Gerloch, Bruno

generálmajor Bruno Gerloch


Narodil se 11.11.1890 v Těšíně jako syn R-U celníka. Od 1907 nastoupil do kadetní školy dělostřelectva Traiskirchen. 1914 poručíkem v R-U 14. dělostřeleckém pluku. Za Světové války se osvědčil v různých dělostřeleckých útvarech na Italské frontě, celkem šestkrát vyznamenán (i německým EKI). Válku ukončil v hodnosti nadporučíka a velitele baterie. Za války byl dvakrát zraněn. V rakouské poválečné armádě sloužil nadále u dělostřelectva, 1921 kapitán u brigádního dělostřeleckého oddílu 1. 1928 povýšen na majora, 1933 učitel na dělostřelecké škole, 1938 na jezdecké a řidičské škole armády. Do Wehrmachtu převzat jako major a velitel oddílu u 12. dělostřeleckého pluku. Při vypuknutí Druhé světové války velitel II./mot. Art. Rgt. 116 v rámci 5. PD. Záhy povýšen na podplukovníka, převzal velení mot.Art.Rgt. 90 v 10. PD. Za znamenité osvědčení při západním tažení (mezi jiným dobytí Sedanu, Calais, stejně jako tanková bitva u Bulsonu) obdržel již 04.09.1940 Rytířský kříž. 01.02.1941 povýšen na plukovníka. Na východní frontě byla divize nasazena u Minska a Smolenska. Gerloch byl v průběhu zimní bitvy u Moskvy zraněn střepinou ručního granátu jenž ho těžce zranila na nohách. V lazaretech a nemocnicích se léčil do 11.1942. poté do roku 1944 velitel dělostřelectva 2 a 117 na Atlantickém valu ve Francii. Osvědčil se na invazní frontě v 08.1944 kde byl pověřen velením 708. pěší divize a při jejím zničení u Le Mand-Lavel hlášen jako pohřešovaný. Díky tomu bylo odloženo jeho povýšení na generálmajora. Nakonec se Gerloch nezraněn vynořil z obklíčení a byl převelen do vůdcovy rezervy. 1945 úspěšně velel divizní bojové skupině na Západní frontě a 20.04.1945 byl konečně povýšen na generálmajora. 1947 propuštěn ze zajetí. Zemřel 07.09.1954 ve Vídni.


Zdroj:
Florian Berger – Ritterkreuzträger aus Österreich und den K.u.K. Kronländern