Obraz Němce a Německa... (díl 16.)

Autor: Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 🕔︎︎ 👁︎ 19.668

Významný byl i podíl českých Němců na arizaci českého majetku. Z představitele českých Němců K. H. Franka, jenž stal na vrcholu okupační hierarchie v protektorátu, se stal symbol nacistických protičeských excesů nejenom u českých odbojářů, ale i u oficiálního kolaboračního háchovského okruhu. Skutečnost, že K. H. Frank byl spíše nacistickým říšskoněmeckým exponentem ve vedení předmnichovské SdP, nebyla známa či doceňována. Zdeněk Bořek Dohalský informoval z Prahy E. Beneše: „Vše, co přišlo z Berlína, je realizováno se vší surovostí právě sudetskými Němci. Studenty stříleli sudetští ordneři. Popravy, konfiskace, žalářování provádí FRANK, sudetský Němec. Největší zvěrstva v Sudetech prováděli tamní Němci. Krádeže nejvíce organizují sudetští Němci“. V závěru depeše varoval E. Beneše před vyjednáváním s exilovými českými Němci a před jejich začleněním do exilových čs. státních struktur. „To by dnes při stálých nevýslovných příkořích od Sudeťanů vedlo k rozpadnutí národa... lid by to nepochopil a toužil by pak po federaci s Ruskem.

České přesvědčení o naprosté identifikaci českých Němců s nacismem posilovala slabost protinacistického sudetoněmeckého odboje, o němž nadto Češi neměli dostatek konkrétních zpráv. I komunista V. Nosek v rozhovoru s H. Ripkou v prosinci 1942 se vyjádřil, že jde o národní boj proti Německu... Pokud Němci nestřílí na nacisty v Liberci, Ústí atd., nemohou a nesmějí klást podmínky a požadavky čs. vládě“. Domácí odboj poukazoval na neexistenci antifašismu u českých Němců. I bývalí sociálně demokratičtí Němci, pokud neemigrovali, jsou prý již ve službách nacistů, a to i na vedoucích místech, odkud pronásledují český národ. Opravoval se i zpětně obraz německých odpůrců nacismu před Mnichovem. Jejich věrnost vůči hostitelské ČSR nebyla prý upřímná, ale konjunkturální a prospěchářská, neboť vyplývala pouze ze strachu před nacismem.

Reklama

Jen ojediněle, a to ještě účelově, se na československé straně objevovaly názory o nutnosti systematické práce mezi českými Němci. Např. v tzv. memorandu J. Kally se doporučuje působení mezi sudetskými Němci, aby „se zabránilo duchovnímu sloučení sudetských Němců s Říší“. Cílem by mělo být dostat loajální české Němce do krvavého ozbrojeného boje s říšskými Němci, „neboť' jedině Němec může v Němci zabít pangermána... My nezabijeme u Němců pangermánství, spíš je svým násilným postupem probudíme a utvrdíme“.

Další negativní zviditelněni českých Němců v protektorátu upevnilo obraz sudetského Němce jako příslušníka páté kolony, nevděčného přivandrovalého zrádce, „pinselíka“, poturčence horšího Turka, povýšeného národnostního křížence, slepého exponenta III. říše, jenž ve své fanatické protičeské zášti poškozuje nejen Čechy, ale zaslepeně i sebe sama. Již na počátku druhé světové války se v domácím odboji objevují první návrhy na vystěhování českých Němců z ČSR. V této počáteční fázi je odsun zdůvodňován i tím, že čeští Němci „jsou trvalou překážkou česko-německého sblížení“ v budoucnosti. Brzy však převládlo mínění, že čeští Němci jsou „vředem“, který je nutno odstranit.

Do konce roku 1940, přes kypící vlnu obranného protiněmeckého nacionalismu, byla část české společnosti schopna ztotožnit se se zásadou „není Němec jako Němec“. Nevybledl ještě obraz Němce-antifašisty jako spolubojovníka proti nacismu.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více