Main Menu
User Menu

INT - 12.08.1949 - Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I)

Protocol Additional to the Geneva Conventions of 12 August 1949, and relating to the Protection of Victims of International Armed Conflicts (Protocol I)

Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů
(Protokol I)



Vysoké smluvní strany,

prohlašujíce, že si naléhavě přejí, aby národy žily v míru,

připomínajíce, že každý stát má povinnost v souladu s Chartou Organizace spojených národů
vystříhat se ve svých mezinárodních vztazích hrozby silou nebo použití síly jak proti svrchovanosti,
územní celistvosti nebo politické nezávislosti jakéhokoli státu, tak i jakýmkoli jiným způsobem
neslučitelným s cíli Organizace spojených národů,

považujíce nicméně za nutné znovu potvrdit a rozvinout ustanovení chránící oběti ozbrojených
konfliktů a doplnit opatření, jež jsou určena k zajištění jejich účinnější aplikace,

vyjadřujíce své přesvědčení, že žádné ustanovení tohoto Protokolu nebo Ženevských úmluv z 12.
srpna 1949 nebude vykládáno jako by ospravedlňovalo nebo umožňovalo jakýkoli čin agrese nebo
jakékoli jiné použití síly neslučitelné s Chartou Organizace spojených národů,

potvrzujíce rovněž, se ustanovení Ženevských úmluv z 12. srpna 1949 a tohoto Protokolu musí být
plně aplikována za všech okolností na všechny osoby, které jsou chráněny těmito dokumenty, bez
jakéhokoli nepříznivého rozdílu založeného na povaze nebo původu ozbrojeného konfliktů nebo na
příčinách, jichž se dovolávají nebo které jim připisují strany v konfliktu,

dohodly se takto:


Část I
Všeobecná ustanovení




Čl.1
Všeobecné zásady a rozsah aplikace



1. Vysoké smluvní strany se zavazují, že za všech okolností budou zachovávat tento Protokol a zajistí
jeho zachovávání.

2. V případech, které neupravuje tento Protokol nebo jiné mezinárodní dohody, zůstávají civilní
osoby a kombatanti pod ochranou a v rámci působnosti zásad mezinárodního práva vyplývajících z
ustálených obyčejů, ze zásad lidskosti a z požadavků společenského svědomí.

3. Tento Protokol, který doplňuje Ženevské úmluvy z 12. srpna 1949 o ochraně obětí války, bude
aplikován na situace zmíněné ve společném článku 2 těchto Úmluv.

4. Situacemi uvedenými v předcházejícím odstavci se rozumějí ozbrojené konflikty, ve kterých
národy bojují proti koloniální nadvládě a cizí okupaci a proti rasistickým režimům, aby uplatnily své
právo na sebeurčení, jak je zakotveno v Chartě Organizace spojených národů a v Deklaraci zásad
mezinárodního práva týkajících se přátelských vztahů a spolupráce mezi státy v souladu s Chartou
Organizace spojených národů.


Čl.2
Definice



Pro účely tohoto Protokolu:
a) "První úmluva", "Druhá úmluva", "Třetí úmluva" a "Čtvrtá úmluva" jsou označením pro Ženevskou
úmluvu o zlepšení osudu raněných a nemocných příslušníků ozbrojených sil v poli ze dne 12.
srpna 1949, Ženevskou úmluvu o zlepšení osudu raněných, nemocných a trosečníků ozbrojených
sil na moři ze dne 12. srpna 1949, Ženevskou úmluvu o zacházení s válečnými zajatci ze dne
12. srpna 1949, Ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války ze dne 12. srpna 1949;
výraz "Úmluvy" označuje tyto čtyři Ženevské úmluvy ze dne 12. srpna 1949 o ochraně obětí války;
b) "Normy mezinárodního práva aplikovatelné v ozbrojených konfliktech" jsou označením pro
normy aplikovatelné v ozbrojených konfliktech, které jsou obsaženy v mezinárodních dohodách,
jejichž stranami jsou strany v konfliktu, a všeobecně uznávané zásady a normy mezinárodního
práva aplikovatelné v ozbrojených konfliktech;
c) "Ochranná mocnost" je neutrální nebo jiný stát, který není stranou v konfliktu, který byl jednou
stranou v konfliktu jmenován a druhou stranou v konfliktu přijat a který souhlasil s tím, že bude
vykonávat funkce předepsané Úmluvami a tímto Protokolem pro ochrannou mocnost;
d) "Substitut" je organizace jednající v zastoupení ochranné mocnosti v souladu s článkem 5.


Čl.3
Začátek a konec aplikace



Bez újmy ustanovením, jež se aplikují v jakoukoli dobu:
a) Úmluvy a tento Protokol budou aplikovány od počátku kterékoli situace uvedené v článku 1
tohoto Protokolu;
b) Aplikace Úmluv a tohoto Protokolu skončí na území stran v konfliktu při všeobecném ukončení
vojenských operací a na okupovaných územích při ukončení okupace. Výjimku činí v obou
případech ty osoby, k jejichž definitivnímu propuštění, repatriaci nebo znovuusídlení dojde
později. Tyto osoby budou nadále požívat výhod příslušných ustanovení těchto Úmluv a tohoto
Protokolu až do svého definitivního propuštění, repatriace nebo znovuusídlení.


Čl.4
Právní postavení stran v konfliktu



Aplikace Úmluv a tohoto Protokolu, jakož i uzavření dohod předvídaných těmito dokumenty, nebudou
mít vliv na právní postavení stran v konfliktu. Okupace území ani aplikace Úmluv a tohoto Protokolu
nebudou mít vliv na právní postavení tohoto území.


Čl.5
Jmenování ochranných mocností a jejich substitutů



1. Povinností stran v konfliktu od počátku konfliktu mezi nimi je zajistit kontrolu i aplikaci Úmluv a
tohoto Protokolu použitím systému ochranných mocností, který zahrnuje zejména jmenování a přijetí
těchto mocností v souladu s následujícími odstavci. Ochranné mocnosti budou mít povinnost hájit
zájmy stran v konfliktu.

2. Od počátku situace uvedené v článku 1 každá strana v konfliktu jmenuje bez prodlení ochrannou
mocnost za účelem aplikace Úmluv a tohoto Protokolu a rovněž bez prodlení a za stejným účelem dovolí
činnost ochranné mocnosti, kterou schválila a s jejímž jmenováním souhlasila protější strana.

3. Jestliže ochranná mocnost nebyla jmenována nebo přijata od počátku situace uvedené v článku 1,
Mezinárodní výbor Červeného kříže, aniž by tím bylo dotčeno právo kterékoli jiné nestranné humanitární organizace postupovat podobně, nabídne své dobré služby stranám v konfliktu za účelem bezodkladného
jmenování ochranné mocnosti, s níž by strany f konfliktu souhlasily. Za tím účelem bude moci mezi jiným
požádat každou stranu, aby mu dodala seznam alespoň pěti států, které považuje za přijatelné, aby jejím
jménem jednaly jako ochranná mocnost ve vztahu k protější straně, a požádat každou protější stranu,
aby mu dodala seznam nejméně pěti států, které by přijala jako ochrannou mocnost druhé strany. Tyto
seznamy musí být zaslány výboru do dvou týdnů od obdržení žádosti. Výbor seznamy porovná a vyžádá
si souhlas každého státu, jehož jméno se na těchto seznamech vyskytuje.

4. Jestliže bez ohledu na výše uvedené nebude existovat ochranná mocnost, přijmou strany v konfliktu
bez prodlení nabídku, kterou bude moci učinit Mezinárodní výbor Červeného kříže nebo kterákoli jiná
organizace, která poskytuje veškeré záruky nestrannosti a schopnosti, jednat jako substitut, po náležitých
konzultacích s uvedenými stranami a se zřetelem na výsledek těchto konzultací. Činnost takového
substituta podléhá souhlasu stran v konfliktu; strany v konfliktu vynaloží veškeré úsilí, aby usnadňovaly
činnost substituta při plnění jeho úkolů v souladu s Úmluvami a tímto Protokolem.

5. V souladu s článkem 4 nebude mít jmenování a přijetí ochranných mocností za účelem aplikace
Úmluv a tohoto Protokolu vliv na právní postavení stran v konfliktu nebo kteréhokoli území, včetně území
okupovaného.

6. Udržování diplomatických styků mezi stranami v konfliktu nebo pověření třetího státu ochranou
zájmů některé strany a zájmů jejích příslušníků v souladu s normami mezinárodního práva o
diplomatických stycích není překážkou jmenování ochranných mocností za účelem aplikace Úmluv a
tohoto Protokolu.

7. Každá zmínka o ochranné mocnosti v tomto Protokolu označuje také substituta


Čl.6
Kvalifikovaný personál



1. Vysoké smluvní strany budou usilovat i v době míru o to, aby za pomoci národních společností
Červeného kříže (Červeného půlměsíce, Červeného lva a slunce) byl připraven kvalifikovaný personál,
který by napomáhal aplikaci Úmluv a tohoto Protokolu a zvláště činnosti ochranných mocností.

2. Nábor a příprava takového personálu jsou ve vnitrostátní pravomoci.

3. Mezinárodní výbor Červeného kříže bude mít pro Vysoké smluvní strany k dispozici seznamy
takto připravených osob, které sestaví a jemu k tomu účelu předají Vysoké smluvní strany.

4. Podmínky upravující využívání těchto osob mimo státní území budou v každém případě upraveny
ve zvláštních dohodách mezi příslušnými stranami.


Čl.7
Schůze



Depozitář tohoto Protokolu svolá na žádost jedné nebo několika Vysokých smluvních stran a po
souhlasu většiny těchto stran schůzi těchto Vysokých smluvních stran za účelem projednání všeobecných
problémů týkajících se aplikace Úmluv a tohoto Protokolu.
URL : https://www.valka.cz/INT-12-08-1949-Dodatkovy-protokol-k-Zenevskym-umluvam-z-12-srpna-1949-o-ochrane-obeti-mezinarodnich-ozbrojenych-konfliktu-Protokol-I-t169685#507495Verze : 0
MOD

Část II
Ranění, nemocní a trosečníci




Oddíl I
Všeobecná ochrana




Čl.8
Definice pojmů



Pro účely tohoto Protokolu:
a) "Ranění" a "nemocní" jsou vojenské nebo civilní osoby, které pro zranění, nemoc nebo jiné
fyzické nebo duševní poruchy nebo neschopnost potřebují lékařskou pomoc nebo péči a které se
zdržují jakékoliv nepřátelské činnosti. Tyto pojmy se také vztahují na rodičky, novorozeňata a
jiné osoby, které by mohly potřebovat okamžitou lékařskou pomoc nebo péči, jako choré osoby
nebo těhotné ženy, a které se zdržují jakékoliv nepřátelské činnosti;
b) "Trosečníci" jsou vojenské nebo civilní osoby, které jsou v nebezpečné situaci na moři nebo v
jiných vodách v důsledku neštěstí, které postihlo je nebo loď nebo letadlo, jimiž se přepravovaly,
a které se zdržují jakékoli nepřátelské činnosti. Tyto osoby, za podmínky, že se nadále zdržují
jakékoli nepřátelské činnosti, jsou nadále považovány po dobu záchranných akcí za trosečníky
až do té doby, než podle úmluv nebo tohoto Protokolu nabudou jiný status;
c) "Zdravotnický personál" jsou osoby, které jsou stranou v konfliktu určeny výhradně ke
zdravotnickým účelům vyjmenovaným v odstavci e) nebo ke správě zdravotnických jednotek
nebo k řízení nebo správě zdravotnických jednotek nebo k řízení nebo správě zdravotnických
přepravních prostředků. Toto určení může být trvalé nebo dočasné. Tento termín zahrnuje:
i) zdravotnický personál strany v konfliktu, vojenský či civilní, včetně personálu, který je
uveden v První a Druhé úmluvě a který je přidělen k organizacím civilní obrany;
ii) zdravotnický personál národních společností Červeného kříže (Červeného půlměsíce,
Červeného lva a slunce) a dalších národních dobrovolných organizací řádně uznaných a
zmocněných stranou v konfliktu;
iii) zdravotnický personál zdravotnických jednotek nebo zdravotnických přepravních prostředků
uvedených v článku 9 odstavec 2;
d) "Duchovní personál" jsou vojenské nebo civilní osoby, jako jsou kněží, které se výhradně zabývají
duchovní činností a jsou přiděleny:
i) k ozbrojeným silám strany v konfliktu; nebo
ii) ke zdravotnickým jednotkám nebo zdravotnickým přepravním prostředkům strany v konfliktu;
nebo
iii) ke zdravotnickým jednotkám nebo zdravotnickým přepravním prostředkům uvedeným v
článku 9, odstavec 2; nebo
iv) k organizacím civilní obrany strany v konfliktu.
Duchovní personál může být přidělen trvale nebo dočasně a vztahují se na něj příslušná
ustanovení uvedená v odstavci k);
e) "Zdravotnické jednotky" jsou zařízení a jiné jednotky, vojenské nebo civilní, organizované k
zdravotnickým účelům, a to k vyhledávání, sbírání, přepravě, stanovení diagnózy nebo léčení i k
poskytování první pomoci raněným, nemocným a trosečníkům nebo k prevenci nemocí. Tento
termín zahrnuje mimo jiné nemocnice a jiné podobné jednotky, transfúzní střediska,
střediska a ústavy lékařské prevence, zdravotnická skladiště a zdravotnické a farmaceutické
sklady takových jednotek. Zdravotnické jednotky mohou být nepohyblivé nebo pojízdné,
trvalé nebo dočasné;
f) "Zdravotnická přeprava" je přeprava raněných, nemocných, trosečníků, zdravotnického
personálu, duchovního personálu, zdravotnického zařízení a zdravotnických zásilek chráněných
Úmluvami a tímto Protokolem po zemi, vodě nebo vzduchem;
g) "Zdravotnické přepravní prostředky" jsou jakékoli přepravní prostředky vojenské nebo civilní,
trvalé nebo dočasné, určené výhradně pro zdravotnickou přepravu a kontrolované příslušným
orgánem strany konfliktu;)
h) "Zdravotnická vozidla" jsou pozemní prostředky zdravotnické přepravy;
i) "Zdravotnické lodě a plavidla" jsou všechny prostředky zdravotnické přepravy po vodě;
j) "Zdravotnická letadla" jsou všechny prostředky zdravotnické přepravy vzduchem;
k) "Stálý zdravotnický personál", "stálé zdravotnické jednotky" a "stálé zdravotnické přepravní
prostředky" jsou takové, které jsou určeny výhradně pro zdravotnické účely na nevymezené
období. "Dočasný zdravotnický personál", "dočasné zdravotnické jednotky" a "dočasné
zdravotnické přepravní prostředky" jsou takové, které jsou určeny výhradně k zdravotnickým
účelům na omezené období a po celou dobu takových období. Pokud není stanoveno jinak,
pojmy "zdravotnický personál", "zdravotnické jednotky" a "zdravotnické přepravní prostředky"
zahrnují jak stálé, tak i dočasné kategorie;
l) "Rozeznávací znak" je zvláštní označení červeného kříže, červeného půlměsíce nebo
červeného lva a slunce na bílém pozadí, pokud se používá pro účely ochrany zdravotnických
jednotek a zdravotnických přepravních prostředků nebo zdravotnického a duchovního personálu,
zařízení nebo zásilek;
m) "Rozeznávací signál" je jakýkoli signalizační prostředek určený k identifikaci výhradně
zdravotnických jednotek nebo zdravotnických přepravních prostředků v souladu s kapitolou III
přílohy I k tomuto Protokolu.



Čl.9
Rozsah aplikace



1. Tato část, jejíž ustanovení sledují cíl zlepšit osud raněných, nemocných a trosečníků, bude
aplikována na všechny osoby, které se dostaly do situace zmíněné v článku 1, bez jakéhokoli
nepříznivého rozdílu založeného na rase, barvě, pohlaví, jazyku, náboženství nebo víře, politických nebo
jiných názorech, národním nebo sociálním původu, majetku, rodovém původu nebo jiném stavu nebo na
jiných podobných kritériích.

2. Příslušná ustanovení článku 27 a 32 První Úmluvy se budou vztahovat na stálé zdravotnické
jednotky a zdravotnické přepravní prostředky (s výjimkou nemocničních lodí, na které se vztahuje článek
25 Druhé úmluvy) a jejich personál daný k dispozici straně v konfliktu k humanitárním účelům:
a) neutrálním nebo jiným státem, který není stranou v konfliktu;
b) uznanou a zmocněnou dobrovolnou organizací takového státu;
c) nestrannou mezinárodní humanitární organizací.
URL : https://www.valka.cz/INT-12-08-1949-Dodatkovy-protokol-k-Zenevskym-umluvam-z-12-srpna-1949-o-ochrane-obeti-mezinarodnich-ozbrojenych-konfliktu-Protokol-I-t169685#507496Verze : 0
MOD

Čl.10
Ochrana a péče



1. Všichni ranění, nemocní a trosečníci, ať náleží ke kterékoli straně, budou respektováni a chráněni.

2. Za všech okolností bude s nimi zacházeno lidsky a bude jim poskytnuta v co největší možné míře a
co nejrychleji lékařská péče a ošetření, které vyžaduje jejich stav. Nebude mezi nimi činěn žádný rozdíl z
jiných než zdravotních důvodů.


Čl.11
Ochrana osob



1. Zdraví a tělesná nebo duševní integrita osob, které se nacházejí v moci protější strany nebo které
jsou internovány, uvězněny nebo jiným způsobem zbaveny svobody v důsledku situace zmíněné v
článku 1, nebudou ohroženy žádným neopodstatněným jednáním nebo opomenutím. Je proto zakázáno
podrobovat osoby uvedené v tomto článku lékařskému zákroku, který není zdůvodněn zdravotním
stavem těchto osob a který je v rozporu s všeobecně přijatými lékařskými normami aplikovatelnými za
podobných léčebných okolností u osob, které jsou příslušníky, nezbavenými svobody, strany, která takový
zákrok provádí.

2. Zvlášť je zakázáno tyto osoby, a to dokonce i s jejich souhlasem:
a) tělesně mrzačit,
b) používat k lékařským nebo vědeckým pokusům,
c) odnímat jim tkáně nebo orgány za účelem transplantace, s výjimkou těch případů, které
3. Výjimky ze zákazu podle odstavce 2c) mohou být učiněny pouze v případě darování krve k
transfúzi nebo kůže k transplantaci za předpokladu, že darování je dobrovolné a je provedeno bez
jakéhokoli donucování nebo nátlaku, a to pouze k léčebným účelům a za podmínek, které jsou v souladu
s všeobecně uznávanými lékařskými normami, a pod dozorem sloužícím jak ve prospěch dárce, tak i
příjemce.

4. Jakékoliv úmyslné jednání nebo opomenutí vážně ohrožující zdraví, tělesnou nebo duševní integritu
osoby, která se nachází v moci jiné strany než té, k níž patří, a která buď poruší zákazy uvedené v
odstavci 1 a 2, nebo nesplní požadavky odstavce 3, je vážným porušením tohoto Protokolu.

5. Osoby uvedené v odstavci 1 mají právo odmítnout jakýkoli chirurgický zákrok. V případě odmítnutí
je třeba, aby zdravotnický personál získal příslušné písemné prohlášení podepsané nebo potvrzené
pacientem.

6. Každá strana v konfliktu povede lékařské záznamy o každém darování krve k transfúzi nebo
kůže k transplantaci osobami uvedenými v odstavci 1, jestliže je za provedení takového darování
odpovědna. Kromě toho se každá strana v konfliktu vynasnaží vést záznamy o všech lékařských
zákrocích provedených na osobách, které jsou internovány, vězněny nebo jiným způsobem zbaveny
svobody v důsledku situace zmíněné v článku 1. Tyto záznamy budou kdykoli k dispozici ochranné
mocnosti za účelem inspekce.


Čl.12
Ochrana zdravotnických jednotek



1. Zdravotnické jednotky budou vždy respektovány a chráněny a nestanou se předmětem útoku.

2. Odstavec 1 bude aplikován na civilní zdravotnické jednotky za předpokladu, že
a) náležejí jedné ze stran v konfliktu;
b) jsou uznány a zmocněny příslušným orgánem jedné ze stran v konfliktu, nebo
c) jsou zmocněny v souladu s článkem 9, odstavec 2 tohoto Protokolu nebo s článkem 27
První úmluvy.

3. Strany v konfliktu se vyzývají, aby se vzájemně informovaly o umístění svých stálých
zdravotnických jednotek. Neposkytnutí této informace nezbavuje žádnou stranu povinnosti dodržovat
ustanovení odstavce 1.

4. Za žádných okolností nesmějí být zdravotnické jednotky použity k tomu, aby se pokusily chránit
svou přítomností vojenské objekty před útoky. Pokud to bude možné, strany v konfliktu zajistí, aby
zdravotnické jednotky byly umístěny tak, aby útoky na vojenské objekty neohrozily jejich bezpečnost.


Čl.13
Přerušení ochrany civilních zdravotnických jednotek



1. Ochrana, na kterou mají civilní zdravotnické jednotky právo, bude přerušena pouze v případě,
budou-li použity mimo rámec jejich humanitárních funkcí k činům, které poškozují protivníka. Ochrana
však může být přerušena teprve, když bude vydáno varování, které stanoví v příslušných případech
rozumnou lhůtu, a pouze poté, když toto varování nebude uposlechnuto.

2. Za akty poškozující protivníka nebude považováno:
a) jestliže personál jednotky bude vyzbrojen lehkými osobními zbraněmi k sebeobraně nebo
obraně raněných a nemocných, kteří jsou v jejich péči;
b) jestliže jednotka bude střežena strážní jednotkou, strážnými nebo ozbrojeným doprovodem;
c) jestliže ruční zbraně a střelivo odebrané raněným a nemocným nebyly ještě předány příslušným
službám a byly u jednotek nalezeny;
d) jestliže se členové ozbrojených sil nebo ostatní kombatanti nacházejí v jednotce ze zdravotních důvodů.


Čl.14
Omezení v zabavování civilních zdravotnických jednotek



1. Okupační mocnost má povinnost zajistit, aby byly nadále zabezpečovány zdravotnické potřeby
civilního obyvatelstva na okupovaném území.

2. Okupační mocnost proto nemůže zabrat civilní zdravotnické jednotky, jejich zařízení, materiál nebo
nutit jejich personál k jiné práci, dokud jich je třeba k poskytování odpovídajících zdravotnických
služeb civilnímu obyvatelstvu a k zajištění další péče o raněné a nemocné, kteří se již léčí.

3. Za předpokladu, že obecné pravidlo uvedené v odstavci 2 je dodržováno, může okupační
mocnost zabrat uvedené prostředky za těchto konkrétních podmínek:
a) jestliže tyto prostředky jsou nutné pro okamžité a odpovídající lékařské ošetření raněných a
nemocných členů ozbrojených sil okupační mocnosti nebo válečných zajatců;
b) jestliže zábor trvá pouze po dobu, kdy taková nutnost existuje;
a) c) jestliže se učiní okamžitá opatření k tomu, aby byly nadále zabezpečovány zdravotnické
potřeby civilního obyvatelstva, jakož i raněných a nemocných, kteří se již léčí a kteří by byli
záborem postiženi.


Čl.15
Ochrana civilního zdravotnického a duchovního personálu



1. Civilní zdravotnický personál bude respektován a chráněn.

2. V oblasti, kde jsou narušeny civilní zdravotnické služby pro bojovou činnost, bude poskytována v
případě potřeby civilnímu zdravotnickému personálu veškerá možná pomoc.

3. Okupační mocnost poskytne civilnímu zdravotnickému personálu na okupovaném území veškerou
pomoc tak, aby mohl co možná nejlépe plnit své humanitární funkce. Okupační mocnost nemůže
vyžadovat, aby tento personál při plnění svých funkcí dával přednost jakékoliv osobě z jiných než
zdravotních důvodů. Tento personál nemůže být nucen, aby plnil úkoly, které jsou neslučitelné s jeho
humanitárním posláním.

4. Civilní zdravotnický personál bude mít přístup všude tam, kde jsou jeho služby nutné, za podmínky,
že bude dodržovat kontrolní a bezpečností opatření, která příslušná strana v konfliktu může považovat za
nezbytná.

5. Civilní duchovní personál bude respektován a chráněn. Ustanovení Úmluv a tohoto Protokolu
o ochraně a identifikaci zdravotnického personálu se vztahují i na tyto osoby.


Čl.16
Všeobecná ochrana osob, které vykonávají zdravotnickou činnost



1. Za žádných okolností nebude potrestána žádná osoba za provedení zdravotnických úkonů, které
jsou v souladu s lékařskou etikou, bez ohledu na okolnosti a na osoby, jimž se taková služba poskytuje.

2. Osoby, které vykonávají zdravotnickou činnost, nebudou nuceny provádět úkony nebo vykonávat
práce, které nejsou v souladu s pravidly lékařské etiky nebo jinými pravidly určenými ku prospěchu
raněných a nemocných, nebo které nejsou v souladu s ustanoveními Úmluv nebo tohoto Protokolu,
ani k tomu, aby neprováděly úkony, které tato pravidla a ustanovení vyžadují.

3. Žádná z osob, které vykonávají zdravotnickou činnost, nebude nucena poskytovat komukoliv z
protější strany nebo ze své vlastní strany s výjimkou případů, kdy to vyžadují zákony této strany, jakoukoli
informaci o raněných a nemocných, kteří jsou nebo byli v její péči, kdyby podle jejího názoru taková informace mohla uškodit těmto pacientům nebo jejich rodinám. Budou však dodržovány předpisy o
povinném hlášení infekčních nemocí.


Čl.17
Úloha civilního obyvatelstva a pomocných společností



1. Civilní obyvatelstvo bude respektovat raněné, nemocné a trosečníky, i když náležejí k protější
straně, a nesmí proti nim používat násilí. Civilnímu obyvatelstvu a pomocným společnostem, jako je
národní společnost Červeného kříže (Červeného půlměsíce, Červeného lva a slunce), bude dovoleno,
aby i ze své iniciativy sbíraly raněné, nemocné a trosečníky, a to i v napadených nebo okupovaných
oblastech, a pečovaly o ně. Nikdo nebude pronásledován, stíhán, odsouzen nebo potrestán za takovou
humanitární činnost.

2. Strany v konfliktu mohou vyzývat civilní obyvatelstvo a pomocné společnosti uvedené v odstavci
1, aby sbíraly raněné, nemocné a trosečníky, pečovaly o ně, pátraly po mrtvých a podaly zprávu o tom,
kde se nacházejí; těm, kteří na takovou výzvu odpovědí, poskytnou ochranu i nutné prostředky.
Jestliže protější strana získá nebo obnoví kontrolu nad takovou oblastí, bude také poskytovat, dokud to
bude třeba, stejnou ochranu a prostředky.


Čl.18
Identifikace



1. Každá strana v konfliktu se vynasnaží zajistit, aby zdravotnický a duchovní personál a zdravotnické
jednotky a zdravotnické přepravní prostředky bylo možno identifikovat.

2. Každá strana v konfliktu bude též dbát o přijetí a aplikování metod a způsobů, umožňujících
rozlišení zdravotnických jednotek a zdravotnických přepravních prostředků, které používají rozeznávacích
znaků a rozeznávacích signálů.

3. Na okupovaných územích a v oblastech, kde dochází nebo může dojít k boji, je civilní zdravotnický
personál a civilní duchovní personál obvykle poznatelný podle rozeznávacího znaku a průkazu totožnosti,
potvrzujícího jejich status.

4. Zdravotnické jednotky a zdravotnické přepravní prostředky budou se souhlasem příslušného orgánu
označeny rozeznávacím znakem. Lodi a plavidla zmíněná v článku 22 tohoto Protokolu budou označena
v souladu s ustanoveními Druhé úmluvy.

5. Kromě rozeznávacích znaků může bojující strana v souladu s kapitolou III přílohy I k tomuto
Protokolu dovolit používání rozeznávacích signálů pro identifikaci zdravotnických jednotek a
zdravotnických přepravních prostředků. Výjimečně, ve zvláštních případech předvídaných ve zmíněné
kapitole, mohou zdravotnické přepravní prostředky používat rozeznávací signály, aniž by používaly
rozeznávací znaky.

6. Aplikace ustanovení odstavců 1 až 5 tohoto článku se řídí kapitolami I až III přílohy I k tomuto
Protokolu. Signály stanovené v kapitole III přílohy a určené výhradně pro použití zdravotnickými
jednotkami a zdravotnickými přepravními prostředky nesmějí být použity s výjimkou případů tam
uvedených pro jiný účel, než je identifikace zdravotnických jednotek a zdravotnických přepravních
prostředků, které jsou uvedeny v této kapitole.

7. Tento článek neopravňuje k širšímu použití rozeznávacího znaku v mírové době, než jak je
stanoveno v článku 44 První úmluvy.

8. Ustanovení Úmluv a tohoto Protokolu týkající se kontroly používání rozeznávacího znaku,
předcházení a postihu za jeho zneužití se vztahují rovněž na rozeznávací signály.
Čl.19
Neutrální a ostatní státy, které nejsou stranami v konfliktu

Neutrální a ostatní státy, které nejsou stranami v konfliktu, budou aplikovat příslušná ustanovení tohoto
Protokolu na osoby chráněné touto částí, které jsou přijímány nebo internovány na jejich území, a na
mrtvé osoby stran v konfliktu, které naleznou.


Čl.20
Zákaz represálií



Represálie proti osobám nebo předmětům chráněným touto částí jsou zakázány.
URL : https://www.valka.cz/INT-12-08-1949-Dodatkovy-protokol-k-Zenevskym-umluvam-z-12-srpna-1949-o-ochrane-obeti-mezinarodnich-ozbrojenych-konfliktu-Protokol-I-t169685#507497Verze : 0
MOD

Oddíl II
Zdravotnická přeprava




Čl.21
Zdravotnická vozidla



Zdravotnická vozidla budou respektována a chráněna stejným způsobem jako pojízdné zdravotnické
jednotky podle Úmluv a tohoto Protokolu.


Čl.22
Nemocniční lodi a pobřežní záchranná plavidla



1. Ustanovení Úmluv, která se vztahují na:
a) lodi uvedené v článcích 22, 24, 25 a 27 Druhé úmluvy,
b) jejich záchranné čluny a malá plavidla,
c) jejich personál a posádky a
d) raněné, nemocné a trosečníky, kteří jsou na jejich palubě,

budou aplikována také v případě, kdy tyto lodi, čluny nebo plavidla dopravující civilní raněné, nemocné
a trosečníky, kteří nepatří do žádné z kategorií uvedených v článku 13 Druhé úmluvy. Tyto civilní osoby
však nemohou být vydány straně, která není jejich stranou, ani zajaty na moři. Jestliže se ocitnou
v moci strany v konfliktu, která není jejich stranou, bude se na ně vztahovat Čtvrtá úmluva a tento
Protokol.

2. Ochrana poskytovaná Úmluvami lodím uvedeným v článku 25 Druhé úmluvy se rozšiřuje na
nemocniční lodi, které dá k dispozici straně v konfliktu k humanitárním účelům:
a) neutrální nebo jiný stát, který není stranou v konfliktu, nebo
b) nestranná mezinárodní humanitární organizace,

za předpokladu, že jsou v obou případech splněny požadavky obsažené ve zmíněném článku.

3. Malá plavidla uvedená v článku 27 Druhé úmluvy budou chráněna, i když nebude provedena
notifikace předvídaná tímto článkem. Strany v konfliktu se přesto vyzývají, aby se vzájemně informovaly
o podrobnostech týkajících se takových plavidel, jež by usnadnily jejich identifikaci a rozpoznání.


Čl.23
Ostatní zdravotnické lodi a plavidla



1. Zdravotnické lodi a plavidla, které nejsou totožné s těmi, o nichž se hovoří v článku 22 tohoto
Protokolu a v článku 38 Druhé úmluvy - ať už se nacházejí na moři nebo v jiných vodách – budou
respektována a chráněna stejným způsobem jako pojízdné zdravotnické jednotky v souladu s Úmluvami
a tímto Protokolem. Jelikož tato ochrana může být účinná pouze v případě, že budou identifikována arozpoznána jako zdravotnické lodi nebo plavidla, musí být tyto lodi označeny rozeznávacím znakem a
pokud možno dodržovat ustanovení článku 43 odstavec 2 Druhé úmluvy.

2. Lodi a plavidla uvedená v odstavci 1 nadále podléhají zákonům války. Kterákoli válečná loď plující
po hladině, která je schopná přinutit je okamžitě ke splnění svého příkazu, může jim nařídit, aby se
zastavily, opustily oblast nebo zaujala určitý kurs. Tyto lodi a plavidla musí každý takový příkaz
uposlechnout. Nemohou však v žádném případě být odváděny od plnění svého zdravotnického poslání,
dokud je to nezbytné pro raněné, nemocné a trosečníky, kteří jsou na jejich palubě.

3. Ochrana zakotvená v odstavci 2 přestane být poskytována pouze za podmínek stanovených v
článcích 34 a 35 Druhé úmluvy. Zřejmé odmítnutí uposlechnout rozkaz daný v souladu s odstavcem 2
bude považováno za čin poškozující protivníka podle článku 34 Druhé úmluvy.

4. Strana v konfliktu může co možná nejdříve před vyplutím informovat protější stranu o jménu,
technických údajích, očekávané době vyplutí, kursu a předpokládané rychlosti zdravotnické lodi nebo
plavidla, především v případě lodí o hmotnosti více než 2 000 brutto tun, a může poskytnout jakékoli další
informace, které by usnadnily identifikaci a rozpoznání. Protější strana potvrdí příjem takových informací.

5. Ustanovení článku 37 Druhé úmluvy se vztahují na zdravotnický a duchovní personál, který se
nachází na takových lodích a plavidlech.

6. Ustanovení Druhé úmluvy se vztahují na raněné, nemocné a trosečníky uvedené v článku 13
Druhé úmluvy a v článku 44 tohoto Protokolu, kteří se nacházejí na palubě takových zdravotnických
lodí a plavidel. Civilní ranění, nemocní a trosečníci, kteří nepatří do žádné z kategorií uvedených v
článku 13 Druhé úmluvy, nebudou, pokud se nacházejí na moři, vydáni straně, která není jejich vlastní
stranou, ani donuceni opustit tyto lodě nebo plavidla. Jestliže se však ocitnou v moci strany v
konfliktu, která není jejich vlastní stranou, bude se na ně vztahovat Čtvrtá úmluva a tento Protokol.


Čl.24
Ochrana zdravotnických letadel



Zdravotnická letadla budou respektována a chráněna v souladu s ustanoveními této části.


Čl.25
Zdravotnická letadla v oblastech, které nejsou pod kontrolou protější strany



V pozemních oblastech a ve vzdušném prostoru nad nimi, které jsou fyzicky kontrolovány
spřátelenými silami, nebo v mořských oblastech a ve vzdušném prostoru nad nimi, které nejsou fyzicky
kontrolovány protější stranou, respektování a ochrana zdravotnických letadel strany v konfliktu není
závislé na dohodě s protější stranou. Avšak strana v konfliktu, která používá svá zdravotnická letadla v
takových oblastech, může pro větší bezpečnost informovat v souladu s článkem 29 protější stranu,
zvláště když se tato letadla během letu dostávají do sféry dosahu systému zbraní "země-vzduch" protější
strany.


Čl.26
Zdravotnická letadla v dotykových nebo podobných zónách

1. V těch částech dotykové zóny, která je fyzicky kontrolována spřátelenými silami, a nad těmito
částmi a v těch oblastech, nad nimiž fyzická kontrola není přesně stanovena, a v příslušném vzdušném
prostoru může být ochrana zdravotnických letadel plně účinná pouze na základě předchozí dohody
mezi příslušnými vojenskými orgány stran v konfliktu, jak stanoví článek 29. I když nedojde k takové
dohodě, budou zdravotnická letadla létající na vlastní nebezpečí respektována, pokud budou jako taková
rozpoznána.

2. "Dotyková zóna" je každá oblast na zemi, kde přední jednotky proti sobě stojících stran jsou
navzájem v dotyku, zvláště tam, kde jsou vystaveny přímé palbě ze země.


Čl.27
Zdravotnická letadla v oblastech kontrolovaných protější stranou



1. Zdravotnická letadla strany v konfliktu budou chráněna při letu nad pozemní nebo mořskou oblastí,
která je fyzicky kontrolována protější stranou, za předpokladu, že byl získán předchozí souhlas
příslušných orgánů protější strany s takovými lety.

2. Zdravotnické letadlo, které letí nad oblastí kontrolovanou fyzicky protější stranou, aniž k tomu má
souhlas předvídaný v odstavci 1, nebo se odchýlilo od podmínek, na jejichž základě byl takový souhlas
dán, v důsledku navigační chyby nebo v důsledku výjimečné okolnosti, která souvisí s bezpečností letu,
se bude snažit o svou identifikaci a o to, aby informovalo protější stranu o takových okolnostech. Jakmile
je zdravotnické letadlo protější stranou rozpoznáno, vynaloží tato strana veškeré přiměřené úsilí, aby
dala příkaz k přistání na zem nebo na vodu, jak to předvídá článek 30 odstavec 1, nebo aby učinila jiná
opatření na ochranu svých zájmů, a v každém případě poskytne letadlu čas ke splnění příkazu, dříve
než se rozhodne na letadlo zaútočit.
URL : https://www.valka.cz/INT-12-08-1949-Dodatkovy-protokol-k-Zenevskym-umluvam-z-12-srpna-1949-o-ochrane-obeti-mezinarodnich-ozbrojenych-konfliktu-Protokol-I-t169685#507498Verze : 0
MOD

Čl.28
Omezení používání zdravotnických letadel



1. Stranám v konfliktu se zakazuje, aby používaly svých zdravotnických letadel k dosažení jakékoli
vojenské výhody nad protější stranou. Přítomnost zdravotnických letadel nesmí být využívána k ochraně
vojenských objektů před útokem.

2. Zdravotnická letadla nesmějí být používána ke shromažďování nebo předávání zpráv vojenského
charakteru a nesmějí mít na palubě zařízení určené k takovému účelu. Zakazuje se jim přepravovat
osoby nebo náklady, jež nejsou zahrnuty v definici obsažené v článku 8 písmeno b). Přeprava osobních
svršků osob, které jsou na palubě, nebo zařízení určeného pouze pro účely navigace, spojů nebo
identifikace se nepovažuje za zakázanou.

3. Zdravotnická letadla nesmějí přepravovat zbraně s výjimkou ručních zbraní a střeliva, které byly
odňaty raněným, nemocným a trosečníkům, kteří jsou na palubě, a které ještě nebyly předány příslušným
službám, a lehkých osobních zbraní nezbytných k tomu, aby zdravotnický personál, který je na palubě,
mohl bránit sebe a raněné, nemocné a trosečníky, kteří jsou v jeho péči.

4. Při letech uvedených v článcích 26 a 27 nesmějí být zdravotnická letadla používána k pátrání po
raněných, nemocných a trosečnících, pokud k tomu protější strana nedala předchozí souhlas.


Čl.29
Notifikace a dohody o zdravotnických letadlech



1. Notifikace podle článku 25 nebo žádosti o udělení předchozího souhlasu podle článků 26, 27, 28
odstavec 4 nebo 31 musí obsahovat údaje o předpokládaném počtu zdravotnických letadel, jejich letových
plánech a prostředcích identifikace a musí obsahovat ujištění, že každý let bude proveden v souladu s
článkem 28.

2. Strana, která obdrží notifikaci uvedenou v článku 25, okamžitě potvrdí její příjem.

3. Strana, která obdrží žádost o udělení předchozího souhlasu podle článků 26, 27, 28 odstavec 4
nebo 31, sdělí co možná nejrychleji žádající straně:
a) že žádosti vyhovuje,
b) že žádost zamítá, nebo
c) přiměřené alternativní návrhy jako odpověď na žádost. Může také navrhnout zákaz nebo omezení
ostatních letů v příslušné oblasti v odpovídající době. Jestliže žádající strana přijme alternativní
návrhy, oznámí jejich přijetí druhé straně.

4. Strany učiní nutná opatření, aby notifikace a dohody byly provedeny co nejrychleji
5. Strany učiní rovněž nutná opatření, aby co možná nejrychleji informovaly o podstatě takových
notifikací a dohod příslušné vojenské jednotky a instruovaly je o prostředcích identifikace, které budou
těmito zdravotnickými letadly použity.


Čl.30
Přistání a prohlídka zdravotnických letadel



1. Zdravotnickým letadlům letícím nad oblastmi fyzicky kontrolovanými protější stranou nebo nad
oblastmi, jejichž fyzická kontrola není přesně vymezena, může být přikázáno, aby podle situace přistála
na zemi nebo na vodě, aby mohla být podrobena prohlídce v souladu s následujícími odstavci.
Zdravotnická letadla musí takový příkaz uposlechnout.

2. Jestliže takové letadlo přistane na zemi nebo na vodě na základě příkazu nebo z jiných důvodů,
může být předmětem prohlídky pouze za tím účelem, aby se zjistilo, zda odpovídá podmínkám zmíněným
v odstavcích 3 a 4. Taková prohlídka musí být zahájena bez prodlení a musí probíhat rychle. Strana,
která provádí prohlídku, nebude požadovat, aby ranění a nemocní opustili letadlo, pokud to není
nutné pro splnění účelu prohlídky. Tato strana v každém případě zajistí, aby stav raněných a nemocných
nebyl nepříznivě ovlivněn prohlídkou nebo jejich odchodem z letadla.

3. Jestliže se při prohlídce ukáže, že letadlo:
a) je zdravotnickým letadlem podle článku 8 písmeno j),
b) neporušuje podmínky předepsané v článku 28 a
c) neletělo bez předchozího souhlasu nebo v rozporu s tímto souhlasem v případech, kdy
takový souhlas je vyžadován, bude moci letadlo a osoby na jeho palubě náležející protější straně nebo neutrálnímu nebo jinému
státu, který není stranou v konfliktu, co nejdříve pokračovat v letu.

4. Jestliže se při prohlídce ukáže, že letadlo:
a) není zdravotnickým letadlem podle článku 8 písmeno j),
b) porušuje podmínky předepsané v článku 28, nebo
a) c) letělo bez předchozího souhlasu nebo v rozporu s tímto souhlasem v případech, kdy takový
souhlas je vyžadován,

může být letadlo zadrženo. S osobami na jeho palubě bude zacházeno podle příslušných ustanovení
Úmluv a tohoto Protokolu. Zadržené letadlo, které bylo předtím označeno jako stálé zdravotnické letadlo,
může být potom užíváno již jen jako zdravotnické letadlo.


Čl.31
Neutrální nebo jiné státy, které nejsou stranami v konfliktu



1. Zdravotnická letadla smějí létat nad územím neutrálního nebo jiného státu, který není stranou v
konfliktu, a na takovém území přistávat jen na základě předchozí dohody. Pokud taková dohoda existuje,
budou tato letadla respektována po celou dobu jejich letu i během případných zastávek na takovém
území. Musejí však uposlechnout podle okolností případné příkazy k přistání na zemi nebo na vodě.

2. Jestliže zdravotnické letadlo letí nad územím neutrálního nebo jiného státu, který není stranou v
konfliktu, bez předchozí dohody nebo se odchyluje od podmínek stanovených dohodou z důvodů
navigační chyby nebo pro výjimečné okolnosti související s bezpečností letu, učiní vše pro to, aby
podalo informaci o svém letu a své identifikaci. Jakmile je takové zdravotnické letadlo identifikováno,
učiní tento stát přiměřené kroky, aby vydal příkaz k přistání na zemi nebo na vodě v souladu s článkem 30
odstavec 1, nebo jiné kroky k zajištění svých vlastních zájmů, v každém případě však poskytne letadlu
čas ke splnění příkazu, dříve než proti němu zahájí útok.

3. Jestliže zdravotnické letadlo na základě dohody nebo za okolností uvedených v odstavci 2 přistane
na zemi nebo na vodě na území neutrálního nebo jiného státu, který není stranou v konfliktu, a to podle
příkazu nebo z jiných důvodů, bude podrobeno prohlídce za účelem zjištění, zda jde skutečně o zdravotnické letadlo. Prohlídka musí být zahájena bez prodlení a musí být provedena rychle. Strana,
která provádí prohlídku, nebude požadovat, aby ranění a nemocní náležející straně, která letadlo vyslala,
opustili letadlo, pokud to ovšem není pro prohlídku nutné. Strana, která provádí prohlídku v každém
případě zajistí, aby stav raněných a nemocných nebyl nepříznivě ovlivněn prohlídkou nebo odchodem z
letadla. Jestliže se při prohlídce ukáže, že letadlo je skutečně zdravotnickým letadlem, bude toto letadlo
moci s osobami na palubě, s výjimkou těch, které musí být zadrženy v souladu s normami
mezinárodního práva aplikovatelnými v ozbrojených konfliktech, pokračovat v letu a budou mu k tomu
vytvořeny potřebné podmínky. Jestliže se během prohlídky ukáže, že takové letadlo není zdravotnickým
letadlem, bude zadrženo a s osobami na jeho palubě bude zacházeno v souladu s odstavcem 4.

4. Ranění, nemocní a trosečníci s výjimkou těch, kteří museli dočasně opustit zdravotnické letadlo,
budou se souhlasem místních orgánů na území neutrálního nebo jiného státu, který není stranou v
konfliktu, pokud nebude dohodnuto jinak mezi tímto státem a stranami v konfliktu, zadrženi tímto
státem, pokud to vyžadují normy mezinárodního práva aplikovatelné v ozbrojených konfliktech, a to tak,
aby se nemohli znovu zúčastnit nepřátelských akcí. Náklady na nemocniční léčení a internaci budou
hrazeny státem, ke kterému tyto osoby přísluší.

5. Neutrální nebo jiné státy, které nejsou stranami v konfliktu, budou aplikovat podmínky a případná
omezení týkající se přeletů zdravotnických letadel nad svým územím nebo přistání zdravotnických letadel
na svém území stejným způsobem pro všechny strany konfliktu.
URL : https://www.valka.cz/INT-12-08-1949-Dodatkovy-protokol-k-Zenevskym-umluvam-z-12-srpna-1949-o-ochrane-obeti-mezinarodnich-ozbrojenych-konfliktu-Protokol-I-t169685#507499Verze : 0
MOD

Oddíl III
Nezvěstné a zemřelé osoby




Čl.32
Všeobecná zásada



Při aplikaci tohoto oddílu bude činnost Vysokých smluvních stran, stran v konfliktu a mezinárodních
humanitárních organizací uvedených v Úmluvách a v tomto Protokolu vycházet především z práva
rodin mít informace o osudu svých příbuzných.


Čl.33
Nezvěstné osoby



1. Jakmile to okolnosti dovolí, nejpozději však po skončení nepřátelských akcí, každá strana v
konfliktu bude pátrat po osobách, které byly prohlášeny za nezvěstné protější stranou. Tato protější
strana předá veškeré nutné informace o takových osobách za účelem usnadnění pátrání po nich.

2. K tomu, aby bylo usnadněno shromažďování informací podle předcházejícího odstavce, každá
strana v konfliktu bude, pokud jde o osoby, které nebudou požívat příznivějších podmínek podle Úmluv a
tohoto Protokolu:
a) zaznamenávat informace uvedené v článku 138 Čtvrté úmluvy o těch osobách, které byly
zadrženy, uvězněny nebo jiným způsobem zbaveny svobody po více než dva týdny v důsledku
nepřátelských akcí nebo okupace nebo které zemřely během zajetí;
b) b) v co nejvyšší možné míře usnadňovat a, bude-li třeba, vyhledávat a zaznamenávat
informace týkající se takových osob, jestliže tyto osoby zemřely za jiných okolností v důsledku
nepřátelských akcí nebo okupace.

3. Informace o osobách prohlášených za nezvěstné podle odstavce 1 a žádosti o takové informace
budou předány přímo nebo prostřednictvím ochranné mocnosti nebo Ústřední pátrací služby
Mezinárodního výboru Červeného kříže nebo národních společností Černého kříže (Červeného
půlměsíce, Červeného lva a slunce). Pokud informace nebudou předány prostřednictvím Mezinárodního
výboru Červeného kříže a jeho ústřední pátrací služby, zajistí každá strana v konfliktu, aby takové
informace byly také předány Ústřední pátrací službě.

4. Strany v konfliktu budou usilovat o dosažení dohody o ustavení skupin pro pátrání, identifikacia sbírání mrtvých z bojišť, včetně dohody, pokud to bude vhodné, o doprovodu těchto skupin personálem
protější strany při provádění tohoto poslání v oblastech kontrolovaných protější stranou. Personál
takových skupin bude respektován a chráněn výhradně při výkonu tohoto poslání.


Čl.34
Pozůstatky zemřelých osob



1. Tělesné pozůstatky osob, které zemřely v důsledku okupace nebo zadržení vyplývajícího z
okupace nebo nepřátelských akcí, a těch osob, které nejsou občany země, ve které zemřely v důsledku
nepřátelských akcí, budou šetrně uchovávány a hroby těchto osob budou udržovány a označeny podle
ustanovení článku 130 Čtvrté úmluvy, pokud tyto pozůstatky nebo hroby nemají nárok na příznivější
zacházení podle Úmluv a tohoto Protokolu.

2. Jakmile to okolnosti a vztahy mezi stranami v konfliktu dovolí, Vysoké smluvní strany, na jejichž
území jsou umístěny hroby nebo také jiná místa, obsahující tělesné pozůstatky osob, které zemřely v
důsledku nepřátelských akcí nebo během okupace nebo ve vazbě, uzavřou dohody za účelem:
a) usnadnění přístupu příbuzných zemřelých osob a zástupců oficiálních služeb pro registraci
hrobů k hrobům a stanovení praktických opatření k zajištění takového přístupu,
b) stálé ochrany a udržování takových hrobů,
c) usnadnění vrácení pozůstatků zemřelých a jejich osobních svršků do vlasti na žádost této země
anebo, pokud tato země nemá námitky, na žádost nejbližších příbuzných zemřelých osob.

3. Jestliže neexistují dohody předvídané v odstavci 2 b) nebo c) a jestliže domovská země
zemřelého není ochotna zajišťovat udržování těchto hrobů na vlastní náklady, Vysoká smluvní strana, na
jejímž území jsou hroby umístěny, může navrhnout, že usnadní návrat tělesných pozůstatků těchto
zemřelých do domovské země. Jestliže taková nabídka není přijata, Vysoká smluvní strana může po
uplynutí pěti let od data takové nabídky a po příslušném oznámení domovské zemi přijmout opatření
stanovené v jejích vlastních zákonech týkajících se hřbitovů a hrobů.
4. Vysoká smluvní strana, na jejímž území se nacházejí hroby zmíněné v tomto článku, bude moci
exhumovat pozůstatky pouze:
a) v souladu s odstavci 2 c) a 3, nebo
b) je-li exhumace motivována vyšším veřejným zájmem, včetně případů zdravotní nezbytnosti
nebo případů administrativního či soudního vyšetřování; v tomto případě však Vysoká smluvní
strana bude vždy respektovat pozůstatky a bude informovat domovskou zemi o svém úmyslu
exhumovat pozůstatky, jakož i o podrobnostech o zamýšleném místu jejich nového uložení.
URL : https://www.valka.cz/INT-12-08-1949-Dodatkovy-protokol-k-Zenevskym-umluvam-z-12-srpna-1949-o-ochrane-obeti-mezinarodnich-ozbrojenych-konfliktu-Protokol-I-t169685#507500Verze : 0
MOD

Část III
Způsoby a prostředky vedení války
Status kombatantů a válečných zajatců




Oddíl I
Způsoby a prostředky vedení války




Čl.35
Základní pravidla



1. V ozbrojeném konfliktu nemají strany v konfliktu neomezené právo volby způsobů a prostředků
vedení války.

2. Je zakázáno používat zbraní, munice, materiálů a způsobů vedení války, které by svou povahou
způsobovaly nadměrná zranění nebo zbytečné útrapy.

3. Je zakázáno používat způsobů nebo prostředků vedení války, jejichž cílem je způsobit, nebo u
nichž se dá očekávat, že mohou způsobit rozsáhlé, dlouhodobé a vážné škody na životním prostředí.


Čl.36
Nové druhy zbraní



Při studiu, vývoji, získávání nebo zavádění nových druhů zbraní, prostředků nebo způsobů vedení
války je Vysoká smluvní strana povinna určit, zda jejich použití není za některých nebo za všech
okolností zakázáno tímto Protokolem nebo jinou normou mezinárodního práva aplikovatelnou na
tuto Vysokou smluvní stranu.


Čl.37
Zákaz proradnosti



1. Je zakázáno zabít, zranit nebo zajmout protivníka použitím proradnosti. Za proradné se považují
činy, které zneužívají dobré víry protivníka vyvolat u něj mylnou domněnku, že má právo na ochranu
nebo že je povinen takovouto ochranu poskytnout podle norem mezinárodního práva aplikovaných v
ozbrojených konfliktech. Příklady proradnosti jsou tyto činy:
a) předstírání úmyslu vyjednávat pod vlajkou parlamentářů nebo předstírání kapitulace,
b) předstírání neschopnosti v důsledku zranění nebo nemoci,
c) předstírání statusu civilní osoby nebo nekombatanta,
d) předstírání statusu chráněné osoby použitím značek, označení nebo uniforem Organizace
spojených národů nebo neutrálních nebo jiných států, které nejsou stranami v konfliktu.

2. Válečné lsti nejsou zakázány. Lstí se rozumějí takové činy, jejichž účelem je uvést protivníka v
omyl nebo jej přimět k nerozvážnému jednání, které však nepředstavují porušení norem mezinárodního
práva aplikovatelných v ozbrojených konfliktech a které nejsou proradné, jelikož nezneužívají dobré víry
protivníka, pokud jde o poskytnutí ochrany podle tohoto práva. Příklady takové válečné lsti jsou: použití
kamufláže, léčky, předstírané operace a dezinformace.


Čl.38
Uznávané znaky



1. Je zakázáno zneužít rozlišovacích znaků červeného kříže, červeného půlměsíce, červeného lva a
slunce nebo jiných znaků, značek nebo signálů stanovených Úmluvami nebo tímto Protokolem. Také je
zakázáno úmyslně zneužívat v ozbrojeném konfliktu jiných mezinárodně uznávaných ochranných znaků,
značek nebo signálů včetně vlajky parlamentářů a ochranného znaku kulturních hodnot.

2. Je zakázáno používat rozlišovacích označení Organizace spojených národů s výjimkou případů,
které jsou touto organizací povoleny.


Čl.39
Státní znaky



1. Je zakázáno používat v ozbrojeném konfliktu vlajek nebo vojenských znaků, insignií nebo uniforem
neutrálních nebo jiných států, které nejsou stranami v konfliktu.

2. Je zakázáno používat vlajek nebo vojenských znaků, insignií nebo uniforem protější strany v
době útoku nebo za účelem zamaskování, podpory, ochrany nebo ztěžování vojenských operací.

3. Žádné ustanovení tohoto článku nebo článku 37 odstavec 1 d) nemá vliv na existující obecně
uznávané normy mezinárodního práva aplikovatelné na špionáž nebo na používání vlajek při vedení
ozbrojeného konfliktu na moři.


Čl.40
Milost



Je zakázáno vydat rozkaz, že nebude nikdo ušetřen, hrozit tím protivníkovi nebo vést nepřátelské akce
na tomto základě.


Čl.41
Ochrana osob protější strany vyřazených z boje (hors de com bat)



1. Osoba, která je uznána nebo za daných okolností by měla být uznána za osobu vyřazenou z boje,
nemůže být předmětem útoku.
2. Osoba je osobou vyřazenou z boje, jestliže:
a) je v moci protější strany,
b) jasně vyslovila úmysl vzdát se, nebo
c) upadla do bezvědomí nebo je jinak vyřazena z důvodů zranění nebo nemoci, a je tedy
neschopna se bránit,

za předpokladu, že se ve všech těchto případech zdržuje jakýchkoliv nepřátelských činů a nepokouší se
o útěk.

3. Jestliže se osoby mající právo na ochranu jako váleční zajatci, ocitnou v moci protější strany za
neobvyklých podmínek boje, které znemožňují jejich evakuaci, jak stanoví část III oddíl I Třetí úmluvy,
budou propuštěny a budou učiněna veškerá možná opatření k zajištění jejich bezpečnosti.


Čl.42
Osoby cestující v letadle



1. Osoba, která seskakuje padákem z letadla, jemuž hrozí zničení, se nesmí během seskoku stát
předmětem útoku.

2. Po dosažení země na území kontrolovaném protější stranou, bude osobě, která seskočila padákem
z letadla, jemuž hrozí zničení, dána možnost vzdát se dříve, než se stane předmětem útoku, pokud
není zřejmé, že se dopouští nepřátelského činu.

3. Výsadkové jednotky tímto článkem nejsou chráněny
URL : https://www.valka.cz/INT-12-08-1949-Dodatkovy-protokol-k-Zenevskym-umluvam-z-12-srpna-1949-o-ochrane-obeti-mezinarodnich-ozbrojenych-konfliktu-Protokol-I-t169685#507501Verze : 0
MOD

Oddíl II
Status kombatantů a válečných zajatců




Čl.43
Ozbrojené síly



1. Ozbrojené síly strany v konfliktu se skládají ze všech organizovaných ozbrojených sil, skupin a
jednotek, které jsou pod velením osob odpovědných této straně za jednání svých podřízených, a to i v
případech, kdy strana je zastupována vládou nebo orgánem, který protější strana neuznává. Tyto
ozbrojené síly budou podléhat vnitřnímu disciplinárnímu systému, který mezi jiným bude prosazovat
dodržování norem mezinárodního práva aplikovaných v ozbrojených konfliktech.

2. Příslušníci ozbrojených sil strany v konfliktu (s výjimkou zdravotnického a duchovního personálu, jak
o tom hovoří článek 33 Třetí úmluvy) jsou kombatanty, tzn. že mají právo se přímo účastnit nepřátelských
akcí.

3. Jestliže strana v konfliktu zahrne pomocnou vojenskou jednotku nebo ozbrojenou složku pověřenou
ochranou veřejného pořádku do svých ozbrojených sil, uvědomí o tom druhé strany v konfliktu.


Čl.44
Kombatanti a váleční zajatci



1. Každý kombatant, jak je definován v článku č3, se stává válečným zajatcem, jestliže se ocitne v
moci protější strany.

2. I když všichni kombatanti jsou povinni dodržovat normy mezinárodního práva aplikovatelné v
ozbrojených konfliktech, nezbavuje porušení těchto pravidel kombatanta jeho práva být považován za
kombatanta, nebo jestliže se ocitne v moci protější strany, jeho práva být považován za válečného zajatce
s výjimkou případů uvedených v odstavcích 3 a 4.

3. Za účelem posílení ochrany civilního obyvatelstva před následky nepřátelských akcí jsou
kombatanti povinni se odlišit od civilního obyvatelstva v době útoku nebo vojenské operace sloužící
přípravě útoku. Avšak s přihlédnutím k tomu, že jsou situace v ozbrojených konfliktech, kdy v důsledku
povahy nepřátelských akcí se ozbrojený kombatant nemůže od civilního obyvatelstva odlišit, zachovává
si status kombatanta za předpokladu, že v takových situacích nosí veřejně zbraň:
a) během každého vojenského střetnutí,
b) během doby, kdy může být spatřen protivníkem při zaujímání bojové sestavy před útokem,
kterého se má účastnit.
Činy, které jsou v souladu s požadavky tohoto odstavce, nebudou pokládány za proradné ve smyslu
článku 37 odstavec 1 c).

4. Kombatant, který se ocitne v moci protější strany v době, v níž nesplňuje požadavky stanovené v
druhé větě odstavce 3, ztrácí právo být považován za válečného zajatce, ale přesto mu bude poskytnuta
ochrana rovnající se ve všech směrech ochraně poskytované válečným zajatcům v souladu s Třetí
úmluvou a tímto Protokolem. Tato ochrana zahrnuje ochranu, která se rovná ochraně poskytované
válečným zajatcům v souladu s Třetí úmluvou v případě, kdy taková osoba je souzena a potrestána za
jakékoli protiprávní jednání, jehož se dopustila.

5. Kombatant, který se ocitne v moci protější strany v době, kdy se neúčastní útoku nebo vojenské
operace sloužící přípravě útoku, nepozbývá práva být považován za kombatanta a válečného zajatce v
důsledku své předcházející činnosti.

6. Tento článek nezbavuje žádnou osobu práva, aby byla považována za válečného zajatce podle
článku 4 Třetí úmluvy.

7. Tento článek nemá za účel změnit všeobecně přijatou praxi států týkající se uniformy, kterou mají
nosit kombatanti přidělení do pravidelných, uniformovaných ozbrojených jednotek strany v konfliktu.

8. Kromě kategorií osob uvedených v článku 13 První a Druhé úmluvy budou mít všichni příslušníci
ozbrojených sil strany v konfliktu, jak jsou definováni v článku 43 tohoto Protokolu, právo na ochranu v
souladu s těmito Úmluvami, jestliže jsou raněni nebo nemocni, nebo v případě Druhé úmluvy, jestliže
ztroskotali na moři nebo v jiných vodách.


Čl.45
Ochrana osob, které se zúčastnily nepřátelských akcí



1. Osoba, která se zúčastní nepřátelských akcí a ocitne se v moci protější strany, bude pokládána za
válečného zajatce, a bude tedy chráněna Třetí úmluvou, jestliže o status válečného zajatce bude žádat
nebo jestliže se ukáže, že na takový status má právo, nebo jestliže strana, na které je závislá, požádá
pro ni o takový status na základě notifikace adresované mocnosti, v jejíž moci se příslušná osoba
nachází, nebo na základě notifikace adresované mocnosti. Dojde-li k pochybnosti o tom, zda taková
osoba má právo na status válečného zajatce, bude tato osoba nadále takový status mít, a bude tedy
chráněna Třetí úmluvou a tímto Protokolem až do doby, kdy její status bude určen příslušným soudem.

2. Jestliže osoba, která se ocitla v moci protější strany, není zadržena jako válečný zajatec a má být
touto stranou souzena za protiprávní jednání související s nepřátelskými akcemi, bude tato osoba
oprávněna domáhat se svého práva na status válečného zajatce před soudem a práva na vynesenísoudního rozhodnutí o této otázce. Nebude-li to v rozporu s aplikovaným řízením, bude toto rozhodnutí
učiněno před vlastním soudním výrokem o uvedeném protiprávním jednání. Zástupci ochranné mocnosti
budou mít právo zúčastnit se soudního řízení, na kterém bude rozhodnuto o této otázce, pokud ve
výjimečných případech a v zájmu státní bezpečnosti toto řízení neprobíhá na neveřejném zasedání. V
takovém případě mocnost, v jejíž moci se příslušná osoba nachází, oznámí tuto skutečnost náležitým
způsobem ochranné mocnosti.

3. Osoba, která se zúčastnila nepřátelských akcí a která nemá právo na status válečného zajatce a
ani právo na příznivější zacházení v souladu s Čtvrtou úmluvou, bude mít ve všech případech právo na
ochranu podle článku 75 tohoto Protokolu. Na okupovaném území bude mít taková osoba, pokud není
držena jako vyzvědač, bez ohledu na článek 5 Čtvrté úmluvy, také právo na spojení podle této úmluvy.


Čl.46
Vyzvědači



1. Bez ohledu na kterékoli jiné ustanovení Úmluv nebo tohoto Protokolu žádný příslušník ozbrojených
sil strany v konfliktu, který se ocitne v moci protější strany v době, kdy se zabýval vyzvědačstvím, nebude
mít právo na status válečného zajatce a lze s ním zacházet jako s vyzvědačem.

2. Příslušník ozbrojených sil strany v konfliktu, který pro tuto stranu na území kontrolovaném protější
stranou shromažďuje nebo se pokouší shromažďovat informace, nebude považován za osobu, která se
zabývá vyzvědačstvím, jestliže při této činnosti nosí uniformu svých ozbrojených sil.

3. Příslušník ozbrojených sil strany v konfliktu, který bydlí na území okupovaném protější stranou a
který pro stranu, na které je závislý, shromažďuje nebo se pokouší shromažďovat informace vojenské
povahy na tomto území, se nebude považovat za osobu, která se zabývá vyzvědačstvím, pokud tak
nečiní podvodným způsobem nebo se úmyslně neuchyluje k tajným metodám. Kromě toho taková osoba
neztrácí právo na status válečného zajatce a nemůže s ní být zacházeno jako s vyzvědačem, pokud není
zajata při vyzvědačské činnosti.

4. Příslušník ozbrojených sil strany v konfliktu, který nebydlí na území okupovaném protější stranou a
který se zabýval vyzvědačstvím na tomto území, neztrácí své právo na status válečného zajatce a nesmí
s ním být zacházeno jako s vyzvědačem, pokud nebyl zajat dříve, než se připojil k ozbrojeným silám, ke
kterým patří.


Čl.47
Žoldnéři



1. Žoldnéř nemá právo na status kombatanta nebo válečného zajatce.

2. Žoldnéř je osoba, která:
a) je specielně najata v místě nebo v zahraničí k tomu, aby bojovala v ozbrojeném konfliktu;
b) skutečně se přímo účastní nepřátelských akcí;
c) svoji účast v nepřátelských akcích motivuje hlavně osobním ziskem a stranou v konfliktu nebo
jejím jménem je jí skutečně slíbena materiální odměna podstatně převyšující odměnu slíbenou
nebo placenou kombatantům podobných hodností a funkcí v ozbrojených silách této strany;
d) není občanem strany v konfliktu ani nemá trvalé bydliště na území kontrolovaném stranou v
konfliktu;
e) není příslušníkem ozbrojených sil strany v konfliktu, a
f) nebyla vyslána státem, který není stranou v konfliktu k plnění oficiálních úkolů jako příslušník jeho
ozbrojených sil.
URL : https://www.valka.cz/INT-12-08-1949-Dodatkovy-protokol-k-Zenevskym-umluvam-z-12-srpna-1949-o-ochrane-obeti-mezinarodnich-ozbrojenych-konfliktu-Protokol-I-t169685#507931Verze : 0
MOD

Část IV
Civilní obyvatelstvo




Oddíl I
Všeobecná ochrana proti následkům nepřátelských akcí




Kapitola I
Základní pravidlo a rozsah aplikace




Čl.48
Základní pravidlo



K zajištění respektování a ochrany civilního obyvatelstva a objektů civilního rázu budou strany v
konfliktu vždy činit rozdíl mezi civilním obyvatelstvem a kombatanty a mezi objekty civilního rázu a
vojenskými objekty a v souladu s tím povedou své operace pouze proti vojenským objektům.


Čl.49
Definice útoků a rozsah aplikace



1. "Útoky" jsou násilné činy proti protivníkovi, a to jak útočné, tak i obranné povahy.

2. Ustanovení tohoto Protokolu týkající se útoků se vztahují na veškeré útoky vedené na kterémkoliv
území, včetně státního území strany v konfliktu, které je však pod kontrolou protější strany.

3. Ustanovení tohoto oddílu se vztahují na kteroukoli pozemní, vzdušnou nebo námořní vojenskou
operaci, která může postihnout civilní obyvatelstvo, jednotlivé civilní osoby nebo objekty civilního rázu
na zemi. Dále se vztahují na veškeré útoky z moře nebo ze vzduchu proti objektům na zemi, avšak
nedotýkají se jiným způsobem norem mezinárodního práva aplikovatelných v ozbrojených konfliktech na
moři nebo ve vzduchu.

4. Ustanovení tohoto oddílu doplňují pravidla týkající se humanitární ochrany obsažené ve Čtvrté
úmluvě, především v její části II, a v dalších mezinárodních dohodách závazných pro Vysoké smluvní
strany, jakož i ostatní normy mezinárodního práva vztahující se na ochranu civilních osob a objektů
civilního rázu na zemi, moři, nebo ve vzduchu před účinky nepřátelských akcí.


Kapitola II
Civilní osoby a civilní obyvatelstvo




Čl.50
Definice civilních osob a civilního obyvatelstva



1. Civilní osoba je osoba, která nepatří do žádné z kategorií osob uvedených v článku 4 A), 1), 2),
3), 6) Třetí úmluvy a v článku 43 tohoto Protokolu. V případě pochybnosti, zda osoba je civilní osobou,
bude taková osoba považována za osobu civilní.

2. Civilním obyvatelstvem jsou všechny osoby, které jsou civilními osobami.

3. Přítomnost jednotlivců neodpovídajících definici civilní osoby uvnitř civilního obyvatelstva nezbavuje
obyvatelstvo jeho civilního charakteru.


Čl.51
Ochrana civilního obyvatelstva



1. Civilní obyvatelstvo a jednotlivé civilní osoby požívají všeobecné ochrany proti nebezpečím
vznikajícím v důsledku vojenských operací. Aby tato ochrana byla účinná, musí být za všech okolností
dodržovány následující normy, které doplňují ostatní aplikovatelné normy mezinárodního práva.

2. Civilní obyvatelstvo jako takové, jakož i jednotlivé civilní osoby nesmějí být předmětem útoku.
Násilné činy nebo hrozby násilnými činy, jejichž základním cílem je terorizování civilního obyvatelstva,
jsou zakázány.

3. Civilní osoby požívají ochrany poskytované tímto oddílem s výjimkou případu, kdy se přímo
účastní nepřátelských akcí a po dobu těchto akcí.

4. Nerozlišující útoky jsou zakázány. K nerozlišujícím útokům patří:
a) útoky, které nejsou zaměřeny na konkrétní vojenské objekty;
b) útoky, při nichž se používají bojové způsoby nebo prostředky, které nemohou být zaměřeny na
konkrétní vojenské objekty, nebo
c) útoky, při nichž se používají bojové způsoby nebo prostředky, jejichž účinky nemohou být omezeny,
jak požaduje tento Protokol, takže v každém takovém případě zasahují vojenské objekty i civilní osoby
nebo objekty civilního rázu bez rozdílu.

5. Mimo jiné je třeba považovat za nerozlišující tyto druhy útoků:
a) a) útoky bombardováním bez ohledu na použité způsoby nebo prostředky, při nichž se
považuje za jediný vojenský objekt řada zřetelně oddělených a rozlišitelných vojenských
objektů umístěných ve městě, vesnici nebo jiné oblasti, ve které jsou soustředěny civilní osoby
nebo objekty civilního rázu, a
b) útoky, u nichž se dá očekávat, že mohou způsobit ztráty na životech civilních osob, jejich
zranění, poškození objektů civilního rázu nebo kombinaci těchto případů, které by převyšovaly
předpokládanou konkrétní a přímou vojenskou výhodu.

6. Útoky proti civilnímu obyvatelstvu nebo civilním osobám z důvodů represálií jsou zakázány.

7. Přítomnosti nebo pohybu civilního obyvatelstva nebo jednotlivých civilních osob se nesmí využít k
ochraně určitých bodů nebo oblastí před vojenskými operacemi, především k pokusům ochránit vojenské
objekty před útoky nebo k zamaskování, zvýhodňování nebo narušování vojenských operací. Strany v
konfliktu nebudou řídit pohyb civilního obyvatelstva nebo jednotlivých civilních osob tak, aby tím chránily
vojenské objekty před útokem nebo aby tím zamaskovaly vojenské operace.

8. Žádné porušení těchto ustanovení nezbavuje bojující strany jejich právních závazků k civilnímu
obyvatelstvu a civilním osobám, včetně závazků činit preventivní bezpečnostní opatření stanovená
článkem 57.


Kapitola III
Objekty civilního rázu




Čl.52
Všeobecná ochrana objektů civilního rázu



1. Objekty civilního rázu nesmějí být předmětem útoku nebo represálií. Objekty civilního rázu jsou
všechny objekty, které nejsou vojenskými objekty, jak jsou definovány v odstavci 2.

2. Útoky musí být přísně omezeny na vojenské objekty. Pokud jde o objekty, omezují se vojenské
objekty na ty objekty, které svou povahou, umístěním, účelem nebo použitím představují účinný
příspěvek k vojenským akcím a jejichž celkové nebo částečné zničení, obsazení nebo neutralizace
poskytuje za daných okolností zjevnou vojenskou výhodu.


3. V případě pochybnosti, zda se objekt, který je obyčejně určen pro civilní účely, jako je místo pro
konání bohoslužeb, dům nebo jiné obydlí nebo škola, užívá k účinné podpoře vojenských akcí, se
předpokládá, že tento objekt není využíván k podpoře vojenských akcí.


Čl.53
Ochrana kulturních statků a míst pro konání bohoslužeb



Bez újmy ustanovením Haagské úmluvy o ochraně kulturních statků za ozbrojeného konfliktu ze
14. května 1954 a ostatních příslušných mezinárodních dokumentů je zakázáno:
a) provádět jakékoli nepřátelské činy namířené proti historickým památkám, uměleckým cílům
nebo místům pro konání bohoslužeb, které jsou kulturním nebo duchovním dědictvím národů;
b) využívat takových objektů k podpoře vojenského úsilí;
c) učinit takové objekty předmětem represálií.


Čl.54
Ochrana objektů nezbytných k přežití civilního obyvatelstva



1. Je zakázáno užívat hladovění civilních osob jako způsobu vedení války.

2. Je zakázáno útočit na objekty a ničit, odstraňovat nebo znehodnocovat objekty nezbytné k přežití
civilního obyvatelstva, jako jsou zásoby potravin, zemědělské oblasti sloužící k produkci potravin, sklizeň,
dobytek, zařízení pro dodávky vody a zásobování vodou a zavlažovací zařízení s cílem nepřipustit jejich
používání civilním obyvatelstvem nebo protější stranou, a to bez ohledu na motiv, ať už se to děje s
úmyslem vyhladovění civilních osob, přinucení jich k odchodu nebo z jiných důvodů.

3. Zákazy obsažené v odstavci 2 se nebudou vztahovat na objekty v tomto odstavci uvedené, které
používá protější strana:
a) výhradně jako existenční prostředky pro příslušníky svých ozbrojených sil, nebo
b) nejde-li o existenční prostředky, pak alespoň pro přímou podporu vojenských akcí, avšak za
předpokladu, že v žádném případě nebudou proti takovým objektům prováděny akce, které by
mohly ve svém důsledku ponechat civilní obyvatelstvo bez dostatečného množství potravin a
vody, což by způsobilo jeho hladovění nebo by ho přinutilo k vyklizení místa.

4. Tyto objekty nesmějí být předmětem represálií.

5. Vycházejíc z uznávání životně důležitých požadavků každé strany v konfliktu při obraně svého
státního území proti invazi, může strana v konfliktu derogovat zákazy obsažené v odstavci 2 na takovém
území pod svou vlastní kontrolou, vyžaduje-li to naléhavá vojenská nutnost
URL : https://www.valka.cz/INT-12-08-1949-Dodatkovy-protokol-k-Zenevskym-umluvam-z-12-srpna-1949-o-ochrane-obeti-mezinarodnich-ozbrojenych-konfliktu-Protokol-I-t169685#507932Verze : 0
MOD

Čl.55
Ochrana životního prostředí



1. Při vedení vojenských akcí je třeba dbát o ochranu životního prostředí před rozsáhlými,
dlouhodobými a vážnými škodami. Tato ochrana zahrnuje zákaz používání způsobů nebo prostředků
vedení války, jejichž cílem je způsobit takové škody na životním prostředí, nebo u nichž se dá očekávat
způsobení takových škod, že tím ohrozí zdraví nebo přežití obyvatelstva.

2. Útoky proti životnímu prostředí z důvodů represálií jsou zakázány.


Čl.56
Ochrana staveb a zařízení obsahujících nebezpečné síly



1. Stavby nebo zařízení obsahující nebezpečné síly, zvláště přehrady, hráze a atomové elektrárny,
nesmějí být předmětem útoku, i když jsou vojenskými objekty, pokud takový útok může způsobit uvolnění
nebezpečných sil a vést v důsledku toho k vážným ztrátám na civilním obyvatelstvu. Ostatní vojenské objekty umístěné u těchto staveb nebo zařízení nebo v jejich blízkosti nemohou být předmětem útoku,
pokud takový útok může způsobit uvolnění nebezpečných sil z těchto staveb nebo zařízení a vést
v důsledku toho k vážným ztrátám na civilním obyvatelstvu.

2. Zvláštní ochrana před útokem stanovená odstavcem 1 pozbude platnosti:
a) v případě přehrad nebo hrází pouze tehdy, používají-li se pro jiné než své normální funkce a
slouží-li k pravidelné, významné a přímé podpoře vojenských operací a je-li takový útok jediným
možným způsobem, jak znemožnit takovou podporu;
b) v případě atomových elektráren pouze tehdy, vyrábějí-li elektrickou energii pro pravidelnou,
významnou a přímou podporu vojenských operací a je-li takový útok jediným možným způsobem,
jak znemožnit takovou podporu;
c) v případě jiných vojenských objektů umístěných v těchto stavbách nebo zařízeních nebo v jejich
blízkosti pouze tehdy, používají-li se pro pravidelnou, významnou a přímou podporu vojenských
operací a je-li takový útok jediným možným způsobem, jak znemožnit takovou podporu.

3. Civilní obyvatelstvo a jednotlivé civilní osoby mají ve všech případech nadále právo na plnou
ochranu přiznanou jim mezinárodním právem včetně ochrany na základě preventivních opatření
stanovených článkem 57. Jestliže tato ochrana přestává být platnou a stavby, zařízení nebo vojenské
objekty uvedené v odstavci 1 jsou předmětem útoku, budou učiněna veškerá praktická opatření, aby se
uvolnění nebezpečných sil zabránilo.4. Je zakázáno, aby se stavby, zařízení nebo vojenské objekty uvedené v odstavci 1 staly předmětem
represálií.

5. Strany v konfliktu se mají snažit o to, aby neumisťovaly vojenské objekty v blízkosti staveb nebo
zařízení uvedených v odstavci 1. Dovolují se však zařízení vybudovaná pouze k obraně chráněných
staveb nebo zařízení proti útokům, jež se nestanou předmětem útoku za podmínky, že se nepoužívají
k vedení nepřátelských akcí, s výjimkou obranných akcí nezbytných k odražení útoků proti chráněným
stavbám nebo zařízením, a že jsou vyzbrojena výlučně zbraněmi schopnými pouze odrazit útok protivníka
proti chráněným stavbám nebo zařízením.

6. Vysoké smluvní strany a strany v konfliktu se vyzývají, aby uzavíraly mezi sebou další dohody za
účelem zabezpečení další ochrany objektů obsahujících nebezpečné síly.

7. Aby byla usnadněna identifikace objektů chráněných tímto článkem, mohou je strany v konfliktu
označit zvláštním znamením složeným ze skupiny tří jasně oranžových kruhů umístěných na stejné
ose, jak stanoví článek 16 přílohy I k tomuto Protokolu. Neexistence takového označení v žádném
případě nezbavuje strany v konfliktu jejich povinností vyplývajících z tohoto článku.


Kapitola IV
Preventivní opatření




Čl.57
Preventivní opatření při útoku



1. Při vedení vojenských operací musí být věnována neustálá péče tomu, aby bylo ušetřeno civilní
obyvatelstvo, civilní osoby a objekty civilního rázu.

2. Pokud jde o útoky, je třeba učinit tato preventivní opatření:
a) ti, kteří plánují útok nebo o něm rozhodují:
i) učiní vše možné, aby si ověřili, že cílem útoku nejsou civilní osoby, ani objekty civilního
rázu, ani předměty zvláštní ochrany, ale že to jsou vojenské objekty ve smyslu odstavce 2
článku 52 a že není zakázáno v souladu s ustanoveními tohoto Protokolu na ně útočit;
ii) učiní veškerá možná preventivní opatření při volbě prostředků a způsobů útoků s cílem
zabránit, a v každém případě maximálně omezit náhodné ztráty na životech civilních osob, na
počtu zraněných civilních osob a poškození objektů civilního rázu;
iii) nezahájí útok, u něhož se dá předpokládat, že způsobí náhodné ztráty na životech civilníchosob, zranění civilních osob, poškození objektů civilního rázu nebo kombinaci těchto případů,
které by převyšovaly předpokládanou konkrétní a přímou vojenskou výhodu;
b) útok bude odvolán nebo přerušen, stane-li se zřejmým, že objekt není vojenským objektem nebo
podléhá zvláštní ochraně nebo že by útok mohl způsobit náhodné ztráty na životech civilních
osob, zranění civilních osob, poškození objektů civilního rázu nebo kombinaci těchto případů,
které by převyšovaly předpokládanou konkrétní a přímou vojenskou výhodu;
c) je třeba vydat v náležitém časovém předstihu a působivými prostředky varování před útoky,
které mohou postihnout civilní obyvatelstvo, ledaže to okolnosti nedovolí.

3. Je-li možnost volit mezi několika vojenskými objekty k dosažení stejné vojenské výhody, bude
vybrán ten objekt, u něhož se dá očekávat, že útok na něj způsobí nejmenší ohrožení životů civilních
osob a objektů civilního rázu.

4. Při vedení vojenských operací na moři nebo ve vzduchu učiní každá strana v konfliktu v souladu
se svými právy a povinnostmi podle norem mezinárodního práva aplikovatelných v ozbrojených
konfliktech veškerá rozumná preventivní opatření, aby se zabránilo ztrátám na životech civilního
obyvatelstva a poškození objektů civilního rázu.

5. Žádné ustanovení tohoto článku nesmí být vykládáno tak, aby opravňovalo k útokům proti
civilnímu obyvatelstvu, civilním osobám nebo objektům civilního rázuČl.58
Preventivní opatření proti následkům útoků

Strany v konfliktu v maximální možné míře:
a) aniž by tím byl dotčen článek 49 Čtvrté úmluvy, učiní opatření, aby byly z blízkosti
vojenských objektů přemístěny jednotlivé civilní osoby, civilní obyvatelstvo a objekty
civilního rázu pod jejich kontrolou;
b) se vyvarují umísťování vojenských objektů do hustě obydlených oblastí nebo do jejich
blízkosti;
c) učiní ostatní nutná preventivní opatření k ochraně civilního obyvatelstva, jednotlivých
civilních osob a objektů civilního rázu pod jejich kontrolou před nebezpečím vznikajícím z
vojenských operací.


Kapitola V
Místa a zóny pod zvláštní ochranou




Čl.59
Nebráněná místa



1. Stranám v konfliktu se zakazuje útočit jakýmikoli prostředky na nebráněná místa.

2. Příslušné orgány strany v konfliktu mohou prohlásit za nebráněné místo kterékoliv obydlené místo
v zóně styku ozbrojených sil nebo v její blízkosti, které je otevřeno pro okupaci protější stranou. Takové
místo musí splňovat tyto podmínky:
a) všichni kombatanti, jakož i mobilní bojové prostředky a mobilní vojenská výzbroj musí být
evakuováni;
b) stálé vojenské stavby nebo zařízení nesmějí být použity k nepřátelským akcím;
c) orgány nebo obyvatelstvo se nesmějí dopouštět nepřátelských činů;
d) nesmějí být prováděny akce na podporu vojenských operací.

3. Přítomnost osob zvláště chráněných podle Úmluv a tohoto Protokolu a policejních sil ponechaných
za účelem udržování zákonnosti a pořádku na takovém místě není v rozporu podmínkami stanovenými
v odstavci 2.

4. Prohlášení učiněné podle odstavce 2 musí být adresováno protější straně a musí definovat apopisovat co možná nejpřesněji hranice nebráněného místa. Strana v konfliktu, které je takové prohlášení
adresováno, potvrdí jeho příjem a bude s tímto místem zacházet jako nebráněným, ledaže by podmínky
stanovené v odstavci 2 nebyly ve skutečnosti splněny, přičemž v tomto případě bude o tom okamžitě
informovat stranu, která prohlášení učinila. I když podmínky stanovené v odstavci 2 nejsou splněny,
takové místo bude nadále požívat ochrany poskytované ostatními ustanoveními tohoto Protokolu a
ostatními normami mezinárodního práva aplikovatelnými v ozbrojených konfliktech.

5. Strany v konfliktu se mohou dohodnout na zřízení nebráněných míst i tehdy, jestliže taková místa
nesplňují podmínky stanovené v odstavci 2. Dohoda bude definovat a popisovat co možná nejpřesněji
hranice nebráněného místa; v případě nutnosti může stanovit způsoby kontroly.

6. Strana, která kontroluje místo, které je předmětem dohody, jej vyznačí, nakolik je to možné,
znameními, která mohou být dohodnuta s druhou stranou a která budou umístěna na jasně viditelných
místech, především po jeho obvodu, na hranicích a silnicích.

7. Oblast ztrácí status nebráněného místa, když přestává splňovat podmínky stanovené odstavcem 2
nebo dohodou, o níž se hovoří v odstavci 5. V tomto případě bude toto místo nadále požívat ochrany
poskytované jinými ustanoveními tohoto Protokolu a jinými normami mezinárodního práva aplikovatelnými
v ozbrojených konfliktech.
URL : https://www.valka.cz/INT-12-08-1949-Dodatkovy-protokol-k-Zenevskym-umluvam-z-12-srpna-1949-o-ochrane-obeti-mezinarodnich-ozbrojenych-konfliktu-Protokol-I-t169685#507933Verze : 0
MOD

Čl.60
Demilitarizované zóny



1. Stranám v konfliktu se zakazuje rozšiřovat vojenské operace do zón, kterým po dohodě
poskytly status demilitarizované zóny, jestliže takové rozšíření je v rozporu s podmínkami této dohody.

2. Tato dohoda musí být dohodou výslovnou, může být uzavřena v ústní nebo v písemné formě,
přímo nebo prostřednictvím ochranné mocnosti nebo nestranné humanitární organizace a může mít
podobu vzájemných a shodných prohlášení. Dohoda může být uzavřena v době míru, jakož i po
vypuknutí nepřátelství a musí definovat a popisovat co možná nejpřesněji hranice demilitarizované zóny
a v případě nutnosti stanovit způsoby kontroly.

3. Předmětem takové dohody může být jakákoli zóna, která splňuje tyto podmínky:
a) všichni kombatanti, jakož i mobilní bojové prostředky a mobilní vojenská zařízení musí být
evakuováni;
a) b) stálé vojenské stavby a zařízení nesmějí být použity k nepřátelským akcím;
b) orgány a obyvatelstvo se nesmějí dopouštět nepřátelských činů,
c) veškerá činnost spojená s vojenským úsilím musí být zastavena.

Strany v konfliktu se dohodnou na výkladu podmínek stanovených v pododstavci d) a na osobách,
které kromě osob zmíněných v odstavci 4 budou vpuštěny do demilitarizované zóny.

4. Přítomnost osob zvláště chráněných podle Úmluv a tohoto Protokolu a policejních sil ponechaných
za účelem udržování zákonnosti a pořádku v této zóně není v rozporu s podmínkami stanovenými v
odstavci 2.

5. Strana, v jejíž moci se taková zóna nachází, ji vyznačí, nakolik je to možné, znameními, která
mohou být dohodnuta s druhou stranou a která budou umístěna na jasně viditelných místech, především
po jejím obvodu, na hranicích a silnicích.

6. Jestliže se boje přiblíží k demilitarizované zóně a pokud se strany v ,konfliktu tak dohodly, žádná z
nich nesmí použít zónu k účelům, které souvisejí s vedením vojenských akcí, nebo jednostranně zrušit její
status.

7. Jestliže se jedna ze stran v konfliktu dopustí hrubého porušení ustanovení odstavců 3 nebo 6,
druhá strana tím bude zbavena svých závazků podle dohody udělující takové zóně status demilitarizované
zóny. V takovém případě zóna ztrácí svůj status, ale bude nadále požívat ochrany poskytované ostatními
ustanoveními tohoto Protokolu a ostatními normami mezinárodního práva aplikovatelnými v ozbrojených konfliktech.


Kapitola VI
Civilní obrana




Čl.61
Definice a rozsah



Pro účely tohoto Protokolu:

1. "Civilní obrana" je plnění některých nebo všech níže uvedených humanitárních úkolů, jejichž
cílem je chránit civilní obyvatelstvo před nebezpečím, pomoci mu odstranit bezprostřední účinky
nepřátelských akcí nebo pohrom a také vytvořit nezbytné podmínky pro jeho přežití. Těmito úkoly jsou:
a) hlásné služby;
b) evakuace;
c) organizování a poskytování úkrytů;
d) zatemňování;
e) záchranné práce;
f) zdravotnické služby včetně první pomoci a také náboženská pomoc;
g) boj s požáry;
h) zjišťování a označování nebezpečných oblastí;
i) dekontaminace a podobná ochranná opatření;
j) poskytování nouzového ubytování a zásobování;
k) okamžitá pomoc při obnově a udržování pořádku v postižených oblastech;
l) okamžitá oprava nezbytných veřejných zařízení;
m) bezodkladné pohřební služby;
n) pomoc při ochraně předmětů nezbytných k přežití;
o) doplňující činnost nezbytná k splnění výše uvedených úkolů, včetně plánování a organizování,
ale neomezující se pouze na tuto činnost.

2. "Organizace civilní obrany" jsou instituce a jednotky, které jsou organizovány nebo zmocněny
příslušnými orgány strany v konfliktu k plnění úkolů uvedených v odstavci 1 a které jsou určeny a
využívány výhradně k plnění těchto úkolů.

3. "Personál" organizací civilní obrany jsou osoby určené stranou v konfliktu výhradně k plnění
úkolů uvedených v odstavci 1, včetně personálu určeného příslušnými orgány této strany výhradně k
řízení těchto organizací.

4. "Materiál" organizací civilní obrany je zařízení, zásoby a přepravní prostředky používané těmito
organizacemi k plnění úkolů uvedených v odstavci 1.Čl.42
Všeobecná ochrana

1. Civilní organizace civilní obrany a jejich personál budou respektovány a chráněny v souladu s
ustanoveními tohoto Protokolu, především ustanoveními tohoto oddílu. Budou mít právo plnit jim uložené
úkoly civilní obrany s výjimkou případů naléhavé vojenské nutnosti.

2. Ustanovení odstavce 1 se také bude vztahovat na civilní osoby, které, i když nejsou členy civilních
organizací civilní obrany, plní úkoly civilní obrany na základě výzvy příslušných orgánů a pod jejich
kontrolou.

3. Článek 52 tohoto Protokolu se vztahuje na budovy a materiál používaný pro účely civilní obrany a
také na úkryty poskytované civilnímu obyvatelstvu. Objekty používané pro účely civilní obrany nesmí
nikdo kromě té strany, které patří, zničit nebo určit k jinému použití.


Čl.63
Civilní obrana na okupovaných územích



1. Na okupovaných územích dostanou civilní organizace civilní obrany od příslušných institucí podporu
nezbytnou pro plnění svých úkolů. V žádném případě nesmí být jejich personál nucen k činnosti, která by
ztěžovala náležité plnění těchto úkolů. Okupační mocnost nesmí provádět změny ve struktuře nebo
personálu těchto organizací tak, aby to ohrozilo účinné plnění jejich úkolů. Na těchto organizacích nelze
žádat, aby dávaly přednost občanům nebo zájmům této mocnosti.

2. Okupační mocnost nesmí nutit, donucovat nebo pobízet civilní organizace civilní obrany, aby plnily
své úkoly způsobem, který by byl na újmu zájmům civilního obyvatelstva.

3. Okupační mocnost může odzbrojit personál civilní obrany z důvodů bezpečnosti.

4. Okupační mocnost nesmí používat budovy nebo materiál náležející nebo používaný organizací
civilní obrany k jinému účelu, ani je zabavovat, jestliže by toto jiné použití nebo zabavení
poškozovalo civilní obyvatelstvo.

5. Za předpokladu, že obecné pravidlo odstavce 4 se i nadále plní, může okupační mocnost tyto
prostředky zabavit nebo určit k jinému účelu za těchto zvláštních podmínek:
a) že budovy nebo materiál jsou nezbytné k jiným potřebám civilního obyvatelstva a
b) že zabavení nebo jiné určení trvá pouze po dobu takové potřeby.

6. Okupační mocnost nesmí užívat k jinému účelu úkryty určené nebo nezbytné pro civilní obyvatelstvo
a ani je nezabaví.Čl.64
Civilní organizace civilní obrany neutrálních nebo jiných států,
které nejsou stranami v konfliktu, a mezinárodní organizace pro koordinaci civilní obrany

1. Články 62, 63, 65 a 66 se také vztahují na personál a materiál civilních organizací civilní obrany
neutrálních nebo jiných států, které nejsou stranami v konfliktu a které plní úkoly civilní obrany uvedené v
článku 61 na území strany v konfliktu se souhlasem a pod kontrolou této strany. Oznámení o takové
pomoci musí být učiněno co možná nejdříve všem příslušným protějším stranám. V žádném případě
nelze považovat tuto činnost za vměšování do konfliktu, tato činnost však musí být prováděna s patřičným
ohledem na bezpečnostní zájmy příslušných stran v konfliktu.

2. Strany v konfliktu, které dostávají pomoc uvedenou v odstavci 1, a Vysoké smluvní strany, které
takovou pomoc poskytují, musí v případě nutnosti usnadnit mezinárodní koordinaci takové činnosti v
oblasti civilní obrany. V takových případech se na příslušné mezinárodní organizace vztahují ustanovení
této kapitoly.

3. Na okupovaném území může okupační mocnost vyloučit nebo omezit činnost civilních organizací
civilní obrany neutrálních nebo jiných států, které nejsou stranami v konfliktu, a mezinárodních
koordinačních organizací jen v tom případě, jestliže může zajistit odpovídající plnění úkolů civilní obrany
ze svých vlastních zdrojů nebo ze zdrojů na okupovaném území.
URL : https://www.valka.cz/INT-12-08-1949-Dodatkovy-protokol-k-Zenevskym-umluvam-z-12-srpna-1949-o-ochrane-obeti-mezinarodnich-ozbrojenych-konfliktu-Protokol-I-t169685#507934Verze : 0
MOD

Čl.65
Ukončení ochrany



1. Ochrana, na kterou mají právo civilní organizace civilní obrany, jejich personál, budovy, úkryty a
materiál skončí pouze v tom případě, jestliže kromě svých vlastních úkolů provádějí činnost, nebo jsou
využívány k činnosti, která poškozuje protivníka. Ochrana však může skončit až po varování, v němž se
v případě potřeby stanoví přiměřená lhůta, a poté, kdy toto varování zůstalo bez účinku.

2. Za činnost poškozující protivníka se nepovažuje tato činnost:
a) plnění úkolů civilní obrany pod řízením nebo kontrolou vojenských orgánů; 4. Vytváření civilních organizací civilní obrany podle vojenského vzoru a ani okolnost, že služba v nich
je prohlášena za povinnou, nezbavují civilní organizace civilní obrany ochrany poskytované touto
kapitolou.


Čl.66
Identifikace



1. Každá strana v konfliktu se vynasnaží zajistit, aby její organizace civilní obrany, jejich personál,
budovy a materiál byly identifikovatelné, jestliže jsou výlučně určeny k plnění úkolů civilní obrany.
Stejně tak mají být identifikovatelné úkryty určené pro civilní obyvatelstvo.

2. Každá strana v konfliktu se též vynasnaží přijmout a aplikovat způsoby a procedury, které umožní
rozpoznání civilních úkrytů a také personálu civilní obrany, budov a materiálů, na kterých je umístěn
mezinárodní rozeznávací znak civilní obrany.

3. Na okupovaném území a v oblastech, kde dochází k bojům nebo kde k bojům pravděpodobně
dojde, musí být civilní personál civilní obrany identifikovatelný pomocí mezinárodních rozeznávacích
znaků civilní obrany a průkazů totožnosti potvrzujících jejich status.

4. Mezinárodním rozeznávacím znakem civilní obrany je, pokud se používá pro ochranu organizací
civilní obrany, jejich personálu, budov a materiálu a pro civilní úkryty, modrý rovnoramenný trojúhelník na
oranžovém pozadí.

5. Kromě tohoto rozeznávacího znaku se mohou strany v konfliktu dohodnout na používání
rozeznávacích signálů pro účely identifikace civilní obrany.

6. Použití ustanovení odstavců 1 až 4 je upraveno kapitolou V přílohy k tomuto Protokolu.

7. V době míru může být rozeznávací znak popsaný v odstavci 4 použit se souhlasem příslušných
státních orgánů pro účely identifikace civilní obrany.

8. Vysoké smluvní strany a strany v konfliktu učiní opatření nutná pro kontrolu umísťování
mezinárodních rozeznávacích znaků civilní obrany a pro zabránění a postih jejich zneužití.

9. Identifikace zdravotnického a duchovního personálu civilní obrany, zdravotnických jednotek a
zdravotnických přepravních prostředků je upravena také článkem 18


Čl.67
Příslušníci ozbrojených sil a vojenských jednotek
přidělených k organizacím civilní obrany



1. Příslušníci ozbrojených sil a vojenské jednotky přidělené k organizacím civilní obrany budou
respektovány a chráněny za předpokladu, že:
a) tento personál a tyto jednotky jsou trvale přiděleny a že se výlučně věnují plnění úkolů uvedených 2. Vojenský personál sloužící u organizací civilní obrany bude mít status válečného zajatce,
jestliže se ocitne v moci protější strany. Na okupovaném území může být použit, pokud by to bylo nutné
pro úkoly civilní obrany, ale pouze v zájmu civilního obyvatelstva takového území, avšak jestliže je
taková práce nebezpečná, pak jen za předpokladu, že úkoly s tím spojené bude plnit dobrovolně.

3. Budovy, velká zařízení a přepravní prostředky vojenských jednotek přidělených k organizacím civilní
obrany musí být jasně označeny mezinárodním rozeznávacím znakem civilní obrany. Tento rozeznávací
znak musí být dostatečně velký.

4. Materiál a budovy vojenských jednotek trvale přidělených k organizacím civilní obrany a určených
výlučně k plnění úkolů civilní obrany budou nadále podléhat zákonům války, jestliže padnou do rukou
protější strany. Nemohou být použity jinak než pro účely civilní obrany, dokud jich je třeba k plnění úkolů
civilní obrany s výjimkou případů naléhavé vojenské nutnosti, pokud nebyla předtím učiněna opatření k
zajištění potřeb civilního obyvatelstva.


Oddíl II
Pomoc ve prospěch civilního obyvatelstva




Čl.68
Rozsah aplikace



Ustanovení tohoto oddílu se aplikuje na civilní obyvatelstvo, jak je definováno v tomto Protokolu, a
doplňují články 23, 55, 59, 60, 61 a 62 a ostatní příslušná ustanovení Čtvrté úmluvy.


Čl.69
Základní potřeby v okupovaných územích



1. Kromě povinností vyjmenovaných v článku 35 Čtvrté úmluvy týkajících se zásobování potravinami a
zdravotnickými potřebami zajistí okupační mocnost také v nejvyšší možné míře z prostředků, které má k
dispozici, a bez jakéhokoli nepříznivého rozdílu oblečení, ložní prádlo, přístřeší a další základní prostředky
nezbytné k přežití civilního obyvatelstva okupovaného území, a také předměty nezbytné pro konání
bohoslužeb.

2. Pomocné akce ve prospěch civilního obyvatelstva okupovaného území jsou upraveny články 59, 60,
61, 62, 108, 109, 110 a 111 Čtvrté úmluvy a článkem 71 tohoto Protokolu a musí být realizovány bez
prodlení.


Čl.70
Pomocné akce



1. Jestliže civilní obyvatelstvo jakéhokoli území, které, aniž by bylo okupovaným územím, se nachází
pod kontrolou jedné ze stran v konfliktu, nebude dostatečně zabezpečeno zásobami uvedenými v článku
69, budou podniknuty pomocné akce humanitárního a nestranného charakteru, které budou prováděny
bez jakéhokoli nepříznivého rozdílu na základě dohody stran, jichž se tyto pomocné akce týkají. Nabídky
takovéto pomoci nebudou považovány za vměšování do ozbrojeného konfliktu nebo za nepřátelské akty.
Při rozdělování dodávek v rámci této pomoci bude dávána přednost takovým osobám, jako jsou děti,
těhotné ženy, rodičky a kojící matky, které podle Čtvrté úmluvy nebo podle tohoto Protokolu požívají
zvláštních výhod nebo zvláštní ochrany.

2. Strany v konfliktu a každá Vysoká smluvní strana dovolí a usnadní rychlou a hladkou přepravu
všech dodávek, zařízení a personálu v souladu s tímto oddílem, a to i v případě, že tato pomoc je určena
pro civilní obyvatelstvo protější strany.

3. Strany v konfliktu a každá Vysoká smluvní strana, která povolí přepravu dodávek, zařízení a
personálu s cílem poskytnutou pomoc v souladu s odstavcem 2:
a) bude mít právo určit technická opatření, včetně prohlídky, jejichž splnění bude podmínkou pro
povolení této přepravy;

b) bude moci podmínit toto povolení tím, že rozdělení této pomoci bude provedeno pod místní
kontrolou ochranné mocnosti;
c) žádným způsobem nevyužije dodávek v rámci této pomoci k jinému účelu, než ke kterému jsou
určeny, a nebude zdržovat jejich dodání, s výjimkou případů naléhavé nutnosti v zájmu civilního
obyvatelstva, jehož se to týká.

4. Strany v konfliktu budou chránit dodávky v rámci pomoci a usnadňovat jejich rychlé rozdělení.

5. Strany v konfliktu a každá Vysoká smluvní strana, jíž se to týká, bude podporovat a usnadňovat
účinnou mezinárodní koordinaci těchto pomocných akcí uvedených v odstavci 1.


Čl.71
Personál účastnící se pomocných akcí



1. V případě nutnosti může pomocný personál tvořit součást pomoci poskytnuté v rámci jakékoli
pomocné akce, a to zejména za účelem přepravy a rozdělení dodávek v rámci této pomoci. Účast
takového personálu bude závislá na souhlasu strany, na jejímž území má personál vykonávat své
povinnosti.

2. Tento personál bude respektován a chráněn.

3. Při převzetí dodávek v rámci této pomoci bude každá strana v nejvyšší možné míře napomáhat
personálu uvedenému v odstavci 1 při výkonu jeho poslání. Pouze v případě naléhavé vojenské nutnosti
může být činnost tohoto personálu nebo jeho pohyb dočasně omezen.

4. Za žádných okolností nesmí tento personál překročit rozsah svého poslání podle tohoto Protokolu.
Především musí brát v úvahu bezpečnostní požadavky strany, na jejímž území vykonává své povinnosti.
Činnost kteréhokoli člena personálu, který nerespektuje tyto podmínky, může být zastavena.
URL : https://www.valka.cz/INT-12-08-1949-Dodatkovy-protokol-k-Zenevskym-umluvam-z-12-srpna-1949-o-ochrane-obeti-mezinarodnich-ozbrojenych-konfliktu-Protokol-I-t169685#507935Verze : 0
MOD

Oddíl III
Zacházení s osobami, které jsou v moci strany v konfliktu




Kapitola I
Rozsah aplikace a ochrana osob a objektů




Čl.72
Rozsah aplikace



Ustanovení tohoto oddílu doplňují pravidla humanitární ochrany civilních osob a objektů civilního rázu,
které jsou v moci strany v konfliktu, obsažené ve Čtvrté úmluvě, především v její části I a III, jakož i
ostatní normy mezinárodního práva aplikovatelné na ochranu základních lidských práv v mezinárodních
ozbrojených konfliktech.


Čl.73
Uprchlíci a osoby bez státní příslušnost

i

Osoby, které byly před zahájením nepřátelských akcí považovány za osoby bez státní příslušnosti
nebo za uprchlíky v souladu s příslušnými mezinárodními dokumenty přijatými příslušnými stranami nebo
v souladu se zákonodárstvím státu, do něhož uprchly, nebo státu, v němž mají bydliště, budou
chráněnými osobami ve smyslu části I a III Čtvrté úmluvy za všech okolností a bez jakéhokoli
nepříznivého rozdílu.


Čl.74
Slučování rozdělených rodin



Vysoké smluvní strany a strany v konfliktu všemožně usnadní sloučení rodin rozdělených v důsledku
ozbrojených konfliktů a budou podporovat zejména činnost humanitárních organizací zabývajících se
tímto úkolem v souladu s ustanoveními Úmluv a tohoto Protokolu a v souladu s jejich příslušnými
bezpečnostními předpisy.


Čl.75
Základní záruky



1. Osoby, které jsou v moci strany v konfliktu, mají, pokud jsou postiženy situací uvedenou v článku
1 tohoto Protokolu a nedostává se jim příznivějšího zacházení v souladu s Úmluvami nebo tímto
Protokolem, právo na lidské zacházení za všech okolností a přinejmenším budou požívat ochrany
stanovené tímto článkem bez jakéhokoli nepříznivého rozdílu založeného na rase, barvě, pohlaví, jazyku,
náboženství nebo víře, politických nebo jiných názorech, národním nebo sociálním původu, majetku,
rodovém původu nebo jiném stavu nebo na jiných podobných kritériích. Každá strana bude respektovat
osobu, čest, přesvědčení a náboženské úkony všech těchto osob.

2. V každé době a na každém místě bez ohledu na to, zda jsou spáchány představiteli civilních nebo
vojenských orgánů, jsou a zůstanou zakázány tyto činy:
a) ohrožení života, zdraví, fyzického nebo duševního stavu osob, zvláště:
i) vražda;
ii) mučení všeho druhu, ať tělesné nebo duševní;
iii) tělesné tresty a
iv) zmrzačení;
b) urážka osobní důstojnosti, především ponižující a urážející zacházení, nucená prostituce a
jakákoli forma nemravného jednání;
c) brání rukojmí;
d) kolektivní tresty
e) hrozby vykonat kterýkoli z výše uvedených činů.

3. Kterákoliv osoba zadržená, uvězněná nebo internovaná za činy související s ozbrojeným konfliktem
bude v jazyce, jemuž rozumí, okamžitě informována, proč tato opatření byla učiněna. S výjimkou
případů uvěznění nebo zadržení za trestné činy budou tyto osoby propuštěny v co možná nejkratší lhůtě
a v každém případě okamžitě poté, kdy pominou okolnosti opravňující uvěznění, zatčení nebo internaci.

4. Žádný rozsudek nesmí být vynesen a žádný trest nesmí být vykonán na osobě, která byla shledána
vinnou z trestného činu souvisejícího s ozbrojeným konfliktem s výjimkou případu, kdy rozsudek byl
vynesen nestranným a řádně ustanoveným soudem respektujícím všeobecně uznávané zásady řádného
soudního řízení, které zahrnují záruky, že
a) soudní řízení poskytne obžalovanému možnost být bezodkladně informován o podrobnostech
trestného činu, z něhož je obžalován, a poskytne obžalovanému před řízením a během řízení
všechna nezbytná práva a prostředky obhajoby;
b) nikdo nebude odsouzen za trestný čin jinak než na základě osobní trestní odpovědnosti;
c) nikdo nebude obžalován nebo odsouzen za jednání nebo opomenutí, které nebyly trestným činem
podle zákonodárství státu nebo mezinárodního práva, aplikovatelného na takovou osobu v době
spáchání zmíněného jednání nebo opomenutí. Stejně tak nebude uložen trest těžší, než jaký
mohl být uložen v době, kdy byl trestný čin spáchán. Stanoví-li zákon vydaný po spáchání
trestného činu lehčí trest, bude tento zákon aplikován ve prospěch pachatele;
d) každý obžalovaný bude považován za nevinného, dokud nebude v souladu se zákonem
prokázána jeho vina;
e) každý obžalovaný bude mít právo, aby se soudní řízení konalo v jeho přítomnosti;
f) nikdo nebude nucen, aby svědčil proti sobě nebo aby se přiznal k vině;
g) každý obžalovaný má právo vyslýchat nebo dát vyslechnout svědky svědčící proti němu a právo
na předvedení a výslech svědků svědčících v jeho prospěch za stejných podmínek jako svědků
svědčících proti němu;
h) nikdo nebude stíhán nebo trestán stejnou stranou za trestný čin, za který již byl vynesen
konečný rozsudek osvobozující nebo odsuzující tuto osobu podle stejného zákona a soudního
řízení;
i) každý obžalovaný má právo, aby rozsudek byl vynesen veřejně;
j) odsouzené osobě bude při vynesení rozsudku sděleno, jaké má právní a ostatní opravné
prostředky a lhůty, v nichž je může uplatnit.


5. Ženy, jejichž svoboda je omezena z důvodů souvisejících s ozbrojeným konfliktem, budou umístěny
odděleně od mužů. Budou pod bezprostředním dozorem žen. Nicméně v případech, kdy jsou zadrženy
nebo internovány rodiny, budou v případě možnosti umístěny na stejném místě a ubytovány jako rodinné
celky.

6. Osoby, které jsou uvězněny, zadrženy nebo internovány z důvodů souvisejících s ozbrojeným
konfliktem, budou požívat ochrany stanovené tímto článkem i po ukončení ozbrojeného konfliktu až do
svého definitivního propuštění, repatriace nebo znovuusídlení.

7. Aby nedocházelo k jakýmkoli pochybnostem týkajícím se stíhání a souzení osob obžalovaných
z válečných zločinů nebo zločinů proti lidskosti, budou aplikovány tyto zásady:
a) osoby obžalované z těchto zločinů budou stíhány a souzeny v souladu s platnými normami
mezinárodního práva a
b) se všemi osobami, které nepožívají příznivějšího zacházení v souladu s Úmluvami nebo tímto
Protokolem, bude zacházeno podle tohoto článku bez ohledu na to, zda zločiny, z nichž jsou
obžalovány, jsou nebo nejsou vážným porušením Úmluv nebo tohoto Protokolu.

8. Žádné z ustanovení tohoto článku nesmí být vykládáno jako omezující nebo narušující jakékoli
jiné příznivější ustanovení poskytující v souladu s platnými normami mezinárodního práva větší ochranu
osobám, o nichž se hovoří v odstavci 1.
URL : https://www.valka.cz/INT-12-08-1949-Dodatkovy-protokol-k-Zenevskym-umluvam-z-12-srpna-1949-o-ochrane-obeti-mezinarodnich-ozbrojenych-konfliktu-Protokol-I-t169685#507936Verze : 0
MOD

Kapitola II
Opatření ve prospěch žen a dětí




Čl.76
Ochrana žen



1. Na ženy bude brán zvláštní ohled a budou chráněny především před znásilněním, nucenou
prostitucí a jakýmikoli jinými formami nemravného jednání.

2. Těhotné ženy a matky malých a na nich závislých dětí, které byly uvězněny, zdrženy nebo
internovány z důvodů souvisejících s ozbrojeným konfliktem, mají právo na to, aby jejich případ byl
projednán přednostně.

3. Strany v konfliktu se budou v nejvyšší možné míře snažit o to, aby nebyl vynesen trest smrti nad
těhotnými ženami nebo matkami malých a na nich závislých dětí za trestný čin souvisící s ozbrojeným
konfliktem. Trest smrti za takové činy nebude na těchto ženách vykonán.


Čl.77
Ochrana dětí



1. Na děti bude brán zvláštní ohled a budou chráněny před jakýmikoli formami nemravného jednání.
Strany v konfliktu jim zajistí ochranu a pomoc, kterou potřebují vzhledem k svému věku a ostatním
důvodům.

2. Strany v konfliktu učiní veškerá možná opatření, aby děti, které nedosáhly věku 15 let, se přímo
neúčastnily nepřátelských akcí, a především se zdrží toho, aby je povolávaly do svých ozbrojených
sil. Při povolávání osob, které dosáhly věku 15 let, avšak nedosáhly věku 18 let, se budou strany v
konfliktu snažit dávat přednost starším osobám.

3. Jestliže ve výjimečných případech a přes ustanovení odstavce 2, děti, které nedosáhly věku 15
let, se bezprostředně zúčastní nepřátelských akcí a padnou do moci protější strany, budou nadále požívat
zvláštní ochrany poskytované tímto článkem bez ohledu na to, zda jsou válečnými zajatci.

4. V případě uvěznění, zadržení nebo internace z důvodů souvisících s ozbrojeným konfliktem budou
děti umístěny odděleně od dospělých, s výjimkou těch případů, kdy budou rodiny ubytovány jako rodinné
celky v souladu s článkem 75 odstavec 5.

5. Trest smrti za trestný čin souvisící s ozbrojeným konfliktem nebude vykonán na osobách, které
nedosáhly věku 18 let v době, kdy byl tento čin spáchán.


Čl.78
Evakuace dětí



1. Žádná strana v konfliktu neučiní opatření k evakuaci jiných dětí než dětí svých příslušníků do
cizí země s výjimkou dočasné evakuace z naléhavých důvodů, které souvisí se zdravotním stavem nebo
léčením dětí nebo, jestliže se nenacházejí na okupovaném území, s jejich bezpečností. V případech,
kdy mohou být nalezeni rodiče nebo zákonní poručníci, je třeba k této evakuaci jejich písemného
souhlasu. Pokud tyto osoby nemohou být nalezeny, je třeba písemného souhlasu s touto evakuací od
osob, které podle zákona nebo zvyklostí nesou hlavní odpovědnost za péči o děti. Nad každou takovou
evakuací bude mít dozor ochranná mocnost v dohodě se zúčastněnými stranami, především se stranou
zajišťující evakuaci, stranou přijímající děti a stranami, jejichž příslušníci jsou evakuováni. V každém
případě učiní všechny strany v konfliktu veškerá možná preventivní opatření, aby evakuace nebyla
ohrožena.

2. Ve všech případech evakuace provedené podle odstavce 1 bude každému dítěti po celou dobu s
co možná největší kontinuitou poskytováno vzdělání včetně náboženské a morální výchovy podle přání jeho rodičů.

3. Aby se usnadnil návrat dětí evakuovaných v souladu s tímto článkem k jejich rodinám a do jejich
země, orgány strany zařizující evakuaci, a jestliže to bude účelné, orgány přijímající země vystaví
každému dítěti průkazku s fotografiemi,která bude zaslána Ústřední pátrací službě Mezinárodního
Červeného kříže. Každá průkazka bude obsahovat podle možností, a pokud to nebude znamenat újmu
nebo riziko pro bezpečnost dítěte, tyto informace:
a) příjmení dítěte;
b) jméno (příp. jména);
c) pohlaví dítěte;
d) místo a datum narození (pokud není datum známo, tedy přibližný věk);
e) plné jméno otce;
f) plné jméno matky a její dívčí jméno;
g) nejbližší příbuzné dítěte;
h) národnost dítěte;
i) rodný jazyk dítěte a všechny ostatní jazyky, kterými hovoří;
j) adresu rodiny dítěte;
k) jakékoliv identifikační číslo dítěte;
l) zdravotní stav dítěte;
m) krevní skupinu;
n) zvláštní znamení;
o) datum a místo, kde bylo dítě nalezeno;
p) datum a místo, kde dítě opustilo zemi;
q) náboženství dítěte, pokud je má;
r) nynější adresu dítěte v přijímající zemi;
s) v případě úmrtí dítěte před návratem datum, místo a okolnosti smrti a místo jeho pohřbení.
Kapitola III
Novináři


Čl.79
Opatření na ochranu novinářů



1. Novináři plnící nebezpečné profesionální úkoly v oblastech ozbrojeného konfliktu budou považováni
za civilní osoby ve smyslu článku 50 odstavec 1.

2. Jako takoví budou chráněni Úmluvami a tímto Protokolem za předpokladu, že nepodniknou žádné
akce neslučitelné s jejich statusem civilních osob, přičemž není dotčeno právo válečných dopisovatelů
akreditovaných u ozbrojených sil na požívání statusu ve smyslu článku 4 A), 4) Třetí úmluvy.

3. Mohou dostat osobní průkaz podle vzoru uvedeného v příloze II k tomuto Protokolu. Tento průkaz,
který bude vydán vládou státu, jehož příslušníkem novinář je, nebo na jehož území má trvalé bydliště
nebo na jehož území je umístěna informační agentura, která jej zaměstnává, bude potvrzovat jeho status
novináře.
URL : https://www.valka.cz/INT-12-08-1949-Dodatkovy-protokol-k-Zenevskym-umluvam-z-12-srpna-1949-o-ochrane-obeti-mezinarodnich-ozbrojenych-konfliktu-Protokol-I-t169685#507937Verze : 0
MOD

Část V
Provádění Úmluv a tohoto Protokolu




Oddíl I
Všeobecná ustanovení




Čl.80
Prováděcí opatření



1. Vysoké smluvní strany a strany v konfliktu učiní bezodkladně všechna nezbytná opatření k
provádění závazků, které jsou jim uloženy Úmluvami a tímto Protokolem.

2. Vysoké smluvní strany a strany v konfliktu vydají příkazy a pokyny k zajištění dodržování Úmluv a
tohoto Protokolu a budou odhlížet na jejich provádění.
Čl.81
Činnost Červeného kříže a ostatních humanitárních organizací

1. Strany v konfliktu poskytnou Mezinárodnímu výboru Červeného kříže v rámci svých možností
všechny prostředky pro výkon humanitárních funkcí, které mu byly uloženy Úmluvami a tímto Protokolem
za účelem zajištění ochrany a pomoci obětem konfliktů. Mezinárodní výbor Červeného kříže může
rovněž vykonávat jakoukoli jinou humanitární činnost ve prospěch těchto obětí se souhlasem příslušných
stran v konfliktu.

2. Strany v konfliktu poskytnou svým příslušným organizacím Červeného kříže (Červeného půlměsíce,
Červeného lva a slunce) prostředky nezbytné pro výkon jejich humanitární činnosti ve prospěch obětí
konfliktů v souladu s ustanoveními Úmluv a tohoto Protokolu a základními zásadami Červeného kříže
zformulovanými na mezinárodních konferencích Červeného kříže.

3. Vysoké smluvní strany a strany v konfliktu všemi možnými způsoby napomohou organizacím
Červeného kříže (Červeného půlměsíce, Červeného lva a slunce) a Lize společností Červeného kříže
při poskytování pomoci obětem konfliktů v souladu s ustanoveními Úmluv a tohoto Protokolu a se
základními zásadami Červeného kříže zformulovanými na mezinárodních konferencích Červeného kříže.

4. Vysoké smluvní strany a strany v konfliktu poskytnou, pokud to bude možné, prostředky podobné
těm, o nichž se hovoří v odstavcích 2 a 3, ostatním humanitárním organizacím uvedeným v Úmluvách
a v tomto Protokolu, které jsou náležitě zmocněny příslušnými stranami v konfliktu a které vykonávají
svoji humanitární činnost v souladu s ustanoveními Úmluv a tohoto Protokolu.


Čl.82
Právní poradci v ozbrojených silách



Vysoké smluvní strany v každé době a strany v konfliktu v době ozbrojeného konfliktu zajistí, aby
byli k dispozici právní poradci, kteří by mohli v případě potřeby poskytovat vojenským velitelům na
příslušné úrovni právní porady, pokud jde o aplikaci Úmluv a tohoto Protokolu a o příslušné pokyny,
které mají být v tomto směru ozbrojeným silám uděleny.


Čl.83
Šíření Úmluv



1. Vysoké smluvní strany se zavazují, že budou v době míru, jakož i v době ozbrojených konfliktů šířit
ve svých zemích Úmluvy a tento Protokol v co největší míře a že zejména jejich studium zahrnou do
programů vojenské přípravy a budou podporovat jejich studium civilním obyvatelstvem tak, aby se s
těmito dokumenty seznámily ozbrojené síly i civilní obyvatelstvo. 2. Vojenské nebo civilní orgány, které v době ozbrojeného konfliktu převezmou odpovědnost za
aplikaci Úmluv a tohoto Protokolu, se musí plně seznámit s jejich texty.


Čl.84
Pravidla aplikace



1.Vysoké smluvní strany si navzájem předají co možná nejdříve prostřednictvím depozitáře, případně
prostřednictvím ochranných mocností své oficiální překlady tohoto Protokolu, jakož i zákony a nařízení,
které přijaly k zajištění jeho aplikace.
2. Vojenské nebo civilní orgány, které v době ozbrojeného konfliktu převezmou odpovědnost za
aplikaci Úmluv a tohoto Protokolu, se musí plně seznámit s jejich texty.
2. Vojenské nebo civilní orgány, které v době ozbrojeného konfliktu převezmou odpovědnost za
aplikaci Úmluv a tohoto Protokolu, se musí plně seznámit s jejich texty.

Oddíl II
Stíhání za porušování Úmluv a tohoto Protokolu




Čl.85
Stíhání za porušování tohoto Protokolu


1. Ustanovení Úmluv, která se týkají stíhání za porušení a vážná porušení, doplněná tímto oddílem, se budou vztahovat na stíhání za porušení a vážná porušení tohoto Protokolu.
2. Činy kvalifikované jako vážná porušení v Úmluvách jsou vážnými porušeními tohoto Protokolu, jsou-li spáchány proti osobám v moci protější strany chráněným článkem 44, 45 a 73 tohoto Protokolu nebo proti raněným, nemocným a trosečníkům protější strany chráněným tímto Protokolem, nebo proti zdravotnickému nebo duchovnímu personálu, zdravotnickým jednotkám nebo zdravotnickým přepravním prostředkům, které jsou pod kontrolou protější strany a jsou chráněny tímto Protokolem.
3. Dodatkem k vážným porušením definovaným v článku 11 budou považovány za vážná porušení tohoto Protokolu, budou-li spáchány úmyslně, představujíce tak porušení příslušných ustanovení tohoto Protokolu, a způsobí-li smrt nebo vážné tělesné zranění nebo újmu na zdraví, tyto činy:
a) napadení civilního obyvatelstva nebo jednotlivých civilních osob;
b) zahájení nerozlišujícího útoku postihujícího civilní obyvatelstvo nebo objekty civilního rázu, a to s vědomím, že takový útok způsobí nadměrné ztráty na životech, zranění civilních osob nebo poškození objektů civilního rázu, jak je to definováno v článku 58 odstavec 2 a) iii);
c) zahájení útoku proti stavbám a zařízením obsahujícím nebezpečné síly, pokud je známo, že takový útok způsobí nadměrné ztráty na životech, zranění civilních osob nebo poškození objektů civilního rázu, jak je to definováno v článku 57 odstavec 2 a) iii);
d) napadení nechráněných míst a demilitarizovaných zón;
e) napadení osoby, o níž je známo, že je neschopna boje;
f) proradné používání rozeznávacího znaku Červeného kříže, Červeného půlměsíce nebo Červeného lva a slunce nebo jiných ochranných znaků uznávaných Úmluvami a tímto Protokolem, a tím i porušení článku 37.
4. Kromě vážných porušení definovaných v předcházejících odstavcích a v Úmluvách budou považovány za vážná porušení tohoto Protokolu, budou-li spáchány úmyslně, představujíce tak porušení Úmluv nebo tohoto Protokolu, tyto činy:
a) přemístění částí vlastního civilního obyvatelstva okupační mocnosti na území, které okupuje, deportace nebo přemístění všeho nebo částí obyvatelstva okupovaného území uvnitř nebo mimo toto území, což je porušením článku 49 Čtvrté úmluvy;
b) neodůvodněné zdržování repatriace válečných zajatců nebo civilních osob;
c) uplatňování apartheidu nebo páchání jiných nelidských a ponižujících činů, včetně urážek lidské důstojnosti založených na rasové diskriminaci;
d) napadení jasně rozpoznatelných historických památníků, uměleckých děl a míst pro konání bohoslužby, které jsou kulturním a duchovním dědictvím národů a kterým byla zvláštní dohodou uzavřenou např. v rámci příslušné mezinárodní organizace poskytnuta zvláštní ochrana, a v jehož důsledku došlo k jejich značnému poškození, jestliže neexistuje důkaz, že protější strana porušila článek 53 odstavec b), a jestliže takové historické památníky, umělecká díla a místa pro konání bohoslužby se nenacházejí v bezprostřední blízkosti vojenských objektů;
e) zbavení osoby chráněné Úmluvami nebo uvedené v odstavci 2 tohoto článku práva na řádné a nestranné soudní řízení.
5. Bez újmy aplikace Úmluv a tohoto Protokolu budou vážná porušení těchto dokumentů považována za válečné zločiny.
URL : https://www.valka.cz/INT-12-08-1949-Dodatkovy-protokol-k-Zenevskym-umluvam-z-12-srpna-1949-o-ochrane-obeti-mezinarodnich-ozbrojenych-konfliktu-Protokol-I-t169685#507938Verze : 0
MOD

Článek
86 Opomenutí




1. Vysoké smluvní strany a strany v konfliktu musí stíhat vážná porušení a přijímat nezbytná opatření ke stíhání všech ostatních porušení Úmluv nebo tohoto Protokolu, která vznikla z opomenutí povinnosti jednat.
2. Skutečnost, že porušení Úmluv nebo tohoto Protokolu bylo spácháno podřízenou osobou, nezbavuje jeho nadřízené trestní nebo disciplinární odpovědnosti, a to podle toho, zda věděli nebo měli informace, které by jim umožňovaly za okolností existujících v té době dojít k závěru, že podřízená osoba spáchala nebo se chystá spáchat takové porušení, a jestliže neučinili všechna možná opatření v rámci svých možností k zabránění porušení nebo k jeho stíhání.


Článek 87
Povinnost velitelů




1. Vysoké smluvní strany a strany v konfliktu budou požadovat, aby vojenští velitelé, pokud jde o příslušníky ozbrojených sil pod jejich velením a ostatní osoby jim podřízené, netrpěli porušování Úmluv a tohoto Protokolu a aby v případě nutnosti tato porušování stíhali a podávali o nich příslušným orgánům zprávy.
2. Aby se předešlo a zabránilo porušování, budou Vysoké smluvní strany a strany v konfliktu od velitelů požadovat, aby v rámci své odpovědnosti zajistili, aby se příslušníci ozbrojených sil pod jejich velením seznámili se svými povinnostmi podle Úmluv a tohoto Protokolu.
3. Vysoké smluvní strany a strany v konfliktu budou požadovat, aby velitel, který si je vědom toho, že jeho podřízení nebo ostatní osoby pod jeho kontrolou se chystají porušit nebo porušili Úmluvy nebo tento Protokol, učinil nezbytné kroky k tomu, aby zabránil takovému porušování Úmluv nebo tohoto Protokolu, a tam kde je třeba, aby zahájil disciplinární nebo trestní stíhání těch, kteří se těchto porušení dopustili.


Článek 88
Vzájemná právní pomoc v trestních věcech




1. Vysoké smluvní strany si vzájemně poskytnou co největší právní pomoc v trestním řízení zahájeném v případech vážného porušení Úmluv nebo tohoto Protokolu.
2. Bez újmy právům a povinnostem stanoveným v Úmluvách a v článku 85 odstavec 1 tohoto Protokolu Vysoké smluvní strany budou, dovolí-li to okolnosti, spolupracovat v otázce extradice. Náležitě zváží žádost státu, na jehož území k údajnému porušení závazků došlo.
3. Zákony dožádané Vysoké smluvní strany se budou ve všech případech aplikovat. Ustanovení předcházejících odstavců však nebudou mít vliv na povinnosti vyplývající z ustanovení jiné dvoustranné nebo mnohostranné smlouvy, kterou se plně nebo částečně upravuje nebo bude upravovat vzájemná právní pomoc v trestních věcech.


Článek 89
Spolupráce




V případě vážného porušení Úmluv nebo tohoto Protokolu se Vysoké smluvní strany zavazují, že budou jednat společně nebo individuálně ve spolupráci s Organizací spojených národů a v souladu s Chartou Organizace spojených národů.


Článek 90
Mezinárodní vyšetřovací komise




1.
a) Bude vytvořena Mezinárodní vyšetřovací komise (nazývaná dále "Komise"), složená z patnácti členů vysokých morálních kvalit a uznávané nestrannosti.
b) Poté, kdy se ne méně než dvacet Vysokých smluvních stran dohodne přijmout kompetenci Komise v souladu s odstavcem 2, depozitář svolá a potom v intervalu každých pět let bude znovu svolávat konferenci zástupců těchto Vysokých smluvních stran za účelem volby členů Komise. Na konferenci zvolí uvedení zástupci členy Komise tajným hlasováním ze seznamu osob, do kterého může každá z těchto Vysokých smluvních stran navrhnout jednu osobu.
c) Členové Komise budou in persona plnit své funkce až do volby nových členů na následující konferenci.
d) Při volbách Vysoké smluvní strany zajistí, aby osoby, které mají být zvoleny do Komise, měly požadovanou kvalifikaci a aby v Komisi jako celku bylo zajištěno spravedlivé geografické zastoupení.
e) V případě, že dojde k uvolnění místa, Komise sama toto volné místo zaplní s náležitým přihlédnutím k ustanovení předcházejících odstavců.
f) Depozitář dá Komisi k dispozici nezbytná administrativní zařízení pro výkon jejích funkcí.
2.
a) Vysoké smluvní strany mohou v době podpisu, ratifikace nebo přístupu k Protokolu nebo kdykoli později prohlásit, že uznávají ipso facto a bez zvláštní dohody s kteroukoli jinou Vysokou smluvní stranou přijímající stejný závazek, příslušnost Komise prošetřit tvrzení druhé strany, jak k tomu opravňuje tento článek.
b) Výše uvedená prohlášení budou uložena u depozitáře, který předá jejich kopie Vysokým smluvním stranám.
c) Komise je příslušná:
i) prošetřovat skutečnosti, které mají být údajně vážným porušením, jak je definováno Úmluvami a tímto Protokolem, nebo jiná vážná porušení Úmluv nebo tohoto Protokolu;
ii) napomáhat poskytnutím svých dobrých služeb k obnově situace, kdy jsou respektovány Úmluvy a tento Protokol.
d) V ostatních situacích zahájí vyšetřování na žádost strany v konfliktu pouze se souhlasem druhé strany nebo příslušných druhých stran.
e) Bez újmy předcházejícím ustanovením tohoto odstavce budou se nadále aplikovat ustanovení článku 52 První úmluvy, článku 53 Druhé úmluvy, článku 132 Třetí úmluvy a článku 149 Čtvrté úmluvy při údajném porušení Úmluv a při údajném porušení tohoto Protokolu.
3.
a) Pokud se příslušné strany nedohodnou jinak, veškeré vyšetřování bude provádět Komora složená ze sedmi členů jmenovaných takto:
i) pět členů Komise, kteří nemají být občany žádné strany v konfliktu, bude jmenováno předsedou Komise na základě spravedlivého geografického zastoupení po konzultaci se stranami v konfliktu,
ii) dva ad hoc členové, kteří nemají být občany žádné strany v konfliktu, budou jmenováni tak, že každá strana navrhne jednoho.
b) Po obdržení žádosti o vyšetřování stanoví předseda Komise termín pro vytvoření Komory. Nebude-li některý z ad hoc členů jmenován ve stanoveném termínu, předseda okamžitě jmenuje v zájmu úplnosti složení Komory doplňujícího člena nebo doplňující členy Komise.
4.
a) Komora vytvořená podle odstavce 3 pro provedení vyšetřování vyzve strany v konfliktu, aby jí pomáhaly a předložily důkazy. Komora také může zjišťovat další důkazy, jež pokládá za důležité, a může provádět vyšetřování situace na místě.
b) Strany budou plně seznámeny s veškerými důkazy a budou mít právo předkládat své připomínky Komisi k těmto důkazům.
c) Každá strana bude mít právo vznést námitky proti takovým důkazům.
5.
a) Komise předloží stranám zprávu o skutečnostech zjištěných Komorou spolu s doporučeními, jež považuje za vhodná.
b) Jestliže Komora nemá možnost zajistit si dostatečné důkazy pro objektivní a nestranné závěry, musí udat důvody, proč se tak nestalo.
c) Komise nebude zveřejňovat své závěry, pokud všechny strany v konfliktu nepožádají, aby tak Komise učinila.
6. Komise stanoví svůj vlastní jednací řád, včetně pravidel týkajících se předsednictví Komise a předsednictví Komory. Tento jednací řád má zajistit, aby povinnosti předsedy Komise byly vykonávány v každé době a aby v případě vyšetřování byly vykonávány osobou, která není občanem strany v konfliktu.
7. Správní výdaje Komise budou hrazeny z příspěvků Vysokých smluvních stran, které učinily prohlášení podle odstavce 2, a z dobrovolných příspěvků. Strana v konfliktu nebo strany v konfliktu požadující vyšetřování poskytnou formou zálohy nezbytné prostředky na výdaje Komory a ty jim budou uhrazeny stranou nebo stranami, proti nimž bylo tvrzení vzneseno, a to v rozsahu padesáti procent výdajů Komory. Jestliže jsou Komoře předložena i protitvrzení, poskytne každá strana padesát procent nezbytných prostředků.


Článek 91
Odpovědnost




Strana v konfliktu, která poruší ustanovení Úmluv, nebo tohoto Protokolu, bude povinna nahradit škodu, pokud k ní došlo. Bude odpovědna za veškeré škody spáchané osobami příslušejícími k jejím ozbrojeným silám.
URL : https://www.valka.cz/INT-12-08-1949-Dodatkovy-protokol-k-Zenevskym-umluvam-z-12-srpna-1949-o-ochrane-obeti-mezinarodnich-ozbrojenych-konfliktu-Protokol-I-t169685#507939Verze : 0
MOD

ČÁST VI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ




Článek 92
Podpis




Tento Protokol bude otevřen k podpisu stranami Úmluv šest měsíců po podpisu Závěrečného aktu a zůstane otevřen k podpisu po dobu dvanácti měsíců.


Článek 93
Ratifikace




Tento Protokol bude ratifikován co možná nejdříve. Ratifikační listiny budou uloženy u Švýcarské spolkové rady, depozitáře Úmluv.


Článek 94
Přístup




Tento Protokol bude otevřen k přístupu kterékoli straně Úmluv, která ho nepodepsala. Listiny o přístupu budou uloženy u depozitáře.



Článek 95
Nabytí platnosti




1. Tento Protokol nabude platnosti šest měsíců po uložení dvou ratifikačních listin nebo listin o přístupu.
2. Pro každou stranu Úmluv, která ratifikuje tento Protokol nebo k němu přistoupí později, nabude platnosti šest měsíců po uložení její ratifikační listiny nebo listiny o přístupu.
Článek 96 Smluvní vztahy po nabytí platnosti tohoto Protokolu
1. Jestliže strany Úmluv jsou zároveň stranami tohoto Protokolu, pak se Úmluvy budou aplikovat tak, jak jsou doplněny tímto Protokolem.
2. Jestliže jedna ze stran v konfliktu není vázána tímto Protokolem, strany Protokolu budou nadále vázány tímto Protokolem ve svých vzájemných vztazích. Budou dále vázány tímto Protokolem ve vztahu ke každé ze stran, které jím nejsou vázány, pokud takové strany přijmou a budou aplikovat ustanovení tohoto Protokolu.
3. Orgán, který je představitelem národa bojujícího proti některé Vysoké smluvní straně v ozbrojeném konfliktu typu, o kterém hovoří článek 1 odstavec 4, se může jednostranným prohlášením adresovaným depozitáři zavázat, že bude v tomto konfliktu aplikovat Úmluvy a tento Protokol. Takové prohlášení bude ve vztahu k tomuto konfliktu mít po jeho obdržení depozitářem tyto účinky:
a) Úmluvy a tento Protokol nabývají platnosti pro uvedený orgán jakožto stranu v konfliktu s okamžitou účinností;
b) Výše uvedený orgán má stejná práva a povinnosti jako Vysoké smluvní strany Úmluv a tohoto Protokolu a
c) Úmluvy a tento Protokol jsou stejně závazné pro všechny strany v konfliktu.


Článek 97
Změny




1. Každá Vysoká smluvní strana může navrhovat změny tohoto Protokolu. Text navrhované změny bude zaslán depozitáři, který po konzultaci se všemi Vysokými smluvními stranami a Mezinárodním výborem Červeného kříže rozhodne, zda je třeba svolat konferenci k posouzení navrhované změny.
2. Depozitář pozve na tuto konferenci všechny Vysoké smluvní strany, jakož i strany Úmluv bez ohledu na to, zda tento Protokol podepsaly či nikoliv


Článek 98
Revize přílohy I




1. Ne později než čtyři roky po nabytí platnosti tohoto Protokolu a poté v intervalech ne kratších než čtyři roky bude Mezinárodní výbor Červeného kříže konzultovat Vysoké smluvní strany, pokud jde o přílohu I k tomuto Protokolu, a pokud to bude považovat za nutné, může svolat poradu technických expertů za účelem revize přílohy I a navržení takových změn v ní, které mohou být žádoucí. Pokud během šesti měsíců od sdělení Vysokým smluvním stranám o návrhu na svolání porady nemá jedna třetina z nich námitky, Mezinárodní výbor Červeného kříže takovou poradu svolá a zároveň pozve pozorovatele příslušných mezinárodních organizací. Taková porada může být také svolána Mezinárodním výborem Červeného kříže v kterékoli době na žádost jedné třetiny Vysokých smluvních stran.
2. Depozitář svolá konferenci Vysokých smluvních stran a stran těchto Úmluv k projednání změn navržených na poradě technických expertů, jestliže po takové poradě o to požádá Mezinárodní výbor Červeného kříže nebo jedna třetina Vysokých smluvních stran.
3. Změny v příloze I mohou na takové konferenci být přijaty dvoutřetinovou většinou přítomných a hlasujících Vysokých smluvních stran.
4. Despozitář sdělí každou takto přijatou změnu Vysokým smluvním stranám a stranám Úmluv. Změny budou považovány za přijaté po uplynutí jednoho roku od takového sdělení, pokud v tomto období nedošlo despozitáři prohlášení o nepřijetí změn nejméně jednou třetinou Vysokých smluvních stran.
5. Změna považovaná za přijatou v souladu s odstavcem 4 nabude platnosti tři měsíce po jejím přijetí pro všechny Vysoké smluvní strany kromě těch, které učinily prohlášení o nepřijetí těchto změn v souladu s tímto odstavcem. Strana, která učinila takové prohlášení, je může v kterékoli době odvolat a změna v tomto případě pro stranu nabude platnosti tři měsíce po takovém odvolání.
6. Depozitář bude informovat Vysoké smluvní strany a strany Úmluv o nabytí platnosti změn, o tom, které strany jsou jimi vázány, o datu nabytí platnosti těchto změn ve vztahu ke každé straně, o prohlášeních o nepřijetí změn učiněných v souladu s odstavcem 4 a o odvoláních takových prohlášení.


Článek 99
Výpověď




1. V případě, že Vysoká smluvní strana vypoví tento Protokol, výpověď nabude platnosti teprve za rok od obdržení listiny o výpovědi. Pokud se však vypovídající strana po uplynutí tohoto roku nachází v některé ze situací uvedených v článku 1, výpověď nenabude platnosti před ukončením ozbrojeného konfliktu nebo okupace a v žádném případě před ukončením operací spojených s definitivním propuštěním, repatriací nebo usídlením osob chráněných Úmluvami a tímto Protokolem.
2. Výpověď musí být oznámena písemně depozitáři, který ji předá všem Vysokým smluvním stranám.
3. Výpověď má platnost pouze pro vypovídající stranu.
4. Výpověď podle odstavce 1 nebude mít vliv na povinnosti, které již vznikly z důvodu ozbrojeného konfliktu podle tohoto Protokolu pro takovou vypovídající stranu, pokud jde o činy spáchané před tím, než výpověď nabyla platnosti.


Článek 100
Notifikace




Depozitář bude informovat Vysoké smluvní strany, jakož i strany Úmluv bez ohledu na to, zda jsou signatáři tohoto Protokolu či nikoli:
a) o podpisech připojených k tomuto Protokolu a uložení ratifikačních listin nebo listin o přístupu v souladu s články 93 a 94;
b) o datu nabytí platnosti tohoto Protokolu v souladu s článkem 95;
c) o sděleních a prohlášeních, které obdržel v souladu s články 84, 90 a 97;
d) o prohlášeních obdržených podle článku 96 odstavec 3, která musí být sdělena co nejrychlejším způsobem a
e) o výpovědi v souladu s článkem 99.


Článek 101
Registrace




1. Po nabytí platnosti zašle depozitář tento Protokol sekretariátu Organizace spojených národů k registraci a publikaci v souladu s článkem 102 Charty Organizace spojených národů.
2. Depozitář bude rovněž informovat sekretariát Organizace spojených národů o všech ratifikacích, přístupech a výpovědích, které obdržel v souvislosti s tímto Protokolem.
Článek 102 Autentické texty
Originál tohoto Protokolu, jehož anglický, arabský, čínský, francouzský, ruský a španělský text má stejnou platnost, bude uložen u depozitáře, který zašle jeho ověřené kopie všem stranám Úmluv.
URL : https://www.valka.cz/INT-12-08-1949-Dodatkovy-protokol-k-Zenevskym-umluvam-z-12-srpna-1949-o-ochrane-obeti-mezinarodnich-ozbrojenych-konfliktu-Protokol-I-t169685#507940Verze : 0
MOD

Ratifikace ČSSR






Federální ministerstvo zahraničních věcí sděluje, že dne 8. června 1977 byly v Ženevě přijaty Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I) a Dodatkový protokol k Ženevským úmluvám z 12. srpna 1949 o ochraně obětí ozbrojených konfliktů nemajících mezinárodní charakter (Protokol II). Jménem Československé socialistické republiky byly Dodatkové protokoly podepsány v Bernu dne 6. prosince 1978.


S Dodatkovými protokoly vyslovilo souhlas Federální shromáždění Československé socialistické republiky a prezident Československé socialistické republiky je ratifikoval. Ratifikační listiny byly uloženy u Švýcarské spolkové rady, depozitáře úmluv, dne 14. února 1990.
Dodatkové protokoly vstoupily v platnost na základě svých článků 95 odst. 1 a 23 odst. 1 dnem 7. prosince 1978. Pro Českou a Slovenskou Federativní Republiku vstoupily v platnost v souladu se svými články 95 odst. 2 a 23 odst. 2 dnem 14. srpna 1990.
České překlady Dodatkových protokolů se vyhlašují současně.




Zdroj
www.pravnipredpisy.cz
URL : https://www.valka.cz/INT-12-08-1949-Dodatkovy-protokol-k-Zenevskym-umluvam-z-12-srpna-1949-o-ochrane-obeti-mezinarodnich-ozbrojenych-konfliktu-Protokol-I-t169685#507941Verze : 0
MOD