Obraz Němce a Německa... (díl 9.)

Autor: Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 🕔︎︎ 👁︎ 20.528

Kapitola „Velkolepé rozvinutí sil nordicko-germánské krve“ je věnována stěhování národů. Vedle opěvování nájezdů Vikingů se poprvé zmiňuje o Slovanech, když zdůrazňuje jejich neevropský původ. V době Karla Velikého přešla světovláda od Římanů na Germány. Existence Velké Moravy je zamlčena. Čechy a Morava jsou označeny za přímou součást franské říše. Počátky české státnosti jsou zmíněny v souvislosti s knížetem Václavem, jenž lenním vztahem k Heinrichu I. a říši ukázal Čechům směr jejich vývoje. Tuto linii respektoval i Václavův vrah Boleslav Ukrutný. Nositelem kultury a vzdělání do Čech jsou Němci.

Další zmínky o dějinách Čech jsou pouze v souvislosti s udělením královských titulů Vratislavovi II. a Vladislavovi II. německými císaři. Době mocenského rozmachu českého státu za posledních Přemyslovců, Lucemburků a husitství jsou věnovány pouze dvě strany z devadesáti (34 - 35). Kapitola nese název „Němci v Čechách“. Poslední Přemyslovci jsou oceňováni za povolání německých kolonistů: „Němečtí sedláci vymýtili rozsáhlé pohraniční hvozdy a usadili se i uvnitř Čech. Všechna česká města jsou založena Němci. Němečtí stavitelé, horníci a umělci vytvářeli vzhled krajiny.

Reklama

Nástup Lucemburků je interpretován jako projev neschopnosti vlastní české státnosti: „Raději už Češi sami nabídli korunu synovi německého krále Johannovi von Luxemburg, po němž nastoupil jeho syn Karl.“ Frankofonní orientace Lucemburků je zamlčena, stejně tak jejich návaznost na přemyslovskou tradici. Karel IV. je pojat pouze jako německý císař. Glosuje se Zlatá bulla z r. 1356, jíž dbal o rozkvět Říše a rok 1348, kdy „v Praze založil první německou univerzitu“.

Husitství je hodnoceno po stránce náboženské kladně, neboť Jan Hus byl jedním z předchůdců velkého Němce Martina Luthera. (I za nacismu byla v Berlíně zachována Husova ulice.) Husitské hnutí je však hodnoceno negativně, zvláště proto, že čeští Němci „byli vydáni krvelačnosti a hrabivosti lůzy“.

Doba jagelonská a poděbradská je interpretována jako doba rozvratu, jemuž Češi pro svou neschopnost státnosti nebyli s to čelit. Teprve pod vládou Habsburků nastala konsolidace a vzestup. Kapitola je uzavřena poučením, které od Bertolda Bretholze opakovala i sudetoněmecká historiografie i čeští protektorátní aktivisté: „Doba těsné spojitosti Čech s Říší byla vždy pro ně dobou kulturního a hospodářského rozmachu. Naopak v dobách, kdy se pokoušeli odtrhnout od Říše nebo kdy byly snahy pronásledovat německý lid v českém prostoru, nastal úpadek kultury a blahobytu.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více