Kalinin K-2

Kalinin K-2

Konstantin Alexejevič Kalinin se i přes úspěch své první konstrukce K-1 věnoval jejímu vylepšení. Vědom si jejích nedostatků i některých jejich příčin, rozhodl se ke stavbě vylepšeného modelu. Ale mezitím stihl prožít ještě jednu zásadní změnu. Uprostřed května 1926 vedení VVS RKKA (Управление ВВС РККА) vydává K. A. Kalininovi příkaz k vytvoření nového leteckého závodu v Charkově (Харьков). Na návrh pracovat v Charkově Kalinin odpověděl kladně, a spolu s ním se z Kyjeva stěhují na nové místo i nejbližší spolupracovnici, z nichž brzy zformoval nevelký konstruktérský tým. Mezi nimi je i I. R. Něman (И.Г. Неман), který se později sám stal renomovaným leteckým konstruktérem. Prvním činem nového KB se stala konstrukce letadla K - 2. Opravárenský závod ale nebyl ideálním prostředím pro práci konstrukční kanceláře. Práce šly pomalu, dílny byly vytíženy opravářskou prací ještě více než v minulých létech. Kromě běžných provozních potřeb závod vykonával všechny druhy generálních oprav letadel zahraničního výroby. Z toho vznikalo napětí mezi KB a vedením dílen, které vyvrcholilo v září 1927. Ukázalo se, že smysluplně spojit oba druhy činností v jediném zařízení nebylo možné. Výrobní kapacity zůstávaly skromnými, chyběli kvalifikovaní odborníci. I proto se 17. září 1926 na úřední tabuli administrativní budovy se objevil příkaz: "Vzhledem na důležitost rozšířených činností leteckých dílen, rozvoje vlastního leteckého vývoje i výroby a jejich zaměření na splnění velkých objednávek, letecko opravné dílny UVP se k dnešnímu dni přejmenovat na Továrnu na letadla Sovnarkomu USSR (Авиазавод им. Совнаркома УССР)". Tak se toto datum - 17. září 1926 - stalo dnem zrodu Charkovského leteckého závodu. K. A. Kalinin byl jmenován ředitelem a hlavním konstruktérem podniku.


Zahájení stavby letadel v Charkově šlo obtížně: chyběli kvalifikovaní pracovníci, odborně zdatní dělníci. Chyběly materiály, nedostatečné byly i továrenské plochy a chyběly i finanční prostředky. Konstruktéři se snažili vytvořit univerzální a výrobně ekonomické letadlo, jež by nabídlo možnost přepravy tří cestujících při dvojčlenné osádce. Kromě osobní zpracovává i varianty zdravotnickou a fotografickou.


Nový stroj vznikl rozvinutím původního typu K-1. Hlavní změnou byla celokovová konstrukce trupu a křídel a nový motor - BMW-IV o výkonu 240 k.s. Letoun mohl vyvinovat rychlost až 165 km/h, a zásoba paliva zajišťovala 6 hodin letu. Stroj dostal dují na 4 kusech.


Základním schématem i vlastními obrysy se K-2 skoro neodlišuje od K-1, ale podobnost je jen vnější. Nové letadlo bylo bez dřevěných prvků. Kostra trupu letadla byla provedena z jemných ocelových trub pomocí plynového svařování. Z jemně vlnitých tabulí kolčugaljuminia vznikl potah kabiny pro cestující. Touže technologií bylo vytvořeno křídlo i ocasní plochy. Stejně jako u předcházejícího stroje mělo křídlo v půdorysu pravidelně eliptický tvar. Nosník křídla i žebro byly z kolčugaljuminia, potah křídla i ocasní plochy měly potah ze zvláště pevného a lehkého plátna. Výkonnější motor BMV-IV umožnil zvětšit celkovou nosnost a zvýšit počet cestující na čtyři.


Ve slunečném ránu 12 května 1927 na charkovském letiště proběhl první vzlet nového letadla K-2. Na jeho bocích se červenal nápis: Robitnik Sičnevki (Робiтник Сiчневки). Test potvrdil funkční spolehlivost i nezáludnost stroje. Zároveň bylo Kalininovi jasné, že celokovová konstrukce se ukázala poměrně těžká a netechnologická, a hlavně drahá. Přesto K-2 s úspěchem prošel testy, nalétat za leteckou sezonu na podzim 1927 celkem129 hodin bez nehod. V podniku testy zakončili konečným hodnocením zkušebního pilota: potah duraluminiem dostala celá čelní část trupu letadla, plátěným aerodynamický kryt potáhli vzpěry podvozku, přidali dodatečnou benzínovou nádrž a podstatně se změnila konstrukce kýlovky i směrovky.

Letoun K-2 byl pak s úspěchem využíván pro letecké snímkování a mapování mnoha oblastí země.

ru.wikipedia.org
http://airwar.ru/enc/cw1/k2.html
www.aeronautics.ru
http://focus.in.ua/article/history/10848.html