Curtiss XP-22 Hawk

V listopadu 1930 armádní letectvo sepsalo požadavky na nová stíhací letadla, odpovídající nové době plné podstatně rychlejších bombardérů - klasický stíhač, výškový stíhač (sem spadal XP-23), dvoumístný stíhač (podle nich vznikl Detroit XP-24) a stíhač s vysokou manévrovatelností. Jako prototyp pro novou variantu Hawku podle prvního z požadavků měl posloužit XP-20, protože ale nebyly dokončeny všechny testy, byl místo něj vyčleněn třetí postavený P-6A (29-262). Zachoval si původní motor, chladič byl ale přemístěn dozadu mezi podvozkové nohy, byla zvětšena plocha směrovky a na příď byl umístěn prstenec obsahující olejový chladič. Jak bylo v této době zvykem, stroj dostal úplně nové označení, XP-22. Později XP-22 dostal také nový samonosný podvozek, s malými aerodynamickými kapotami, a prstenec na přídi byl mírně zvětšen (a byl nyní kruhový místo oválného) a byl do něho vtěsnán i hlavní chladič. Ani tato podoba se plně neosvědčila, a oba chladiče byly vráceny mezi podvozkové nohy, zatímco motor dostal nový těsný kryt. Přemístěny byly i kulomety, místo nad válci motoru byly nyní v bocích přídě, pod válci. A směrovka dostala zpět svou původní velikost.


V červnu 1931 proběhly porovnávací testy mezi standardním P-6, Boeingem P-12, YP-20 a XP-22. XP-22 svou maximální rychlostí všechny převyšoval, a vysloužil si objednávku na 45 sériových strojů pro provozní testy, pojmenovaných Y1P-22. Protože ale poměry v kongresu nepřály objednávání nových konstrukcí, i na základě mnoha shodných součástí bylo označení sériových strojů změněno na P-6C (čímž se z nich stala formálně jen nová verze vyzkoušené konstrukce) a posléze na P-6E. Po dokončení testů byl XP-22 navrácen do původní podoby a vrácen do služby jako P-6A.