Main Menu
User Menu

1919-1920 Polsko - sovětská válka




Dovolte abych pridal nekolik poznamek k tomu clanku.



"Rozbíjejíc polskou armádu, rozbíjíme versaillský mír, na kterém se zakládá celý systém mezinárodních vztahů“.
Vladimir I. Lenin


"Na zapade rozhodnou se osudy vseobecne revoluce, pres mrtvolu Polska vede cesta ke svetovemu pozaru. Na Vilno, Minsk, Varsavu, mars!"
marsal Michail Tuchacevskij



Posko- ruska valka* zacala zimou 1918/1919. Rusove stichali ustupujici nemecka vojska a zacali "sbirani zemi" take polskych. Obsazili Vilnus a porazili polskou sebeobranu. Neco hur podarilo se jim s liniovymi vojsky. V unoru 1919 prohrali mj. u Berezy Kartuske. O Velikonocich Vilnius vratil do polskych rukou. A potom na fronte nastalo ticho. "Rudi" (bolseviky) meli potize ve valce s "bilymi". Pilsudsky neutocil a pozustavil aby obe stranky, nepratelske Polsku, se vykrvacely. Zapadni Alianti chteli aby Pilsudsky skoordinoval valku s 'bilymi" generaly, a vedel on od svych dustojniku u vojenskych misii, ze bylaby to sebevrazebna pomoc. Denikin (podle zprav gen. Karnickiego) byl protivnikem autonomii Ukrajiny a po obsazeni Ukrajiny zacne 'sbirat" take polske uzemi. Wrangel (podle kpt.Czarnockiego), snil o spolecne akcii s Nemci proti Polsku. "Bily" mohli ocekavat potom aby Francie a Anglie uznaly Polsko jako vnitrni zalezitost Ruska. "Rudi" na tom nebyli lepsi.
Bolsevici uz od brezna 1919, tj. od III. sjezdu Kominternu, verejne oznamovali plany obsazeni Polska, Evropy a utvoreni Celosvetove republiky rad. Dne 19.12.1919 Lev Trockij v interview pro casopis " Internationale Communiste" rekl, ze napadne na Polsko tak rychle jak rychle "ukonci s Denikinem". A v lednu 1920 roku na stenach budov Moskvy a jinych mest objevily se plakaty- " Kdyz stloucili jsme Denikina, nestloucime i Polaka?". V lednu 1920 r. s pristavu Stetin odpluly do Ruska 2 lode s vojaky a dustojniky , kteri meli skolit krasnoarmejcu. Pod ochranou Cerveneho krize trvaly nemecko- bolsevicke jednani, kterym patronoval sam Lenin. Zakladem jednani nebyly zadne sentimenty ale jen "interessment" co oznacovalo uspech. Velitel Reichswehry Hans von Seeckt v lednu rekl: "Zda vlna bolsevizmu prejde pres Polsko a rozhori u nasich hranic jeste ten rok- nevime. Ale vime, ze s nasi 100. tis. armadou nevydrime utoku Rusu a budeme obeti bolsevismu... Nasa budoucnost v pripojeni k velkemu Rusku". Rusove delali obousmernou politiku. Nerezignovali s revoluci ale podle slov Karola Radka " kus cesty udelame spolu s Nemci" a proto tlacili na von Seeckta aby svou cinnosti odtahoval polske vojska s fronty. Nemci pristali na to a rikali narazku na Velkopolsko a Pomorany. Bolsevici pristavali na to a dodatecne slibovali pozemky pro nemecke kolonizatory ve vysi 66 tis. do roku 1923. Kreslilo se opetne deleni Polska**.
27. unora 1920 Lenin naridil soustredeni sil pro valku s Polskem (potvrzuje Rotmistrov v knize "Dejiny vojenskeho umeni"). V dobe trvani mirovych jednani, bolsevici zesilovali protipolskou frontu:
- 01.1.1920- 4 pesi divize a 1 brigada kavalerie
- 01.3.1920- 8 pesich divizi a 4 brigady kavalerie
- 25.4.1920- 20 pesich divizi a 5 brigad kavalerie
a take tezke (ofensivni) delostrelectvo.


V te situaci Pilsudski rozhodl o predstihovatelnym utoku na Kijev a tim eliminoval s dalsi valky 2 ruske armady: XII A a XIV A. Po obsazeni Kijeva (7.kveten) Polaci predali vladu Ukrajincum, at brani sami sve hlavni mesto. Ohrozenim byly sily armii Budionneho, ale nepredvidatelna a hruzna ukazala se ofensiva armii Tuchacevskeho.
Predpoved "akcji w większym stylu" na fronte, tedy prekvapivy a rozhodujici protiutok, uzaviral rozkaz Nacelneho velitelstvi c. 7945/III ze dne 27.7.1920. Mel byt realizovan v okoli mesta Brześć u reky Bug. Za ruznych okolnosti nepodarilo se tentokrat realizovat Pilsudskeho plan a bolsevici nebezpecne blizili se ke hlavnimu mestu, Varsave. Ekonomicka jak i politicka situace nove utvoreneho Polska v te dobe byla velmi spatna. Na valku z bolseviky stat bral uvery zvlast v Anglie a predevsim ve Francii. Vojenska vyzbroj i kdyz byla nakoupena velmi casto nebyla dodana odberatelu. Nemci dne 25.7.1920 zakazali transit pomoci pro Polsko nemeckem uzemi a gen. Ludendorff neoficialne nabidl boj s bolseviky za Velkopolsko. Proletari Anglie a Francie byli probolsevicky. Vypukaly demonstrace a odborari vyhrozovali stavky za pomoc Polsku i souvislosti s tim Alianti neposilali zadna vojska s pomoci bojujicim Polakum.
Polaci museli spocitat sami na sebe. Slabou pomoc ze Zapadu zdrovali komuniste v Gdańske a vlada Ceskoslovenska.
Do Polska poslano jen vojenskou mise (25.7.), kterou zastupoval gen. Maxime Weygand, sef stabu mars. Focha, spoluautor "zazraku na Marne". Z pocatku cilem Weyganda bylo stat se hlavnim velitelem polskych vojsk (misto Pilsudskeho) a nikoli rychle vitezstvi v boji ale ...rychle podepsani mirove dochody s Ruskem. Kdyz zjistil jak hruzna je vojenska situace rezignoval s postu hl. velitele vojsk ale stale pripravoval plany zazracne ofensivy sve myslenky (le groupement d'Ostrolenka). Po viteznym protiutoku doporucoval rychle uzavreni mirove dochody, ktera satisfakcionovala by ruskou stranu, tzn. cara Curzona.
Jozef Pilsudski povazovan byl Alianty jako vudce "vojenske strany" , ktery neni schopen domluvit se s bolseviky. Radi meli videt na jeho miste nekoho vice spolehliveho, napr. gen. Jozefa Hallera znameho jim s Francie.
Na pocatku srpna 1920 r. ve meste Hythe probehla anglicko- francouska konference, na ktere projednavano mj. ruske podminky (Lev Kamenev) primeri s Polskem:
- spolecna hranice podle tzv. cary Curzona
- redukce polske armady do 50 tis. vojaku a doplneni jej "delnickou milicii"
- prebytek vyzroje predat ruske strane
- likvidace polskeho vojenskeho prumyslu
- ruska kontrola nad silnici Volkovysk- Grajewo (koridor)
- svobodny transit ruskeho zbozi a lidi pres Polsko apod.
Cynicky Lloyde George oznacil ty podminky za neohrozujici nezavislosti etnografickeho Polska. Opacny nazor mel francouzsky premier Alexander Millerand. Krome toho premieri poslali dne 9. srpna depesu priklanujici Polsko k jednani. Svou pomoc (jen materialni) svazali s kuriozalni podminkou aby hlavnim velitelem polskych vojsk byl nekdo jiny nez Pilsudski a na druhe strane aby byla to osoba, ktera plni funkce hlavy statu! Pravicove opozice v Polsku dokonce ten navrh se libil a i sam Pilsudski byl pripraven na sugestie aliantu ale chtel zkusit jeste jednou.
Pohled na pochod bolsevickych armad od Varsavy mohl hipnotizovat. V primem boji ,pri pomeru vojsk (187 :122 tis.) Polaci nemeli zadnou sanci. Nepritel smeroval rychle na Varsavu v podobe 5. rozdilnych kolon, z kterych kazda odpovidala armade 10-25 tis. bodaku a savel. KDYBY tak bylo mozne zautocit na ne z boku a kazdou rozdilne porazit tak aby nemohli se spojit ani zmenit frontu... . Proto Pilsudski utvoril Manevrovou armadu (Armia Manewrowa) , ktera cinila asi 45 tis. bodaku a savel k tomu jine sluzby- zasobovani, spoje, lekarske sluzby apod. takze dohromady asi 100 tis. vojaku. Jozef Pilsudski podrobnosti sveho planu- protiuder, naplanoval na den 17. srpna rano , "kdy Rusove uz tak silne pripravi se na utocnich pozicich na Varsavu, ze v pripade naseho utoku tezko bude jim dat zpatky".
Kdyz Pilsudski loucil se s Weygandem a smeroval na frontu, rekl: "alea iacta est".
A podarilo se mu.


V driv pripravovanem boji u Brześcia mohl znicit jen jedinou bolseviskou armadu, ted na vychod od Varsavy, mezi rekou Wieprz a Białymstokiem a Kolnem, porazil je vsechny. Konecne vysledky "Varsavske bitvy" to: 66 tis. zajatcu, 25-40 tis. zabitych nepatel, 231 dobytych del,1023 kulometu, 10 tis. vozu s munici a prislusenstvi.


Polsko branilo:
Severni front (Haller):
- 1. Armada (Varsava)
- 5. Armada (reka Wkra)
- 2 Armada (Maciejowice- Dęblin)
Stredni front (Pilsudski):
- smer Dęblin- Brody


Na Polsko utocily:
Zapadni front (Tuchacevski):
- Mozyrska skupina (smer na Maciejowice- preprava)
- XVI Armada (primo na Varsavu)
- III Armada (smer na Modlin)
- XV Armada (smer Wkra> Wisła>Sochaczew)
- IV Armada (smer Włocławek- Toruń)
Jizni front (Jegorov):
- smer Lubelske uzemi (Lublin) a Lwów


Dalekosahlym cilem Zapadniho frontu byl Berlin. V oddilech toho frontu bylo napr. 80 tis. nemeckych komunistu.
Cilem Jizniho frontu bylo naopak dobyti Galicie (nazev uzemi z doby R.U.) ze Lwowem a Krakowem a dalsim cilem byl pochod na Ceskoslovensko, Madarsko a Rakousko.


Tuchacevskij, ktery velel az ze vzdaleneho Minska Litevskeho neznal presne situaci na fronte. Prvni informace o polskym protiuderu obdrel od Sollohuba 17.8. rano a ihned rozkazal dat zpatky za Liwiec a pripravit se na ... protiuder. Na vsechno bylo uz pozde. Polske vojska byly uz na vychod od Rusu a chytily recni prepravu pres reku Bug. Planovana Tuchacevskym soustredeni menilo se v chaoticky utek. Varsava byla zachranena.
Spolu s bolseviky utikat museli take cleny "vlady" Polske republiky rad (Marchlewski, Dzierżyński, Kohn) i to dvakrat, jednou z Wyszkowa a pak z Białegostoku.


Den zahajeni vitezne bitvy u Radzymina, tj. 15.8.1920 je oznacen za pocatek " zazraku na Visle" a je svatkem Polske armady.



ps. podle lorda Edgara Vincenta d'Abernona "Bitva Varsavska" uznana byla jako 18. prulomova bitva v dejinach sveta.
pl.wikipedia.org


dodatecne info na:
www.intermarium.proglas.org


__________________________________


* v Polsku se pouziva oznaceni te valky jako "Wojna polsko- bolszewicka". Revolucni Rusko do doby utvoreni SSSR (31.12.1922) bylo nazyvane take jako Bolsevja.


** Deleni Polska cs.wikipedia.org ; https://pl.wikipedia.org/wiki/Rozbiory


_______________________________________
Prameny:
pl.wikipedia.org
"GP", nr 32/2007, s. 12-14


Mapy:





Dokumenty:


Ultimatum velitele XVI Bolsevicke armady Nikolaja Sollohuba k primatoru hl. m. Varsavy o kapitulace mesta bez valky- vzdat se





Doporucuji take:
"Pochod za Vislu"- Prednasky Michaila Tuchacevskeho na Vojenske akademii R.K.K.A. v Moskve ve dnech 7-10.2.1923
www.geocities.com
URL : https://www.valka.cz/1919-1920-Polsko-sovetska-valka-t29203#228510Verze : 0
V článku se píše:
Polsko okupuje Halič
14.5.1919 polská armáda zahájila ofenzívu proti ukrajinským vojskům. Ofenzíva byla úspěšná a 22.5. polské oddíly obsadily Halič. Okupací Haliče se Polsko dostalo do sporu s Dohodovými mocnostmi.


A pan "kaz" píše:


Alianti neposilali zadna vojska s pomoci bojujicim Polakum.
Polaci museli spocitat sami na sebe.


Takže když se nad tím zamyslíme - asi to chtělo konsultovat svůj postup s Dohodovými mocnostmi. To se tak stává, když dělám něco o své vůli, že pak i spojenec zůstane (v lepším případě) neutrálním a nepomůže.
V případě ukrajinců se už vůbec nedivím jejich pasivitě.
URL : https://www.valka.cz/1919-1920-Polsko-sovetska-valka-t29203#260231Verze : 0
podle knizky N.Daviese Bílý orel - Rudá hvězda to vypadá, že Dohoda tlačila Polsko do spolupráce s Děnikinem, Juděničem apd. Ti však patrně nebyli nijak nakloněni nárokům Polska (nevím zda byli vůbec ochotní uznat jeho samostatnost), nelze jim tedy vyčítat, že do toho šli "na vlastní pěst".
URL : https://www.valka.cz/1919-1920-Polsko-sovetska-valka-t29203#260312Verze : 0
Diskuse
Nevím z čeho plyne, že bych jim vyčítal, že do toho šli sami. Já přeci píšu "To se tak stává".
Když prostě mám na něco jiný názor než ostatní tak nemohu počítat s jejich pomocí v mém počínání.
Naopak když je těch spojenců více tak mne vlastně jakoby přehlasovali a měl bych se vzdát počínání, které jim nevyhovuje. Jinak je to cochcárna.
URL : https://www.valka.cz/1919-1920-Polsko-sovetska-valka-t29203#260395Verze : 0