Main Menu
User Menu

1959 - 1961 - Kmenové boje ve Rwandě

Od roku 1894 do roku 1918 tvořila Rwanda spolu s Burundi část Německé Východní Afriky. Ve Rwandě koexistovaly dva hlavní kmeny - Hutovoé a Tutsiové. Menšinoví Tutsiové ze severu země v zemi vládli. Němci se ale nesnažili zemi nijak ekonomicky rozvíjet a udržovali stávající administrativní systém. Když pak v roce 1918 Německo prohrálo první světovou válku, protektorát nad tímto územím převzala Belgie spolu s Společností národů. Belgie sloučila obě země v jeden administrativní celek. Belgická vláda byla pro místní obyvatele krutější, než nadvláda německá, Belgičané proto jako mezistupeň mezi nimi a rwandským lidem použili vyšší společenské vrstvy obyvatel kmene Tutsiů, kteří dohlíželi na vybírání daní a pracovní politiku. Tím došlo k další polarizaci napětí mezi Huty a Tutsii. Mnoho obyvatel, ve snaze vyhnout se vysokým daním a nedostatku potravin, zamířílo do okolních států, zejména do Konga a Ugandy.


Po druhé světové válce se Rwanda stala územím pod dohledem OSN s Belgií jako administrativním správcem. Už během druhé světové války rostoucí počet koloniálních obyvatel i misionářů vnímal legitimitu požadavků utlačovaných Hutů oproti menšinové vládnoucí části Tutsiů.


Povstání rolníků v listopadu 1959 se postupně přetvořilo v organizované politické hnutí s cílem zrušit monarchii a získat politickou moc do rukou Hutů. Pod vedením Grégoire Kayibanda se strana za rovnoprávnost Hutů (Parti du Mouvement de l'Emancipation du Peuple Hutu) dostala do čela této revoluce. V roce 1959 byl zabit král Mutara III Charles. Komunální volby v roce 1960 znamenaly radikální změnu poměrů a přesun moci do rukou Hutů na lokální úrovni. Převrat, který proběhl v lednu 1961 v Gitaramě ve střední části Rwandy za tiché podpory Belgie, znamenal vytvoření provizorní vlády Hutů. Byla vyhlášena republika, jejímž prvním presidentem se stal Grégoire Kayibanda. Král Kigeri V. a s ním tisíce Tutsiů uprchly ze země - v roce 1964, po neúspěšném pokusu o znovuobsazení země Tutsii z Burundi, jich již bylo v exilu na 150 tisíc.


Dohled Belgie oficiálně skončil v červenci 1962, Burundi si zachovalo statut konstituční monarchie až do roku 1966.


Grégoire Kayibanda vládl zemi v letech 1962-1973. V červenci 1973 došlo po delších rozporech mezi Huty ze severu a středu/jihu země k převratu, kdy vojáci ze severní části země v nekrvavém puči svrhli Kayibandu a vůdcem země se stal stal "seveřan" Juvenal Habyarimana, vládnoucí do roku 1994. Habyarimana byl označován za krutého diktátora, kterému se nepodařilo vyřešit rostoucí sociální napětí v zemi, z části způsobeném dlouholetým problémem Tutsijských uprchlíků a nevyšlyšenými požadavky větší demokracie v zemi. V devadesátých letech už v okolních zemích žilo na milion uprchlíků z Rwandy.


V roce 1990 se rozhořely nové boje mezi Tutsii a Huty, které trvaly do roku 1993, kdy byla podepsána smlouva zaručující podíl Tutsiů na vládě. Když se ale letoun s presidentem Habyarimanou a burundským presidentem Cyprien Ntaryamou, vracející se z mírových jednání v tanzanské Arushe, sestřelen, boje se rozhořely nanovo a Rwandu čekal asi nejhorší okamžik v dějinách - genocida v roce 1994.




Mapa Rwandy, zdroj www.cia.gov



Zdroj : www.wikipedia.com
www.onwar.com
URL : https://www.valka.cz/1959-1961-Kmenove-boje-ve-Rwande-t45757#178381Verze : 0
MOD
Rád bych ještě dodal, že původně byl rozdíl mezi Huty a Tutsii v tom, že Hutuové byli původní obyvatelé území Rwandy, kteří zde žili dosti usedlým způsobem života tedy především farmaření. Tuším, že ve 14. století se sem přistěhoval národ Tutsiů, který byl v okolních státech dominantním etnikem. Tento národ byl především národem pastevců, tedy "nepřímým nepřítelem farmářů" Very Happy


Nicméně problém nebyl nijak velký - v průběhu století došlo v podstatě ke splynutí kmenů a označování Hutu a Tutsi nebylo vůbec známé. Bohužel vše rozčísly Belgičani a udělali naprostou magořinu. Díky tomu, aby mohli ovládat tuhle zemi určili pravidla (!!!) jak lze od sebe Tutsie a Huty rozeznat (i když v realitě to už byl naprostej nesmysl). Stanovili pravidla, která v podstatě dělila smíšené etnikum dle majetku - tedy ten kdo vlastnil dobytek a určitý majetek byl Tutsi, ten kdo farmařil a neměl majetek byl Hutu. Těchto movitějších občanů pak používali jako prostředníky své moci, což samozřejmě vyvolalo mezi zbytkem silnou nenávist, která skončila genocidou. Dalším faktorem bylo přerozdělování půdy, kdy zemědělská půda byla dána těmto Tutsi pro jejich skot, tudíž to ještě více zvyšovalo nenávist těch, kdo ztratili možnost obživy ...


Je zajímavé, že belgická hlediska splňovalo pouze 5 prct populace.


Zdroj: archiv autora
zpráva Genocida ve Rwandě na www.unhcr.org
URL : https://www.valka.cz/1959-1961-Kmenove-boje-ve-Rwande-t45757#178439Verze : 0