 1990 vyrazila loď na týdenní testy a 2. června vykonala čestnou návštěvu Námořní letecké stanice Alameda. 2. července málem došlo k nehodě související s jedním motorem, když se plavidlo nacházelo u mola na Námořní zbrojní stanici Indian Island. Posádka ale včas zareagovala a situace si nakonec vyžádala jen jednoho zraněného námořníka. 25. února 1991 Nimitz vyrazil z Bremertonu na třítýdenní výcvik u břehů Jižní Kalifornie. Již 5. března ale došlo ke změně. Letadlová loď dostala z důvodu operace Pouštní bouře rozkaz vyplout směrem do Perského zálivu. Během plavby na jeho palubě poprvé přistál letoun E-2C+ Hawkeye. 4. dubna se Nimitz krátce zastavil v Singapuru, 18. dubna proplul Hormuzským zálivem, 19. dubna vystřídal letadlovou loď USS Ranger (CV-61) a 20. dubna začala z jeho paluby operovat letadla ve prospěch operací Pouštní bouře a Pouštní šavle. 27. dubna vyslala Úderná stíhací peruť 147 odřad tří strojů F/A-18C Hornet na cvičení s leteckými silami Spojených arabských emirátů. V průběhu května Nimitz vykonal dvě návštěvy Dubaje. 12. července do paluby narazil jeden Hornet stejné perutě se zapnutým přídavným spalováním. Pilot se katapultoval a letadlo zachytilo se štěstím záchytné zařízení, avšak stroj shořel. Většímu neštěstí zabránil odvaha jednoho z příslušníků na palubě, který doběhl k letadlu, vystoupal do kokpitu a vypnul motory. To už se ale blížilo nasazení ke konci, 24. srpna už byl Nimitz doma v Bremertonu. 12. října se zúčastnil sanfranciských oslav Fleet Week '91 a 19. října nastoupil na sedmiměsíční selektivní omezenou údržbu (Selected Restricted Availability).

10. operační nasazení - operace Southern Watch
1. února 1993 vyplul Nimitz na svou desátou misi. 18. března vystřídal USS Kitty Hawk (CV-63) a 21. března vplul do vod Perského zálivu, kde působil v rámci operace Southern Watch. I tentokrát vykonal hned několik návštěv v přístavech Spojených arabských emirátů. 10. srpna se loď vrátila do Bremertonu. Ve druhé polovině roku se Nimitz účastnil výcviku a získávání kvalifikačních certifikátů, poté se vydal zpět do domovské základny, kde od ledna 1994 procházel rozšířenou selektivní omezenou údržbou v suchém doku (Extended Drydocking Selected Restricted Availability).

11. operační nasazení - operace Southern Watch a demonstrace síly na Tchajwanu
Od 28. ledna 1995 Nimitz podstoupil pětidenní testy na moři. V září se zúčastnil cvičení Fleet Exercise (FLEETEX) a Joint Tactical Fleet Exercise (JTFEX) u pobřeží jižní Kalifornie. V listoapdu pak vyrazil přes západní Pacifik do Perského zálivu. V polovině ledna 1996 cvičil s Pákistánci při cvičení Inspired Alert a 19. ledna proplul Hormuzským průlivem do Perského zálivu, kde se opět zapojil do operace Southern Watch. 22. února se zřítil letoun F-14A ze Stíhací perutě 24, osádka se včas a bezpečně katapultovala. V březnu byl Nimitz použit jako prostředek demonstrace síly ve vodách Tchajwanu. To přispělo ke zklidnění napětí mezi Čínou a Tchajwanem. Loď poté v dubnu proplula Luzonským průlivem do Jihočínského moře a 20. května se vrátila domů a podstoupila další rozšířenou selektivní omezenou údržbu v suchém doku (Extended Drydocking Selected Restricted Availability).

12. mise - opět Southern Watch
22. ledna 1997 vyplul Nimitz na námořní cvičení a nakládku munice v Port Hadlock. Na přelomu června a července se u pobřeží jižní Kalifornie zúčastnil cvičení Fleet Exercise (FLEETEX) 97 a v druhé polovině července cvičení Joint Tactical Fleet Exercise (JTFEX) 97. 1. září pak vyrazil na svou dvanáctou misi. Na konci měsíce se společně s USS Independence (CVN-62) u Okinawy zúčastnil cvičení Valiant Blitz. 13. října vplul do Perského zálivu a opět se zapojil do operace Southern Watch. V druhé polovině listopadu se zúčastnil cvičení Neon Falcon, které probíhalo u bahrajnského pobřeží. Na začátku prosinci následovalo americko-saúdské cvičení Nautical Artist a ke konci roku americko-kuvajtské cvičení Eager Mace. Na začátku roku 1998 Nimitz z Perského zálivu odplul přes Suezský průliv do Středozemního moře. V Atlantiku pak jeho munici přeložili na letadlovou loď USS Enterprise (CVN-65) a muniční loď USS Detroit (AOE-4), neboť Nimitz směřoval na tříletou generální opravu spojenou s výměnou paliva (Refueling and Complex Overhaul). 1. března dorazil do Norfolku a 26. května vplul do newportnewské loděnice.

Výcvikové intermezzo
28. června 2001 se Nimitz vrátil do Norfolku po generální opravě, která trvala 37 měsíců. Po výcviku loď odplula v druhé polovině září kolem Mysu Horn do Pacifiku. 13. listopadu doplula do svého nového domovského přístavu v Námořní letecké stanici North Island u San Diega. Po cestě loď cvičila s námořními silami Brazílie, Uruguaye, Chile a Peru. Loď pak podstoupila v domovském přístavu čtyřměsíční údržbu po záběhovém období (Post Shakedown Availability), která odstranila nedostatky zjištěné během testů po generální opravě. 13. srpna 2002 Nimitz vyplul ze San Diega na cvičení Tailored Ship's Training Availability I (TSTA I). V září následovalo TSTA II/III a též test systémů umožňujících sdílení informací ze senzorů (Cooperative Engagement Capability). V polovině září vykonal návštěvu přístavu Esquimalt Harbour v kanadské Britské kolumbii a poté v říjnu vyrazil na další výcvik a testy u pobřeží jižní Kalifornie. V lednu 2003 vyrazila na cvičení Composite Training Unit Exercise (COMPTUEX) a Joint Task Force Exercise (JTFEX) celá Bojová skupina letadlové lodě Nimitz.


III. Válka proti terorismu - v Arabském moři jako doma


13. operační nasazení - operace Irácká svoboda
3. března 2003 vyrazila Nimitzova bojová skupina ze San Diega na Blízký východ, neboť brzy měla začít invaze do Iráku. 11. dubna začala z paluby Nimitze vzlétat letadla Palubního leteckého křídla 11 směřující na bojové mise nad Irákem. Stroje křídla uskutečnily 6 500 vzletů a odpálily či shodily přes 60 tun munice. Letouny F/A-18F Super Hornet a E-2C Hawkeye 2000 zde prošly prvním bojovým nasazením. Nimitz byl tehdy první lodí, na jejíž palubě se nacházely dvě perutě Super Hornetů. 27. července se do moře zřítil letoun EA-6B Prowler z Elektronické útočné perutě 135. Seahawky z Vrtulníkové protiponorkové perutě 6 osádku zachránily. 8. září Nimitz vplul do Indického oceánu, navštívil singapurskou námořní základnu Changi a poté operoval ve vodách Indického oceánu a Andamanského moře. Pak ještě jednou navštívil Changi a přes Jihočínské moře zamířil do Pacifiku. V Pearl Harboru naložil rodinné příslušníky námořníků a vyrazil do domovského přístavu, do něhož dorazil 5. listoapdu. 23. února 2004 nastoupil Nimitz v North Islandu na plánovanou inkrementální údržbu (Planned Incremental Availability).

14. operační nasazení - opět Irák
V srpnu vyrazil Nimitz na námořní zkoušky a výcvik u kalifornských břehů. Během druhé poloviny roku 2004 a v první polovině roku 2005 absolvoval cvičení TSTA, Final Evaluation Period (FEP), COMPUTEX, Operational Reactor Safeguard Examination (ORSE), JTFEX a Fleet Replacement Squadron Carrier Qualifications (FRS-CQ). 7. května 2004 vyrazil ze San Diega na operační misi do Pacifického a Indického oceánu. Přes Pearl Harbor, Hong-Kong, Guam, Kuala Lumpur zamířil do Perského zálivu, kde se podílel na zajištění bezpečnosti námořního provozu a na operacích nad Irákem. V září zamířil k Indii na společné cvičení Malabar 2005 a v říjnu navštívil australský Perth. Pak se přes Pearl Harbor vrátil do domovského přístavu, k jehož molu přirazil 8. listopadu 2005. Na začátku roku 2006 loď absolvovala v kalifornských vodách různé zkoušky a prověrky, přeložila munici na letadlovou loď USS John C. Stennis (CVN-74) a loď USNS Bridge (T-AOE-2) a prodělala plánovanou inkrementální údržbu (Planned Incremental Availability).

15. operační nasazení - Irák, Afghánistán a hlídkování v západním Pacifiku
30. srpna 2006 vyrazila na námořní zkoušky, v polovině září svezla rodinné příslušníky, v říjnu se zúčastnila námořních oslav v San Diegu a v San Francisku, v listopadu úspěšně absolvovala TSTA a v prosinci COMPTUEX. Leden a únor byly též ve znamení různých cvičení a zkoušek. Na počátku dubna Nimitz vyrazil do Indického oceánu, aby od května mohl poskytovat podporu jednotkám nasazeným v Iráku a Afghánistánu a podílet se na zajištění bezpečnosti námořního provozu v oblasti. V červenci si nakrátko odskočil do indického Chennai, aby se pak vrátil zpět do Perského zálivu. V první polovině sprna se zúčastnil společného cvičení s letadlovými loděmi USS Kitty Hawk (CV-63) a USS John C. Stennis (CVN-74). Poté navštívil Hong-Kong a Singapur a v Bengálském zálivu se v září zúčastnil cvičení Malabar 2007. Toho se účasntila i Kitty Hawk a indická letadlová loď INS Viraat. V září se pak přes Pearl Harbor vrátil do San Diega. V prosinci absolvoval cvičení a v lednu 2008 vyrazil do západního Pacifiku, aby mohla Kitty Hawk v podstoupit plánovanou údržbu v japonské Jokosuce. 9. února se nad bojovou skupinu přiblížila čtveřice ruských bombardérů Tu-95. Čtveřice Super Hornetů byla vyslána k jejich zachycení a vyprovození do přiměřené vzdálenosti od plavidla. Nimitz v tomto měsíci navštívil japonské Sasebo a korejský Pusan, kde se zúčastnil společného cvičení Key Resolve/Foal Eagle 2008. 16. března uskutečnil velitel Nimitze námořní kapitán Michael C. Manazir se strojem z Úderné stíhací perutě 41 svoje v pořadí tisící přistání v Super Hornetu na palubě letadlové lodi. V polovině března uskutečnila Úderná skupina Nimitz společné cvičení s expediční údernou skupinou Essex cvičení Expeditionary Strike Force. Následovalo společné cvičení s Kitty Hawk. Poté se Nimitz přes Hong-Kong a Guam vrátil 3. června domů a podstoupil plánovanou inkrementální údržbu (Planned Incremental Availability).

16. operační nasazení - operace Trvalá svoboda
V první polovině roku prodělal Nimitz řadu cvičení a zkoušek. Při nácviku operací SAR (pátrání a záchrana) se zřítil vrtulník HH-60H Rescue Hawk z Vrtulníkové protiponorkové perutě 6. Osádka vrtulníku přišla o život. 31. července vyplul Nimitz na další operační turnus do západního Pacifiku. 10. srpna dosáhl tisícího záchytu v Super Hornetu velitel Palubního leteckého křídla 11 námořní kapitán Bret C. Batchelder. Plavidlo plulo přes Japonsko a Singapur a zaujalo pozici, ze které mohlo poskytovat podporu jednotkám v Afghánistánu. První nálety začali piloti křídla podnikat 18. září, když vystřídali kolegy z letadlové lodi USS Ronald Reagan (CVN-76). 7. října se do historie zapsal výkonný důstojník Elektronické útočné perutě 135 fregatní kapitán Vincent Johnson, když se svým strojem EA-6B Prowler uskutečnil z katapultu č. 1 vzlet s pořadovým číslem 100 000. Ve stejném měsíci loď vykonala návštěvu Bahrajnu. Dva Super Hornety z Úderné stíhací perutě 14 a jeden E-2C Hawkeye z Palubní letecké perutě včasné výstrahy 117 se v listopadu zúčastnily 11. dubajské mezinárodní letecké přehlídky. V prosinci se Nimitz vrátil do severního Arabského moře, aby pokračoval v podpoře operace Trvalá svoboda. 25. ledna byl Nimitz ve funkci velitele Úkolového uskupení 50 5. floty vystřídán letadlovou lodí USS Dwight D. Eisenhower (CVN-69). Zástupce velitele leteckého křídla námořní kapitán Scott Conn 16. února dosáhl tisícího přistání. Stal se 325. pilotem, kterému se to podařilo. Piloti křídla během turnusu uskutečnily více jak 2 600 vzletů. Nimitz pomalu zamířil přes Thajsko, Malajsii, Hong-Kong a Bremerton domů. Do San Diega dorazil 26. března 2010. V květnu loď prodělala inkrementální údržbu v Námořní letecké stanici North Island v rámci přípravy na říjnovou prověrku, která hodnotila stav lodi, jejích zbraňových systémů, radarů, navigačních systémů a dalších prvků. Plavidlo pak v létě několikrát vyplulo na moře na různá cvičení a testy. V září byla munice přeložena na loď USNS Wally Schirra (T-AKE-8). V říjnu a listopadu následovaly další zkoušky a prohlídky. V prosinci 2010 Nimitz připlul do Pugetovy zátoky, aby zde podstoupil roční plánovanou inkrementální údržbu v suchém doku (Drydocking Planned Incremental Availability). Poté měl Nimitz mít domovský přístav na Námořní stanici Everett. Letadlová loď USS Abraham Lincoln (CVN-72) se odsud měla v roce 2012 přesunout do Norfolku, kde měla podstoupit RCOH.

17. operační nasazení - Pacifik, Afghánistán a krátce do Středomoří
5. března 2012 Nimitz vyplul z Bremertonu na testy na moři a po čtyřech dnech zakotvil v Everettu. V květnu loď naložila munici z lodi USNS Rainier (T-AOE-7) a společně s odřady Palubního leteckého křídla 11 a Palubního leteckého křídla 14 prošla kvalifikací. Ve stejném měsíci se v San Francisku zúčastnila oslav 75. výročí otevření mostu Golden Gate. 18. června velitel křídla námořní kapitán Gregory N. Harris dosáhl v Super Hornetu zařazeného do Úderné stíhací perutě 154 tisícího přistání na palubě. Od konce června do začátku srpna se plavidlo s Palubním leteckým křídlem 11 na palubě zúčastnilo v havajských vodách mezinárodního cvičení RIMPAC. Krátce předtím načerpal Nimitz z lodě USNS Henry J. Keiser (T-AO-187) směs paliva, jež byla z poloviny tvořena biopalivem HRJ-5 a z poloviny standardním palivem JP-5. 15. srpna provedl stroj E/A-18G Growler z Elektronické útočné perutě 129 přistání s pořadovým číslem 300 000. Koncem sprna se Nimitz vrátil do Everettu, nicméně již v září vyrazil na COMPTUEX a JTFEX. 6. října Nimitz poprvé ve své historii na své palubě přivítal konvertoplán MV-22 Osprey ze Střední konvertoplánové perutě námořní pěchoty 165. 13. listopadu Nimitz v North Islandu vyložil své letecké křídlo a odplul domů. Ukázalo se totiž, že je rychle nutno opravit čerpadla zajišťující oběh chladicí kapaliny. Kvůli tomu letadlová loď vyrazila na Blízký východ až 30. března 2013. Nejprve se Nimitz zastavil na North Islandu, kde nabral své palubní křídlo, pak se zúčastnil u jižní Kalifornie cvičení Sustainment Exercise a poté nabral směr Korea. Zde navštívil Pusan a zúčastnil se společného cvičení s jihokorejským námořnictvem. Odsud pokračoval přes Thajsko do Arabského moře. 13. června začal vysílat svá letadla nad Afghánistán. Nimitz i tentokrát vykonal přátelské návštěvy v Bahrajnu a Spojených arabských emirátech. 28. srpna své tisící přistání na palubě oslavil zástupce velitele křídla námořní kapitán Robert R. Osterhoudt a velitel Úderné stíhací perutě 147 fregatní kapitán Robert E. Loughran. 2. září plavidlo vplulo do Rudého moře. 22. září ztratilo křídlo jeden vrtulník MH-60S Knight Hawk z Vrtulníková perutě námořního boje 6. Ten přistál na palubě torpédoborce USS William P. Lawrence (DDG-110) a následně jej spláchla velká vlna. Dva příšlušníci námořního letectva přišli o život. 20. října proplul Nimitz Suezkým průplavem. Zde se zúčastnil společného cvičení protivzdušné obrany s francouzskou lodí Chevalier Paul (D621), navštívil Neapol a pak na počátku listopadu proplul Suezem zase zpět. V prosinci se loď přes Pearl Harbor a San Diego vrátila zpět do Everettu, do něhož doplula 16. prosince.

První přistání Lightningu II
28. dubna 2014 vyrazil Nimitz k pobřeží jižní Kalifornie, kde piloti, kteří v květnu přilétli z North Islandu, získali certifikaci na létání z letadlové lodi. V červnu loď zavítala do Esquimaltu a Nanooské střelnice. Poté se v červenci vrátila na další certifikace k jižní Kalifornii. Zavítala sem i v druhé polovině října v rámci cvičení úkolového uskupení, jehož se zúčastnila i kanadská a japonská plavidla. 3. listopadu na Nimitzu provedl pilot fregatní kapitán Anthony M. Wilson z Letecká perutě pro zkoušky a vyhodnocování 23 s letounem F-35C Lightning II první přistání na palubě letadlové lodi. V následujících dnech následovalo několik dalších přistání a vzletů. V lednu 2015 Nimitz přirazil k molu v Bremertonu, kde měl podstoupit rok a půl trvající rozšířenou plánovanou inkermentální údržbu (Extended Planned Incremental Availability).

18. operační nasazení - boj proti ISIS
Pobyt v loděnici se protáhl na dvacet měsíců, takže Nimitz vyrazil na testy na moře až 5. října 2016. 10. října naložil u North Islandu Palubní letecké křídlo 11 a proběhly další zkoušky. Ke konci října byla na Nimitz přeložena munice z muniční lodi USNS Wally Schirra (T-AKE-8). Listopad, prosinec a leden následujícího roku byly opět zaplněny různými testy a certifikacemi. Ty završily v březnu COMPTUEX a JTFEX. 1. června 2016 Nimitz vyrazil na další operační nasazení na Blízký východ. 4. června nalodil na North Island letecký personál a v polovině měsíce se již na Havaji účastnil cvičení ve vedení podvodního boje. Na konci měsíce cvičili piloti poblíž Saipanu nálety na pozemní a hladinové cíle. 3. července Nimitz proplul Filipínami a kolem Singapuru pokračoval do indického Chennai, kde se účastnil cvičení Malabar 2017. 23. července proplul v doprovodu křižníku s řízenými střelami USS Princeton (CG-59) a torpédoborce s řízenými střelami USS Shoup (DDG-86) Hormuzským průplavem do vod Perského zálivu. O dva dni později se piloti palubního křídla zapojili do operace Bytostné odhodlání, tj. boje proti teroristické organizaci Islámský stát. Koncem srpna Nimitz navštívil bahrajnský přístav Khalifa Bin Salman Port. Na počátku září se v Perském zálivu zúčastnil společného cvičení s franzouzskou protiletadlovou fregatou Jean Bart (D615) a australskou fregatou s řízenými střelami HMAS Newcastle (FFG-06). Ke konci září zavítal Nimitz do přístavu Port of Jebel Ali ve Spojených arabských emirátech. 22. října z Perského zálivu loď odplula. Piloti palubního křídla do té doby provedli 1 322 vzletů proti ISIS. Koncem měsíce plavidlo navštívilo srílanské Kolombo a kolem Singapuru a Filipín dorazilo ke Koreji. Zde se Nimitz v polovině listopadu zúčastnil cvičení s plavidly úderných skupin letadlových lodí USS Theodore Roosevelt (CVN-71) a USS Ronald Reagan (CVN-76), s japonskými plavidly Ise (DDH-182), Inazuma (DD-105) a Makinami (DD-112) a korejskými loděmi Sedžong Veliký (DDG-991) a Seoae Ju Seongrjong (DDG-993). Pak vyrazil domů. Po cestě v Pacifiku vyložil munici na loď USNS Carl Brashear (T-AKE-7). 23. listopadu naložil na Havaji členy rodin svých příslušníků a odvezl je do North Islandu, kam dorazil 5. prosince. Do Bremertonu pak dorazil o pět dní později. 1. března 2018 vplul do doku, aby podstoupil plánovanou inkrementální údržbu v suchém doku (Drydocking Planned Incremental Availability). Práce by měly podle plánu skončit v květnu 2019.



www.history.navy.mil
https://www.uscarriers.net/cvn68history.htm
https://www.nimitz.navy.mil/
https://en.wikipedia.org/wiki/USS_Nimitz
URL : https://www.valka.cz/CVN-USS-Nimitz-CVN-68-t19607#617103Verze : 59
MOD