Lockheed-Detroit YP-24

Lockheed-Detroit P-24

V roce 1929 byl většinový podíl v Lockheed Aircraft Company prodán holdingové společnosti Detroit Aircraft Corporation, sídlící v Michiganu. Přestože běžné výroby v kalifornské mateřské továrně se to nijak nedotklo, v továrních prostorách v Detroitu vznikl první Lockheedův stíhací stroj. Šlo o soukromé rozvinutí dolnoplošného letounu Lockheed Altair, který byl ve své době neobvyklý plně zatahovacím podvozkem. Projekt vytvořil detroitský hlavní inženýr, Robert J. Woods.

Prototyp byl hotov v březnu 1931, kovový trup a ocasní plochy byly vyrobeny v Detroitu, dřevěná křídla s překližkovým potahem vznikly spolu s podvozkem v Kalifornii a byly v podstatě převzaté z Altairu. Dokončen byl v Detroitu, kde byl také testován. XP-900, což bylo jeho projektové jméno, byl poháněn vodou chlazeným motorem Curtiss V-1570C Conqueror (vojenské označení V-1570-23) a měl třílistou vrtuli. Osádka měla poprvé v historii amerického stíhacího letectví krytou kabinu, v tandemovém uspořádání.

Po krátkých testech v Detroitu byl XP-900 29. září 1931 doručen na Wright Field, zakoupen armádou a nově označen YP-24. Hlavním důvodem jeho testů bylo ověření možnosti nahrazení neuspokojivých dvoumístných stíhačů Berliner-Joyce P-16. Na to výkonově bohatě stačil, byl asi o 60 km/h rychlejší, a byl rychlejší i než do té doby nejlepší americký vojenský stíhač, P-6E. Na základě těchto testů bylo proto objednáno pět strojů, označených Y1P-24 a také čtyři stroje Y1A-9, které byly jejich útočnou variantou a měly se lišit motorem V-1570-27 pro malé výšky a měly mít silnější výzbroj.

19. října 1931 byl prototyp YP-24 zničen při přistání kvůli problémům s podvozkem. Tento problém byl snadno řešitelný, ovšem 27. října Detroit Aircraft Corporation neunesla problémy způsobené hospodářskou krizí a byla dána do nucené správy. K výrobě Y1P-24 ani Y1A-9 proto nedošlo, ovšem jejich autor, Robert Woods, v jejich vývoji pokračoval a ve svém novém působišti u firmy Consolidated navrhl nový dvoumístný stíhač P-25, respektive útočný A-11. Samotná firma Lockheed brzy našla nové finanční krytí a obnovila výrobu, i když ke stíhacím letounům se vrátila až slavným Lightningem.