Maďarsko-československá válka [1919]

U zrodu československé armády stál francouzský generál Maurice Pellé, který o sobě tvrdil, že se cítí být Čechem.

Střední Evropa 1914-1920 - krvavý návrat ze zapomnění.

Slováci jako Čechoslováci.

Připojení Slovenska nebylo žádnou procházkou růžovým sadem.

Legionáři, domobrana, fronťáci, Češi, Moraváci i Slováci.

Hurá na Bratislavu a Košice!

Na vojensky obsazených územích vládne Československo až po Košice.

1918-1920: "Trma-vrma" všude okolo nás.

Bolševici táhnou na Evropu.

Poražený Wotan.

Rudá záře nad Komárnem.

Obranné boje II. polního praporu pěšího pluku č.98 v Košické oblasti v r. 1919.

V letech první světové války došlo k nebývalému rozvoji různých motorových bojových prostředků, k nimž vedle tanků či letadel patřily obrněné automobily. Ačkoli myšlenka osobního automobilu, dodatečně vybaveného kulometnou výzbrojí byla realizována již v prvních letech minulého století, první sériově vyráběná vozidla, vybavená pancéřováním a jednou až dvěma otočnými věžemi spatřila světlo světa na bojištích Velké války. Faktem je, že obrněná auta produkovaly v podstatě všechny větší státy, které se konfliktu zúčastnily. A několik takových vozidel se nacházelo i ve výzbroji našich zahraničních vojsk.

Po 1. světové válce se o Podkarpatskou Rus vedly tvrdé boje. Nic na tom nemění ani skutečnost, že ne vždy se při nich střílelo.

Ticho před bouří.

Československé jednotky nakonec byly u Salgótarjánu přesilou maďarského vojska odraženy. Podívejme se v krátkosti i na příčiny tohoto nezdaru. Následovala rychlá a silná maďarská ofenzíva proti československé armádě na Slovensku, s následně vedenými ústupovými boji čs. armády. Po neúspěšné obraně byl tehdy ztracen také Miškovec. Maďarská ofenzíva směřovala následně dále, směrem do nitra Slovenska...

Z politických i praktických důvodů svěřila počátkem června 1919 čs. vláda velení vojska na Slovensku do rukou francouzské vojenské mise. Následně francouzský generál Pellé přebírá 4. 6. 1919 velení nad čs. armádou na Slovensku od italského generála Picciona. Boje čs. jednotek na přelomu květen - červen 1919 v západním úseku s maďarským V. armádním sborem.

Boje v západním úseku pokračují a vrcholí operací k dobytí Levic. První a druhý neúspěšný pokus k dobytí Levic.

Boje o Nové Zámky počátkem června 1919. Další dobrovolníci přicházejí na Slovensko. Třetí útok k dobytí Levic na základě vypracovaného plánu se zapojením záloh a jeho zastavení 24. 6. 1919. Nástup II. divize plukovníka Šnejdárka.

Červnové boje domácí 2. divize v oblasti Zvolena a Bánske Štiavnice. Boje u Tisovce. Postup 2. divize ze směru Zvolen a Bánska Štiavnice na Levice, k poutání pozornosti maďarské obrany a ulehčení postupu plánovanému třetímu útoku na Levice.

I celé jaro 1919 se Maďarsko stále snažilo prezentovat před světem nechuť Slováků žít v Československu. Docházelo k vyvolávání nepokojů. Problémy však měla i maďarská strana. Rychle organizovala svou armádu, která se po převzetí vlády bolševiky přetvořila na rudou armádu po sovětském vzoru. Nakonec Maďarsko proti Československu nasadilo dvě třetiny svých sil. V bojích to znamenalo i více než dvojnásobnou přesilu maďarských jednotek proti československým.

Po zajištění slovenského území československou armádou zkoušela maďarská armáda krátkými výpady bojeschopnost československých jednotek. Přicházely tehdy další posily včetně čs. legionářů z Francie. Maďarské jednotky se stahovaly až do vnitrozemí, hlouběji za určenou demarkační linii, než musely. Velitel čs. armády na Slovensku gen. Piccione vypracoval plán obsazení "území nikoho", který následně byl proveden. Maďarské straně se tak dostalo vítané záminky k útoku. 21. 3. 1919 také došlo v Maďarsku k revoluci a moci se ujali bolševici. Vznikla tak Maďarská republika rad po sovětském vzoru...

Jelikož v dnešní době je většině společnosti zcela neznáma existence vojenského konfliktu Československa s Maďarskem v letech 1918 - 1919, rozhodl jsem se před časem zpracovat k tomuto tématu podrobnou studii. Po několika letech usilovné práce s pátráním v různých pramenech, konfrontováním faktů i cest přímo do míst bojů, předkládám po mnoha potížích pro širokou veřejnost zpracovanou látku této války, která si mnohdy v ničem nezadala s boji právě skončené I. světové války.

Ve druhé polovině června 1919 pokračovaly i těžké boje u Nových Zámků. Tyto boje patřily k nejtvrdším bojům konfliktu.

Červnové boje roku 1919 na východním slovenském úseku. Boje s maďarskými jednotkami při jejich snaze prorazit východním Slovenskem dále na sever až k ruské rudé armádě. Těžký boj u Kysaku.

Červnové tvrdé boje v oblasti Slovenského Nového Mesta. Maďaři se probíjejí díky své přesile východním Slovenskem až takřka k polským hranicím - slabší československé jednotky houževnatým bojem ustupují. Hrozba spojení maďarské a ruské rudé armády je vážná. Boje v okolí Košic a Prešova. Pod patronátem Maďarské republiky rad vzniká na východním Slovensku v Prešově 16. 6. 1919 Slovenská republika rad. V těžké situaci se odhodlaně československé jednotky, mnohdy zcela bez potřebného vybavení, opakovaně pokoušejí o útoky proti přesile k zaražení maďarského postupu. Situace je kritická...

Intervence Pařížské mírové konference k zastavení války mezi Československem a Maďarskem. Potvrzení československých hranic. Příměří 24. 6. 1919, zastavení bojů. Československá armáda obsazuje znovu celé Slovensko. V Maďarsku se hroutí bolševická vláda a naplno propuká již několik týdnů existující krize. Obsazení bratislavského předmostí Petržalky 14. 8.1919.

První dobrovolníci

Československá armáda obsazuje opět jižní Slovensko po ukončení bojů v létě 1919. Pomoc maďarskému Salgótarjánu v srpnu 1919. Rozbor situace československé armády v uplynulých bojích konfliktu. Bilance ztrát. Velký Trianon 4. 6.1920.

Obsazení západního a východního Slovenska domácím čs. vojskem

Když 25. 11. 1918 převzal plk. Schöbl funkci vrchního československého velitele na Slovensku od gen. Štiky (jenž měl do té doby velení nad všemi dislokovanými čs. jednotkami na Slovensku), reorganizoval částečně své jednotky do pravidelné armádní struktury, do níž určil jednotlivé velitele. Dále zřídil pro podporu jednotek na Slovensku záložní sklady výstroje a výzbroje u Uherského Hradiště a postaral se o vybavení svých jednotek alespoň tím nejnutnějším, protože výstroj a výzbroj jednotek byla velmi slabá ...

Zbývaly dvě hlavní bašty odporu na východním Slovensku – Prešov a Košice. Navíc v Košicích bylo sídlo Dvortsákovy samozvané Slovenské ľudové republiky a dále maďarské sborové velitelství. Maďarská strana využívala čas svého působení v Košicích k přípravě obrany, především však k odvážení majetku všeho možného druhu do Maďarska. Tak byl ztrácen mnohdy velmi cenný státní majetek. Již dopředu však z rozkazu italského gen. Piccioneho bylo obsazení Košic a Prešova vyhrazeno čs. armádnímu legionářskému sboru z Itálie, který se koncem roku vrátil do vlasti.

S připravovaným obsazením jižního Slovenska na demarkační linii se čekalo na příjezd čs. armádního legionářského sboru z Itálie. Důvodem byla jak vysoká bojová hodnota sboru, který byl i dobře vyzbrojen, tak i to, že pro tuto akci osvobozeneckého charakteru byl sbor čs. vládou vybrán pro vysokou morální úroveň ...

Po obsazení Bratislavy legionářským 33. střeleckým plukem dorazily do města také II. a III. prapor legionářského 39. střeleckého pluku, který dosud byl v Zohoru a Stupavě jako záloha při operaci k obsazení Bratislavy ...

Navzdory nadpisu nebudu, jak by možná mnohý čekal, zabývat se situací dnešní, kterou by tak zřejmě mnohý občan označil. Naše republika zažívala však doby i mnohem těžší, na což pro dnešní hektickou dobu zapomínáme.

Zde je v plném znění v anglickém jazyce Versailleská mírová smlouva, která ukončila první světovou válku a dala vzniknout druhé světové válce.

České znění Versaillské mírové smlouvy. V tomto znění a pod č.217/1921 je součástí našeho právního řádu Vlastní smlouva: Schváleno: 28.06.1919, Rozesláno: 22.06.1921. Účinnost od: 10.01.1920 U nás uveřejněno v č. 53/1921 Sbírky zákonů na straně 489 Anglické znění je na: https://www.valka.cz/clanek_10278.html

Část I.
Úmluva o společnosti národů.

Část I.
Úmluva o společnosti národů.

Část II.
Hranice Německa.

Část III.
Politické klausule Evropské.

Část III.
Politické klausule Evropské.

Část III.
Politické klausule Evropské.

Část III.
Politické klausule Evropské.

Část III.
Politické klausule Evropské.

Část III.
Politické klausule Evropské.

Část IV.
Práva a zájmy německé mimo Německo.

Část IV.
Práva a zájmy německé mimo Německo.

Část IX.
Klausule finanční.

Část VI.
Váleční zajatci a hroby.

Část VII.
Ustanovení trestní.

Část VIII.
Náhrada škod

Část VIII.
Náhrada škod.

Část VIII.
Náhrada škod.

Část X.
Klausule hospodářské.

Část X.
Klausule hospodářské

Část X.
Klausule hospodářské.

Část X.
Klausule hospodářské.

Část X.
Klausule hospodářské.

Část XI.
Vzduchoplavba

Část XII.
Přístavy, vodní cesty a železnice

Část XII.
Přístavy, vodní cesty a železnice

Část XII.
Přístavy, vodní cesty a železnice

Část XIII.
Práce.

Část XIII.
Práce.

Část XIV.
Záruky provedení.

Část XV.
Klausule rozličné.

Mírová smlouva mezi mocnostmi spojenými i sdruženými a Německem a Protokol, podepsané ve Versailles dne 28. června 1919