USA - AIM-9L Sidewinder

AIM-9L Sidewinder

V roce 1971 se americké letectvo a námořnictvo dohodli na společném vývoji nové generace Sidewinderu, která měla vycházet z varianty AIM-9H. Hlavním cílem bylo vyvinout všerakurzovou protiletadlovou řízenou střelu pro použití proti ostře manévrujícím cílům. Její vývoj byl ukončen do začátku roku 1975. Střelecké zkoušky (včetně střeleb proti cíli PQM-102) byly ukončeny 1. března 1975.
Motor rakety byl typu Mk.36 Mod.8 (u pozdějších verzí až Mod.10). Naváděcí systém AN/DSQ-29 měla senzorovou hlavici s čidlem na bázi InSb (Indium antimonid) a kryogenním chlazením argonem (USAF), respektive dusíkem (US Navy). Kompletně nová byla i bojová hlavice WDU-17/B s dvouvrstvým pláštěm s předfragmentovanými střepinami a náplní 9,4 kg trhaviny. WDU-17/B je iniciována laserovým přibližovacím zapalovačem DSU-15/B. Výroba byla zahájena v roce 1976 a do svého ukončení dala americkému letectvu, námořnictvu a uživatelům v zahraničí zhruba 16 000 raket AIM-9L. K americkým producentům patřily společnosti Ford Aerospace a Raytheon. Výroba těchto střel od začátku osmdesátých let probíhala i v Západní Evropě (celkem zde bylo vyrobeno asi 3500 raket) a v Japonsku (Micubiši). Hlavním koordinátorem evropské výroby byla německá BGT, která sama do střel vyráběla naváděcí a řídící sekci. K dalším subdodavatelům patřily Snia Viscosa (bojová část), British Aerospace (křídla, kormidla, rollerony) a Raufoss Vapenfabrikk (raketový motor). Některé součásti se v Evropě nevyráběly a byly dováženy z USA od společnosti Ford Aerospace. Počáteční operační způsobilost verze AIM-9L byla u amerických uživatelů dosažena v roce 1978. Verze AIM-9L/I-1 (AIM-9Li-1) je německou modernizací se zvýšenou odolností pro IČ rušení. Střely AIM-9L byly bojově nasazeny britskými ozbrojenými silami během bojů o Falklandy v roce 1982.



Zdroje
1) Parsch, A.: Raytheon (Philco/General Electric) AAM-N-7/GAR-8/AIM-9 Sidewinder, Designation-Systems.net, 9 July 2008
2) Khol, M: Legenda jménem Sidewinder, Revi 25
3) Jane’s All the World’s Aircraft, 1975
4) Jane’s All The World’s Aircraft, 1983
5) Jane’s Air-Launched Weapons, Coulsdon, 2000
6) Jane’s Air-Launched Weapons, Coulsdon, 2002
7) Kolektiv: McDonnell F-4 Phantom: Spirit in the Skies, Norwalk, 2002
8) Flight International, 14 March 1974
9) Flight International, 8 May 1975
10) Flight International, 30 May 1981
11) Flight International, 20 May 1982
12) http://en.wikipedia.org/wiki/AIM-9_Sidewinder
13) http://www.novia.net/~tomcat/AIM-9.html
14) http://www.sci.fi/~fta/aim9.html
15) http://www.f-16.net/f-16_armament_article1.html
16) www.scramble.nl
17) http://www.af.mil/factsheets/factsheet.asp?id=78

Řezový model AIM-9L (uprostřed), Wehrtechnische Studiensammlung Koblenz, Německo, 2009. (fotografie ©Radek Havelka)

AIM-9L Sidewinder (cvičná) podvěšená pod křídlem stroje Eurofighter Typhoon F.2 italského letectva.

Hmotnostně-rozměrový ekvivalent německé verze AIM-9L/I-1 (AIM-9Li-1) označený DATM-9L/I-1.

RAF použilo střely AIM-9L Sidewinder na jaře 2003 v rámci operace Telic během války v Iráku.