Curtiss Hawk II

     
Název:
Name:
Curtiss Hawk II Curtiss Hawk II
Originální název:
Original Name:
Curtiss Hawk II
Kategorie:
Category:
stíhací-bombardovací letoun fighter-bomber aeroplane
Výrobce:
Producer:
DD.MM.1932-DD.MM.193R Curtiss-Wright Corp., Buffalo, New York
DD.MM.1933-DD.MM.1938 Kayseri Tayyare Fabrikasi, Kayseri
Období výroby:
Production Period:
DD.MM.1932-DD.MM.1938
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
~ 153
První vzlet:
Maiden Flight:
25.05.1932
Osádka:
Crew:
1
Základní charakteristika:
Basic Characteristics:
 
Vzlet a přistání:
Take-off and Landing:
CTOL - konvenční vzlet a přistání CTOL - conventional take-off and landing
Uspořádání křídla:
Arrangement of Wing:
dvouplošník biplane
Uspořádání letounu:
Aircraft Concept:
klasické conventional
Podvozek:
Undercarriage:
pevný fixed
Přistávací zařízení:
Landing Gear:
kola wheels
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost prázdného letounu:
Empty Weight:
1347 kg 2970 lb
Vzletová hmotnost:
Take-off Weight:
1838 kg 4053 lb
Maximální vzletová hmotnost:
Maximum Take-off Weight:
2104 kg 4638 lb
Rozpětí:
Wingspan:
9.60 m 31 6in
Délka:
Length:
6.88 m 22ft 7in
Výška:
Height:
2.96 m 9ft 8,6in
Plocha křídla:
Wing Area:
23.41 m2 252 ft2
Plošné zatížení:
Wing Loading:
79.1 kg/m2 16.2 lb/ft2
Pohon:
Propulsion:
 
Kategorie:
Category:
pístový piston
Počet motorů:
Number of Engines:
1
Typ:
Type:
Wright R-1820F-2 o výkonu 522 kW
dvoulistá stavitelná vrtule Hamilton Standard
Wright R-1820F-2, power 700 hp
two-blade Hamilton Standard variable-pitch propeller
Objem palivových nádrží:
Fuel Tank Capacity:
356 l
197 l přídavná nádrž
94 US gal
52 gal drop tank
Výkony:
Performance:
 
Maximální rychlost:
Maximum Speed:
325.1 km/h v 2438 m 202 mph in 8000 ft
Cestovní rychlost:
Cruise Speed:
276.8 km/h v 2438 m 172 mph in 8000 ft
Rychlost stoupání:
Climb Rate:
10.2 m/s 2000 ft/min
Čas výstupu na výšku:
Time to Climb to:
? min do ? m ? min to ? ft
Operační dostup:
Service Ceiling:
7650 m 25100 ft
Dolet:
Range:
840.1 km 522 mi
Maximální dolet:
Maximum Range:
? km ? mi
Výzbroj:
Armament:
2x pevný kulomet

4x 50kg bomba
2x fixed machine gun

4x 110 lb bomb
Uživatelské státy:
User States:








?








?
Poznámka:
Note:
Data pro Hawk II se různí podle zdroje, např. maximální rychlost kolísá od 300 do 335 km/h, proto jsou použita data z firemních zdrojů -
Zdroje:
Sources:
Bowers, Peter M. Curtiss Aircraft 1907-1947, Putnam Aeronautical Books, London 1979. ISBN 0-370-10029-8.
Hagedorn, Dan, Sapienza, Antonio L. Aicraft of the Chaco War 1928-1935. Schiffer Publishing, Atglen 1997. ISBN 0-7643-0146-2.
www.airminded.net
www.muzeumlotnictwa.pl
www.tayyareci.com
https://www.fac.mil.co/index.php?idcategoria=3356
http://surfcity.kund.dalnet.se/hawk_ii.htm
URL : https://www.valka.cz/Curtiss-Hawk-II-t84556#432138 Verze : 0
V roce 1932 se firma Curtiss-Wright pokusila prorazit na zahraniční trhy i se stíhacím strojem. V té době již hlavně v Latinské Americe tvrdě soupeřila o zakázky s firmou Vought, to ale šlo o víceúčelové stroje Curtiss Falcon, respektive Vought Corsair, a od dokončení tří P-6S pro Kubu žádné stíhače do zahraničí neprodala. Základem nového stíhače se stala varianta osvědčeného Hawku P-6E, právě dodávaná armádnímu letectvu USA. Z něho převzal většinu konstrukce trupu, velice podobný samonosný podvozek, ovšem s delšími nohami a se z boku otevřenými kapotami kol, i křídla s dřevěnou kostrou. Novinkou ale byl motor, hvězdicový devítiválec Wright SR-1820F Cyclone, zakrytý úzkým prstencem typu Townend a čelním krytem vybaveným štěrbinami. Tento Hawk II, jak byl pojmenován, paradoxně skoro okamžitě vzbudil zájem u námořnictva USA, které již po měsíci od prvního vzletu v květnu 1932 firemní demonstátor koupilo, přidělilo mu označení XF11C-2 a skoro zároveň objednalo i druhý prototyp (XF11C-1) s dvouhvězdicovým motorem Wright R-1510. Z prvního exportního Hawku II se tak stal prototyp stíhacího bombardéru pro US Navy. Exportní Hawky II se od svých bratří stavěných pro námořnictvo odlišovaly např. absencí výkyvné vidlice, která při střemhlavém bombardování vynášela pumu mimo okruh vrtule, mohly ale stále používat 50galonovou přídavnou nádrž přimknutou k trupu. Samozřejmě také neměly záchytný hák pro přistávání na palubě letadlové lodi a většinou si ponechaly také původní ostruhu, zatímco sériové F11C měly úplně odlišně umístěné odpružené kolečko. Výzbroj se obvykle lišila podle přání a možností zákazníka, používány tedy byly kulomety americké ráže 7,62 mm, britské 7,7 mm či německé 7,92 mm. Pod křídly se nacházely závěsníky pro čtyři padesátikilové pumy, které byly hlavně v Latinské Americe bohatě využity.


Turecko


Prvním zákazníkem se stalo Turecko, které právě zrušilo kontrakt s fimou Gourdou-Leseurre na její parasoly LGL-32. Turci kromě 19 "Turkey Hawků" (dodány mezi srpnem a zářím 1932, někdy je uváděno 24 strojů) zakoupili také licenci a v státní letecké továrně v Kayseri postavili malou sérii. Celkem užívali asi 45 strojů, a poslední z nich byly dokončeny až v roce 1938. Hawky v tureckém letectvu používala 53 a 54. peruť, vyřazeny byly pravděpodobně na konci druhé světové války. Turecké stroje podle fotografií používaly zbarvení hliníkovou či stříbrnou barvou na všech plochách, s černým číslem na trupu. Pravděpodobně stroje z licenční výroby se lišily použitím širšího krytu motoru, jaký používaly sériové F11C-2, a některé měly i třílistou vrtuli. Výzbroj tvořily kulomety ráže 7,92 mm.


Kolumbie


Druhým uživatelem byla Kolumbie. Ta koupila celkem 26 strojů, které se odlišovaly možností používat plovákový podvozek (tovární označení těchto strojů bylo Model 65 a někdy byly označovány jako Sea Hawk II, zatímco původní Hawk II byl Model 35). Dodány byly mezi létem 1932 a červencem 1934. Po vypuknutí bojů o oblast Leticie se Hawky zapojily do podpory oddílů, snažících se vytlačit peruánské útočníky. O samotném nasazení se mi nepodařilo zjistit další informace, dojem ale musely zanechat, protože válečný pomník v kolumbijském Tarapacá nese sochu nápadně připomínající Sea Hawk... Ještě v roce 1944 bylo ve službě asi 13 strojů, a pět jich je zmiňováno jako spojovací ještě v srpnu 1946. Je zajímavé, že Curtiss-Wright prodal čtyři Hawky i do Peru, které je také nasadilo během zmíněného konfliktu.


Kuba


Kuba, jak již bylo zmíněno, používala tři P-6S Hawk, koupené na doporučení americké mise, pověřené Kubánci výstavbou letectva. Později přikoupili i čtyři Hawky II, které byly na Kubu přelétnuty v lednu 1933 a které dostaly trupová čísla 19-22. Stroje ovšem nevydržely příliš dlouho. Batistova revoluce znamenala odchod Beamovy mise, a příchod Lena Poveye, Američana, který byl novou vládou pověřen inspekcí kubánského letectva a nakonec se stal jeho velitelem. Povey se ovšem rád předváděl, a zatímco on byl výborný pilot, jeho improvizovanou akrobacii často zkoušeli napodobovat i místní, s mnohem horšími výsledky. V roce 1937 tak byly letuschopné jen tři Hawky II. Povey prý sám způsobil zničení tří Hawků, mimo jiné i tím, že rád prováděl akrobacii, zatímco měl podvěšenou přídavnou nádrž, která ale výrazně ovlivňovala aerodynamiku.


Jeden z Hawků, č. 21, sloužil Poveymu jako osobní letoun, a byl tímto bývalým účinkujícím na leteckých dnech náležitě upraven. obzvláštní péči věnoval hornímu křídlu, které bylo důkladně vyhlazeno a důkladně staženo vypínacími dráty tak, že jeho spodní plocha byla skoro dokonale rovná. Upraven byl také motor, který prý byl schopen vyvinout až 745 kW, a vrtule byla nahrazena podstatně větší, s pouhými 15 cm prostoru mezi novou vrtulí a zemí. S takto upraveným strojem byl prý schopen vzlétnout na 120 metrech. Kromě toho stroj nesl obří kubánskou vlajku namalovanou přes celé spodní křídlo, na trupu jako Poveyovu signaturu indiánskou hlavu, a na horním křídle a vodorovných ocasních plochách byly zalomené pruhy v národních barvách. 4. srpna 1934 vykonal Povey jeden let na Batistovu osobní žádost. V ten den měla Havanou procházet nepovolená komunistická demonstrace, a kubánské letectvo CAEC mělo ukázat sílu. Povey odstartoval se dvěma podvěšenými 55kg pumami bez roznětek, a předvedl trochu akrobacie těsně nad hlavami průvodu. Demonstrace trvala velice krátce. Poslední kubánský Hawk II dožil v roce 1939, vystřídán víceúčelovými Curtissy Osprey.


Peru


Curtiss-Wright Export Corp. prodala tři Sea Hawky II také do Peru, společně s jedním strojem s kolovým podvozkem, a byly dodány v lednu 1933. Tyto stroje operovaly z města Iquitos na Amazonce a pravděpodobně zasáhly i do války s Kolumbií, největším americkým uživatelem Hawků II, o nedalekou oblast Leticie. Peru ale bylo s Hawky nespokojeno, snad vinou nízkooktanového benzínu. Přesto se ale udržely v letovém parku peruánských ozbrojených sil až do poloviny 40. let.


Thajsko


Počátkem 30. let cítilo potřebu pořádně zmodernizovat své letectvo i Thajsko, dosud provozující ve stíhací roli Nieuport-Delage NiD.29. Postupně nakoupilo několik kusů Boeingu 100E, Bristolu Bulldog Mk.II a Heinkelu He 43 D, žádný z nich ale neuspěl. Štěstí se usmálo na Curtiss-Wright, a Thajsko v roce 1934 obdrželo 12 Hawků. Ty zde sloužily pod označením B.Ch9 a byly později doplněny následující exportní variantou, Hawk III, kterou Thajsko také vyrábělo v licenci. Vzhledem k tomu, že očekávaná náhrada obou typů, North American NA-68, byla objednána v době vypuknutí druhé světové války, záhy bylo na Thajsko uvaleno americké zbrojní embargo, Hawky tvořily páteř stíhacích sil ještě několik let poté a peruť Hawků II byla nasazena i v pohraničním konfliktu s Francií na konci roku 1940. 24. ledna 1941 poručík Chalermkiat Wattanangura vedl trojici těchto rychle zastarávajících strojů poblíž Ban Jang, kde narazili na vichystický Potez 25, doprovázený dvěma Morany MS.406. Morany sice byly již naprosto mimo možnosti Hawků, roj přesto zaútočil a Wattanangurovi se podařilo sestřelit Potez - jeden z pěti sestřelů dosažených Thajci v této válce. Několik posledních strojů Hawk II a III se snad dočkalo i roku 1949.


Norsko


Jeden stroj, zgenerálkovaný firemní demonstrátor s firemním označením Model 47 a s dočasnou registrací X13263, byl prodán do Norska. To je vše, co je o něm známo.


Chile


Některé prameny uvádí, že čtyři pravděpodobně Sea Hawky byly od ledna 1935 ve službě v Chile. Obvykle se soudí, že může jít o Hawky předané do Peru, to ale své stroje nasadilo v boji o Leticii již o dva roky dříve. Případně by mohlo jít o stroje určené pro Bolivii zadržené kvůli embargu. Někdy je dokonce zmiňována licenční výroba, to ale bude nejspíš záměna se zde montovanými P-1A. Fotografie chilských Hawků mi nejsou známy.
Curtiss Hawk II - Hawk II kolumbijského letectva, nasazený během krátké války s Peru 1932-1933

Hawk II kolumbijského letectva, nasazený během krátké války s Peru 1932-1933
URL : https://www.valka.cz/Curtiss-Hawk-II-t84556#431920 Verze : 0
Turecký Hawk II, pocházející z licenční výroby. Turecké licenční stroje, a oba stroje postavené pro Německo, byly jediné, které používaly širší prstenec kryjící motor, stejně jako americké F11C-2. Tento má navíc třílistou stavitelnou vrtuli.
Curtiss Hawk II -


URL : https://www.valka.cz/Curtiss-Hawk-II-t84556#431921 Verze : 0

Bolivie


Jedním z prvních zahraničních zájemců se stala Bolivie. V únoru a březnu 1928 Bolívii navštívil Jimmy Doolittle, v té době předváděcí pilot firmy Curtiss, a předvedl zde jeden z prvních Hawků, P-1A, společně s Curtissem Falcon. Předvedení zanechalo v místních hluboký dojem. Doolittle se dokonce pokusil o vzlet na plovácích z jezera Tititaca, a vzbudil tak zájem i o vytvoření malého "námořního" oddílu plovákových strojů. V roce 1932 pak dlouho kvasící spor s Paraguaí vyústil ve válku o oblast Gran Chaca a Bolivijci objednali osm nástupců předváděného stroje, tedy Curtissů Hawk II, a tři Sea Hawky II. Pouze devět strojů ovšem bylo doručeno do Bolivie předtím, než začalo platit americké embargo, a poslední dva Sea Hawky zůstaly v USA. První čtyři Hawky dorazily do Bolivie v prosinci 1932, další dva v srpnu následujícího roku, a poslední tři potom v červnu a červenci 1934. Zdržení obvykle záviselo na tom, která sousední země je právě Bolivii více nakloněna, střídaly se přístavy Arica v Chile a Mollendo v Peru. Od května 1933 navíc bylo nutné i obcházet americké embargo. Za jeden stroj si továrna účtovala cca 13 000 dolarů, Bolivii byly ovšem prodávány zprostředkovatelem, firmou Curtiss-Wright Export Corp., za 25 000 dolarů. V ceně sice byly i náhradní díly, velkou část ovšem tvořily i "vedlejší výdaje", čti úplatky, kvůli zjednodušení průchodu. Poslední dva stroje, které měly být předány v červnu 1934, jak už bylo zmíněno do Bolivie neprošly, a snad nakonec skončily ve službě v Chile.


Samozřejmě převzetí neznamenalo použití. Ještě v březnu 1933 byly ze čtyř dodaných strojů zprovozněny pouze dva, a jen jeden byl nasazen - s bolivijským číslem 30 byl zapojen do útoku na paraguayskou pevnůstku Nanawa. Druhý neměl k dispozici pilota schopného takový stroj zvládnout, takže zůstával v La Paz. Zde byl prověřen zástupcem firmy Curtiss-Wright Cliffem Travisem. V nadmořské výšce la Paz byl Hawk II při těchto testech schopen s plným nákladem vzlétnout na 150 metrech, 250, pokud dráha byla mokrá, což v místních podmínkách platilo za zázrak a pojistilo Curtissu přízeň bolivijské generality. Curtiss se také pokusil Bolivijcům prodat i zbylé P-1A Hawk, které s nacházely v neúspěšné továrně/montovně u Santiaga, to ale bylo zablokováno chilskou vládou. Ne každý byl ovšem Hawkům nakloněn - neúspěšně se proti nim snažil protestovat plukovník Bernardino Bilbao Rioja, tehdejší velitel bolivijského letectva, byl ale jedním z mála a spíše než kvůli strojům samotným tak činil kvůli tomu, že preferoval evropskou techniku a také (možná i z osobních finančních důvodů) stroje nabízené United Aircraft Corp., mateřským koncernem firmy Vought.


Hawky II samozřejmě, vzhledem k charkteru probíhající války, nebyly skoro nikdy nasazovány jako stíhače, i když byly dodány se dvěma 7,7mm kulomety (jeden někdy býval nahrazen 12,7mm), ale hlavně jako stíhací bombardéry, ve smíšených formacích s jinými stroji i při sólových akcích, obvykle s dvěma 50kg bombami. jak již bylo řečeno, původně sice byly schopné nést až čtyři, ale jejich výkony přeci jenom místními podmínkami a používáním 70oktanového místo 87oktanového benzínu utrpěly. Navzdory malému počtu a zmíněným problémům se Hawky objevovaly v podstatě všude. Pouze jeden z nich, již zmíněný č. 30, byl zničen nepřítelem, když 26. prosince 1934 poblíž Macheriti útočil na paraguayskou pevnůstku Puestín Central, pravděpodobně byl zasažen palbou ze země. Je ovšem možné, že ho zasáhly střepiny z bolivijské bomby, odhozené Curtissem Osprey útočícím na stejný cíl. Největší počet Hawků najednou byl nejspíš použit 24. ledna 1935, kdy tři stroje doprovodily tři Junkersy K43h, dva Falcony, dva Ospreye a Vickers "Bolivian Scout" z Villa Montes. Hawky také dosáhly jednoho sestřelu, 11. prosince 1934 stroje pilotované podporučíky Alberto Alarcónem a Emilio Bertránem poblíž Capirenda společně sestřelily paraguayský Potez 25.


Bolivijské Hawky II (jediný dodaný Sea Hawk II pravděpodobně vždy létal s kolovým podovzkem) nesly nátěr hliníkovou barvou na všech plochách, s černými čísly na ocasu (první z nich byl zmíněný "30", další měly následující sudá čísla). Poručík Emilio Bertrán svůj stroj prý přezdíval "Sr. Hawk", není ale známo, že by na něj bylo toto jméno třeba namalováno. "40" majora Rafaela Pabóna, asi nejlepšího bolivijského pilota, byl prý pojmenován "El Tigre-Hawk". Stroje 36 a 44, sloužící u Gruppo No.I ve Villa Montes, jsou snad jediné známé stroje nesoucí označení jednotky, v tomto případě maltézský kříž se stylizovným "G.I" uprostřed. Skupina II, sloužící na stejné základně, podobné označení pravděpodobně nikdy nezavedla. Několik Hawků bylo součástí známé peruti "Punta de Alas".


Nejméně pět Hawků přežilo nasazení ve válce o Chaco, protože předvedly akrobacii na "III Conferencia tecnica de Interamericana de Aviación" v perunské Limě ještě v září 1937. I když uzemněné, stále byly ve výzbroji ještě na jaře 1943, kdy byl ovšem jeden z nich zničen. Dva ale byly poté zprovozněny a ještě v prosinci 1946 přiděleny, společně s jedním nelétajícím, cvičné peruti č. 1.
Curtiss Hawk II - Opět kolumbijský stroj,tentokrát vybavený plováky. Kýlovou plochu pod ocasem používala většina Sea hawků, ne ale všechny - peruánské ji na fotografiích postrádají. Zatímco kolumbijské stroje používaly pouze nátěr hliníkovou barvou, některé, např. výše uvedený č-814, používaly plováky kamuflované několika odstíny zelené a modré

Opět kolumbijský stroj,tentokrát vybavený plováky. Kýlovou plochu pod ocasem používala většina Sea hawků, ne ale všechny - peruánské ji na fotografiích postrádají. Zatímco kolumbijské stroje používaly pouze nátěr hliníkovou barvou, některé, např. výše uvedený č-814, používaly plováky kamuflované několika odstíny zelené a modré
URL : https://www.valka.cz/Curtiss-Hawk-II-t84556#431922 Verze : 0

Čína


V červenci 1932 do Šanghaje dorazila patnáctičlenná americká letecká mise, vedená plukovníkem Johnem H. Jouettem, která byla pověřena nankinskou vládou reorganizací čínského letectva. Američané samozřejmě preferovali letadla vlastní výroby, a tak začaly být objednávány hlavně americké stroje (zhruba ve stejné době zde ale působila také italská mise, takže i tato země si přišla na své). Při volbě nového stíhacího typu tak samozřejmě volili mezi Boeingem a Curtissem, a po předváděcím letu, provedeném v dubnu 1933 v Chang-čou Doolittlem, bylo objednáno 18 Hawků II. Přesněji Hawků I - dobové zdroje trvají na tom, že takové bylo označení čínských strojů. Jako jediný rozdíl mezi Hawky I a II je ovšem uváděn objem palivových nádrží, měly kapacitu pouze 189 l. Vzhledem k tomu, že Hawk I je označení někdy používané pro exportní verzi Curtissu P-6, stavěnou pro Nizozemskou východní Indii, pro zjednodušení je lepší rozdíly v označení ignorovat. První Hawk, pravděpodobně Doolittlův demonstrátor, byl 1. července 1933 pojmenován "Šanghaj č. 1", pět dalších bylo oficiálně převzato v září a dalších 12 již bylo sestavováno. Nankinskou vládou bylo objednáno také dalších 14 strojů, které byly vypraveny v srpnu a dorazily v září. V prosinci 1933 již ale byly dva po haváriích odepsány, včetně "Šanghaje". V březnu 1934 bylo 15 Hawků vyčleněno do nově vytvořené 1. stíhací peruti, dalších 10 se pak nacházelo u 5. peruti. Brzy se k nim připojily další stroje, patřící původně letectvu provincie Kuang-tung (Kanton).


Velitel kantonského letectva, generál Chuang Kuang-žuej, objednal 18 Hawků I od Inter-Continent Corp. již v květnu 1932, do Kantonu byly doručeny mezi dubnem a květnem 1933. Jeden z nich byl ztracen 1. července, když se na něm zabil americký instruktor Edward Deeds, z ostatních byly postupně sestaveny 5. a 6. peruť kantonského letectva. Tako se dočkaly neslavného zániku "Protijaponské armády národní spásy" poté, co spojené síly provincií Kuang-tung a Kuang-si na jaře 1936 vytáhly proti ústřední vládě, aby se vzápětí celá armáda rozpadla, a 18. července celé kantonské letectvo, 136 pilotů s veškerými letuschopnými stroji, dezertovalo na sever. I po této posile ale počet Hawků v čínském letectvu postupně klesal. Na podzim 1936 tvořily výzbroj jediné peruti, 28. stíhací peruti, v dalších perutích pak byly přechodnou výzbrojí po dobu, než pro ně bude dostatek nově objednaných Hawků III. V červenci 1937 je pak ve stavu čínského letectva uváděno pouze 25 letuchopných strojů. 28. peruť měla základnu v Nan-čchangu v provincii Ťiang-si, ale po zahájení čínsko-japonské války 7. srpna 1937 byly přesunuty na letiště Ču-jung poblíž Nankingu. Krátce předtím vznikla také 34. provizorní peruť, sestavená z kadetů pilotní školy, vedená kapitánem Čchou Ting-Fongem a vyzbrojená směsí Hawků II a III. Zbylé Hawky zůstaly u cvičných útvarů.


14. srpna 1937 obdržela 34. provizorní stíhací peruť úkol bombardovat šanghajskou továrnu na zpracování bavlny Ta-kung, okupovanou Japonci. Vzlétlo pět Hawků II, vyzbrojených každý šesti 18kg pumami, pod vedením Hawku III velitele peruti kapitána Čchou Ting-Fonga. Úkol byl sice splněn, cestou zpět by ale ztracen jeden letoun, který musel nouzově přistát. O den později vzlétlo sedm Hawků II 28. peruti, pět Hawků II a Hawk III 34. peruti, Boeingy 281 17. peruti a pět Fiatů CR.32 8. peruti proti 20 bombardérům Micubiši G3M1 Kisarazu Kokutai, útočícím na Nanking. V následné letecké bitvě měly hlavní slovo Boeingy, poté co se Japonci dali na útěk se ale podařilo Čchouovi jeden bombardér sestřelit nad oblastí Kwang-te jihovýchodně od Nankingu. 16. srpna provedly G3M Kanoja Kokutai nálet na Ču-jung, proti kterému vystartovaly opět Boeingy 17. a dva Curtissy 28. peruti, které zde měly domovskou základnu. Ťin Šuej-Tin (narozený v USA, kde používal jméno Arthur Chin) na Hawku II 2802 zaútočil na jeden z bombardérů, který se po odhození bomb vracel směrem k ústí řeky Jang-c'-ťiang. Nízká rychlost dvouplošníku mu ale zabránila útočit a zároveň uhýbat střelbě z palubních zbraní bombardéru, navzájem se tedy oba stroje těžce poškodily. Hawk, který se vzdal pronásledování u ústí řeky, se s kouřícím motorem a unikajícím palivem dokázal vrátit na letiště, kde skončil přídí zarytý vzemi poté, cu mu selhaly brzdy. Chinovi bylo přiznáno vítězství, přestože nebyl zaznamenán dopad bombardéru. G3M1 poručíka Osugiho se s 58 zásahy kulometem dokázal dostat až k Cheju-do na pobřeží Koreje, kde také "neplánovaně přistál".


V září 1937 byla 28. peruť rozdělena, aby bylo možno před japonskými útoky chránit větší plochu. Čtyři stroje, doplněné třemi Hawky původně sloužícími na letecké akademii, byly přesunuty na sever do města Tchaj-jüan, pod velením kapitána Čchan Kche-Wonga. Zbylé čtyři vedené kapitánem Chinem byly určeny k obraně letecké továrny v Šao-kuanu u Kantonu. 27. září tři G3M Kanoja Kokutai zaútočily na železniční trasu z Chan-kchou a Art Chin vedl své čtyři Hawky z letiště Šao-kuan proti nim. Zatímco piloti Hawků III 29. peruti si nárokovali jeden sestřel, Chin podle svého hlášení jeden stroj pouze poškodil a zahnal. Pravděpodobně šlo o ten samý stroj, G3M1 poručíka Jošidy, který se zřítil do moře poblíž Šan-tchou.


Oddíl kapitána Chana dorazil do Tchaj-jüanu 16. září. O dva dny později byly nad Tchaj-jüan vyslány dvě pozorovací Nakadžimy Ki 4 12. Hiko Rentai, aby ověřily rostoucí aktivitu čínského letectva. Tu jim ověřily Hawky 28. peruti, které oba dva stroje sestřelily. 21. září na město zaútočilo 14 těžkých bombardérů Micubiši Ki 2 12. Hiko Rentai, doprovázených sedmi Kawasaki Ki 10 1. Daitai 16. Hiko Rentai. Odstartovalo proti nim všech sedm Hawků, ale Kawasaki tentokrát dorazily dříve, než Číňané nabrali výšku, a rozprášily je. Byl sestřelen Hawk 281, pilotovaný Poručíkem Liang Tching-Jüanem, na stroji poručíka Louie Yim-Quna, který sestřelil jednu z Nakadžim několik dní předtím, se zasekly kulomety a musel se vrátit. Chan se ocitl v souboji se třemi Kawasaki, vedenými majorem Miwou. Ten zpočátku nechal své wingmany kroužit okolo a zaútočil sám. Chan byl schopen se vyhnout jeho střemhlavému útoku a když Miwa snažil opět nabrat výšku, Chan ho v plamenech poslal k zemi. Oba zbylé Ki 10 na něj okamžitě zaútočily, a Chan, bez krytí a prostoru pro manévrování, se nakonec pokusil setřást své pronásledovaltele v protiletadlové palbě nad městem. palebná postavení, na která spoléhal, byla ale prázdná, a v honičce těsně nad střechami města byl nakonec zasažen do zad a levého lokte. Ve snaze nouzově přistát na hřišti nedaleké školy narazil do střechy jedné z budov. Ki 10 majora Hiroši Miwy byl Chanův první a poslední sestřel, protože následky zranění mu znemožnily vrátit se k létání.


V říjnu 1937 konečně přišlo přezbrojení, a zoufale zastaralé a zdecimované Hawky II byly nahrazeny Gladiatory. Hawky II byly přesunuty do leteckých škol, kde poslední z nich dosloužily na počátku 40. let.
Curtiss Hawk II - Čína koupila 50 těchto strojů, zde ovšem označovaných jako Hawk I

Čína koupila 50 těchto strojů, zde ovšem označovaných jako Hawk I
URL : https://www.valka.cz/Curtiss-Hawk-II-t84556#431946 Verze : 0

Německo


V roce 1931 se v Clevelandu odehrávaly další Národní letecké závody, a vystupoval na nich také známý akrobat a bývalý námořní zkušební pilot Al Williams se svým důkladně upraveným Curtissem P-6, pojmenovaným Gulfhawk. Williams zde kromě obvyklé akrobacie předvedl i střemhlavé bombardování cvičnými pumami. Mezi diváky byl i krátce předtím vystupující Ernst Udet, provoválečné stíhací eso a také skvělý akrobat, který se pod dojmem z této exhibice rozhodl jeden Hawk koupit, ale chyběly mu k tomu finance. V roce 1933 ale získal nečekaného sponzora - Hermann Göring, ve snaze ho přesvědčit k převzetí funkce v obnovované Luftwaffe, pro něj zakoupil ne jeden ale hned dva nové Curtissy Hawk II. tyto stroje byly kvůli stále platícímu omezení nadiktovanému Versailleskou smlouvou zakoupeny jako civilní, neozbrojené. Stroje v Německu dostaly registrace D-IRIS a D-IRIK, podle fotek byl minimálně jeden doručen i s plovákovým podvozkem.


Tyto Udetovy Hawky se lišily od ostatních jednak použitím širšího Townendova prstence okolo motoru (který ovšem měly i turecké licenční stroje), jednak také přepracovaným ocasem, s kolečkem odpovídajícím americkým BFC-2, umístěným ve výseku pod směrovkou těsně za trupem. První z nich, D-IRIS, byl zničen 20. června 1934, Udet vyskočil. S druhým po následující čtyři roky vystupoval po leteckých dnech, a účastnil se i zahájení olympiády v Berlíně v roce 1936, na což upomínají olympijské kruhy, namalované na jeho trupu. Kromě toho byly oba Hawky používány k testům taktiky střemhlavého bombardování. Během války stopa D-IRIK mizí, aby se po válce objevil na poli poblíž Krakova. Dnes se tento stroj nachází v Muzeu polského letectva v Krakově, a i když nekompletní, jde o jediný dochovaný exemplář.


Zdroje:
Bowers, Peter. Curtiss Navy Hawks in Action, In Action No.1156. Squadron/Signal Publications, Carrollton 1995. ISBN 0-89747-342-6.
Bowers, Peter M. Curtiss Aircraft 1907-1947, Putnam Aeronautical Books, London 1979. ISBN 0-370-10029-8.
Hagedorn, Daniel P. Latin American Air Wars and Aircraft 1912-1969. Hikoki Publications, Mardens Hill 2006. ISBN 1-902109-44-9.
Hagedorn, Dan, Sapienza, Antonio L. Aicraft of the Chaco War 1928-1935. Schiffer Publishing, Atglen 1997. ISBN 0-7643-0146-2.
Andersson, Lennart. A History of Chinese Aviation - Encyclopedia of Aircraft and Aviation in China until 1949. AHS of ROC, Taipei 2008. ISBN 978-957-28533-3-7.
http://surfcity.kund.dalnet.se/hawk_ii.htm
surfcity.kund.dalnet.se
www.muzeumlotnictwa.pl
http://www.aviastar.org/air/usa/curtiss_hawk2.php
www.turkishairforce.org
http://blog.nationmultimedia.com/print.php?id=1611
www.aeroflight.co.uk
https://www.fac.mil.co/index.php?idcategoria=3356
hartmann.valka.cz
http://www.tuncay-deniz.com/ENGLISH/KTF/ktf.html
http://www.tayyareci.com/muzem/mu72.htm
www.tayyareci.com
http://www.airminded.net/goshawk/goshawkad.html

Curtiss Hawk II - Jeden ze dvou německých Hawků II, s civilní dočasnou imatrikulací, vybavený plovákovým podvozkem

Jeden ze dvou německých Hawků II, s civilní dočasnou imatrikulací, vybavený plovákovým podvozkem
URL : https://www.valka.cz/Curtiss-Hawk-II-t84556#431942 Verze : 0
.
Curtiss Hawk II - D-IRIS, ještě s původní registrací D-3165. Tento stroj byl zničen v červnu 1934.

D-IRIS, ještě s původní registrací D-3165. Tento stroj byl zničen v červnu 1934.
URL : https://www.valka.cz/Curtiss-Hawk-II-t84556#431944 Verze : 0
Exponát Krakovského muzea. Jedná se o jeden z neozbrojených německých strojů. Tento se zúčastnil Olympijského ceremoniálu v Mnichově.
Curtiss Hawk II - vlastní foto

vlastní foto
Curtiss Hawk II - vlastní foto

vlastní foto
Curtiss Hawk II - vlastní foto

vlastní foto
Curtiss Hawk II - vlastní foto

vlastní foto
URL : https://www.valka.cz/Curtiss-Hawk-II-t84556#310868 Verze : 0
.
Curtiss Hawk II - Jeden ze dvou exportních Curtissů Hawk II zakoupených v září 1933 v USA Ernstem Udetem. Stroj továrního čísla H-80 představoval verzi Sea Hawk II a v Německu byl zkoušen jak ve vodní, tak v pozemní konfiguraci. Létal natřen hliníkovou barvou (RLM 01). Obdržel německou civilní registraci D-3165, která se opakovala na obou bocích trupu, na spodní ploše dolního křídla a horní ploše horního křídla. Na levé straně SOP se nacházel červený pruh s černou svastikou v bílém kruhovém poli, na pravé straně SOP pak byla německé trikolóra v národních barvách (černá-bílá-červená).

Jeden ze dvou exportních Curtissů Hawk II zakoupených v září 1933 v USA Ernstem Udetem. Stroj továrního čísla H-80 představoval verzi Sea Hawk II a v Německu byl zkoušen jak ve vodní, tak v pozemní konfiguraci. Létal natřen hliníkovou barvou (RLM 01). Obdržel německou civilní registraci D-3165, která se opakovala na obou bocích trupu, na spodní ploše dolního křídla a horní ploše horního křídla. Na levé straně SOP se nacházel červený pruh s černou svastikou v bílém kruhovém poli, na pravé straně SOP pak byla německé trikolóra v národních barvách (černá-bílá-červená).
Zveřejněno s laskavým svolením autora

URL : https://www.valka.cz/Curtiss-Hawk-II-t84556#530015 Verze : 0
.
Curtiss Hawk II - Pozdější podoba Curtissu Sea Hawk II (továrního čísla H-80). Stroj původně nosil imatrikulaci D-3165. Po změně registrace německých civilních letounů v dubnu 1934 obdržel tento stroj nové poznávací značky. Registrace D-IRIS byla aplikována na obvyklých místech na trupu i křídlech (v té době již nosil pruh se svastikou na obou stranách SOP) . Stroj byl v té době předváděn v pozemní konfiguraci. Letoun byl zničen na letišti Tempelhof 20. 6. 1934 (jindy udáváno 20. 7. 1934), když spadl do nezvládnutelné vývrtky. Pilot Ernst Udet se zachránil na padáku.

Pozdější podoba Curtissu Sea Hawk II (továrního čísla H-80). Stroj původně nosil imatrikulaci D-3165. Po změně registrace německých civilních letounů v dubnu 1934 obdržel tento stroj nové poznávací značky. Registrace D-IRIS byla aplikována na obvyklých místech na trupu i křídlech (v té době již nosil pruh se svastikou na obou stranách SOP) . Stroj byl v té době předváděn v pozemní konfiguraci. Letoun byl zničen na letišti Tempelhof 20. 6. 1934 (jindy udáváno 20. 7. 1934), když spadl do nezvládnutelné vývrtky. Pilot Ernst Udet se zachránil na padáku.
Zveřejněno s laskavým svolením autora

URL : https://www.valka.cz/Curtiss-Hawk-II-t84556#530018 Verze : 0
.
Curtiss Hawk II - Jeden  z prvních tří Curtissů Sea Hawk II, které v lednu 1933 zakoupilo peruánské letectvo. Tento stroj se zapojil do kolumbijsko-perunánské války o Leticii (1932-33). Ztracen byl až po skončení války při letecké havárii dne 22. 5. 1934 u Iguitos. Pilot teniente (poručík) Augusto Tello Dyer nezvládl akrobacii a zahynul. Zbarvení letounu je rekonstruváno podle černobílé fotografie, spodní plochy hliníkové, pro horní a boční byla zvolena hnědozelená barva. Výsostné znaky se nachází též na horní nosné ploše, stroj nebyl vybaven pomocnou kýlovkou pod zadní částí trupu.

Jeden z prvních tří Curtissů Sea Hawk II, které v lednu 1933 zakoupilo peruánské letectvo. Tento stroj se zapojil do kolumbijsko-perunánské války o Leticii (1932-33). Ztracen byl až po skončení války při letecké havárii dne 22. 5. 1934 u Iguitos. Pilot teniente (poručík) Augusto Tello Dyer nezvládl akrobacii a zahynul. Zbarvení letounu je rekonstruváno podle černobílé fotografie, spodní plochy hliníkové, pro horní a boční byla zvolena hnědozelená barva. Výsostné znaky se nachází též na horní nosné ploše, stroj nebyl vybaven pomocnou kýlovkou pod zadní částí trupu.
Zveřejněno s laskavým svolením autora

URL : https://www.valka.cz/Curtiss-Hawk-II-t84556#531182 Verze : 1
.
Curtiss Hawk II - Jeden  z celkem sedmi Curtissů Sea Hawk II, které ve 30. letech zakoupilo peruánské letectvo. Tento stroj byl zakoupen až po skončení války o Leticii.  Roku 1940 vyfotografován na letišti Las Palmas, kde dosluhoval jako cvičný. Stroj nese hliníkový nátěr na všech plochách.

Jeden z celkem sedmi Curtissů Sea Hawk II, které ve 30. letech zakoupilo peruánské letectvo. Tento stroj byl zakoupen až po skončení války o Leticii. Roku 1940 vyfotografován na letišti Las Palmas, kde dosluhoval jako cvičný. Stroj nese hliníkový nátěr na všech plochách.
Zveřejněno s laskavým svolením autora

URL : https://www.valka.cz/Curtiss-Hawk-II-t84556#531180 Verze : 1
.
Curtiss Hawk II - Tovární podoba Curtissu Hawk II vyrobeného firmou Curtiss pro tureckého zákazníka. Jako většina exportních strojů nese i tento hliníkový nátěr na všech plochách. Ze snímku, podle něhož je tento bokorys rekonstruován, nelze určit, zda se nacházelo výsostné označení i na křídlech (což bylo v tureckém letectvu obvyklé).

Tovární podoba Curtissu Hawk II vyrobeného firmou Curtiss pro tureckého zákazníka. Jako většina exportních strojů nese i tento hliníkový nátěr na všech plochách. Ze snímku, podle něhož je tento bokorys rekonstruován, nelze určit, zda se nacházelo výsostné označení i na křídlech (což bylo v tureckém letectvu obvyklé).
Zveřejněno s laskavým svolením autora

URL : https://www.valka.cz/Curtiss-Hawk-II-t84556#531186 Verze : 0
.
Curtiss Hawk II - Hawk II za výzbroje III. Av Taburu (3. leteckého pluku) tureckého vojenského letectva působil roku 1940 z letiště Izmir (Smyrna). Letoun pravděpodobně patřil mezi stroje vyrobené v licenci leteckou továrnou Kayseri. Horní a boční plochy kryla tmavá zelená, spodní plochy hliníkové. Turecké výsostné znaky se nacházely rovněž na horní ploše horního křídla. Letoun byl vybaven třílistou kovou vrtulí a kulomety měl umístěné v kapotách podvozku.

Hawk II za výzbroje III. Av Taburu (3. leteckého pluku) tureckého vojenského letectva působil roku 1940 z letiště Izmir (Smyrna). Letoun pravděpodobně patřil mezi stroje vyrobené v licenci leteckou továrnou Kayseri. Horní a boční plochy kryla tmavá zelená, spodní plochy hliníkové. Turecké výsostné znaky se nacházely rovněž na horní ploše horního křídla. Letoun byl vybaven třílistou kovou vrtulí a kulomety měl umístěné v kapotách podvozku.
Zveřejněno s laskavým svolením autora

URL : https://www.valka.cz/Curtiss-Hawk-II-t84556#531188 Verze : 0
.
Curtiss Hawk II - Sea Hawk II č. 814 kolumbijského vojenského letectva. Rovněž Kolumbijci nasadili stroje tohoto typu do bojů o Leticii. Tento letoun vydržel ve službě velmi dlouho - ve stavu Aviación Militar je uváděn ještě v únoru 1943.

Sea Hawk II č. 814 kolumbijského vojenského letectva. Rovněž Kolumbijci nasadili stroje tohoto typu do bojů o Leticii. Tento letoun vydržel ve službě velmi dlouho - ve stavu Aviación Militar je uváděn ještě v únoru 1943.
Zveřejněno s laskavým svolením autora

URL : https://www.valka.cz/Curtiss-Hawk-II-t84556#531189 Verze : 0
.
Curtiss Hawk II - Hawk II č. 36 z výzbroje bolívijského vojenského letectva během konfliktu v Gran Chaco, první polovina 30. let. Hawky v této válce sloužily vletech 193-35 v rámci Grupo No.I a No.II a též escuadrilly Punta de Alas. Konkrétní zařazení tohoto stroje není známo.  Letoun celý nese hliníkový nátěr, výsostné znaky se nacházely též na horním křídle.

Hawk II č. 36 z výzbroje bolívijského vojenského letectva během konfliktu v Gran Chaco, první polovina 30. let. Hawky v této válce sloužily vletech 193-35 v rámci Grupo No.I a No.II a též escuadrilly Punta de Alas. Konkrétní zařazení tohoto stroje není známo. Letoun celý nese hliníkový nátěr, výsostné znaky se nacházely též na horním křídle.
Zveřejněno s laskavým svolením autora

URL : https://www.valka.cz/Curtiss-Hawk-II-t84556#531190 Verze : 0
.
Curtiss Hawk II - Jeden z čtyř kubánských Hawků II. Stíhačky byly dodány počátkem roku 1933 a postupně všechny ztraceny při nehodách do července 1939. Letoun nese hliníkový nátěr, horní plocha horního křídla žlutá, motorový kryt červený.

Jeden z čtyř kubánských Hawků II. Stíhačky byly dodány počátkem roku 1933 a postupně všechny ztraceny při nehodách do července 1939. Letoun nese hliníkový nátěr, horní plocha horního křídla žlutá, motorový kryt červený.
Zveřejněno s laskavým svolením autora

Curtiss Hawk II -


Zveřejněno s laskavým svolením autora

URL : https://www.valka.cz/Curtiss-Hawk-II-t84556#531193 Verze : 0
Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy


Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více