Main Menu
User Menu

Kawasaki Ki 96

Kawasaki Ki-96 / 川崎 キ96・试作双发战斗机

     
Název:
Name:
Kawasaki Ki-96
Originální název:
Original Name:
川崎 キ96・试作双发战斗机
Kategorie:
Category:
stíhací letoun
Výrobce:
Producer:
DD.MM.1943-DD.MM.1943 Kawasaki Aircraft, Ltd., Kakamigahara /
Období výroby:
Production Period:
DD.12.1942-DD.03.1944 začátek / konec vývoje
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
3
První vzlet:
Maiden Flight:
DD.09.1943
Osádka:
Crew:
1
Základní charakteristika:
Basic Characteristics:
 
Vzlet a přistání:
Take-off and Landing:
CTOL - konvenční vzlet a přistání
Uspořádání křídla:
Arrangement of Wing:
jednoplošník
Uspořádání letounu:
Aircraft Concept:
klasické
Podvozek:
Undercarriage:
zatahovací
Přistávací zařízení:
Landing Gear:
kola
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost prázdného letounu:
Empty Weight:
4550 kg
Vzletová hmotnost:
Take-off Weight:
6000 kg
Maximální vzletová hmotnost:
Maximum Take-off Weight:
? kg
Rozpětí:
Wingspan:
15,570 m
Délka:
Length:
11,450 m
Výška:
Height:
3,700 m
Plocha křídla:
Wing Area:
34,00 m2
Plošné zatížení:
Wing Loading:
176,47 kg/m2
Pohon:
Propulsion:
 
Kategorie:
Category:
pístový
Počet motorů:
Number of Engines:
2
Typ:
Type:
Micubiši Ha-112-II, vzduchem chlazený dvouhvězdicový čtrnáctiválec o vzletovém výkonu 1 103 kW (1 500 k),
993 kW (1 350 k) při 2 500 ot/min v h= 2 000 m a 919 kW (1 250 k) při 2 500 ot/min v h= 5 800 m
Vrtule trojlisté s konstantní rychlostí otáček o průměru 3 000 mm
Objem palivových nádrží:
Fuel Tank Capacity:
1 000 l + 2x 200 l v přídavných nádržích
Výkony:
Performance:
 
Maximální rychlost:
Maximum Speed:
600 km/h v 6000 m
Cestovní rychlost:
Cruise Speed:
520 km/h v 4800 m
Rychlost stoupání:
Climb Rate:
19,92 m/s
Čas výstupu na výšku:
Time to Climb to:
6,0 min do 6000 m
Operační dostup:
Service Ceiling:
11500 m
Dolet:
Range:
1600 km
Maximální dolet:
Maximum Range:
? km
Výzbroj:
Armament:
1x kanón Ho-203 ráže 37 mm, 25 nábojů v bubnovém zásobníku.
2x kanón Ho-5 ráže 20 mm, 200 nábojů na hlaveň.
Uživatelské státy:
User States:
-
Poznámka:
Note:
Kawasaki Ki-96 byl dvoumotorový těžký stíhací letoun.
Zdroje:
Sources:
René J. Francillon Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, 1987, Reprinted 1990, ISBN: 0-87021-313-X
William Green a Gordon Swanborough, The Complete Book of Fighters, Salamander Books Ltd; New Ed edition, 2001, ISBN-10: 1840652691
Tadashi Nozawa, Encyclopedia of Japanese Aircraft 1900-1945, Volume 4, Kawasaki Aircrafts. Shuppan-Kyodo Publishers, Tokyo, Japan, 1960
Famous Airplanes of the World, Army Experimental Fighters, No.24, BunrinDo Co-Ltd., Nakano Koku, Japan,ISBN 489319-021-0.
L+K 5/1989, Letadla 39-45, Kawasaki Ki-96
https://www.airwar.ru/enc/fww2/ki96.html
ja.wikipedia.org
www.aviastar.org
www.century-of-flight.freeola.com
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Kawasaki-Ki-96-t29374#104376Verze : 0
MOD

Kawasaki Ki-96


川崎 キ96
試作双発戦闘機 - Shisaku sōhatsu sentōki - armádní dvoumotorový letoun (prototyp)


Historie:
大日本帝国陸軍航空本部 - Dai-Nippon Teikoku Rikugun Kōkū Hombu (Císařské armádní letectvo) získalo v srpnu roku 1942 první zpravodajské informace o připravovaném výškovém bombardéru Boeing B-29 Superfortress. Logickou reakcí představitelů armádního letectva byla snaha, aby se do výzbroje vlastních stíhacích jednotek dostaly takové stíhací letouny, které by byly schopny operovat ve výškách nad 10 000 m, aby byly dostatečně rychlé a ve své výzbroji nesly dostatečně účinné zbraně, kterými by bylo možné poškodit a zničit tyto velké čtyřmotorové bombardéry. Vývoj takových přepadových stíhaček byl však časově dosti náročný, pro tyto letouny bylo také nutno zajistit spolehlivé výškové motory s dostatečným výkonem a účinné zbraně a času japonští konstruktéři neměli rozhodně nazbyt.


Velení armádního letectva požadovalo po svých dodavatelích letecké techniky, aby neprodleně zahájili vývoj a výrobu moderních, vysokovýkonných stíhacích letounů. Snažší a především časové méně náročnější cestou, byl vývoj jednomotorových strojů - takové řešení zvolila společnost 中島飛行機株式会社 - Nakajima Hikōki Kabushiki Kaisha (dále jen Nakajima) se svým zalétaným prototypem výškové stíhačky Ki-87, nebo později společnost 立川飛行機株式会社 - Tachikawa Hikōki Kabushiki Kaisha (dále jen Tachikawa), která se k takovému stroji dostala obklikou, nejprve navrhla projekt dvoumotorové stíhačky Ki-94-I, která měla motory v tandemu. Tento projekt však byl pro očekávanou složitost a náročnost od základu přepracován do podoby jednomotorového stíhače Tachikawa Ki-94-II. Tachikawa plánovala zalétání prototypu ke dni 18. 8. 1945, k zalétání však již nedošlo.


Druhým vývojovým směrem byly těžší dvoumotorové stíhačky, dvoumotorová koncepce přinášela jisté výhody:
• letouny mohly nést účinnější výzbroj, nvíc dvoumotová koncepce byla vhodná i pro další případnou úpravu k bitevním úkolům (např. Ki-102b).
• motory by nemusely projít dlouhým vývojem, protože bylo možno použít stávající nebo upravené méně výkonné, než vysokovýkonné motory, které bylo nutno instalovat do jednomotorových letounů.
• vývoj takového letounu mohl navázat na již vyráběné typy jako byl dvoumotorový stíhač Kawasaki Ki-45, nebo na průzkumný letoun Mitsubishi Ki-46 navázal vývoj těžkého stíhače Ki-83.


Společnost Kawasaki a její šéfkonstruktér inženýr Takeo Doi již od srpna 1942 pracoval na vývoji následníka poměrně úspěšné těžké stíhačky Kawasaki Ki-45, která však rychle zastarávala. Prozatím byl tento vývoj čistě soukromou firemní iniciativou. Takeo Doi celkově upravil stávající letoun a pro pohon použil dvojici výškovějších a především výkonnějších motorů Mitsubishi Ha-112-II, každý o výkonu 1 500 koňských sil, tento nový stroj nesl označení Ki-45-II. První prototyp ještě nebyl dokončen, když v prosinci tohoto roku armádní letectvo změnilo své požadavky a zároveň přidělilo tomuto prototypu nové označení Ki-96. Podle těchto nových požadavků byl již radista/střelec postradatelný a technické oddělení Rikugun Kōkū Hombu tak požadovalo jednomístné provedení.


Rozestavěný první prototyp byl proto narychlo upraven dle této nové specifikace do jednomístné podoby a to i přes naléhání Takeo Doie. Na podzim roku 1943 zahájil upravený první prototyp letové zkoušky. První prototyp velmi snadno identifikujeme podle objemného trupu, který nám okamžitě prozradí, že byl původně dvoumístný. Druhé místo pro střelce bylo improvizovaně zakryto plechem a díky této improvizované úpravě nepatřil první prototyp mezi vzhledná letadla. Druhé dva dodané prototypy byly již od počátku stavěny jako jednomístní „plnokrevníci“ a do zkoušek se zapojily na jaře 1944. Na rozdíl od prvního prototypu to byly letouny velmi, opravdu velmi vzhledné, pilotní kabina byla kapkovitého tvaru a umožňovala dobrý výhled do stran i dozadu, Takeo Doi využil zkušeností s předešlým typem Ki-45, u kterého byly výhledy velmi špatné a nedostatečné. Výzbroj byla mohutná a účinná pro boj s bombardéry, uprostřed přídě byl instalován sedmatřicetimilimetrový kanón Ho-203 se zásobou 25 granátů a trochu vzadu a pod ním byly dva dvacetimilimetrové kanóny Ho-5, pro každý byla nesena zásoba 200 granátů, tato výzbroj mohla být, v případě potřeby, doplněna dvojicí 250 kg pum. Výkony všech tří prototypů byly vcelku dobré a velení armádního letectva bylo s těmito stroji spokojené.


Je však smutným a málo pochopitelným paradoxem, že japonské armádní letectvo nedokázalo využít jistého náskoku, který tak při vývoji dvoumotorové stíhačky získalo a místo toho, aby slibnou stíhačku Ki-96 dalo rychle do výroby, tak celý tento projekt zastavilo a ve svých požadavcích se opět vrací k dvoumístnému provedení těžkého stíhače, prototypy Ki-96 posloužily pouze k aerodynamickým zkouškám letounu Kawasaki Ki-102. Takeo Doi tak dosáhl svého, celý letoun předělal a dle upravených požadavků vyprojektoval dvoumístné stíhačky a bitevníky Ki-102. Rikugun Kōkū Hombu pravděpodobně přistoupilo na tuto změnu, protože dvoumístná koncepce lépe vyhovovala pro bitevní úkoly. Nejprve byla stavěna a dokončena bitevní verze Ki-102b a v červenci 1944 ji následovala verze stíhací, druhý prototyp byl označen jako Ki-102a. Japonci se značným vypětím sil postavili do konce války 238 letadel typu Ki-102. Dalším smutným paradoxem je, že tento dvoumístný typ nakonec posloužil pro vývoj jednomístných dvoumotorových prototypů výškového stíhače s přetlakovou kabinou, ty byly označeny jako Kawasaki Ki-108.


Jaký byl těžký stíhač Kawasaki Ki-96:
+ byl předpoklad pro jeho včasné zavedení do sériové výroby
+ byl dostatečně rychlý
+ stoupavost byla vynikající
+ do výšky 6 500 m měl dobré letové vlastnosti i výkony byly solidní
+ byl schopen letu na jeden motor
+ motory měly dobře vyřešené chlazení
+ uložení kanónů v přídi umožnilo přesnou střelbu
+ měl ve výzbroji nejlepší japonské letecké kanóny


- nedostatečná pasivní ochrana, pilotní prostor byl slabě chráněn
- motory nebyly chráněny vůbec
- chyběly samosvorné palivové nádrže, (ty měly být instalovány v průběhu sériové výroby)
- kanón Ho-203 neměl dostatečnou zásobu granátů.


Shrnutí, nejpodstatnější výhodu - časový náskok, ten Rikugun Kōkū Hombu ztratilo, když program jednomístné stíhačky zastavilo. Výkon letounu nebyl zcela optimální pro boj proti B-29, které zpočátku nalétaly ve výškách okolo 10 000 m. Později byly nálety prováděny v nižších letových hladinách, kde by se Ki-96 již mohl prosadit. Oproti starším doumotorovým stíhačům typu Kawasaki Ki-45, byl nový letoun dostatečně rychlý a mohl by tak provádět své zteče opakovaně. Při útoku samotném by jej dosti znehodnocovala slabá a neúčinná pancéřovaná ochrana. Letoun měl útočit proti boxům bombardérů, jejichž střelci vytvářeli palebnou přehradu. Chybějící střelecké stanoviště by zase umožnilo útoky nepřátelských doprovodných stíhačů zezadu, takže by při útoku byl vhodný doprovod vlastních stíhačů.


Typ Kawasaki Ki-96 nebyl zjištěn spojeneckou zpravodajskou službou a tak nedostal přidělené spojenecké kódové jméno, po japonské kapitulaci odvezli Američané jeden prototyp do USA.


Použité prameny:
René J. Francillon Ph.D., Japanese Aircraft of the Pacific War, Naval Institute Press, 1987, Reprinted 1990, ISBN: 0-87021-313-X
Famous Airplanes of the World, Army Experimental Fighters, No.24, BunrinDo Co-Ltd., Nakano Koku, Japan,ISBN 489319-021-0.
Krzysztof Zalewski, Ciężkie myśliwce Cesarskiej Armii Lądowej 1943-1945, Lotnictwo, nr. specjalny 4, 2008, str. 50-61, ISSN 1732-5323.
Letectví a kosmonautika č. 5/ 1989, Letadla 39-45, Václav Němeček, Kawasaki Ki-96
https://military.sakura.ne.jp/ac/ki96.htm
https://www.airwar.ru/enc/fww2/ki96.html
archiv autora
URL : https://www.valka.cz/Kawasaki-Ki-96-t29374#104386Verze : 4
MOD
Fotografie na niž je Kawasaki Ki-96.03 na zemi i za letu, to je již onen krásný "plnokrevník"
Kawasaki Ki 96 -


Kawasaki Ki 96 -


Kawasaki Ki 96 -


Kawasaki Ki 96 - https://www.airwar.ru/enc/fww2/ki96.html

https://www.airwar.ru/enc/fww2/ki96.html
URL : https://www.valka.cz/Kawasaki-Ki-96-t29374#104398Verze : 1
MOD
První prototyp nebyl příliš vzhledný
Kawasaki Ki 96 -


Kawasaki Ki 96 -


Kawasaki Ki 96 -


URL : https://www.valka.cz/Kawasaki-Ki-96-t29374#108963Verze : 1
MOD
Trojpohledový náčrtek třetího prototypu.
Kawasaki Ki 96 -


URL : https://www.valka.cz/Kawasaki-Ki-96-t29374#104403Verze : 2
MOD