Main Menu
User Menu

Boeing XF4B-1

     
Název:
Name:
Boeing XF4B-1
Originální název:
Original Name:
Boeing XF4B-1
Kategorie:
Category:
stíhací letoun
Výrobce:
Producer:
DD.MM.1928-DD.MM.1928 Boeing Airplane Co., Seattle, Washington
Období výroby:
Production Period:
DD.MM.1928-DD.MM.1928
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
2:
Model 83 (NX7133)
Model 89 (NX7134)
První vzlet:
Maiden Flight:
25.06.1928
Osádka:
Crew:
1
Základní charakteristika:
Basic Characteristics:
 
Vzlet a přistání:
Take-off and Landing:
CTOL - konvenční vzlet a přistání
Uspořádání křídla:
Arrangement of Wing:
dvouplošník
Uspořádání letounu:
Aircraft Concept:
klasické
Podvozek:
Undercarriage:
pevný
Přistávací zařízení:
Landing Gear:
kola
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost prázdného letounu:
Empty Weight:
755 kg
Vzletová hmotnost:
Take-off Weight:
1160 kg
Maximální vzletová hmotnost:
Maximum Take-off Weight:
? kg
Rozpětí:
Wingspan:
9.14 m
Délka:
Length:
6.28 m
Výška:
Height:
2.93 m
Plocha křídla:
Wing Area:
21.14 m2
Plošné zatížení:
Wing Loading:
? kg/m2
Pohon:
Propulsion:
 
Kategorie:
Category:
pístový
Počet motorů:
Number of Engines:
1
Typ:
Type:
Pratt & Whitney R-1340B Wasp o výkonu 336 kW
dvoulistá kovová vrtule
Objem palivových nádrží:
Fuel Tank Capacity:
?
Výkony:
Performance:
 
Maximální rychlost:
Maximum Speed:
271.7 km/h v ? m
Cestovní rychlost:
Cruise Speed:
228.5 km/h v ? m
Rychlost stoupání:
Climb Rate:
14.8 m/s
Čas výstupu na výšku:
Time to Climb to:
? min do ? m
Operační dostup:
Service Ceiling:
8199 m
Dolet:
Range:
836.9 km
Maximální dolet:
Maximum Range:
? km
Výzbroj:
Armament:
1x 7,62mm kulomet Browning
1x 12,7mm kulomet Browning

1x 227kg bomba (Model 89)
Uživatelské státy:
User States:
Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
Davis, Larry. P-12/F4B in Action, In Action No.141. Squadron/Signal Publications, Carrollton 1994. ISBN 0-89747-309-4.
Bowers, Peter M. The Boeing F4B-4, Profile No.27, Profile Publications, Leatherhead.
Bowers, Peter M. The Boeing P-12E, Profile No.2. Profile Publications, Leatherhead.
Bowers, Peter M. Boeing Aircraft since 1916. Putnam Aeronautical Books, London 1989. ISBN 0-85177-804-6.
Swanborough, F. G., Bowers, P. M. US Navy Aircraft Since 1911, Putnam Aeronautical Books, London 1990. ISBN 0-85177-838-0.
Pelletier, Alain. Boeing - The Complete Story. Haynes Publishing, Yeovil 2010. ISBN 978-1-84425-703-4.
Jones, LLoyd S. U.S. Fighters. Aero Publishers, Inc. Fallbrook 1975.
United States Army and Air Force Fighters 1916-1961, Harleyford Publications, Letchworth 1961.
https://www.aerofiles.com/_boe2.html
https://www.airminded.net/F4b/BoeF4b.html

Boeing XF4B-1 - Model 89 již po úpravě na standardní F4B-1

Model 89 již po úpravě na standardní F4B-1
URL : https://www.valka.cz/Boeing-XF4B-1-t121565#416124Verze : 0
MOD
Již během testů palubní stíhačky XF3B-1 viděla továrna Boeing možnost dalšího rozvoje konstrukce ve stroj, který by mohl nahradit jak námořní F2B a F3B, tak armádní PW-9, a brzy zahájila z vlastních zdrojů financovanou stavbu dvou prototypů. Ty se v některých prvcích lišily, dostaly proto různá označení. Model 83 měl podvozek s koly na společné ose a dostal i záchytný hák, Model 89 měl podvozkové nohy oddělené, a hák postrádal. Volnější prostor mezi nohami podvozku ale umožnil zavěsit zde pětisetliberní pumu.

V konstrukci nedošlo k žádnému radikálnímu kroku, vše bylo jen výsledkem dalšího vývoje již osvědčených prvků. Jediným větším rozdílem proti předchozím stíhačům firmy Boeing bylo využití nýtované hliníkové kostry, místo svařované ocelové. U Modelu 83 (a prvních z následujících sériových strojů) bylo ovšem motorové lože a příď stále ještě z oceli. Křídla, na předchozích strojích s mírným šípem, byla nyní rovná, stále ale byla dřevěná, s novým profilem Boeing 106. Ocasní plochy byly vyrobeny jako poloskořepina s použitím hliníkového vlnitého plechu, stejně jako u F3B-1. Výzbroj zůstala samozřejmě také stejná - podle obvyklé praxe všechny stroje řady F4B / P-12 mohly nést buď dva 7,62mm kulomety Browning, každý s 600 náboji, nebo jeden z kulometů nahradit 12,7mm kulometem Browning s 200 náboji. Kromě již zmíněné 227kg pumy pod trupem Modelu 89 bylo možno umístit závěsníky i pod křídla - budoucí armádní stroje obvykle ale nosily jen cvičné pětadvacetiliberní bomby. Oba prototypy dostaly motor Pratt & Whitney R-1340B, o výkonu 336 kW ve výšce 1500 m, vrtule byla na zemi stavitelná. Pod trupem mohly nést i 55galonovou odhazovatelnou přídavnou nádrž.

Model 83 poprvé vzlétl v Seattlu 25. června 1928 a byl o tři dny později předán do San Diega, kde podstoupil úvodní testy. Model 89 byl dokončen o měsíc později a železnicí dopraven do Zkušebního střediska námořnictva v Anacostii, kde také 7. srpna poprvé odstartoval. V podstatě se stejným motorem, jako měl F3B-1, dosahovaly nové stroje o 35 km/h vyšší rychlosti, o více než 2200 m vyšší dostup a neporovnatelně lepší stoupavost. Oba stroje byly oficiálně stále civilní, nesly nátěr šedou barvou s zelenými doplňky, a nejen že nenesly žádné vojenské označení, ale dokonce ani své civilní registrace. Námořnictvo ovšem oba stroje vedlo v záznamech pod označením XF4B-1 a první z nich později v San Diegu dostal na záď nápis U.S. Navy. Model 83 byl dokonce veřejně představen na Národních leteckých závodech v Los Angeles, kde hned vytvořil nový rekord v rychlosti stoupání. Druhý stroj byl po testech v Anacostii zapůjčen také vojenskému letectvu, které jej zkušebně provozovalo na své základně Bolling Field, ležící vlastně jen na druhé straně přistávací plochy.

Výsledkem testů byla objednávka na 27 sériových strojů, s továrním označením Model 99 a námořním F4B-1, a oba prototypy se vrátily to mateřské továrny, kde byly upraveny na tento standard. Sériové stroje totiž například měly motor R-1340C, či podle nového značení R-1340-7, která měla plošší přední kryt, pokles rychlosti o jednu míli způsobený vyšším odporem ale nebyl nijak závažný v porovnání s náklady, které by si vyžádal rozjezd sériové výroby "béčka". Na Modelu 83 byl také upraven podvozek, protože série dostala podvozek podle druhého stroje. Oba stroje potom námořnictvo odkoupilo a zařadilo po boku sériových strojů. 7. listopadu 1928 byla objednána i varianta pro armádní letectvo, která dostala označení P-12 a kromě chybějícího námořního vybavení se od F4B-1 příliš nelišila.

Tyto objednávky byly ještě skromné, v podstatě šlo jen o stroje pro provozní testy, staly se ale prvními z celkem 586 strojů, které byly postaveny jako F4B, P-12 nebo některá z civilních či exportních verzí, byly posledními stíhacími dvouplošníky ve službách US Army a které byly v pomocných rolích používány ještě v roce 1941.
Boeing XF4B-1 - Model 89 v původní podobě

Model 89 v původní podobě
URL : https://www.valka.cz/Boeing-XF4B-1-t121565#416266Verze : 0
MOD
Fotografie demonstrátoru
Boeing XF4B-1 -


URL : https://www.valka.cz/Boeing-XF4B-1-t121565#203604Verze : 0
MOD