1) Locator (L)/Non Direction Beacon (NDB) PAR-3 or PAR-7 2) Outer Marker / MKR MRM-48 3) Locator (L)/Non Direction Beacon (NDB) PAR-3 4) Middle Marker (MM) MRM-48
Zdroje: Sources:
VÚA Praha (předpis pro Leteckou zabezpečovací službu čj. VL-058633/53) https://ru.wikipedia.org www.valka.cz Let-51-70 - Systémy a prostředky RTZ, vydání I. z roku 1967 Vlastní archiv
Přistávací systém OSP-48 Oборудований систем посадки - ОСП-48 Systém OSP-48 byl nejstarším sovětským radionavigačním standardem používaným v civilním a vojenském letectvu od konce čtyřicátých let, ale již koncem padesátých let byl postupně nahrazován systémem SP-50, který vznikl již v r. 1950. Umožňoval - po přiblížení do letištního prostoru provedení závěrečné části přistávacího manévru letounu vybaveného palubním radiovým zaměřovačem (Radio direction finder=D/F) radiopolokompasem ( na př. RPKO-10M) nebo radiokompasem (na př. ARK-5), přijímačem markeru a později i radiovýškoměrem. Základem systému byla dvojice stanovišť přívodných radiostanic (nesměrových radiomajáků / Non Directional Beacon - (NDB)- Locator (L), pracujících na kmitočtech v rozmezí 150 - 1300 kHz, umístěných na příletové dráze v ose přistávací dráhy ve vzdálenostech 4 000 m a 1000 m od jejího prahu ( v praxi byly vzdálenosti někdy odlišné +/- 50 m). Pro označení jejich přeletu byly doplněny návěstním/polohovým radiomajákem (markerem), pracující na kmitočtu 75 MHz.
1. stanoviště (4000 m od prahu) bylo označeno "Vzdálená / Dálná přívodná radiová stanice" (Дальней приводной радиостанции - ДПРС). Vysílač pracoval s modulovanou telegrafií (A 2) a pro identifikaci byly klíčovány dvě značky "morse". a "Dálný návěstní radiomaják" (Дальний маркерный маяк)/ = Fernfunkfeuer (FFF)=Locator (L) at Outer Marker (OM) (LOM). Klíčování je automatické s rychlostí dvě čárky/sec.
2. stanoviště (1000 m od prahu) bylo označeno "Blízká / Bližná přívodná radiová stanice" (ближней приводной радиостанции - БПРС). Vysílač pracoval s modulovanou telegrafií (A 2) a pro identifikaci byla klíčována jedna značka "morse". a "Blízký návěstní radiomaják" (Ближний маркерный маяк)/ = Nahfunkfeuer (NFF)=Locator at Middle Marker (MM) (LMM). Klíčování je automatické s rychlostí 6 teček/sec.
Systém byl od r. 1952 standarně používán také v čs. letectvu a také v ostatních vojenských letectvech sovětského bloku.
Nejrozšířenějším typem přívodných radiostanic byly typy: PAR-3 / Приводная авиационная радиостанция ПАР-3, PAR-7 / Приводная авиационная радиостанция ПАР-7, návěstní radiomajáky typ MRM-48 / Mаркерный Pадио Mаяк MPM-48. Radionavigační systém pro přiblížení a přistání i za nepříznivých povětrnostních podmínek ve dne (ZPPD) a v normálních povětrnostních podmínek v noci (NPPN) na vojenských letištích doplňovaly radiové zaměřovače - na př. KV zaměřovač PKV-45Пеленгатор ПKB-45 ( na některých našich letištích DFG-26/4) a VKV zaměřovač ARP-5 / Автоматический Радио Пеленгатор АРП-5. Zaměřovače byly převážně umístěny v ose VPD, ale jejich poloha nebyla "pevná" - byly před vstupním prahem i za koncovým prahem. Dále byly v systému světlotechnické prostředky: a) Neonový kódový maják KNS-1 / Кодовый неоновый светомаяк КНС-1 Sloužil k vizuální signalizaci. Byl převážně umístěn na stanovišti "bližné", vysílal však identifikační značku "dálné"! b) Světlotechnický systém LUČ-1 / Cистема освещения aэродромa ЛУЧ - 1. Světelná návěstidla byla rozvinuta ve vzdálenosti 1 000 m - od "bližné" v tzv. předpolí po vstupní práh VPD, dále řadová světla kolem vlastní VPD a ještě "vzletová" světla. c) Letištní světlometné majáky (světlomety)APM-90 / Аэродромный прожекторный маяк AПM-90. Tvořily skupinu 2 - 3 stanovišť a sloužily k osvětlení předpolí, prahu VPD a místa dosedu. Součástí stanoviště bylo i zabezpečení a ovládání tzv. "světelného T".
Systém OSP-48 se "udržel" zasazen na řadě letišť až do konce padesátých let.
Při zachování původního "obrazce" rozmístění radiových a světlotechnických prostředků byl postupně zdokonalován jednak puužitím modernějších verzí přívodných radiostanic, radiových zaměřovačů, ale také zlepšování "viditelnosti" světlotechnických prostředků v noci a za nepříznivých povětrnostních podmínek. Byl zasazen Kodový neonový maják KNS-2S (S = stacionární) na stanoviště "bližné", dále doplnění dráhových světel/všesměrových návěstidel na obě postraní řady byla na př. světlometná návěstidla v "předpolí" VPD nahrazena neonovými/sodíkovými svítidly a zároveň se zvětšil jejich počet.
