Po ukončení studií, vstoupil do polského letectva a prodělal výcvik v letecké škole v Dęblinie. Když bylo Polsko v září 1939 napadeno Němci, sloužil u 36. pozorovací eskadry 3. pluku. Po porážce své země uprchl přes Rumunsko do Francie, ze které se dostal do Velké Británie.
Zde prodělal přeškolení na Hurricany a 4. září 1940 byl poslán na letiště Church Fenton k 306. peruti. Jeho jednotka se stala operační až v listopadu 1940 a nestačila tak zasáhnout do Bitvy o Británii. Zapojila se však do hlídkových letů a to jak denních tak nočních. Již 13. listopadu si peruť připsala první vítězství, když trojice jejích pilotů pravděpodobně sestřelila jeden He 111.
Rutkowského kariéra u RAF však málem skončila dříve, než by si sám přál. Dne 8. prosince 1940 totiž utrpěl při havárii svého Hurricanu popáleniny a musel podstoupit delší rekonvalescenci. Po vyléčení se k jednotce vrátil, ale již 19. května 1941 měl znovu namále.
Peruť ten den prováděla hlídku, když je nad Maidstonem napadla skupinka Messerschmittů Bf 109. Dříve než stačili Poláci zareagovat, byl nepřítel pryč a k zemi padaly tři Hurricany. V troskách letounu Z2456/UZ-W přišel o život F/O J.A.Czapiewski, P/O Rutkowski a Sgt B. Kroczynski dokázali své Hurricany Z3065/UZ-B a Z2965/UZ-K se zraněními opustit na padácích.
Jejich přemožitelé pravděpodobně pocházeli od 4./JG 52, která severně od Doveru nárokovala čtyři vítězství nad Spitfiry; dvě si připsal Oblt. J. Steinhoff a po jednom Gefr. A. Glunz a Fw. G. Mayr.
Svou smůlu tak Rutkowski protrhl až 16. června, kdy jižně od Boulogne poškodil Bf 109. Mezitím se v dubnu 1941 stala jeho peruť součástí 1. polského stíhacího křídla (společně s 303. a 601. perutí) na letišti Northolt.
Své první jisté vítězství si připsal až po přezbrojení jednotky na Spitfiry Mk.VB. Dne 18. prosince 1941 se třistašestka podílela na operaci Veracity. Těžké bombardéry RAF měly za úkol bombardovat přístav Brest, kde kotvily lodě Schranhorst a Gneisenau. Britská formace byla napadena německými stíhači, kteří sestřelili pět bombardérů a jednu stíhačku. Poláci kontrovali zničením dvou stodevítek, z nichž si jednu na své konto připsal právě Rutkowski.
Protože se německé lodě nepodařilo zničit, byla předposlední den roku 1941 spuštěna operace Veracity II. I během této operace unikly německé lodě potopení a piloti od JG 2 připravili RAF o další tři Halifaxy a tři Spitfiry. Polské perutě čísel 302., 306. a 317 se však tentokrát byli jako lvi a ačkoliv dva ze tří ztracených Spitfirů byly polské, nárokovali 8-3-3 vítězství; Rutkowski přispěl jedním Messerschmittem.
Dne 20. března 1942 byl Rutkowski povýšen na Flight Lieutenanta a 7. dubna obdržel Krzyż Walecznych, který v průběhu války dostane ještě třikrát. Koncem dubna opouští Rutkowski 306. peruť, ale již v květnu je poslán jako velitel letky k sesterské 317. peruti. S ní nadále zasahuje do leteckých bojů nad Evropou a připisuje si další dvě vítězství. Stalo se tak 19. srpna 1942 během krytí vylodění u Dieppe. Nejprve v 10.20 sestřelil jeden Do 217 a v 16.20 dostal jeden He 111. Celkem si 317. peruť připsala 7+1-0-1 vítězství a sama nepřišla o žádný letoun.
Ještě na konci srpna je Rutkowski povýšen na Squadron Leadera a dvaadvacátého se vrací k 306. peruti jako její velitel. Ta byla opět na „polském“ letišti Northolt součástí 1. polského křídla. V říjnu 1942 se jednotka přezbrojila na vynikající Spitfiry Mk.IX a dále podnikla výpady nad okupovanou Evropu. Rutkowski však byl na novém typu úspěšný až v následujícím roce 1943, přesněji 21. ledna, kdy během Rodea 156 sestřelil jeden Fw 190.
Mezitím však již byl hrdým nositelem vyznamenání Virtuti Militari (5. třídy) a DFC, které obdržel v říjnu, respektive v prosinci 1942.
Poslední vítězství v čele 306. perutě získal 15. února 1943. Během operace Circus 266, jehož cílem byla námořní doprava u Dunkirku, sestřelil severně od Calais další Fw 190.
Jeho dlouhá operační túra skončila 13. března 1943, kdy velení perutě převzal S/Ldr. W. Karwowski.
Rutkowski poté sloužil ve štábních funkcích na letišti Northolt. V té době pobývalo několik polských stíhačů u 61. perutě 56. stíhací skupiny8. letecké armády a Rutkowski na jejích Thunderboltech také provedl několik neoficiálních výletů nad nepřátelské území. Pravděpodobně i za ně mu Američané udělili Air Medal.
Do řádné služby se vrátil 10. října 1944, kdy se stal velitelem 133. křídla, které se skládalo z 306., 315. a 129. perutě, která však byla záhy nahrazena 309. perutí. Jednotky byly vyzbrojeny vynikajícími Mustangy Mk.III a podnikaly operace na dlouhé vzdálenosti, hlavně nad Norskem a Dánskem.
První vítězství v nové funkci si připsal již 16. října, kdy vedl letku 316. perutě na Ranger do Dánska. V okolí Aalborgu narazili na šestici Messerschmittů Bf 109, okamžitě zaútočili a nárokovali všechny jako zničené. Rutkowski si připsal poloviční podíl na jednom sestřelu.
Poláci ve skutečnosti narazili na pětici stodevítek od operačně výcvikové JG 102 a sestřelili letoun „bílá 141“, který pilotoval Werner Haugk, bývalý pilot Stuky a Bf 110, vítěz 9 soubojů a nositel Rytířského kříže, který zahynul. Zbylí němečtí piloti raději své stodevítky rychle posadili na břicha, aby se vyhnuli smrtonosné palbě Mustangů!
Poslední vítězství si Rutkowski připsal 7. prosince 1944. Tentokrát vedl Mustangy od 315. perutě, které poskytovaly ochranu útočným Beaufighterům a Mosquitům, jejichž cílem byla námořní doprava u pobřeží Norska. Nad pobřežím na formaci RAF zaútočil němečtí stíhači, kteří nárokovali zničení 13 dvoumotoráků a dvou stíhaček.
Útočné křídlo však přišlo jen o tři a 315. peruť o jeden letoun, F/O A. Czerwinski v troskách svého Mustangu HB857/PK-C zahynul. Zbylí piloti však nárokovali pět sestřelených stodevítek a Rutkowski přidal pravděpodobné vítězství nad Fw 190. Německá III./JG 5 ve skutečnosti přišla o čtyři letouny.
Rutkowski zůstal v čele 133. křídla do 30. ledna 1945, ale až do července zůstal v jeho štábu. Os srpna 1945 do dubna 1946 navštěvoval Wyzszu Skolu Lotnicza, poté se opět vrátil do čela 133. křídla, kterému velel až do rozpuštění.
Po odchodu z RAF se Kazimierz Rutkowski usadil v Británii.
Prameny: Shores C., Williams C.: Aces High, Grub Street, London, 1994 Shores C.: Aces High, volume 2, Grub Street, London, 1999 Foreman J.: Fighter Comand war diaries, part 2, Air Research Publication, Walton-on-Thames, 1998 Foreman J.: Fighter Comand war diaries, part 3, Air Research Publication, Walton-on-Thames, 2004 Bird Andrew D.: A Separate Little War, Grub Street, London, 2006 http://www.polishairforce.pl/ http://www.geocities.com/skrzydla/
