Obraz Němce a Německa... (díl 18.)

Autor: Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 🕔︎︎ 👁︎ 19.793

Obraz demokratického českého Němce se u E. Beneše pojí se dvěma neoddělitelnými komponenty: antifašismus a československá státotvornost. V protektorátu se obraz demokratického Němce stal neověřitelnou vzpomínkou zašlých časů. Byl zcela překryt obrazem Němce-tyrana, osudového českého nepřítele. Česká společnost v protektorátu se na rozdíl od exilu, až na marginální jednotlivosti, nesetkávala s německými demokraty, ani s projevy německého protinacistického odporu či s německou solidaritou s českým utrpením. Česko-německá propast se prohloubila říjnovou a listopadovou perzekucí 1939, heydrichiádou, stupňováním nacistické okupační brutality a poněmčováním, terorem totální války, nacistickými zvěrstvy (pochody a vlaky smrti) a fanatickým odporem v posledních týdnech váhy za účasti častí německého civilního obyvatelstva až na samé dno odcizení. Přesvědčeni, že německý národ jako celek nese odpovědnost za politiku nacismu se v domácím odboji prosadilo od konce r. 1941 (u KSČ roku 1944 a u části komunistů později), v zahraničním západním odboji se tato tendence upevňuje od září 1941. Možnost spolupráce či koexistence Čechů s Němci byla za těchto okolností považována za nereálnou.

Německý obraz v české galerii byl stále více nanášen černou barvou a jednoduchou technikou. Jeho kontury utvářela narůstající pomsta za utrpěná příkoří a značné obavy z dalšího postupu nacistů vůči českému národu. Zprávy domácího odboje z roku 1943 očekávaly, že „Němci budou zuřit, až budou muset protektorát vyklidit, a vybijí v tom okamžiku většinu našich lidi“. V jiné relaci se hovoří o tom, že „německá armáda má instrukce, aby český národ vyhladila“. Paušalizace Němce v české společnosti probíhala obdobně jako v jiných evropských státech, okupovaných či válčících s nacisty. Od rezignovaného „Němec Je Němec!“, přes ztotožnění Němce s nacistou, až po obraz Němce jako bestiálního monstra, které postrádá znaky lidského rodu a proti němuž jsou dovoleny i nelidské prostředky. Němec se stává nebezpečím nejen pro český národ o československý stát, ale pro evropskou civilizaci.

Reklama

Tento vývoj vnímání Němce můžeme sledovat rovněž v rozhlasových projevech československého ministra zahraničních věcí Jana Masaryka pro BBC. Liberální demokrat Jan Masaryk vede sám se sebou zápas, zdali ještě existuje ono dvojí Německo, tak přísně odlišované hradní elitou v první republice: „Včera večer jsem poslouchal Beethovena, Bacha, Mozarta, Schuberta a Schumanna. Jak je to pro Pána Boha možné, že německý národ mohl klesnout tak hluboko!“ V letech 1941-1942 Jan Masaryk ještě doufal, že Německo „se probere z amoku a vzpomene si, že Mozart, Heine, Beethoven, Kant, Einstein a Thomas Mann byli a jsou také Němci“.

Postupně Jan Masaryk ve svých pochybnostech o podstatě německého národa dospěl k přesvědčení, že „Němci jsou přístupni zlým vlivům více než jiní národové...i ti nejliberálnější mezi nimi někdy podlehnou heslům...dnes polykají Hitlera mnohé miliony těch, kteří před deseti lety byli jeho nepřátelé“. V roce 1941 z londýnského vysílače z úst Jana Masaryka hřímaly bojovné protiněmecké verše Karla Havlíčka Borovského. V září téhož roku dospěl Masaryk k názoru, že animálně sobecká prusko-nacistická zlodějská mentalita zachvátila vlastně celý německý národ“. O měsíc později hovořil již o „bývalém německém národu“, jenž se změnil ve „vzteklou smečku“ a „rušivý nádor Evropy“. Vize zkaženého německého národa se v dalších letech opakuje v obratech o „zfanatizovaném a zjančeném“ národu, jenž nese odpovědnost za nastolení Hitlera. V prosinci 1942 se Jan Masaryk podělil se svými posluchači o toto vánoční vyznání: „Včera jsem viděl úžasný film“, „Jeden den války v Sovětském svazu“. Ti Rusové to se skopčáky umějí - viděli jsme sta a sta pobitých walhallistů - nemohl jsem si představit, jak příjemno je posmatriť na zabitého Němce - dřív jsem nerad viděl mrtvé lidi“.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více