Obraz Němce a Německa... (díl 5.)

Autor: Doc.PhDr. Jan Rataj, CSc. 🕔︎︎ 👁︎ 23.193

Jiný obraz Němce a Německa, jako lenního pána Čecha, sdílela oficiální protektorátní reprezentace okolo státního prezidenta E. Háchy. Háchův politický tajemník doc. Josef Kliment uvítal v Národní politice 19.3. 1939 zřízení protektorátu pod charakteristickým titulkem „0bnovuje se Svatá říše římská“. Zároveň projevil vazalskou touhu, aby „nás dnešní říše mohla po vzoru našich předků považovati za svého nejlepšího neněmeckého člena“.

Být dobrým Čechem a spolehlivým příslušníkem Říše“ - znělo heslo Háchova okruhu. Pro austroslavistu a křesťanského univerzalistu E. Háchu byla samostatná ČSR nepřirozenou anomálií, za organické naopak pokládal setrváni české státnosti v nadnárodní Říši římské. Svými výhradami k existenci Československa se nikterak netajil, ačkoli byl jeho nejvyšším představitelem. Úvahami na toto téma zahájil i jednání s A. Hitlerem 15.3. 1939. V rozhlasovém projevu 16.3. 1939 vzpomenul rok 1918. Již tehdy prý soudil, že státní samostatnost není pro český národ štěstím. Háchův okruh se pokoušel legitimizovat autonomii protektorátu ve vztahu ke III. říši oživením „starobylého křesťanského mezinárodního právního svazku“ mezi středověkým českým státem a Svatou říší římskou.

Reklama

Tato historicko-státoprávní argumentace ve vztahu ke III. říši byla základem suplik a intervencí na obhajobu protektorátní správní, kulturní, jazykové a personální autonomie. Na drahé straně Háchova skupina toužila, aby III. říše nebyla ztotožňována pouze s Německem. Z iniciativy J. Klimenta u Říšské poštovní správy byl změněn název na poštovních známkách z Deutsches Reich na Grossdeutsches Reich.

Povinností německého lenního pána bylo autonomní „právo“ vůči Českému vazalovi dodržet, povinností českého vazala bylo akceptovat „princip ochrany malého národa vedoucím národem“, národně socialistické hodnoty a pomáhat vítězství Říše ve válce. „Ve staletí ilegalit jsem chtěl prosadit legitimitu starobylé státnosti i za cenu tvrdých dočasných ústupků“ (J. Kliment). Odboj Háchova a Klimentova skupina neuznávala, neboť šlo o „boj nedovolenými prostředky mimo právo“, jakoby snad III. říše byla právním státem. Naopak, krotké spory českých protektorátních notáblů o právní formulace, argumentace historickými privilegii, intervence za osobní přátele a známé při jednání s říšskými orgány a místy pokládal J. Kliment za „legální státoprávní odboj“.

Obraz němectví v české společnosti v protektorátu vytvářela též aktivně III. říše. „Autonomie“ byla stále více formalizována, říšské instituce řídily chod protektorátní administrativy, mj. i česká masmédia a školství. Oficiálně prosazované zemské pojetí „autonomie“ nad pojetím česky národním umožňovalo zvláště po roce 1942 infiltraci Němců do protektorátních struktur a jejich přímou účast na modelování českého povědomí. Češi se v protektorátu dostali do denního a přímého kontaktu s říšskými Němci. Tento styk také výrazně ovlivnil obraz Němce.

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více