Reklama
Reklama
V případě tzv. "tvrzi Sion" se v podstatě o obléhání mluvit nedá. Hrádek Sion bylo dozajista pohodlné sídlo (podle svědectví se v paláci skvěla nejméně tři kachlová kamna), ale postrádal jak věže (nezbytný to prvek středověké pevnosti) ale také vlastní zdroj vody, která se nabírala z blízského potoka. Už jenom proto hrádek nemohl odolat jak masívnímu útoku, natož systematickému obléhání.
Přesto trvalo Hynku Ptáčkovi z Pirkštejna 4 měsíce, než Sion dobyl. Dnes již víme proč. Archeologické výzkumy z 50. a 60. let minulého století prokázaly, že Hynek Ptáček, vzdálený příbuzný Jana Roháče z Dubé obležení jen předstíral. Palné zbraně využíval minimálně, spíš symbolicky a obráncům nepochybně ponechával volnou cestu pro vodu a potraviny. Vysvětlení bylo prosté:
Obléhání bylo nepopulární, Roháč byl známou osobností a Žižkovým přítelem a nedávným spolubojovníkem mnoha lidí, kteří teď před Sionem tábořili. Patřili k nim i sousedé z Nového Města pražského, kde Jan Roháč po léta vlastnil dům. Roháč měl na Sionu navíc v záloze další zbraň - foliant desk zemských se záznamy o majetkových transakcích jak velitele českých katolíků Oldřicha z Rožmberka, tak i čelného představitele umírněných kališníků Čenka z Vartenberka. Poškodit hrad tedy rozhodně nebylo v ničím zájmu. Král Zikmund Lucemburský pozvolna umíral na rakovinu, stačilo tedy obléhání prodlužovat, než zemře. Jenže jak nemoc oslabovala Zikmundovo tělo, nikterak nesnížila bystrost jeho úsudku, takže po 4 měsících tuto komedii prohlédl a dal rozkaz svému osvědčenému uherskému vojevůdci Michalu Országu z Gutu aby se neprodleně Sionu zmocnil. Hynku Ptáčkovi nezbylo než hrádek dne 6.září obsadit (jak známo, archeologové zde nenalezli jedinou lidskou kostru), Sion posléze podpálit (nejspíš proto aby zahladil stopy) a odevzdat Jana Roháče z Dubé a 45 jeho spolubojovníků katu.
-zdroj- Záhady českých dějin, V.kapitola (Popravy a popraviště), 3.podkapitola (Potupná smrt Jana Roháče z Dubé) autor: Petr Čornej
Přesto trvalo Hynku Ptáčkovi z Pirkštejna 4 měsíce, než Sion dobyl. Dnes již víme proč. Archeologické výzkumy z 50. a 60. let minulého století prokázaly, že Hynek Ptáček, vzdálený příbuzný Jana Roháče z Dubé obležení jen předstíral. Palné zbraně využíval minimálně, spíš symbolicky a obráncům nepochybně ponechával volnou cestu pro vodu a potraviny. Vysvětlení bylo prosté:
Obléhání bylo nepopulární, Roháč byl známou osobností a Žižkovým přítelem a nedávným spolubojovníkem mnoha lidí, kteří teď před Sionem tábořili. Patřili k nim i sousedé z Nového Města pražského, kde Jan Roháč po léta vlastnil dům. Roháč měl na Sionu navíc v záloze další zbraň - foliant desk zemských se záznamy o majetkových transakcích jak velitele českých katolíků Oldřicha z Rožmberka, tak i čelného představitele umírněných kališníků Čenka z Vartenberka. Poškodit hrad tedy rozhodně nebylo v ničím zájmu. Král Zikmund Lucemburský pozvolna umíral na rakovinu, stačilo tedy obléhání prodlužovat, než zemře. Jenže jak nemoc oslabovala Zikmundovo tělo, nikterak nesnížila bystrost jeho úsudku, takže po 4 měsících tuto komedii prohlédl a dal rozkaz svému osvědčenému uherskému vojevůdci Michalu Országu z Gutu aby se neprodleně Sionu zmocnil. Hynku Ptáčkovi nezbylo než hrádek dne 6.září obsadit (jak známo, archeologové zde nenalezli jedinou lidskou kostru), Sion posléze podpálit (nejspíš proto aby zahladil stopy) a odevzdat Jana Roháče z Dubé a 45 jeho spolubojovníků katu.
-zdroj- Záhady českých dějin, V.kapitola (Popravy a popraviště), 3.podkapitola (Potupná smrt Jana Roháče z Dubé) autor: Petr Čornej
URL : https://www.valka.cz/slavna-oblehani-t35808#236696Verze : 0
Pro možnost odpovídání na příspěvky a zakládání nových témat je třeba se zaregistrovat a přihlásit.