Main Menu
User Menu

Svaz sovětských socialistických republik [1922-1991]

Union of Soviet Socialist Republics

Zväz sovietskych socialistických republík

Союз Советских Социалистических Республик

     
Název:
Name:
Svaz sovětských socialistických republik
Originální název:
Original Name:
Союз Советских Социалистических Республик
Hlavní město:
Capital:
Moskva
Státní zřízení:
Government System:
federace socialistických republik
Nejvyšší představitelé:
Heads of State:
Přehled předsedů prezidia nejvyššího sovětu
()
Ozbrojené složky:
Armed Forces:
Robotnícko-rolnická Rudá armáda (30.12.1922-25.02.1946)


Ozbrojené sily ZSSR (25.02.1946-25.12.1993), resp. Sovietska armáda
Rozloha:
Area:
22402220 km2
Geografická poloha:
Location :
severní Euroázie
Sousední státy:
Neighbouring Countries:



/ / /

/

/
/ /
/
/ / / / / / / / / /
/ / / /
/
/ / /
/ / /
/ / /
/ / /
/

Estonsko
Litva
Vznik:
Independence:
30.12.1922 unie Ruská sovětská federativní socialistická republika, Ukrajinská sovětská socialistická republika, Běloruská sovětská socialistická republika a Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika
Zánik:
Dissolution:
26.12.1991 rozpuštěním
Národnostní složení:
Ethnic Groups:
Rusové, Ukrajinci, Bělorusové, Kazaši, Gruzínci.....
Vlajka:
Flag:
30.12.1922-12.11.1923





Znak:
Coat of Arms:
1956 - 1991
Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
cs.wikipedia.org
URL CZ: https://www.valka.cz/Svaz-sovetskych-socialistickych-republik-1922-1991-t90794#339540Verze : 0
URL EN: https://www.armedconflicts.com/Union-of-Soviet-Socialist-Republics-t90794#339540Version : 0
MOD
Státní útvary Datum Událost





22.4.1870 Narodil se - Vladimir Iljič Lenin (Předseda Rady lidových komisařů)

2.4.1882 Narodil se maršál Sovětského svazu Boris Michajlovič Šapošnikov (náčelník Generálního štábu Dělnicko-rolnické rudé armády)

27.5.1885 Narodil se generálmajor Vladimir Jefimovič Klimovskich

27.9.1885 Narodil se generálplukovník Jefim Afanasjevič Ščadenko (zástupca národného komisára (ministra) národnej obrany)

27.3.1886 Narodil se - Sergej Mironovič Kirov (1. tajemník leningradského oblastního výboru Všesvazové komunistické stranz (bolševiků))

9.9.1886 Narodil se armádní generál Alexej Innokenťjevič Antonov (náčelník generálního štábu SSSR,)

13.7.1889 Narodil se generál plukovník justície Vasilij Vasilievič Uľrich (predseda Vojenského kolégia Najvyššieho súdu ZSSR)

15.4.1890 Narodil se armádní generál Josif Rodionovič Apanasenko (velitel: Dálnovýchodní front)

15.8.1892 Narodil se generálplukovník Ivan Vasiljevič Boldin (veliteľ vojsk Východosibírskeho vojenského okruhu)

30.9.1892 Narodil se armádní generál Andrej Vasiljevič Chruljov (1941-1945 náčelník Hlavní týlové správy
)

23.5.1893 Narodil se kapitán 1. triedy Pjotr Andrejevič Smirnov (veliteľ Volžskej vojnovej flotily)

12.10.1893 Narodil se komisař státní bezpečnosti 1. stupně Jakov Saulovič Agranov (1. náměstek lidového komisaře vnitra
)

29.10.1893 Narodil se generálporučík Kuzma Petrovič Podlas (Přímořská skupina vojsk, velitel)

24.12.1893 Narodil se generálporučík Feofan Agapovič Parchomenko (veliteľ 125. streleckého zboru)

27.5.1894 Narodil se generálporučík Franc Josifovič Perchorovič (velitel 47. armády (1944-1947))

14.6.1894 Narodil se armádní komisař 1. stupně Jan Borisovič Gamarnik (skutočným menom Jakov Pudikovič (Яков Пудикович))



10.7.1894 Narodil se divizní velitel (Komdiv) Jaroslav Antonovič Štrombach (jednoroční dobrovolník 75 polního pluku)


14.8.1894 Narodil se armádní generál Maxim Alexejevič Purkajev

18.10.1894 Narodil se generálporučík letectva Pjotr Semjonovič Šeluchin (veliteľ Vzdušných síl Južného frontu 4. formovania)

25.1.1895 Narodil se generálplukovník Nikolaj Pavlovič Puchov (velitel: 13.armáda)

12.3.1895 Narodil se generálporučík Nikolaj Alexandrovič Gagen (velitel: 57.armáda
)

25.3.1895 Narodil se generálporučík Michail Vasiljevič Volkov (velitel 5. mechanizovaného sboru (od listopadu 1942))

16.4.1895 Narodil se kapitán Alexandr Ivanovič Žukov (zkušební pilot)

18.5.1895 Narodil se Komisař státní bezpečnosti 1. stupně Georgij Ivanovič Blagonravov (Generální ředitel výstavby silnic a dálnic NKVD)

26.5.1895 Narodil se generálplukovník Valerian Alexandrovič Frolov (velitel Karelského frontu září 1941-únor 1945)

20.7.1895 Narodil se generálporučík Alexej Nikolajevič Krutikov

29.9.1895 Narodil se generálmajor letectva Feofan Ivanovič Kačev (veliteľ 6. gardový bombardovací letecký sbor )

2.10.1895 Narodil se kontradmiral Dmitrij DmitrievIč Rogačjov (veliteľ Amurskej námornej flotily)

9.10.1895 Narodil se admirál Ivan Stěpanovič Jumašev (veliteľ Hlavného veliteľstva vojenského námorníctva)

23.11.1895 Narodil se generálplukovník Ivan Prokofjevič Suchov (velitel: 9. mechanizovaný sbor)



1.1.1896 Narodil se generálporučík Vasilij Afanasjevič Glazunov (velitel 3. vzdušně-výsadkového sboru do září 1941
)

22.2.1896 Narodil se generálporučík Fjodor Jakovlevič Kostěnko (velitel 26. armády)

27.3.1896 Narodil se generálporučík Konstantin Dimitrijevič Goluběv (velitel 10. armády
)

8.5.1896 Narodil se kontradmirál Viktor Platonovič Bogolepov (náčelník štábu Ladožskej vojnovej flotily 2. formovania)

7.6.1896 Narodil se generálporučík Fjodor Nikitič Remezov

27.6.1896 Narodil se generálmajor letectva Tichon Ivanovič Butorin (veliteľ 3. armády zvláštneho určenia )

16.1.1897 Narodil se generálmajor Semjon Ivanovič Feduľjev (veliteľ 213. nočnej bombardovacej leteckej divízie /1942-1943/)

27.2.1897 Narodil se generálporučík Michail Grigorjevič Jefremov (ve 30. letech generální inspektor pěchoty)

19.3.1897 Narodil se generálporučík Vladimir Nikolajevič Lvov (1940-1941 zástupce velitele Pobaltského zvláštního vojenského okruhu
)

26.3.1897 Narodil se - Anatolij Petrovič Minin (veliteľ 21. ťažkej bombardovacej leteckej brigády)

30.3.1897 Narodil se generálmajor letectva Grigorij Stepanovič Skrjagin (generálny inšpektor bombardovacieho letectva /1953-56/)

5.5.1897 Narodil se armádní generál Georgij Fjodorovič Zacharov





23.5.1897 Založen kýl lodi Avrora (Aurora)

1.6.1897 Narodil se armádní generál Pavel Ivanovič Batov

7.6.1897 Narodil se maršál Sovětského svazu Kirill Afanasjevič Mereckov (velitel Severního vojenského okruhu)

21.7.1897 Narodil se maršál Sovětského svazu Vasilij Danilovič Sokolovskij (náčelník Generálního štábu Sovětské armády)

7.8.1897 Narodil se maršál letectva Stěpan Akimovič Krasovskij (veliteľ 26. leteckej armády)

26.11.1897 Narodil se generálplukovník Nikolaj Ivanovič Gusev (velitel 47.armády
)

8.5.1898 Narodil se generálporučík letectva Jakov Stepanovič Škurin (veliteľ 12. leteckej armády)

26.5.1898 Narodil se brigádny velitel Alexandr Maximovič Tarnovskij-Terleckij (veliteľ 3. ťažkého bombardovacieho leteckého zboru)

27.5.1898 Narodil se generálplukovník Boris Alexejevič Pigarevič

2.6.1898 Narodil se generálmajor Nikolaj Antonovič Černucha (veliteľ 289. streleckej divízie 2. formovanie)

8.7.1898 Narodil se generálporučík Vasilij Vasiljevič Novikov (velitel: 7. gardový tankový sbor)

18.7.1898 Narodil se maršál dělostřelectva Vasilij Ivanovič Kazakov (veliteľ vojsk protivzdušnej obrany (1958-1965))

17.8.1898 Narodil se Maršál Sovětského svazu Matvej Vasiljevič Zacharov (velitel sovětských okupačních vojsk ve východním Německu)

20.8.1898 Narodil se generálporučík letectva Alexandr Michajlovič Rafalovič (náčelník vzdušnej streleckej služby Vojenského letectva Červenej armády)

6.9.1898 Narodil se generálmajor Adrian Zacharovič Akimenko (velitel 3. gardového střeleckého sboru (od ledna 1942))

2.10.1898 Narodil se generálporučík letectva Alexandr Zacharovič Ustinov (náčelník štábu 4. leteckej armády)

25.10.1898 Narodil se plukovník Dmitrij Andrejevič Gubanov (veliteľ 21. zmiešanej leteckej divízie)


1.11.1898 Narodil se generálmajor letectva Kuzma Dmitrievič Dmitriev (zástupca veliteľa vzdušných síl Poľskej ľudovej armády)

17.12.1898 Narodil se generálplukovník Michail Nikolajevič Šarochin (velitel: 37.armáda)

1.1.1899 Narodil se generálmajor Vasilij Nikitič Dalmatov (veliteľ 31. armády 1. formovania)

11.1.1899 Narodil se generálporučík Fjodor Michailovič Charitonov (velitel: 9. armáda)

31.1.1899 Narodil se generálporučík letectva Viktor Jefimovič Nestercev (veliteľ 3. gardového bombardovacieho leteckého zboru /1944-1949/)

31.1.1899 Narodil se plukovník Semjon Vasilievič Usačjov (náčelník štábu 14. gardovej bombardovacej leteckej divízie)

18.3.1899 Narodil se poručík Pavel Ignatievič Grochovskij (vedúci Osobitnej konštrukčnej kancelárie)

29.3.1899 Narodil se maršál Sovětského svazu Lavrentij Pavlovič Berija (první náměstek předsedy Rady ministrů SSSR)

31.5.1899 Narodil se maršál letectva Fjodor Jakovlevič Falalejev (náčelník štábu Vzdušných síl Červenej armády)

7.9.1899 Narodil se armádní generál Vladimir Jakovlevič Kolpakči (zahynul při letecké nehodě vrtulníku Mi-4 společně s generálplukovníkem Semjonem Nikoforovičem Perevjertkinem)

23.10.1899 Narodil se admirál Filipp Sergejevič Okťabrskij (veliteľ Čiernomorskej floty)

17.12.1899 Narodil se kapitán 1. triedy Alexandr Petrovič D'jakonov (veliteľ Onežskej námornej flotily 3. formovania)

12.2.1900 Narodil se Maršál Sovětského svazu Vasilij Ivanovič Čujkov (velitel: Skupina sovětských okupačních vojsk v Německu)

25.3.1900 Narodil se generálporučík Kondrat Semjonovič Meľnik (veliteľ Prímorskej armády 2. formovania)

2.5.1900 Narodil se plukovník Georgij Jefremovič Ovčarov (náčelník štábu 5. mino-torpédonosnej leteckej brigády vzdušných sil Severného loďstva)





11.5.1900 Loď Avrora (Aurora) spuštěna na vodu

25.5.1900 Narodil se generálmajor letectva Ivan Diomidovič Antoškin (veliteľ 6. zmiešaného leteckého zboru)

26.5.1900 Narodil se generálporučík Samuil Mironovič Rogačevskij (náčelník štábu 28. armády 3. formovania)

16.6.1900 Narodil se generálmajor Ivan Vasiljevič Dubovoj (velitel 7. mechanizovaného sboru od srpna 1943
)

18.6.1900 Narodil se generálplukovník letectva Ivan Michajlovič Sokolov (veliteľ 7. leteckej armády)

16.7.1900 Narodil se maršál Sovětského svazu Filipp Ivanovič Golikov (náčelník Hlavní politické správy Sovětské armády a námořnictva)

2.8.1900 Narodil se plukovník Ilja Grigorjevič Starinov (v republikánském Španělsku u praporu Zvlášního určení)

6.1.1901 Narodil se generálmajor letectva Ivan Maximovič Gorskij (veliteľ 21. gardovej leteckej dopravnej divízie)

25.1.1901 Narodil se generálporučík letectva Vasilij Georgievič Rjazanov (veliteľ 69. leteckej armády)

26.1.1901 Narodil se generálporučík Vitalij Sergejevič Polenov (velitel 31. armády 2. formování)

15.2.1901 Narodil se generálporučík Sergej Antonovič Bobruk (velitel: 31.gardový střelecký sbor
)

17.2.1901 Narodil se generálporučík Nikolaj Pavlovič Simoňak (velitel: 67. armáda )

18.3.1901 Narodil se generálporučík delostrelectva Sergej Ivanovič Kabanov (veliteľ Severného obranného rajónu)

26.3.1901 Narodil se plukovník Vasilij Ivanovič Ivolgin (náčelník štábu 1. zmiešaného leteckého zboru)

26.4.1901 Narodil se generálporučík Viktor Genrichovič Poznjak (velitel: 77. střelecký sbor)

9.5.1901 Narodil se generálmajor Nikolaj Grigorievič Travnikov (veliteľ 299. streleckej divízie)

19.5.1901 Narodil se generálporučík letectva Nikolaj Nikolajevič Bujanskij (hlavný inšpektor Inšpekcie bombardovacieho letectva Hlavnej inšpekcie Sovietskej armády /1950/)

21.5.1901 Narodil se kontradmiral Vladimir Nesterovič Ležava (veliteľ Námornej základne Ruči)

4.6.1901 Narodil se admirál Vladimír Antonovič Alafuzov (náčelník Hlavného štábu námorníctva ZSSR (1944))

16.6.1901 Narodil se maršál tankového vojska Pavel Pavlovič Polubojarov (velitel: 4. gardový tankový sbor)

27.6.1901 Narodil se generálmajor letectva Josif Ivanovič Šumov-Jeretičenko (veliteľ 22. záložného leteckého pluku1))

27.7.1901 Narodil se generálporučík letectva Vladimir Ivanovič Aladinskij (veliteľ 2. leteckej armády diaľkového letectva)

27.8.1901 Narodil se generálporučík letectva Alexandr Petrovič Andrejev (veliteľ Vzdušných síl Povolžského vojenského okruhu (1958-1961))

6.9.1901 Narodil se generálporučík tankového vojska Jevtichij Jemeljanovič Belov (velitel: 10. gardový tankový sbor)

14.9.1901 Narodil se generálporučík Andrej Andrejevič Vlasov (velitel Ruské osvobozenecké armády)

11.10.1901 Narodil se generálporučík Ivan Semjonovič Varennikov (náčelník štábu 26. armády 1. formovania)

15.10.1901 Narodil se generálporučík Ivan Fjodorovič Drjomov (velitel: 8. gardový mechanizovaný sbor)

31.10.1901 Narodil se admirál Jurij Alexandrovič Pantelejev (veliteľ Tichooceánskej floty)

3.11.1901 Narodil se generálmajor Georgij Alexandrovič Latyšev (velitel 78. střeleckého sboru (od září 1943))

16.12.1901 Narodil se armádní generál Nikolaj Fjodorovič Vatutin (velitel 1. ukrajinského frontu)

21.2.1902 Narodil se generálplukovník Ivan Těrenťjevič Korovnikov (velitel: 59. armáda (25.04.1942-09.07.1945))

18.3.1902 Narodil se generálmajor letectva Andrej Borisovič Jumašev (veliteľ 6. stíhacieho leteckého zboru)

14.4.1902 Narodil se generálporučík letectva Jakov Vladimirovič Smuškevič (najvyšší veliteľ vzdušních síl Červenej armády)

27.4.1902 Narodil se generálporučík Maxim Děnisovič Siněnko (velitel: 5. gardová tanková armáda)

5.5.1902 Narodil se kontradmirál Alexandr Ivanovič Dianov (prvý veliteľ Jokangskej námornej základne)

11.5.1902 Narodil se maršál Sovětského svazu Kiril Semjonovič Moskalenko (hlavní velitel raketových vojsk strategického určení
)

21.5.1902 Narodil se generálmajor Konstantin Ivanovič Rakutin (veliteľ 31. armády 1. formovania)

21.5.1902 Narodil se kontradmirál Konstantin Davidovič Suchiašvili (veliteľ Porkkalskej námornej základne)

5.6.1902 Narodil se generálporučík Konstantin Maximovič Erastov (velitel: 46. střelecký sbor)

7.6.1902 Narodil se viceadmirál Ilja Danilovič Kulišov (veliteľ Lenigradskej námornej základne)

8.7.1902 Narodil se generálmajor letectva Andrej Nikiforovič Vitruk (veliteľ 291. bitevnej leteckej divízie)

11.7.1902 Narodil se generálmajor Ivan Michajlovič Šepetov (veliteľ 96. streleckej divízie 1. formovania)

17.7.1902 Narodil se generálmajor Vasilij Pavlovič Sokolov (velitel: 74. gardová střelecká divize)

2.8.1902 Narodil se generálmajor letectva Nikolaj Georgijevič Bělov (veliteľ 4. leteckej divízie osobitného určenia)

2.8.1902 Narodil se viceadmirál Georgij Nikitič Cholostjakov (veliteľ Dunajskej vojnovej flotily 2. formovania)

29.9.1902 Narodil se generálplukovník Ivan Iljič Ljudnikov (velitel 39. armády )

17.10.1902 Narodil se generálporučík letectva Konstantin Ivanovič Teľnov (náčelník štábu 1. leteckej armády diaľkového letectva)

7.11.1902 Narodil se generálmajor letectva Vladimir Michajlovič Tolstoj (náčelník štábu 5. gardového bombardovacieho leteckého zboru)

10.11.1902 Narodil se maršál dělostřelectva Konstantin Petrovič Kazakov (velitel dělostřelectví a raketového vojska SSSR (1963-1969))

15.11.1902 Narodil se armádní generál Markian Michajlovič Popov (Velitel Tauridského vojenského okruhu)

1.12.1902 Narodil se viceadmirál Fjodor Semjonovič Sedeľnikov (veliteľ Kaspickej flotily)

13.12.1902 Narodil se generálmajor letectva Andrej Alexandrovič Kislov (veliteľ 251. bitevnej leteckej divízie)

19.12.1902 Narodil se generálplukovník letectva Vasilij Vasilievič Stepičev (veliteľ 4. leteckej armády /1946-1948/)

1.1.1903 Narodil se generálmajor letectva Alexej Ivanovič Charebov (náčelník štábu 13. leteckej armády)

7.1.1903 Narodil se generálmajor Ivan Ivanovič Blaževič (veliteľ 99. gardovej streleckej divízie)

13.1.1903 Narodil se admirál Vasilij Ivanovič Platonov (veliteľ Severnej floty /1946-1952/)

13.4.1903 Narodil se generálmajor Anton Pětrovič Pilipěnko (zahynul pri leteckej nehode)

17.4.1903 Narodil se generálmajor letectva Vasilij Antonovič Ščjolkin (veliteľ 54. leteckej divízie ďalekého dosahu)

24.4.1903 Narodil se generálporučík letectva Vladimír Ivanovič Izotov (veliteľ 1. bombardovacieho leteckého zboru diaľkového bombardovacieho letectva)

29.4.1903 Narodil se maršál Sovětského svazu Nikolaj Ivanovič Krylov (velitel Dálnovýchodního vojenského okruhu)

30.4.1903 Narodil se generálmajor letectva Nikolaj Prokopjevič Abramov (náčelník štábu 14. leteckej armády)

6.5.1903 Narodil se plukovník Valentin Ivanovič Smolovik (veliteľ 233. bitevnej leteckej divízie)

18.6.1903 Narodil se podplukovník Ivan Jakovlevič Mironov (veliteľ 50. rýchleho bombardovacieho leteckého pluku)

22.6.1903 Narodil se plukovník Boris Vladimirovič Jansen (veliteľ 202. bombardovacej leteckej divízie)

16.7.1903 Narodil se generálmajor letectva Ivan Abramovič Obrazkov (náčelník sovietskej leteckej misie v USA /1944-1945/)





17.7.1903 Loď Avrora (Aurora) uvedena do služby

2.9.1903 Narodil se generálplukovník Hadži-Umar Džiorovič Mamsurov (velitel: 2. gardová jezdecká divize)

15.9.1903 Narodil se generálporučík Lev Solomonovič Skvirskij

17.10.1903 Narodil se maršál Sovětského svazu Andrej Antonovič Grečko (Ministr obrany Sovětského svazu)

9.11.1903 Narodil se generálporučík Jerofej Vladimirovič Dobrovolskij (velitel: 16. střelecký sbor)

14.12.1903 Narodil se generálplukovník letectva Nikolaj Filippovič Papivin (veliteľ 1. letecká armáda diaľkového letectva)

2.2.1904 Narodil se brigádní generál Valerij Pavlovič Čkalov (zkušební pilot
)

23.2.1904 Narodil se plukovník Vasilij Filippovič Zacharov (náčelník štábu 280. bombardovacej leteckej divízie)

1.4.1904 Narodil se generálplukovník Nikolaj Erastovič Berzarin (velitel: 34.armáda)

8.5.1904 Narodil se generálmajor letectva Semjon Jakovlevič Simonenko (veliteľ 92. stíhacej leteckej divízie)

8.5.1904 Narodil se generálmajor letectva Michail Vasilievič Koteľnikov (veliteľ 8. bitevného leteckého zboru)

21.5.1904 Narodil se major Konstantin Vasiljevič Abuchov (veliteľ 143. gardového bitevného leteckého pluku)

24.5.1904 Narodil se plukovník Kirill Konstantinovič Griščenko (veliteľ 196. bitevnej leteckej divízie)

31.5.1904 Narodil se podplukovník Ivan Petrovič Goloboroďko (veliteľ 677. zmiešaného leteckého pluku)

17.7.1904 Narodil se generálporučík letectva Pavel Vladimirovič Nedosekin (veliteľ 45. leteckej armády)

19.7.1904 Narodil se generálporučík Grigorij Grigorjevič Sokolov

27.8.1904 Narodil se generálporučík letectva Feodosij Porfirievič Kotľjar (veliteľ 4. gardovej bombardovacej leteckej divízie)

6.9.1904 Narodil se generálmajor letectva Michail Charlampievič Borisenko (veliteľ 5. bombardovacieho leteckého zboru)

24.9.1904 Narodil se plukovník Vladimir Alexejevič Sryvkin (veliteľ 14. zmiešanej leteckej divízie)

19.10.1904 Narodil se generálmajor letectva Nikolaj Stepanovič Toropčin (zástupca náčelníka Hlavného štábu vojsk protivzdušnej obrany štátu /1955-1958/)

20.10.1904 Narodil se maršál letectva Sergej Ignaťjevič Rudenko (prvý zástupca hlavného veliteľa Vzdušných síl ZSSR /1958-68/)

23.10.1904 Narodil se maršál letectva Vladimír Alexandrovič Suděc (zástupce ministra obrany SSSR)

25.10.1904 Narodil se generálporučík letectva Ivan Gavrilovič Pjatychin (veliteľ 15. leteckej armády)

8.11.1904 Narodil se kontradmirál Michail Sergejevič Klevenskij (veliteľ Lipavskej námornej základne)

26.11.1904 Narodil se generálporučík Serafim Jevgeňjevič Rožděstvěnskij

8.3.1905 Narodil se generálplukovník Alexandr Iljič Rodimcev (veliteľ 32. gardového streleckého zboru)

25.3.1905 Narodil se generálmajor letectva Jevsej Michajlovič Anikejev (veliteľ 249. stíhacej leteckej divízie /1946-1952/)

14.4.1905 Narodil se generálporučík Boris Alexandrovič Vladimirov (velitel: 311. střelecká divize)

5.5.1905 Narodil se generálmajor letectva Vitalij Filippovič Drjanin (veliteľ 36. leteckej divízie ďalekého dosahu)

21.5.1905 Narodil se gardový starší seržant Andrej Vasiljevič Aljošin (velitel střeleckého stanoviště dělostřelecko minometného pluku)

23.5.1905 Narodil se generálmajor letectva Iľja Davidovič Udonin (veliteľ Vzdušných síl 19. armády)

31.5.1905 Narodil se podplukovník Stěpan Ivanovič Švec (veliteľ 2. gardového leteckého pluku ďalekého dosahu)

7.6.1905 Narodil se plukovník Boris Zacharovič Zumbulidze (veliteľ 406. nočného bombardovacieho leteckého pluku)

22.6.1905 Narodil se plukovník Prokopij Grigorievič Stepanovič (veliteľ 229. stíhacia letecká divízia)

2.8.1905 Narodil se generálporučík letectva Jevgenij Michajlovič Běleckij (veliteľ 1. gardového stíhacieho leteckého zboru)

18.8.1905 Narodil se generálporučík letectva Fjodor Fjodorovič Žerebčenko (hlavný inšpektor stíhacieho letectva protivzdušnej obrany štátu /1957-1960/)

1.11.1905 Narodil se generálporučík letectva Ivan Petrovič Žuravljov (veliteľ Vzdušných síl Volchovského frontu 1. formovania)

19.12.1905 Narodil se admirál Nikolaj Michajlovič Charlamov (veliteľ 8. floty (1950—1954))

22.12.1905 Narodil se generálmajor letectva Ivan Terentievič Batygin (veliteľ 45. zmiešanej leteckej divízie)

26.1.1906 Narodil se generálmajor letectva Vladimir Alexandrovič Sandalov (veliteľ 5. gardovej bombardovacej leteckej divízie)

18.2.1906 Narodil se hlavní maršál tankového vojska Amazasp Chačaturovič Babadžanjan (náčelník tankových vojsk SSSR /1969/)

28.3.1906 Narodil se major Alexej Alexejevič Žemčužin (veliteľ 774. stíhacieho leteckého pluku)

17.4.1906 Narodil se podplukovník Nikolaj Maximovič Černěnko (veliteľ 372. nočného bombardovacieho leteckého pluku)

20.4.1906 Narodil se plukovník Josif Illarionovič D'jakov (veliteľ 4. gardového leteckého pluku ďalekého dosahu)

5.5.1906 Narodil se major Alexandr Kornilovič Tjagunov (veliteľ 611. bitevného leteckého pluku)

9.5.1906 Narodil se generálmajor letectva Nikolaj Vasilievič Čelnokov (veliteľ 1. gardového mino-torpédonosného leteckého pluku vzdušných sil vojenského námorníctva)

23.5.1906 Narodil se generálporučík letectva Sergej Sergejevič Alexandrov (veliteľ 34. leteckej armády /1951-1955/)

22.6.1906 Narodil se generálporučík letectva Pjotr Michajlovič Kučma (veliteľ 211. bitevnej leteckej divízie)

23.6.1906 Narodil se admirál Arsenij Grigorjevič Golovko (veliteľ Severnej floty)

9.7.1906 Narodil se podplukovník Tamara Alexandrovna Kazarinova (veliteľka 586. stíhacieho leteckého pluku PVO)

17.8.1906 Narodil se plukovník Alexej Andrejevič Smirnov (veliteľ 3. gardovej bitevnej leteckej divízie)

5.9.1906 Narodil se kontradmirál Semjon Vasilievič Domnin (veliteľ Odeskej námornej základne 2. formovania)

10.11.1906 Narodil se generálmajor letectva Viktor Feofanovič Čisťjakov (veliteľ 44. stíhacieho leteckého pluku)

13.12.1906 Narodil se plukovník Ivan Alexejevič Jemeľjanov (veliteľ 622. bitevného leteckého pluku)

25.1.1907 Narodil se generálmajor letectva Pjotr Ivanovič Sučkov (pomocník veliteľa vzdušných síl Čiernomorskej flotily /1950-1953/)

12.2.1907 Narodil se plukovník Alexej Antonovič Gubrij (veliteľ 11. bitevnej leteckej divízie vzdušných síl Čiernomorského loďstva)

20.2.1907 Narodil se armádny generál Sergej Matvejevič Šteměnko (náčelník Generálneho štábu ozbrojených síl)

14.3.1907 Narodil se generálmajor letectva Vjačeslav Michajlovič Zabalujev (veliteľ 73. leteckej armády)

11.4.1907 Narodil se generálmajor letectva Leonid Davydovič Rejno (veliteľ 7. bitevného leteckého zboru)

11.4.1907 Narodil se generálplukovník letectva Nikolaj Georgievič Seleznjov (náčelník štábu 12. leteckej armády)

13.4.1907 Narodil se generálmajor letectva Nikolaj Alexandrovič Tokarev (veliteľ 1. mino-torpédonosného leteckého pluku vzdušných sil vojenského námorníctva)

17.4.1907 Narodil se viceadmirál Vissarion Vissarionovič Grigorjev (veliteľ Dneperskej vojnovej flotily 2. formovania)

7.5.1907 Narodil se generálmajor letectva Nikolaj Michajlovič Kidalinskij (veliteľ 5. mino-torpédonosnej leteckej brigády)

13.5.1907 Narodil se generálmajor letectva Konstantin Alexejevič Michajlov (veliteľ 34. bombardovacej leteckej divízie)

23.5.1907 Narodil se plukovník Michail Vasiljevič Avvakumov (veliteľ 289. zmiešanej leteckej divízie)

26.5.1907 Narodil se generálplukovník letectva Georgij Filippovič Bajdukov (zástupca náčelníka štábu letectva /1952-1953/)

16.7.1907 Narodil se plukovník Fjodor Zacharovič Boldyrichin (veliteľ 226. bitevnej leteckej divízie)

2.8.1907 Narodil se podplukovník Stepan Pavlovič Suprun (veliteľ 401. stíhacieho leteckého pluku)

10.8.1907 Narodil se major Semjon Saveľjevič Maršalkovič (veliteľ 11. samostatného prieskumného leteckého pluku)

1.10.1907 Narodil se major Alexej Alexandrovič Denisov (veliteľ 12. stíhacieho leteckého pluku vojenského námorníctva)

5.11.1907 Narodil se generálmajor letectva Konstantin Ivanovič Rasskazov (veliteľ 9. gardovej bombardovacej leteckej divízie)

9.11.1907 Narodil se admirál Fjodor Vladimirovič Zozulja (veliteľ Kaspickej flotily)

1.12.1907 Narodil se plukovník Grigorij Andronovič Čech (velitel 315. gardového protitankového dělostřeleckého pluku)

23.1.1908 Narodil se gardový plukovník Nikolaj Iosifovič Malyšev (veliteľ 38. samostatnej prieskumnej letky )

29.1.1908 Narodil se generálmajor letectva Valentin Petrovič Uchov (veliteľ 10. gardovej stíhacej leteckej divízie)

31.1.1908 Narodil se generálporučík letectva Ivan Georgievič Romaněnko (veliteľ 10. leteckého zboru Tichooceánskej flotily /1954/)

11.4.1908 Narodil se generálplukovník Viktor Semjonovič Abakumov (ministr státní bezpečnosti)

12.4.1908 Narodil se podplukovník Vasilij Ivanovič Zagrebin (veliteľ 690. dopravného leteckého pluku)

17.4.1908 Narodil se generálplukovník letectva Georgij Semjonovič Sčjotčikov (veliteľ 43. leteckej armády)

20.4.1908 Narodil se plukovník Arkadij Alexandrovič Osipov (veliteľ 8. samostatného trestného práporu)

22.4.1908 Narodil se generálmajor letectva Vasilij Petrovič Kuzmin (veliteľ 35. bitevného leteckého pluku vzdušných sil vojenského námorníctva)

20.5.1908 Narodil se generálmajor letectva Alexandr Alexejevič Osipov (veliteľ 58. stíhacieho leteckého zboru)

21.5.1908 Narodil se plukovník Nikolaj Vasilievič Gavrilov (veliteľ 2. samostatnej stíhacej letky protivzdušnej obrany)

24.5.1908 Narodil se plukovník Georgij Alexandrovič Rejfšnejder (Kalugin) (veliteľ 10. gardovej bitevnej leteckej divízie (1946-1947))

25.5.1908 Narodil se generálmajor letectva Vasilij Nikiforovič Vuss (veliteľ 5. stíhacieho leteckého zboru)

27.5.1908 Narodil se major Konstantin Alexandrovič Antropov (veliteľ 420. samostatnej zborovej spojovacej letky)

31.5.1908 Narodil se generálmajor letectva Georgij Petrovič Gubanov (veliteľ vzdušných síl Severnej flotily /1950-53/)

1.8.1908 Narodil se generálmajor Saburov Alexander Nikolájevič (veliteľ partizánskych oddielov)

19.9.1908 Narodil se generálmajor letectva Ivan Ivanovič Kopec (veliteľ Vzdušných síl Západného frontu)

20.2.1909 Narodil se kapitán Grigorij Jakovlevič Bachčivandži (testovací pilot Sovětské armády)

21.4.1909 Narodil se podplukovník Vasilij Nikolajevič Rybakov (veliteľ 206. bitevnej leteckej divízie)

27.4.1909 Narodil se plukovník Valentina Stěpanovna Grizodubova (veliteľka 101. leteckého pluku ďalekého dosahu)

9.5.1909 Narodil se podplukovník Nikolaj Grigorievič Pecevič (náčelník štábu 314. nočnej bombardovacej leteckej divízie)

20.5.1909 Narodil se generálmajor letectva Alexej Ivanovič Ščerbakov (veliteľ 65. leteckej armády)

15.6.1909 Narodil se generálporučík letectva Vasilij Gavrilovič Tichonov (zástupca veliteľa 48. leteckej armády /1953-1960/)

20.6.1909 Narodil se plukovník Pjotr Vasiljevič Kondraťjev (veliteľ 5. stíhacieho leteckého pluku VMF)

22.6.1909 Narodil se generálplukovník letectva Jevgenij Nikolajevič Preobraženskij (veliteľ vzdušných sil vojenského námorníctva /1950-1962/)

22.6.1909 Narodil se podplukovník Ivan Vasilievič Deľnov (veliteľ 243. bitevnej leteckej divízie)

1.9.1909 Narodil se kontradmirál Andrej Michailovič Filippov (veliteľ Potijskej námornej základne 1. formovania)

5.10.1909 Narodil se generálmajor letectva Pavel Terentievič Korobkov (veliteľ 2. gardovej stíhacej leteckej divízie)

11.10.1909 Narodil se generálmajor letectva Alexandr Ivanovič Korobicyn (veliteľ Tallinskej divízie PVO /1957-1959/)

1.1.1910 Narodil se kapitán 1. triedy Nikolaj Jakovlevič Sedeľnikov (náčelník štábu Nikolajevskej námornej základne 2. formovania)

5.1.1910 Narodil se generálmajor letectva Jevgenij Jefimovič Jerlykin (veliteľ 6. stíhacieho leteckého zboru)

26.2.1910 Narodil se admirál loďstva Sovětského svazu Sergej Georgijevič Gorškov (velitel Hlavního velitelství vojenského námořnictva)

28.3.1910 Narodil se gardový podplukovník Boris Pavlovič Syromjatnikov (veliteľ 9. gardového mino-torpédonosného leteckého pluku vzdušných sil Severnej flotily )



20.4.1910 Narodil se podplukovník generálneho štábu Vojtech Juraj Višňovský (prednosta operačného oddelenia 4. čs. samostatnej brigády v ZSSR)

25.4.1910 Narodil se generálmajor letectva Josif Ivanovič Gejbo (veliteľ 309. stíhacej leteckej divízie)

6.5.1910 Narodil se admirál Grigorij Grigorievič Olejnik (veliteľ Amurskej námornej flotily)

16.5.1910 Narodil se armádní generál Nikolaj Grigorjevič Ljaščenko (velitel: Turkestánský vojenský okruh)

20.5.1910 Narodil se plukovník Konstantin Alexandrovič Piľščikov (veliteľ 523. stíhacieho leteckého pluku)

1.6.1910 Narodil se generálporučík letectva Alexandr Stepanovič Osipenko (veliteľ 11. leteckej armády)

13.8.1910 Narodil se generálmajor letectva Viktor Vladimirovič Zelencov (veliteľ:
)

29.10.1910 Narodil se generálporučík letectva Pjotr Petrovič Archangeľskij (veliteľ 4. bombardovacieho leteckého zboru)

1.1.1911 Narodil se generálporučík letectva Stěpan Dmitrievič Prutkov (veliteľ 57. leteckej armády /1959-1964/)

21.4.1911 Narodil se major Vasilij Dmitrievič Ryžov (veliteľ 371. nočného bombardovacieho leteckého pluku)

9.5.1911 Narodil se gardový plukovník Nikolaj Kuzmič Krivjakov (veliteľ 69. gardového stíhacieho leteckého pluku)

17.5.1911 Narodil se generálmajor letectva Nikolaj Alexejevič Ostrjakov (veliteľ Vzdušných síl Čiernomorskej flotily)

21.5.1911 Narodil se plukovník Konstantin Dmitrievič Bočarov (veliteľ 889. nočného ľahkého bombardovacieho leteckého pluku)

13.8.1911 Narodil se armádní generál Alexej Ivanovič Radzijevskij (velitel: 2.gardová tanková armáda
)

13.8.1911 Narodil se kontradmirál Sergej Stepanovič Vorkov (náčelník štábu Bielomorskej flotily)

26.9.1911 Narodil se major Ivan Michajlovič Jerašov (veliteľ 672. bitevného leteckého pluku)

31.1.1912 Narodil se plukovník Nikolaj Michajlovič Nikitin (veliteľ 1. gardovej stíhacej leteckej divízie)

11.2.1912 Narodil se plukovník Michail Alexandrovič Baženov (veliteľ 719. nočného bombardovacieho leteckého pluku)

18.3.1912 Narodil se podplukovník Grigorij Sergejevič Žujkov (veliteľ 435. stíhacieho leteckého pluku 2. formovania)

28.3.1912 Narodil se major Marina Michajlovna Raskova (velitelka 587. bombardovacího leteckého pluku)

17.9.1912 Narodil se generálmajor Platon Jefimovič Smoljakov (veliteľ 85. gardového stíhacieho leteckého pluku)

22.1.1913 Narodil se plukovník Stěpan Jelizarovič Artjomenko (velitel střeleckého praporu)

17.2.1913 Narodil se generálplukovník letectva Fjodor Ivanovič Šinkarenko (veliteľ 30. leteckej armády)

26.2.1913 Narodil se kontradmirál Fjodor Dmitrievič Izmajlov (veliteľ Odeskej námornej základne 2. formovania)

20.4.1913 Narodil se gardový major Georgij Dmitrievič Kostylev (veliteľ 12. samostatnej stíhacej letky vzdušných sil vojenského námorníctva)

7.5.1913 Narodil se generálmajor letectva Semjon Jegorovič Volodin (veliteľ 8. gardovej bitevnej divízie)

21.5.1913 Narodil se generálporučík letectva Nikolaj Gavrilovič Serebrjakov (nositeľ titulu Hrdina Sovietskeho zväzu)

12.8.1913 Narodil se plukovník Vladimir Jefimovič Šarapa (náčelník štábu 208. nočnej bombardovacej leteckej divízie)

9.9.1913 Narodil se generálporučík letectva Serafim Kirillovič Birjukov (zástupca veliteľa diaľkového letectva /1972/)

15.9.1913 Narodil se generálmajor Michail Vasiljevič Avdějev (zástupca veliteľa vojenských leteckých síl Severo-Kavkazského vojenského okruhu (12.1961-03.1964))

29.11.1913 Narodil se gardový plukovník David Jefimovič Nichamin (veliteľ 43. stíhacieho leteckého pluku vzdušných síl Čiernomorskej floty)

14.1.1914 Narodil se major Alexej Dimittrijevič Pereljot (zkušební pilot
)

12.2.1914 Narodil se podplukovník Semjon Alexejevič Sibirin (veliteľ 18. gardového stíhacieho leteckého pluku)

14.4.1914 Narodil se gardový kapitán Alexandr Ivanovič Agurejev (stíhacie eso (6 samostatných + 4 v skupine))

16.5.1914 Narodil se generálplukovník letectva Nikolaj Vasilievič Petuchov (náčelník štábu 324. stíhacej leteckej divízie)

23.11.1914 Narodil se generálmajor letectva Matvej Ivanovič Zotov (veliteľ 6. stíhacieho leteckého pluku)

25.12.1914 Narodil se gardový nadporučík Irina Fodorovna Sebrova (veliteľka roja 46. gardového nočného bombardovacieho leteckého pluku 325. nočnej bombardovacej leteckej divízie)

29.3.1915 Narodil se generálporučík letectva Alexej Ivanovič Semenkov (veliteľ 2. dopravného leteckého pluku civilného letectva)

28.4.1915 Narodil se podplukovník Boris Pavlovič Trifonov (náčelník štábu 1. československého stíhacieho leteckého pluku )

30.5.1915 Narodil se generálporučík letectva Anatolij Ivanovič Puškin (veliteľ 36. leteckej armády /august-november 1967/)

17.7.1915 Narodil se generálporučík letectva Boris Alexandrovič Novikov (veliteľ 127. stíhacej leteckej divízie vojenského (11.1955-10.1956))

26.8.1915 Narodil se podplukovník Boris Feoktistovič Safonov (veliteľ 2. gardového zmiešaného leteckého pluku Severnej flotily)

25.9.1915 Narodil se nadporučík Sergej Semjonovič Azarov (stíhacie eso (7 samostatne + 7 v skupine)
)

27.12.1915 Narodil se podporučík Pjotr Michajlovič Kašnikov (ruské tankové eso)

31.12.1915 Narodil se major Semjon Vasiljevič Chochrjakov (velitel: 2. tankový prapor, 54. gardová tanková brigáda)

5.5.1916 Narodil se major Nikolaj Vasilievič Terjochin (veliteľ 10. stíhacieho leteckého pluku)

20.5.1916 Narodil se plukovník Alexej Petrovič Maresjev (stíhací pilot)

23.5.1916 Narodil se major Georgij Michajlovič Paršin (velitel letky 943. útočného pluku)

27.9.1916 Narodil se kapitán Ivan Michajlovič Semergej (veliteľ trestnej letky 272. nočnej bombardovacej leteckej divízie)

9.12.1916 Narodil se plukovník Nikolaj Kalistratovič Lysenko (veliteľ 218. bitevného leteckého pluku)

1.1.1917 Narodil se kontradmirál Vasilij Michajlovič Lozovskij (prvý veliteľ Námornej základne Strelok)

10.2.1917 Narodil se plukovník (státni bezpečnosti) Alexej Nikolajevič Boťan (dôstojník sovietskej rozviedky)

26.3.1917 Narodil se plukovník Afrikant Platonovič Jerofejevskij (veliteľ 12. vojenskej dopravnej leteckej divízie)

17.4.1917 Narodil se plukovník Anatolij Kuzmič Dolgov (veliteľ 708. leteckého dopravného pluku osobitného určenia)

9.5.1917 Narodil se kapitán Tichon Grigorievič Verchomij (veliteľ 440. samostatnej armádnej spojovacej letky)

22.5.1917 Narodil se maršál ženijných vojsk Sergej Christoforovič Aganov (náčelník ženijných vojsk Ministerstva obrany ZSSR)

16.7.1917 Narodil se kapitán Pavel Michajlovič Kamozin (stíhacie eso, zostrelil 36 lietadiel samostatne a dve v skupine)

25.12.1917 Narodil se kapitán Vadim Ivanovič Fadějev (velitel letky 16. gardového stíhacího leteckého pluku)

18.1.1918 Narodil se kapitán Alexandr Fjodorovič Klubov (dvojnásobný nositeľ titulu Hrdina Sovietskeho zväzu )

16.2.1918 Narodil se plukovník Grigorij Demjanovič Oniskevič (zástupca veliteľa letky 164. stíhacieho leteckého pluku)

19.4.1918 Narodil se generálplukovník letectva Alexandr Alexejevič Mironenko (veliteľ letectva vojenského námorníctva ZSSR /1974-1982/)

21.4.1918 Narodil se generálporučík letectva Vasilij Georgievič Karjakin (náčelník štábu Vojenského dopravného letectva ZSSR (1968-1980))

1.5.1918 Narodil se plukovník Ivan Michajlovič Dzjuba (dočasne poverený velením 1. gardového stíhacieho leteckého pluku)

1.6.1918 Narodil se generálmajor letectva Viktor Dmitrievič Saveľjev (veliteľ 6. gardovej leteckej dopravnej divízie)

24.10.1918 Narodil se viceadmirál Alexej Jevstafievič Miščenko (veliteľ Námornej základne Strelok)

7.4.1919 Narodil se plukovník Georgij Gordějevič Goluběv (velitel divise
)

1.5.1919 Narodil se plukovník Afanasij Petrovič Sobolev (veliteľ 2. gardového stíhacieho leteckého pluku)

19.5.1919 Narodil se kapitán Ivan Avdejevič Avekov (veliteľ letky 519. stíhacieho leteckého pluku )

25.5.1919 Narodil se podplukovník Grigorij Michajlovič Mylnikov (velitel letky 15. gardového bitevního leteckého pluku)

22.6.1919 Narodil se generálmajor letectva Alexandr Georgievič Vagin (veliteľ 1. gardového stíhacieho leteckého pluku)

17.9.1919 Narodil se major Sergej Stepanovič Byčkov (veliteľ 1. letky 17. stíhacieho leteckého pluku (od februára 1952))

13.4.1920 Narodil se generálporučík letectva Ivan Nikiforovič Stepanenko (stíhacie eso, samostatne zostrelil 32 nepriateľských lietadiel, v skupine 9)

13.8.1920 Narodil se generálmajor letectva Vasilij Ivanovič Andrianov (velitel letky bitevníků 141. leteckého pluku,)

2.9.1920 Narodil se podplukovník Ivan Charlamovič Michajličenko (velitel letky 141. bitevního gardového pluku)

19.5.1921 Narodil se poručík Šamiľ Manusypovič Abrašitov (zástupce velitele letky 402. stíhacího leteckého pluku)

14.6.1921 Narodil se generálmajor Vladimír Fjodorovič Abramov (zástupce náčelníka Hlavního štábu Protivzdušné obrany SSSR)

5.7.1921 Narodil se maršál Sovětského svazu Viktor Georgijevič Kulikov (velitel Skupiny sovětských vojsk v Německu)

1.4.1922 V rámci Sovietskeho zväzu bola vytvorená Ojrotská autonómna oblasť.

20.4.1922 V rámci Sovietskeho zväzu bola vytvorená Juhoosetská autonómna oblasť.



21.4.1922 Narodil se generálmajor vo výslužbe Ján Iľanovský

5.5.1922 Narodil se nadporučík Alexandra Fjodorovna Akimova (navigátor letky 588. nočného ľahkého bombardovacieho leteckého pluku)

22.6.1922 Narodil se generálplukovník Vasilij Stěpanovič Petrov (zástupce velitele Raketových vojsk a dělostřelectva Hlavního velitelství pozemních vojsk Ozbrojených sil Ukrajiny)

16.7.1922 Narodil se generálmajor letectva Anatolij Michajlovič Karelin (veliteľ 149. gardového stíhacieho leteckého pluku )


27.9.1922 Narodil se kapitán Valentina Biněvská-Lísková (odstřelovačka 1. čs. samostatné brigády v SSSR, )

19.1.1923 Narodil se generálmajor Alexej Nikolajevič Prochorov (profesor na Frunzeho Vojenské akademii)

28.1.1923 Narodil se generálporučík letectva Anatolij Konstantinovič Nědbajlo (zástupce náčelníka Kijevské válečné vysoké letecké školy)

10.4.1923 Narodil se generálmajor letectva Sergej Makarovič Kramarenko (nositeľ titulu Hrdina Sovietskeho zväzu)

12.4.1923 Narodil se podplukovník Ivan Fjodorovič Bežanov (stíhacie eso (6 samostatných zostrelov))

5.5.1923 Narodil se maršál Sovětského svazu Sergej Fjodorovič Achromejev (náčelník Generálneho štábu ozbrojených síl ZSSR a súčasne prvý námestník Ministra obrany ZSSR (1984-88))


8.5.1923 Narodil se generálplukovník letectva Grigorij Ustinovič Doľnikov (veliteľ 61. gardový stíhací letecký sbor)

28.6.1923 Narodil se generálporučík tankových vojsk Vladimir Alexandrovič Bochkovskij (velitel tanku; 1. gardová tanková brigáda)

20.9.1923 Narodil se hlavný maršál letectva Alexandr Ivanovič Koldunov (vrchný veliteľ vojsk protivzdušnej obrany ZSSR)





21.1.1924 Zemřel - Vladimir Iljič Lenin (Předseda Rady lidových komisařů)

1.9.1924 Narodil se generálporučík Afanasij Petrovič Šilin (náčelník rozvědky 132. gardového dělostřeleckého pluku)

24.4.1925 Narodil se viceadmirál Jurij Alexejevič Kuzněcov (posledný veliteľ Jokangskej námornej základne)

17.7.1925 Narodil se kontradmirál Pjotr Trofimovič Zenčenko (veliteľ Jokangskej námornej základne)

14.4.1927 Založen kýl ponorky D-6 Jakobiněc

25.3.1929 Narodil se maršál letectva Alexandr Nikitovič Volkov (minister civilného letectva ZSSR)


31.5.1929 Bola podpísaná dohoda medzi VSNH ZSSR a firmou Ford Motor Company o technickej pomoci pri organizácii a zavádzaní masovej výroby osobných automobilov Ford Model A a nákladných Ford Model AA v ZSSR.

5.9.1929 Narodil se major Andrijan Grigorjevič Nikolajev (07.08.1961 člen náhradní posádky letu Vostok 2
)

15.11.1930 Ponorka D-6 Jakobiněc spuštěna na vodu

29.3.1931 Narodil se generálmajor Alexej Alexandrovič Gubarev (kosmonaut)



27.5.1931 Zemřel divizní velitel (Komdiv) Jaroslav Antonovič Štrombach (jednoroční dobrovolník 75 polního pluku)

15.6.1931 Ponorka D-6 Jakobiněc uvedena do služby

1.1.1932 Dokončená výstavba Nižgorodského automobilového závodu (Nižgorodskij avtomobilnyj zavod, dnešný GAZ) v meste Nižnij Novgorod a začatie sériovej výroby nákladných a osobných automobilov.



16.5.1933 Poselství prezidenta USA Roosevelta hlavám všech států účastnících se odzbrojovací konference. Návrh na uzavření soustavy dvoustranných smluv o neútočení a dohodu o omezení útočných zbraní. Německo 18.5. odmítlo jakékoli omezení svého zbrojení. 19.5. SSSR plně podpořil iniciativu USA. Rovněž ostatní účastníci konference vyjádřili s poselstvím souhlas.

5.9.1933 Zemřel - Sergej Petrovič Gorbunov (jeden z organizátorov sovietskeho leteckého priemyslu)

9.3.1934 Narodil se plukovník Jurij Alexejevič Gagarin (kosmonaut první člověk ve vesmíru (12.04.1961))


30.5.1934 Narodil se generálmajor Alexej Archipovič Leonov (1976–1982 zástupce náčelníka střediska J. A. Gagarina pro výcvik kosmonautů.)

2.8.1934 Narodil se - Valerij Fjodorovič Bykovskij (14.06.1963 19.06.1963 pilot letu Vostok 5
)

1.12.1934 Zemřel - Sergej Mironovič Kirov (1. tajemník leningradského oblastního výboru Všesvazové komunistické stranz (bolševiků))

3.12.1934 Narodil se generálmajor Viktor Vasiljevič Gorbatko (Veliteľ kozmickej lode Sojuz 24, Sojuz 37,)


2.5.1935 SSSR a Francie podepsaly smlouvu o vzájemné pomoci (na 5 let). Byla charakterizována jako součást východoevropské bezpečnostní soustavy.


16.5.1935 ČSR a SSSR podepsaly smlouvu o vzájemné pomoci (vázána na československo-francouzskou a sovětsko-francouzskou smlouvu).


29.3.1936 SSSR a Afghánistán podepsaly smlouvu o neútočení a neutralitě.

11.1.1937 Založen kýl lodi Taškent

18.3.1937 Narodil se generálplukovník letectva Vjačeslav Vasilievič Jefanov (veliteľ Vojenského dopravného letectva ZSSR (1986-1997))

11.5.1937 Maršál Michail Nikolajevič Tuchačevskij byl, v neveřejném procesu, odsouzen k trestu smrti.

28.5.1937 Narodil se viceadmirál Vitalij Petrovič Larionov (veliteľ 4. ponorkovej eskadry)

31.5.1937 Zemřel armádní komisař 1. stupně Jan Borisovič Gamarnik (skutočným menom Jakov Pudikovič (Яков Пудикович))

28.12.1937 Loď Taškent spuštěna na vodu

1.4.1938 Zemřel komisař státní bezpečnosti 1. stupně Jakov Saulovič Agranov (1. náměstek lidového komisaře vnitra
)

29.4.1938 Zemřel divízny velitel Žan Janovič Poga (veliteľ 6. těžký bombardovací letecký sbor)

23.5.1938 Zemřel divízny veliteľ Leonid Ivanovič Nikiforov (veliteľ Vzdušných síl Tichooceánskeho loďstva)

16.6.1938 Zemřel Komisař státní bezpečnosti 1. stupně Georgij Ivanovič Blagonravov (Generální ředitel výstavby silnic a dálnic NKVD)

15.12.1938 Zemřel brigádní generál Valerij Pavlovič Čkalov (zkušební pilot
)


18.3.1939 Vláda SSSR v notě adresované Německu označila rozbití ČSR za akt zvůle, násilí a agrese.



17.4.1939 Sovětská vláda předložila návrh sovětsko-britsko-francouzské dohody o vzájemné pomoci proti agresi a o pomoci východoevrepským státům (odpověď na nové britské a francouzské návrhy).

3.5.1939 Molotov převzal úřad lidového komisaře zahraničních věcí.

6.5.1939 Loď Taškent uvedena do služby



8.5.1939 Britská vláda zaslala sovětské vládě návrh na deklaraci, podle níž se měl SSSR zavázat, že poskytne Velké Británii a Francii okamžitou pomoc v případě válečného konfliktu.


Frankistické Španělsko vystoupilo ze Společnosti národů.


11.5.1939 Japonská vojska zahájila útok u řeky Chalchyn-gol na mongolsko-mandžuské hranici. Do bojů zasáhla Sovětská armáda, která podle smlouvy o vzájemné pomoci mezi SSSR a Mongolskou lidovou republikou z 12.3.1936 přišla MoLR na pomoc.



14.5.1939 Vláda SSSR zaslala vládám Francie a Velké Británie notu, v níž mj. uvedla, že „anglické návrhy nevycházejí ze zásady vzájemnosti vůči SSSR a uvádějí jej do nerovnoprávného postavení".

16.5.1939 Založen kýl lodi Jastreb



27.5.1939 Velká Británie a Francie předložily SSSR nový společný návrh dohody o vzájemné pomoci proti přímému útoku ze strany Německa.


27.5.1939 V noci z 27. na 28 května překračuje úderná skupina Jamagata šítai řeku Chalchyn gol, proráží obranu mongolské jízdy, a střetává se s prvními sovětskými jednotkami.

31.5.1939 Narodil se viceadmirál Anatolij Grigorjevič Olejnik (veliteľ Prímorskej flotily rôznorodých síl)



22.6.1939 Největší vzdušná bitva u Chalchyn golu. Leteckých soubojů se účastní 95 sovětských a 120 japonských letadel. Japonci utrží těžkou porážku, ztrácejí 32 letadel oproti sovětským 12.

31.8.1939 Založen kýl lodi Kujbyšev

8.10.1939 Založen kýl lodi Čapajev

31.10.1939 Založen kýl lodi Železňakov

2.12.1939 Založen kýl lodi Otličnyj

29.3.1940 Molotov přednesl projev na zasedání Nejvyššího sovětu SSSR s hodnocenm výsledků sovětsko-finské války a zároveň prohlášení, že SSSR zůstane v probíhající "imperialistické" válce neutrální.


1.4.1940 Nejvyšší sovět SSSR schválil začlenění území odstoupených Finskem do Karelské ASSR a její přetvoření na svazovou Karelofinskou SSR.


3.4.1940 U Katyně začalo NKVD vraždit polské důstojníky, kteří padli do sovětského zajetí v září 1939.

5.5.1940 Založen kýl lodi Osmotriteľnyj

7.5.1940 Prezídium Nejvyššího sovětu SSSR zavedlo generálské a admirálské hodnosti.

10.7.1940 Narodil se admirál Oleg Alexandrovič Jerofejev (veliteľ Severnej floty)

31.1.1941 Loď Kujbyšev spuštěna na vodu


25.3.1941 SSSR a Turecko podepsaly smlouvu o přátelství.


5.4.1941 V Moskvě byla podepsána jugoslávsko - sovětská smlouva o přátelství a neútočení. Nicméně Sovětská vláda oznámila Jugoslávii, že jí v případě války s Německem vojensky nepodpoří.

28.4.1941 Loď Čapajev spuštěna na vodu

6.5.1941 Sovětský diktátor Josif Vissarionovič Stalin převzal funkci předsedy rady lidových komisařů.



6.5.1941 Po uzavření sovětsko-japonského paktu o neútočení zakázaly USA vývoz veškerého zboží považovaného za válečně důležité do SSSR.




22.6.1941 V 03:15 hod. nacistické Německo a vojska jeho satelitů (Rumunska a Finska) napadly bez vyhlášení války SSSR.
Pohr. boje v Pobaltí, Bělorusku a na Ukrajině. Nejtěžší boje v prostoru měst Tylže, Suwalki, Brest a jižně od Vladimíru Volynského. Severozápadní front do konce dne ustoupil až o 50 km na východ od hranic. Západní front začal ustupovat do vnitrozemí. Hrdinný boj obránců Brestské pevnosti.


22.6.1941 Itálie jednostranně porušila sovětsko - italskou smlouvu o přátelství, neútočení a neutralitě z 02.09.1933 a vyhlásila SSSR válku.

22.6.1941 Ve 12,00 hod. vysílal sovětský rozhlas provolání vlády SSSR. Prezídium Nejvyššího sovětu SSSR přijalo usnesení o mobilizaci a vyhlášení válečného stavu v určených oblastech.


22.6.1941 Rumunsko vyhlásilo SSSR válku.
Letectvo Černomořského loďstva podniklo první nálet na vojenské objekty válečné základny Konstanca.

22.6.1941 Zemřel generálmajor letectva Ivan Ivanovič Kopec (veliteľ Vzdušných síl Západného frontu)

22.6.1941 Zemřel plukovník Pjotr Ivanovič Ganičev (veliteľ 11. zmiešanej leteckej divízie)

25.6.1941 Loď Železňakov spuštěna na vodu

4.7.1941 Zemřel podplukovník Stepan Pavlovič Suprun (veliteľ 401. stíhacieho leteckého pluku)


8.7.1941 Německé tankové jednotky obsadily Berdičev. Skončil statečný odpor svazků Západního frontu obklíčených v prostoru Nalibokskaja pušča, Novogrudok, Stolbcy. Německý III. motorizovaný sbor (1. tanková skupina) obsadil Novograd Volynskij.

8.7.1941 V Kyjevě a Tallinu se začaly formovat oddíly domobrany.


8.7.1941 Do Londýna přijela sovětská mise v čele s generálem Golikovem.


9.7.1941 Severozápadní front vyklidil Pskov. Německá vojska obsadila Vitebsk a zmocnila se přepraviště na severním břehu Západní Dviny u Disny. Sovětská vojska vyklidila Žitomir. Začaly boje v prostoru Berdičeva. Skončily pohraniční boje v Pobaltí, Bělorusku a Západní Ukrajině. Od začátku války se fronta posunula o 350-600 km od hranic SSSR. Nepřítel okupoval Litvu, Lotyšsko, Bělorusko, značnou část Ukrajiny a Moldavska. Vyvstávalo nebezpečí průlomu k Leningradu, Smolensku a Kyjevu.


9.7.1941 Skončily boje o Bialystok a Minsk, ve kterých padlo do německého zajetí 328 000 sovětských vojáků.


10.7.1941 Začala bitva u Smolenska. Skončila 10. září.


10.7.1941 Byla zahájena bitva o Leningrad. Skončila 9. srpna 1944


10.7.1941 Rudá armáda (7. armáda) zahájila obranu Karélie na oloněckém a petrozavodském směru proti finské „Karelské" armádě, která trvala do 9. srpna 1944.
Finská vojska zahájila ofenzivu severně od Ladožského jezera.

10.7.1941 Státní výbor obrany SSSR zřídil hlavní velitelství Severozápadního (marš. Vorošilov), Západního (marš. Timošenko) a Jihozápadního strategického směru (marš. Buďonnyj).


10.7.1941 22. armáda (Záp. front) se bránila na frontě Idrica, Drissa, Vitebsk. Přes frontu 22. armády ustupovaly útvary 11. armády (utrpěly značné ztráty v předchozích bojích). 5. armáda (Jihozáp. front) zahájila protiúder z jižního úseku Korostěňského opevněného prostoru ve směru na Novograd Volynskij a Krasnoarmejsk.

10.7.1941 V Moskvě se ustavil Ustřední štáb partyzánského hnutí, od září 1941 podléhal bezprostředně UV VKS(b).


22.7.1941 Z Moskvy začína vysielať komunistické propagandistické rádio La Pirenaica

22.7.1941 Zemřel generálmajor Vladimir Jefimovič Klimovskich

7.10.1941 Zemřel generálmajor Konstantin Ivanovič Rakutin (veliteľ 31. armády 1. formovania)

28.10.1941 Zemřel generálporučík letectva Jakov Vladimirovič Smuškevič (najvyšší veliteľ vzdušních síl Červenej armády)


1.1.1942 Sovětská vojska odrazila druhý útok na Sevastopol. Kalininský front pronikl k Rževu a Zubcovu.

25.3.1942 Partizánský pluk S. Lazo spolu s dalšími jednotkami osvobodil Jelňu.

25.3.1942 Zemřel nadporučík Jakov Petrovič Pustynnych (veliteľ 3. samostatnej stíhacej letky protivzdušnej obrany)

26.3.1942 Zformován svaz ukrajinských partizánských oddílů (generál Saburov).



29.3.1942 Severské loďstvo spolu s britskými loděmi potopilo v Barentsově moři německý torpédoborec Z-26.


11.4.1942 Roosevelt zaslal Stalinovi telegram, v němž oznamoval, že hodlá uskutečnit velmi důležitý vojenský plán, který by měl odlehčit Rudé armádě.


12.4.1942 Roosevelt zaslal Stalinovi telegram kde ho žádal, aby Molotov přiletěl do Washingtonu k projednání válečné strategie.


15.4.1942 Zbytky sovětské 33. armády, obklíčené německými jednotkami od začátku února v prostoru jihovýchodně od Vjazmy, byly zničeny.

19.4.1942 Zemřel generálporučík Michail Grigorjevič Jefremov (ve 30. letech generální inspektor pěchoty)

19.4.1942 Zemřel práporový komisár Konstantin Afanasievič Nikolajevskij (dočasne poverený velením 774. stíhacieho leteckého pluku)


20.4.1942 Sovětská armáda zakončila všeobecný útok zahájený na sovětsko-německé frontě 8.1.1942

21.4.1942 Hlavní stan sovětského vrchního velení zrušil Volchovský front (z jeho jednotek utvořil Volchovskou skupinu v rámci Leningradského frontu); dále zřídil Severokavkazský směr.


21.4.1942 Severozápadní front vedl boje v prostoru Děmjanska. Nepřítel prolomil obkličovací frontu a vytvořil tzv. ramuševský koridor.

21.4.1942 Zemřel major Alexandr Dmitrievič Nikanorov (veliteľ 993. nočného bombardovacieho leteckého pluku)

24.4.1942 Zemřel generálmajor letectva Nikolaj Alexejevič Ostrjakov (veliteľ Vzdušných síl Čiernomorskej flotily)

25.4.1942 Zemřel nadporučík (staršij lejtenant) Ivan Alexandrovič Gorškov (veliteľ 774. stíhacieho leteckého pluku)



26.4.1942 Začal boj o konvoj PQ 15 a QP 11 plující z Reykjavíku do Murmanska (trval do 7.5., 5 lodí potopeno).

27.4.1942 Zemřel gardový kapitán Alexandr Ivanovič Agurejev (stíhacie eso (6 samostatných + 4 v skupine))

28.4.1942 Hlavní stan nejvyššího velení přejmenoval Zakavkazský vojenský okruh na Zakavkazský front.

28.4.1942 Severské loďstvo vysadilo na Západní Lice brigádu námořní pěchoty s úkolem zmařit chystaný nepřátelský útok na Murmansk.


30.4.1942 Vojska 2. úderné armády Volchovské skupiny bojující na ljubanském směru přešla do obrany.



30.4.1942 V Arktidě je torpédován a poškozen ponorkou U-456 křižník HMS Edinburgh, který se vrací do Velké Británie s pěti tunami sovětského zlata v muničním skladišti (platba za anglo-americkou pomoc) Po marné snaze opravit poškození a loď zachránit je po střetnutí s německými torpédoborci 2. května potopen vlastní posádkou. Ke dnu jde také německý torpédoborec Hermann Schoemann.


2.5.1942 Britský křižník Edinburgh potopen na cestě z Murmansku do Anglie.

3.5.1942 Hlavní stan sovětského vrchního velení zrušil hlavní velitelství Západního směru.


3.5.1942 Vojska Severozápadního frontu obchvátila hlavní síly německé 16. armády v prostoru Děmjanska.

5.5.1942 Sovětské letectvo přecházelo na novou organizaci (vytvořena 1. letecká armáda).


6.5.1942 Vláda SSSR požádala britskou vládu, aby během května vyslala do sovětských přístavů 90 lodí s důležitým vojenským materiálem pro SSSR (šlo o lodě, které čekaly na Islandu nebo byly na cestě z Ameriky na Island).


8.5.1942 Krymský front v součinnosti s Černomořským loďstvem sváděl boje s nepřítelem, který zahájil útok na Kerč.


8.5.1942 Von Mansteinova 11. armáda zahájila při naprosté letecké převaze německou jarní ofenzívu na Krymu. Do 15.5. padlo do zajetí na 170 000 Rusů.

11.5.1942 Zemřel generálporučík Vladimir Nikolajevič Lvov (1940-1941 zástupce velitele Pobaltského zvláštního vojenského okruhu
)

11.5.1942 Zemřel kapitán Jakov Nikandrovič Sujetin (veliteľ 789. stíhacieho leteckého pluku)


16.5.1942 Krymský front ustoupil na Tamaňský poloostrov.

16.5.1942 Zemřel kapitán Alexander Sergejevič Vachramov (veliteľ 322. samostatnej prieskumnej letky)


17.5.1942 Německá 17. armáda a 17. tanková armáda zahájily útok ve směru na Charkov.


17.5.1942 Skupina armád Jih zahájila jižně a severně od Charkova útok na Timošenkovu armádu a rozhořely se urputné boje.

17.5.1942 Zemřel major Viktor Iljič Mojsejev (veliteľ 6. stíhacieho leteckého pluku)

18.5.1942 Zemřel major Maxim Anatolievič Alferov (veliteľ 23. stíhacieho leteckého pluku [1941-1942] )

19.5.1942 Hlavní stan sovětského vrchního velení zrušil Krymský front a Severokavkazský směr přeměnil v Severokavkazský front (maršál Buďonnyj).

19.5.1942 Sovětská vojska vyklidila Kerčský poloostrov.

20.5.1942 Prezídium Nejvyššího sovětu SSSR schválilo výnos o zřízení Řádu Vlastenecké války.

20.5.1942 Severozápadní front zastavil útok proti děmjanskému uskupení nepřítele. Nepodařilo se mu přetnout ramuševský koridor a prolomit nepřátelskou obranu.


20.5.1942 Německé letectvo zahájilo intenzívní bombardování Sevastopolu.


20.5.1942 Německé jednotky uzavřely mezeru v průsmyku Erika u volchovského kotle.


20.5.1942 Sovětský vyjednavač Molotov dorazil do Washingtonu, kde byl americkým prezidentem a generálem Marshallem ujištěn o otevření Druhé fronty“ ještě v roce 1942. Poté vydali společné veřejné prohlášení.

21.5.1942 Zemřel generálmajor Andrej Fjodorovič Anisov


22.5.1942 Kleist se spojil s 6. armádou a obklíčil Sověty. V průběhu následujícího týdne bylo zajato 239 000 sovětských vojáků, na krvavém bojišti zůstalo 1240 zničených nebo ukořistěných tanků, Hitler tedy znovu dobyl řeku Doněc.

23.5.1942 Sovětská vojska bojující na charkovském směru v prostoru bar venkovského výběžku se stahovala na levý břeh Severního Donce.

25.5.1942 Zemřel generálporučík Kuzma Petrovič Podlas (Přímořská skupina vojsk, velitel)


26.5.1942 V Londýně podepsána sovětsko-britská smlouva o spojenectví ve válce proti hitlerovskému Německu a jeho spojencům v Evropě a o poválečné spolupráci a vzájemné pomoci. Platnost smlouvy stanovena na 20 let. Za sovětskou stranu smlouvu podepsal Molotov.

26.5.1942 Zemřel generálmajor Leonid Vasiljevič Bobkin (DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR)

26.5.1942 Zemřel generálporučík Fjodor Jakovlevič Kostěnko (velitel 26. armády)

27.5.1942 Sovětská vojska sváděla boje s nepřítelem v prostoru měst Lozovaja a Barvenkovo.


28.5.1942 Fašistická vojska zahájila intenzívní dělostřelecké ostřelování Sevastopolu.

30.5.1942 Zemřel podplukovník Boris Feoktistovič Safonov (veliteľ 2. gardového zmiešaného leteckého pluku Severnej flotily)

30.5.1942 Zemřel gardový podplukovník Pjotr Maximovič Metjolkin (veliteľ 23. stíhacieho leteckého pluku)

2.6.1942 Loď Jastreb spuštěna na vodu


7.6.1942 Německá 11. armáda generála Mansteina vyrazila za podpory VIII. leteckého sboru generála Richthofena k útoku na Sevastopol (operace Störfang).


22.6.1942 Německým vojskům se podařilo uzavřít průlom, kterým 2.úderná armáda unikala z obklíčení.


22.6.1942 Jihozápadní front čelil novému nepřátelskému útoku na kupjanském směru.

2.7.1942 Loď Taškent vyřazena ze služby (potopen v Novorossijsku)


8.7.1942 Skončila první fáze německého letního útoku. Německá armádní skupině von Weichs a 6. armádě se nepodařilo rozdrtit hlavní síly Sovětské armády v prostoru mezi Donem a Severním Doncem.


9.7.1942 Brjanský front pokračoval v protiúderu v prostoru Těrbuny. Německá 4. tanková armáda a 6. armáda pronikly do prostoru Rossoše; německá 1. tanková armáda vyrazila z prostoru jihovýchodně od Charkova k útoku ve směru na Lisičansk.


10.7.1942 Hlavní stan sovětského vrchního velení vydal pokyny k včasnému zajištění přístupů k Volze a Kavkazu. 62.armáda generála Kolpakčina a 64.armáda generála Čujkova vysunuty ze zálohy vrchního velení na západní břeh Donu. Fašistická vojska pronikla z voroněžského směru ke Kantěmirovce. Začaly obranné boje Již. frontu na řece Mius západně od Roštová na Donu s německou 17.armádou, která přešla do útoku.

2.11.1942 Zemřel plukovník Boris Vladimirovič Jansen (veliteľ 202. bombardovacej leteckej divízie)



24.12.1942 Vojska levého křídla Stalingradského frontu (2.gardová armáda generála Malinovského, 51.armáda a 5.úderná armáda generála Popova) přešla do útoku směrem na Kotělnikovo. Obrana rumunské 4.armády prolomena. Jihozápadní front dovršil porážku nepřítele v prostoru Alexejevo Lozovskoje, jihovýchodně od Kantěmirovky, v Čortkovu, ve Verchněgirském, východně od Kamenska, kde byly jednotlivé skupiny nepřátelských vojsk obklíčeny.

30.12.1942 Zemřel major Nikolaj Vasilievič Terjochin (veliteľ 10. stíhacieho leteckého pluku)

1.1.1943 Hlavní stan sovětského vrchního velení vydal směrnici k zřízení Jižního frontu.

1.1.1943 Kalininský front osvobodil Velikije Luki.

1.1.1943 5. úderná armáda (Stalingradský front) převedena k Jihozápadnímu frontu.


1.1.1943 Německá 1.tanková armáda (gen. Mackensen) ustoupila od Tereku.

1.1.1943 Zemřel gardový kapitán Andrej Zinovievič Stojanov (veliteľ 24. mino-torpédonosného leteckého pluku vzdušných sil vojenského námorníctva)

4.1.1943 Zemřel major Marina Michajlovna Raskova (velitelka 587. bombardovacího leteckého pluku)


31.1.1943 Pri Stalingrade kapituovala nemecká 6. armáda pod velením poľného maršála Paulusa.

15.3.1943 Zemřel podplukovník Ivan Vasilievič Deľnov (veliteľ 243. bitevnej leteckej divízie)

27.3.1943 Zemřel kapitán Grigorij Jakovlevič Bachčivandži (testovací pilot Sovětské armády)

29.3.1943 Zemřel kapitán Ivan Michajlovič Semergej (veliteľ trestnej letky 272. nočnej bombardovacej leteckej divízie)

29.3.1943 Zemřel podplukovník Pantelej Jakovlevič Sekretarjuk (náčelník štábu 2. gardovej nočnej bombardovacej leteckej divizie)

17.4.1943 Zemřel kapitán Ivan Avdejevič Avekov (veliteľ letky 519. stíhacieho leteckého pluku )

27.4.1943 Zemřel gardový major Alexandr Ivanovič Zotov (dočasne poverený velením 1. gardového stíhacieho leteckého pluku (17.07.1942 10.12.1942))

1.5.1943 Zemřel - Valentina Ivanovna Safronova (partizánska prieskumníčka
)

3.5.1943 Zemřel kapitán Tichon Grigorievič Verchomij (veliteľ 440. samostatnej armádnej spojovacej letky)

5.5.1943 Zemřel kapitán Vadim Ivanovič Fadějev (velitel letky 16. gardového stíhacího leteckého pluku)

5.5.1943 Zemřel kapitán Dmitrij Andrejevič Kandakov (veliteľ 1. samostatnej dopravnej letky)

9.5.1943 Zemřel - Vasilij Alexandrovič Alexandrov (stíhacie eso (5 samostatných zostrelov + 1 v skupine) )

10.5.1943 Zemřel nadporučík Sergej Semjonovič Azarov (stíhacie eso (7 samostatne + 7 v skupine)
)

21.5.1943 Zemřel generálmajor Ivan Michajlovič Šepetov (veliteľ 96. streleckej divízie 1. formovania)

28.5.1943 Zemřel generálporučík Fjodor Michailovič Charitonov (velitel: 9. armáda)

1.6.1943 Zemřel plukovník Pjotr Vasiljevič Kondraťjev (veliteľ 5. stíhacieho leteckého pluku VMF)


22.6.1943 Sovětský nálet na nepřátelské cíle v Pskově.

8.7.1943 Střední front zastavil nepřátelská vojska v prostoru Ponyri a Olchovatka.

8.7.1943 Zemřel kapitán Jevgenij Sergejevič Baranov (poverený velením 119. samostatnej prieskumnej letky )

9.7.1943 Stepní vojenský okruh přejmenován na Stepní front generála Koněva.


9.7.1943 Voroněžský front ustoupil na obojaňském směru o 35 km a na koročanském směru o 8 až 10 km. Sovětské letectvo sestřelilo v prostoru Kurska 144 nepřátelských letadel.

5.8.1943 Zemřel armádní generál Josif Rodionovič Apanasenko (velitel: Dálnovýchodní front)



24.12.1943 Ve Stockholmu začala tajná sovětsko-rumunská jednání o příměří.

30.1.1944 Zemřel generálmajor letectva Nikolaj Alexandrovič Tokarev (veliteľ 1. mino-torpédonosného leteckého pluku vzdušných sil vojenského námorníctva)


15.2.1944 Narodil se generálmajor letectva Džochar Dudajev (Veliteľ 326. Tarnopolské těžké bombardovací divize (1987-1991))

16.3.1944 Prezídium Nejvyššího sovětu SSSR dalo souhlas k reorganizaci polského 1. sboru v polskou 1. armádu.


18.3.1944 Vojska 38. armády (1. ukrajinský front) osvobodila Žmerinku a překročila Jižní Bug.


18.3.1944 3. ukrajinský front zakončil berezněgovatsko-snigirevskou operaci. V jejím průběhu postoupil k Jižnímu Bugu, Nikolajevu a Konstantinovce.

25.3.1944 Vojska 1. ukrajinský frontu osvobodila Proskurov a zahájila boj na okraji Kamence Podolského.


25.3.1944 Na území SSSR se zformovala rumunská 1. dobrovolnická pěší divize Tudor Vladimirescu.


25.3.1944 Němci odsunuli z Normandie na východ proti Rusům elitní 9. a 10. tankovou divizi SS, divizi Panter Lehr a 349. pěší divizi.

25.3.1944 Zemřel generálmajor Anton Pětrovič Pilipěnko (zahynul pri leteckej nehode)


26.3.1944 Vojska 1. ukrajinský frontu osvobodila Kamenec Podolskij, Michalpol, Bar, Kozlov a Zolotniki.


26.3.1944 2. ukrajinský front překročil řeku Dněstr, osvobodil Falešty, Gloďany, Bolotino, Bělcy a dosáhl na řece Prut státních hranic s Rumunskem


26.3.1944 3. ukrajinský front zahájil v součinnosti s Černomořským loďstvem oděskou útočnou operaci. Jejím cílem bylo osvobodit Oděsu a rozdrtit jižní křídlo německé fronty.


26.3.1944 67 námořníků 384. samostatného praporu námořní pěchoty Černomořského loďstva pod velením poručíka Olšanského se vylodilo v přístavu Nikolajev. Námořníci se tu bránili 48 hodin nepřátelským útokům až do příchodu hlavních sil. Všichni byli vyznamenáni titulem hrdiny SSSR (55 z nich in memoriam).


27.3.1944 Vojska 1. ukrajinský frontu osvobodila Kolomyji.


29.3.1944 V Moskvě probíhala třídenní tajná jednání mezi Molotovem a Paasikivim o uzavření příměří.


2.4.1944 Vláda SSSR prohlásila, že nemá vůči Rumunsku žádné územní požadavky.


11.4.1944 Na Krymu jednotky 4. ukrajinského frontu dosáhly Džankoj a osvobodily je. Samostatná Pobřežní armáda (Jeremenko) dobyla Kerč.


12.4.1944 Jednotky 3. ukrajinského frontu (Malinovskij) obsadily Tiraspol, 97 km sz od Oděsy. Německé velení zahájilo evakuaci Krymu.


12.4.1944 Sovětské vrchní velení se rozhodlo, že hlavní ofenzíva pro rok 1944, povede proti německé skupině armád Střed, dislokované v Bělorusku.


12.4.1944 Na rokovaniach v Káhire (od 17.03.1944) předal sovětský velvyslanec rumunským činitelům minimální podmínky příměří.

15.4.1944 Zemřel armádní generál Nikolaj Fjodorovič Vatutin (velitel 1. ukrajinského frontu)

15.4.1944 Zemřel major Polikarp Ivanovič Zotov (veliteľ 686. bitevného leteckého pluku)



17.4.1944 Vláda SSSR žádala bulharskou vládu, aby Německu zakázala využívat bulharského území a přístavů k válce proti SSSR.

17.4.1944 Hlavní stan sovětského vrchního velení nařídil 1. běloruskému a 1. ukrajinskému frontu, aby přešly do obrany.


17.4.1944 1. ukrajinský front zakončil proskurovsko-černovickou operaci. Postoupil o 80 až 350 km a dosáhl hranice s Československem.
2. ukrajinský front zakončil umaňsko-botošanskou operaci. Překročil Dněstr, Jižní Bug a Prut a postoupil o 400 km. Začalo osvobozování Rumunska.
Samostatná přímořská armáda pronikla k Sevastopolu (během 6 dnů urazila 250 km).

18.4.1944 Hlavní stan sovětského vrchního velení vytvořil 3. pobaltský front pod velením generála Maslennikova; 2. pobaltskému frontu nařídil, aby přešel do obrany; Samostatnou přímořskou armádu přejmenoval na Přímořskou armádu a včlenil ji do sestavy 4. ukrajinského frontu. Samostatná přímořská armáda osvobodila Balaklavu.


18.4.1944 Sovětský nálet na Lvov.

19.4.1944 Hlavní stan sovětského vrchního velení přejmenoval Západní front na 3. běloruský front (generál Čerňachovskij) a vydal směrnici o vytvoření 2. běloruského frontu. Současně nařídil Leningradskému, 3. pobaltskému a 2. běloruskému frontu, aby přešly do obrany.

19.4.1944 Zřízena Dunajská válečná flotila (její základnou Dněpersko-bugský záliv, později Oděsa).


19.4.1944 Finsko přerušilo jednání se SSSR o příměří.


20.4.1944 Sovětská vojska odrážela v prostoru Narvy nepřátelské protiútoky.


21.4.1944 Vojska 4. ukrajinského frontu sváděla boje s nepřítelem na přístupech k Sevastopolu. Dokončena evakuace německé 17. armády.
Německá okupační vojska rozpoutala kruté represálie vůči partyzánům a civilnímu obyvatelstvu partyzánských oblastí kolem Gliěre Vercors v Alpách. Akce trvala do 25.4.


23.4.1944 Sovětský nálet na Lvov.


26.4.1944 Vláda SSSR zaslala bulharské vládě notu se žádostí o obnovení sovětského konzulátu ve Varně a o zřízení konzulátů v Burgasu a Ruščuku (Ruse). Bulharská vláda odmítla.


26.4.1944 4. ukrajinský front vedl boje v prostoru Sevastopolu.

27.4.1944 Zemřel major Georgij Michajlovič Bajandin (veliteľ 122. stíhacieho leteckého pluku)


30.4.1944 Sovětský nálet na Brest.

2.5.1944 Zemřel generálmajor letectva Ivan Diomidovič Antoškin (veliteľ 6. zmiešaného leteckého zboru)


3.5.1944 V Ivanově u Moskvy vznikla 128. československá samostatná stíhací peruť v SSSR.

4.5.1944 Zemřel poručík Šamiľ Manusypovič Abrašitov (zástupce velitele letky 402. stíhacího leteckého pluku)


6.5.1944 Vojska 2. a 3. ukrajinského frontu přešla podle směrnic hlavního stanu do obrany.


7.5.1944 Vojska 4. ukrajinského frontu (2. gardová armáda gen. Zacharova) prolomila nepřátelskou obranu v prostoru Sevastopolu a zahájila přímý útok na město. Útok na pevnost Sevastopol podporuje s více než 200 těžkými tanky 27. divize. Odpoledne dosažen přístav a centrum města.


8.5.1944 4. ukrajinský front pronikl k vnitřnímu obrannému obvodu Sevastopolu.


8.5.1944 Hitler vydal příkaz k evakuaci Krymu. Evakuace německých vojsk do Rumunska skončila 13.5.


8.5.1944 Podepsána československo-sovětská dohoda o správě osvobozeného území československé republiky.

8.5.1944 Zemřel generálmajor letectva Fjodor Jemeľjanovič Jemeľjanov (veliteľ Vzdušných síl 13. armády)


9.5.1944 Vojska 4. ukrajinského frontu v součinnosti s Černomořským loďstvem osvobodila Sevastopol. Zbytky poražené německé 17. armády ustoupily na Chersonéský mys.


19.5.1944 Vznikla 3. čs. brigáda v SSSR.

21.5.1944 Hlavní stan sovětského vrchního velení rozpustil 4. ukrajinský front.

22.5.1944 Zemřel gardový major Nikolaj Afanasievič Kuligin (veliteľ 195. stíhacieho leteckého pluku)


24.5.1944 Na území SSSR se zformovala samostatná jugoslávská střelecká brigáda.

29.5.1944 Zemřel plukovník Vladimir Alexejevič Sryvkin (veliteľ 14. zmiešanej leteckej divízie)

31.5.1944 Hlavní stan sovětského vrchního velení vydal rozkaz 1., 2. a 3. běloruskému a 1. pobaltskému frontu k přípravě a provedení běloruské útočné operace.


1.6.1944 V Kubince zformován 1. čs. stíhací letecký pluk v SSSR.

1.6.1944 Narodil se generálporučík letectva Vladimir Georgievič Ustinov (veliteľ 12. vojenskej dopravnej leteckej divízie)


7.6.1944 Sovětská vojska odrazila německé protiútoky v prostoru Jasy (Rumunsko).

8.6.1944 Zemřel generálmajor letectva Ivan Terentievič Batygin (veliteľ 45. zmiešanej leteckej divízie)


22.6.1944 V 5:00 hodin zahájily 1. pobaltský front generála Bagramjana a 3. běloruský front generála Čerňjachovského průzkum bojem ve směru na Vitebsk. Oficiálně začala operace Bagration o den později, tedy 23.6 1944.


8.7.1944 Vojska 3. běloruského frontu osvobodila město Ivje, obklíčila skupinu německých vojsk v prostoru Vilniusu a přeťala železniční trať Vilnius-Dvinsk. Začaly boje o hlavní město Litvy Vilniusu. Část sil frontu odrážela pokusy nepřítele prolomit kruh obklíčení v prostoru Minska. Zástupce velitele německého XII. armádního sboru generál Müller dal obklíčeným jednotkám 4. armády příkaz k zastavení odporu. Od 22.6. zničeno 28 divizí skupiny armád Střed (asi 350.000 mužů). 2. běloruský front osvobodil Gorodišče a Ljubču. 1. běloruský front osvobodil Baranoviči.


9.7.1944 Vojska 1. pobaltského frontu osvobodila města Vidze, Postavy a Druja, 3. běloruského frontu město Lida a 2. běloruského frontu Novogrudok.


9.7.1944 Německá elitní 5. tanková divize byla po několikadenních tvrdých bojích prakticky zničena. V rámci operace Bagration zadržovala u Borisova početně čtyřnásobnou přesilu 5. gardové tankové armády. Na počátku bojů disponovala tato posílená divize 70 tanky typu Panther, 55 tanky typu PzKpfw IV a 20 tanky typu Tiger. 9.7. 1944 měla bojeschopných pouze 12 Pantherů, 6 Panzerů IV a několik tanků Tiger. Divize za tu dobu zničila téměř 500 sovětských tanků. Divize měla za úkol zabránit obsazení Minsku, protože jeho ovládnutí by odřízlo od německých linií německou 4. armádu.


10.7.1944 Vojska 2. pobaltského frontu zahájila režicko-dvinskou útočnou operaci s cílem proniknout k řece Daugava. 1. běloruský front překročil řeku Turu a Ščaru a osvobodil Slonim, Luniněc a David-Gorodok.

24.8.1944 Loď Osmotriteľnyj spuštěna na vodu

2.9.1944 Zemřel podplukovník Nikolaj Alexandrovič Alexandrov (veliteľ 34. stíhacieho leteckého pluku /1941 — 1944/)

4.9.1944 Narodil se generálporučík letectva Vjačeslav Alexandrovič Dyrdin (veliteľ 61. leteckej armády vrchného velenia /1997-1999/)

16.10.1944 Zemřel gardový podplukovník Boris Pavlovič Syromjatnikov (veliteľ 9. gardového mino-torpédonosného leteckého pluku vzdušných sil Severnej flotily )


1.11.1944 Vláda SSSR odmítla návrh švýcarské vlády k navázání diplomatických styků, jelikož švýcarská vláda se doposud neoprostila od své dřívější protisovětské politiky".

1.11.1944 Zemřel kapitán Alexandr Fjodorovič Klubov (dvojnásobný nositeľ titulu Hrdina Sovietskeho zväzu )


24.12.1944 Vojska 2. ukrajinského frontu osvobodila v prostoru Gyóngyós několik obcí v pohoří Matra (Maďarsko).



24.12.1944 Červená armáda oslobodila Levice.


31.1.1945 Jednotky 2.ukrajinského frontu oslobodili Brezno.

23.2.1945 Loď Jastreb uvedena do služby

1.3.1945 Zemřel major Konstantin Vasiljevič Abuchov (veliteľ 143. gardového bitevného leteckého pluku)



6.3.1945 3. ukrajinský front odrážel nepřátelské protiútoky severně od Blatenského jezera (Balatonské jezero).

9.3.1945 Zemřel podplukovník Vasilij Nikolajevič Rybakov (veliteľ 206. bitevnej leteckej divízie)



18.3.1945 Útok sovětské 10. gardové armády (generál Kazakov) v Kuronsku (tzv. šestá kuronská bitva) u Frauenburgu (Frombork) proti německé 18. armádě (generál Boege). Trval do 23. III. 3. běloruský front (polská 1. armáda gen. Poplawského a sovětská 1. gardová tanková armáda generála Katukova) dokončil likvidaci kolberského uskupení nepřítele a ovládl Kolberg (Kolobrzeg). l. ukrajinský front obklíčil v prostoru Opolí 5 německých divizí. 2. ukrajinský front útočil západně a jihozápadně od Zvolena. 3. ukrajinský front překročil řeku Sárvíz (Maďarsko.).


22.3.1945 Letectvo Baltického loďstva potopilo v přístavu Pillau (Baltijsk) německou dopravní loď Mendosa (5193 t).

25.3.1945 Vojska 3. běloruského frontu obsadila Heilligenbeil (Mamonovo).



25.3.1945 2. běloruský front pronikl k předmostí Gdaňská. 2. ukrajinský front v součinnosti s Dunajskou válečnou flotilou prolomil nepřátelskou obranu ve Vértešském poh., rozbil ostřihomské uskupení nepřítele a osvobodil města Ostřihom, Neszmély, Felsógalla a Tata. 40. armáda a rumunská 4. armáda (2. ukrajinský front) osvobodily Banskou Bystrici.



25.3.1945 Na mosty cez rieku Odru zaútočili 4 lietadlá Mistel. Výsledok náletov nie je známy. V tej dobe Mistely podnikly tiež útoky na mosty cez Vislu. Útoky na mosty dostali prednosť pred dlhšie plánovanou akciou Eisenhammer-leteckými útokmi Mistelov na elektrárne na sovietskom území. Po ich zničení by bola výrazne oslabená vojenská výroba. Úspešnosť a hlavne uskutočniteľnosť takejto akcie v roku 1945, keď boli nemecké pozície ďaľeko od sovietskych hraníc, pri nedostatku pohonných hmôt a vzdušnej prevahe Rusov.

25.3.1945 Narodil se kontradmirál Viktor Vasiljevič Devjatajkin (náčelník štábu Prímorskej flotily rôznorodých síl)



26.3.1945 Vojska 3. běloruského frontu dokončila likvidaci nepřátelských uskupení v prostoru Braunsbergu (Braniewo) na pobřeží zálivu Frisches Haif (Zalew Wišlany).

26.3.1945 Zemřel maršál Sovětského svazu Boris Michajlovič Šapošnikov (náčelník Generálního štábu Dělnicko-rolnické rudé armády)


27.3.1945 Vojska 1. ukrajinského frontu osvobodila Rybník, Strehlen (Strzelin).


27.3.1945 4. ukrajinský front (za účasti 1. čs. samostatné tankové brigády v SSSR) osvobodil Sohrau (Zory) a Loslau (Wodzislaw Šl.).



27.3.1945 3.ukrajinský front osvobodil města Kisbér, Celldómolk, Jánoshaza, Tapolca (Maď.).


28.3.1945 Sovětské letectvo podniklo první nálet na Berlín.


2.4.1945 SSSR a Brazílie navázaly diplomatické styky.




2.4.1945 2. ukrajinský front osvobodil Topoľčany (53. armáda generála Managarova) a pronikl k maďarsko-rakouským hranicím mezi Dunajem a Neziderským jezerem.


2.4.1945 3. ukrajinský front (57. armáda) spolu s bulharskou 1. armádou osvobodil Nagykanizsu.


5.4.1945 SSSR zrušil smlouvu s Japonskem o neutralitě (z 13.4.1941).


5.4.1945 2. běloruský front dokončil likvidaci zbytků skupiny německých vojsk v prostoru severně od Gdyně. 4. ukrajinský front osvobodil Ružomberok (1. čs. arm. sbor), Dolný Kubín (18. armáda). 3. ukrajinský front přeťal silnici Vídeň-Linz.

10.4.1945 Vojska 2. ukrajinského frontu (sovětská 40. armáda generála Žmačenka a rumunská 4. armáda generála Avrameska) osvobodila Trenčín. 3. ukrajinský front ovládl střední a jižní část Vídně a zatlačil německá vojska za Dunajský kanál.



11.4.1945 Vojska 4. ukrajinského frontu (1. čs. armádní sbor a rumunská 4. armáda) osvobodila Turčianský Sv. Martin, Vrútky. Osvobozeno první české město - Lanžhot (1. gardová jezdecká mechanizovaná skupina, 2. ukrajinský front).




12.4.1945 Rudá armáda osvobodila Hodonín.


12.4.1945 Rusové, s americkými bombardéry Boston, bombardovali znovu Brno, konkrétně obě vlaková nádraží. 57 obyvatel zemřelo, 170 bylo zraněno a 35 budov pobořeno.




13.4.1945 Na Moravě byla Rudou armádou osvobozena obec Hrušky.


14.4.1945 V Moskvě podepsána čs.-sovětská dohoda o poskytnutí výzbroje a vojenského materiálu ČSR.


14.4.1945 1. čs. smíšená letecká divize v SSSR zahájila bojovou činnost.



15.4.1945 Vojska 4. ukrajinského frontu (generál Jeremenko) útočila ve směru na Moravskou Ostravu. 1. čs. samostatná tanková brigáda v SSSR vstoupila na čs. území v prostoru Velkých Petrovic. 3. ukrajinský front v součinnosti s 2. ukrajinským frontem zakončil vídeňskou operaci. 9. gardová armáda (generál Glagolev) obsadila Sankt Pölten. 3. ukrajinský front zastavil další postup na západ.



15.4.1945 Velké Bílovice : Útok 125.a 333. střeleckého pluku podpořil čelním postupem 84. střelecký pluk. Dělostřeleckou podporu zajišťovaly jednotky 131. dělostřelecko - minometného pluku. Německá posádka ustoupila za tuhých bojů k Velkým Pavlovicím. V obci padlo 34 sovětských vojáků. Večer je 127.a 132. střeleckým plukem 42. střelecké divize, po osovbození Ladné (8 padl.), Podivína (74 p.) a Rakvic (15 p.) vyrovnána hranice postavení se sousední 6. střeleckou divizí. Nově přisunuté čtyři brigády 7. mechanizovaného sboru jsou po přechodu řeky Moravy soustředěny v obsazených obcích.



15.4.1945 V Hruškách je soustředěna celá 41.g.tanková brig. 7.mechanizovaného sboru (M.S.)s tanky T34/85 a IS 2. Na zahájce se nachází těžké IS 2 ze 78.g.pluku těžkých tanků a přečerpávají pohoné hmoty z nově vybudovaného palivového skladu.



15.4.1945 V Týnci se nachází 614.minometný pluk a 40.g.raketometný oddíl 63.mechanizované brigády 7.M.S.



15.4.1945 V Kosticích jsou k osmé hodině ranní soustředěny samohybky SU 76 zřejmě z 1289. pluku samohybných děl 16.mechanizované brigády 7.M.S.



15.4.1945 V Moravské Nové Vsi je soustředěn se svými stroji SU 100 i 1440.pluk samohybných děl 64.mechanizované brigády. Mimo výše jmenované jednotky se v obcích samozřejmě nacházely i ostatní podpůrné jednotky, jako protiletadlové a protitankové pluky, motocyklové prapory atd. Rozkazem velitele frontu nastupují po desáté hodině do bojů jako prvosledové jednotky, na čáře Poddvorov-Velké Bílovice.



15.4.1945 Moravský Žižkov : Je opět ostřelován a bombardován německýni letadly. Bomby zasáhly čp.247, kde se tou dobou nacházela část ruské zásobovací kolony 6.střelecké divize a zabily 9 ruských vojáků a 16 koní. Jedna z bomb dopadla na školu a jedna do těsné blízkosti. Po náletu je ve škole zřízena polní nemocniční ambulance. Podobná ambulance byla zřízena i v čp.5. Po odchodu zdravotního personálu (19.4.) a přeložení nemocnice blíže frontové linie jsou ve škole až do 3.5.1945 umístěny ruské krejčovské a obuvnické vojenské dílny. Ve sklepě školy se nachází vojenská kuchyň. Němečtí dělostřelci zaměřili tento den palbu i na Hrušky a na obec dopadly dva dělosřelecké granáty. První z nich zasáhl betonovou silážní jámu na dvorku čp.272. Exploze zlikvidovala dvorek, stáje vedle stojícího čp.202 a stodolu patřící k čp.119. U několika domků kolem výbuch vytloukl okenní tabulky a způsobil popraskání stropů a zdiva. Druhý z granátů dopadl asi po dvou minutách u železnice na Zahájce. Střepiny utrhly obě nohy a poranily plíce jednoho civilisty, který zraněním podlehl.



15.4.1945 V boji o Ostravu byl nasazen také 1. čs. stíhací a 3. čs. bitevní letecký pluk.



15.4.1945 První sovětský útok na Brno.




17.4.1945 Představitelé vlád SSSR, USA, Velkou Británie a Kanady podepsali tzv. čtvrtý protokol, obsahující dohody o dodávkách válečného materiálu do SSSR.


17.4.1945 1. běloruský front zdolal Seelowské výšiny, tvořící vážnou překážku v postupu na Berlín.
1. ukrajinský front postoupil od řeky Nisy k řece Sprévě.
2. ukrajinský front obsadil Zistersdorf (Rak.).




17.4.1945 Vojsky 64. mechanizované brigády 7. mechanizovaného sboru spolu s 30. a 9. jezdeckou divizí 4. gardového jezdeckého sboru jsou po urputných bojích osvobozeny mj. Klobouky. V této obci našlo svůj hrob celkem 117 vojáků rudé armády. Právě v této obci pořídili fotografové poměrně rozsáhlou kolekci fotografií příchozích jednotek RA. Negativy jsou dodnes uloženy v Okresním archivu v Mikulově.




17.4.1945 Velitelský štáb 18. gardového střeleckého sboru se přemisťuje do Hrušek.




17.4.1945 Některé jednotky 109. střelecké divize 18. gardového střeleckého sboru jsou soustředěny v Týnci.




17.4.1945 V Moravském Žižkově se nachází 52. střelecká divize 18. gardového střeleckého sboru. Na jejich uskupení provedli německé bitevní letadla nálet.

17.4.1945 Zemřel major Semjon Vasiljevič Chochrjakov (velitel: 2. tankový prapor, 54. gardová tanková brigáda)


18.4.1945 SSSR navázal diplomatické styky s Bolívií.


18.4.1945 1. ukrajinský front překročil řeku Sprévu na široké frontě. 4. ukrajinský front útočil v prostoru západně od Ratiboře.


19.4.1945 2. běloruský front překročil Odru, upoutal německou 3. tankovou armádu a nedovolil, aby se přesunula na pomoc ohrožené německé 9. armádě v prostoru Berlína. 1. ukrajinský front na drážďanském směru překročil řeku Nisu. Polská 2. armáda (1. ukrajinský front) dobyla Rothenburg. V prostoru Gorlitz (Zhořelec) odrážela vojska frontu nepřátelské protiútoky.


20.4.1945 Do berlínské operace vstoupil 2. běloruský front (maršál Rokossovskij). Začal překračovat Odru. 1. běloruský front obsadil Wriezen, Seelow, Lebus, Furstenwalde. Na Berlín dopadly první dělostřelecké granáty. 1. ukrajinský front (3. a 4. gardová tanková armáda) pronikl z jihu a jihozápadu k vnějšímu obrannému obvodu Berlína. Druhá část frontu obešla Cottbus a ovládla Spremberg, Hoyerswerdu a postoupila k městu Kamenz a Bautzen (Budyšín).




20.4.1945 Sovětský útok na Brno zastaven u Ořechova.


21.4.1945 Stalin a Osóbka-Morawski podepsali v Moskvě sov. polskou smlouvu o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci.


21.4.1945 1. běloruský front zahájil boje v severních a severovýchodních předměstí Berlína. Část sil (8. gardová a 1. gardová tanková armáda) postoupila k městu z jihovýchodu. 1. ukrajinský front na drážďanském směru obsadil Bautzen (Budyšín), Kamenz, Lamu, Senftenberg, Luckau, Calau a pronikl ke Konigsbrücku.


22.4.1945 boli dobyté nemecké pozície na hore Polom pri Žiline.


22.4.1945 Osvobozena Opava



22.4.1945 Vojska 1. běloruského a 1. ukrajinského frontu pokračovala v bojích o Berlín, obsadila Biesenthal, Kl. Schónebeck, Fiirstenwalde, Blankenfelde, Buch-holz, Malchnow, Schoneiche. 4. ukrajinský front. (60. armáda generála Kuročkina) osvobodil Opavu. 2. ukrajinský front (7. gardová armáda generála Šumilova) osvobodil Mikulov.- Britská 2. armáda postoupila k Brémám. Americká 9. a 1. armáda obsadily celou oblast Harzu (1. armáda obsadila Bittersfeld). Americká 3. armáda pronikla do údolí Dunaje. Francouzská 1. armáda postoupila k Bodamskému jezeru


22.4.1945 Ruská letadla napadla město Blansko, severně od Brna. Při tom zemřelo 22 lidí.


23.4.1945 Vojska 1. ukrajinského frontu ovládla Cottbus, Lúben, Beelitz, Luckenwalde, Treuenbrietzen, Zahna, Trebbin, Rangsdorf, Teltow a pronikla do Berlína z jihu. Na drážďanském směru obsadila Múhlberg, Pulsnitz a pronikla k Labi v prostoru západně od Drážďan.



23.4.1945 2. ukrajinský front zahájil útok na Brno.

23.4.1945 Zemřel generálmajor Ivan Ivanovič Blaževič (veliteľ 99. gardovej streleckej divízie)

23.4.1945 Zemřel major Nikolaj Afanasjevič Seregin (veliteľ 51. samostatnej pozorovacej letky)

23.4.1945 Zemřel gardový major Vladimir Ivanovič Zinov (zástupca veliteľa 1. gardového stíhacieho leteckého pluku)


25.4.1945 Narodil se viceadmirál Valerij Vasilievič Čirkov (veliteľ 11. ponorkovej flotily)




26.4.1945 Vojska 2. běloruského frontu obsadila Štětin (2. úderná armáda), Gartz, Schwedt, Penkun.
1. běloruský a 1. ukrajinský front začaly rozdělovat berlínské uskupení nepřítele (asi 200 000 mužů).
1. běloruský front pokračoval v bojích o Berlín. Severovýchodně od města dobyl Finow, Finowfurt a jihozápadně od Frankfurtu n. O. obsadil Konigswusterhausen, Neue Mühle, Beeskow, Lieberose, Storkow.
1. ukrajinský front pokračoval v bojích v jihozápadní části Berlína a obsadil Dahlem. V prostoru Bautzen odrážel nepřátelské protiútoky.
2. ukrajinský front (53. armáda generála Managarova, 6. gardová tanková armáda generála Kravčenka a 1. gardová jezdecko-mechanizovaná skupina generála Plijeva) osvobodil Brno.




27.4.1945 Oslobodenie Popovic pred príchodom Červenej armády, oslobodenie vykonali partizánske jednotky a domáci odboj.




27.4.1945 Vojska 2. běloruského frontu obsadila Prenzlau, Angermünde, Pölitz. 1. běloruský a 1. ukrajinský front ovládly Postupim a v Berlíně dobyly Steglitz, Neu-kölln, Tempelhof.
1. ukrajinský front dále obsadil Wittenberg a odrážel protiútoky nepřítele obklíčeného v lesích jihovýchodně od Berlína.
2. ukrajinský front osvobodil Uherský Brod a Uherský Ostroh.





27.4.1945 Spojenci vyhlásili nezávislost Rakouska. Ustavila se prozatímní rakouská vláda (v čele se sociálním demokratem Rennerem), do níž vstoupili též komunisté a křesťanští socialisté.

27.4.1945 Zemřel kapitán Kirill Ivanovič Kochančik (veliteľ 14. samostatnej spojovacej letky)


28.4.1945 Vojska 2. běloruského frontu obsadila Eggesin, Torgelow, Strasburg, Pasewalk, Templin.
1. běloruský front obsadil v Berlíně Charlottenburg, Moabit a Schöneberg. V součinnosti s 1. ukrajinským frontem rozdělil berlínské uskupení na 3 izolované části. Německá 12. armáda (generál Wenck) zaútočila z prostoru Belzig směrem na Ferch. Útok brzy zastaven.




28.4.1945 Osvobozen Vyškov.


29.4.1945 Vojska 2. běloruského frontu obsadila Anklam, Neubrandenburg, Lychen a pronikla do Meklenburska.
1. běloruský front dobyl severně od Berlína Joachimsthal, Gr. Schonebeck, Liebenthal, Liebenwalde.
1. ukrajinský front bojoval v jihozápadní části Berlína.

29.4.1945 Zemřel podporučík Pjotr Michajlovič Kašnikov (ruské tankové eso)


30.4.1945 OSN schválila usnesení o pozvání zástupců sovětské Ukrajiny a Běloruska do San Franciska.




30.4.1945 2. běloruský front obsadil Greifswald, Treptow, Neustrelitz, Fürstenberg, Gransee, Lassan, Wolgast.
1. běloruský front zahájil v 05,00 hod. útok na Reichstag. Ve 13,50 hod. pronikli sovětští vojáci do budovy. Průzkumníci seržanti Jegorov a Kantarija vztyčili nad budovou prapor vítězství.
1. ukrajinský front bojoval v ulicích Berlína. Jihovýchodně od města odrážel pokusy nepřátelských uskupeni uniknout z obklíčení.
4. ukrajinský front osvobodil Moravskou Ostravu (1. gardová armáda generála Grečka, 38. armáda generála Moskalenka, včetně 1. československé samostatné tankové brigády a 1. československé smíšenné letecké divize), Žilinu a Nové Město nad Váhom (18. armáda generála Gastiloviče, včetně 1. čs. armádního sboru).
2. ukrajinský front (6. gardová tanková armáda a 53. armáda) osvobodil Vyškov.




30.4.1945 Rudá armáda osvobozuje Ostravu.
Provedl to 4. ukrajinský front a jednalo se o největší válečnou operaci na našem území, kde se německá obrana opírala o bývalé československé pohraniční pevnosti.
Jako první vjel do města tank T-34 s číslem 051 československé tankové brigády.

3.5.1945 Zemřel plukovník Alexej Andrejevič Smirnov (veliteľ 3. gardovej bitevnej leteckej divízie)

4.5.1945 Vojska 2. běloruského frontu obsadila Rostock, Grabow, Parchim, Lubz, Sternberg, Wollin (Wolin) a přiblížila se k Swinemunde. 1. běloruský front obsadil Belzig, Wisenburg, Niemegk, Coswig. – Letectvo Baltického loďstva potopilo 2 německé minonosky, l pomocný křižník (7021 t), dopravní loď Osnabrúck (10 000 t).

4.5.1945 Ve Vsetíně vypuklo protifašistické povstání. Město osvobodil 1. československý armádní sbor spolu s partyzány. 1. gardová armáda (4. ukrajinský front) osvobodila Frýdek-Místek.

4.5.1945 Rusové našli v Berlíně Hitlerovu mrtvolu a odvezli jí do Ruska. V Moskvě do dnes uchovávají čelist a úlomek lebky.



5.5.1945 Sovětské velení seznámilo gen. D. Eisenhowera s pražskou operací a vyzvalo jej, aby americká vojska nepřekračovala dříve ujednanou linii České BudějovicePlzeňKarlovy Vary.

5.5.1945 2. běloruský front ovládl Peenemünde, Swinemünde a očistil od nepřítele ostrovy Usedom a Wollin (Wolin). 2. ukrajinský front (sovětská 40. armáda a rumunská 4. armáda) osvobodil Kroměříž.


6.5.1945 Vojska 2. běloruského frontu obsadila Garz, Putbus, Bergen, Sassnitz na ostrově Rügen (Rujána).




6.5.1945 Německá posádka Vratislavi (generál Niehoff) kapitulovala. Město obsadila sovětská 6. armáda (generál Gluzdovskij).
4. ukrajinský front zakončil ostravskou operaci. Porazil německou 1. tankovou armádu, postoupil o 60 až 100 km a osvobodil Moravskou Ostravu. Osvobozen Krnov (60. armáda), Nový Jičín, Příbor, Frenštát p. Radhoštěm (1. gardová armáda), Rožnov p. Radhoštěm, Valašské Meziříčí (18. armáda a 1. československý armádní sbor).
2. ukrajinský front zakončil bratislavsko-brněnsko útočnou operaci. Osvobozen Holešov (40. armáda).




6.5.1945 Začala pražská útočná operace 1., 2. a 4. ukrajinského frontu. Jejím cílem bylo porazit silné německého uskupení (Skupina armád Střed maršála Schörnera, 1. a 4. tanková armáda, 17. armáda), pomoci povstání českého lidu, zejména v Praze, a dovršit osvobození Československa.



6.5.1945 V Praze se rozhořely prudké boje. Na barikádách se postavilo na odpor již 30 000 povstalců. Do města vstoupili také Vlasovovi vojáci osvobozenecké armády (ROA) a výrazně pomohli povstání udržet svoje pozice proti stupňujícímu se německému náporu. Vojáci ROA také získali pod kontrolu Ruzyňské letiště, čímž neutralizovali Luftwaffe pro nálety na město.


Velení povstání zahájilo jednání s exilovou vládou v Londýně o pomoci ale spojenecké velení, na příkaz Rusů, zakázalo svým jednotkám překročit demarkační linii.


Rudá armáda tak byla nucena zahájit PRAŽSKOU OPERACI. (Původně se plánovalo, že vojska postupující z Moravy a od Berlína se v Praze setkají až 13.5.). Sovětské jednotky, které se právě probíjely přes Krušné hory, začaly urychleně postupovat ze severu na Prahu.




7.5.1945 Vojska 2. běloruského frontu (maršál Rokossovskij) postoupila na linii Wismar, Schwerin, Wittenberge. 1. běloruský front (maršál Žukov) postoupil k Labi východně od Magdeburgu. Obsazen Gethin a Zerbst. 1. ukrajinský front (maršál Koněv) prolomil německou obranu západně od Drážďan a otevřel cestu do ČSR. 2. ukrajinský front (maršál Malinovskij) zahájil útok hlavní úder směřoval ku Praze, dále na Písek a České Budějovice. Také 4. ukrajinský front (generál Jerjomenko) vstoupil do pražské operace.


7.5.1945 Sovětské velení vyzvalo německou posádku na dánském ostrově Bornholmu ke kapitulaci. Německé velení odmítlo. Letectvo Baltského loďstva provedlo na přístav Rónne nálet.


7.5.1945 Německá 12. armáda (generál Wenck) bojující v prostoru Magdeburgu proti Rudé armádě překročila Labe a přešla se 100 000 muži do amerického zajetí.


7.5.1945 Americké jednotky dosáhly demarkační čáry dohodnuté se SSSR.




7.5.1945 Sovětská letadla Il-2 18. armády napadla město Miroslav na Moravě, které zničila. Německý flak sestřelil 1 letadlo, v němž zemřeli oba piloti. Ostatní zničili 152 budov a 170 pobořili, při čemž zemřelo 80 německých vojáků a 50 obyvatel.



7.5.1945 V Rakousku osvobodila Rudá armáda koncentrační tábor Ebensee.





8.5.1945 V sídle sovětského velení v Karlshorstu u Berlína - v přítomnosti maršála Žukova, generála Spaatze (USA), maršála Teddera (Vel. Brit.) a generála de Lattre de Tassigny (Fr.), maršála Keitela, admirála Friedeburga a generála Stumpfa - zahájena jednání o bezpodmínečné kapitulaci Německa. Vešla v platnost 9.5. v 00:01 hod.

8.5.1945 Prezídium Nejvyššího sovětu SSSR vydalo výnos o ustanovení 9.5. dnem vítězství.




8.5.1945 Německá skupina armád Kuronsko generála Hilperta (16. a 18. armáda, 208 000 mužů) blokovaná u pobřeží Baltického moře mezi městy Tukums a Liepaja kapitulovala. Obsazen Vogelsang.
2. a 1. běloruský a 1. ukrajinský front zakončily berlínskou operaci.
2. běloruský front rozdrtil štětínské uskupení nepřítele, postoupil o 200 km a pronikl k Labi.
1. běloruský a 1. ukrajinský front rozdrtily hlavní síly německé 4. armády a 4. tankové armády, dobyly Berlín a postoupily o 180 km. Vítězná berlínská operace dovršila porážku německých vojsk, vedla ke kapitulaci hitlerovského Německa a k ukončení 2. světové války v Evropě.
1. ukrajinský front obsadil Drážďany (5. gardová armáda generála Zadova), překročil čs. hranice a osvobodil Most, Duchcov, Litvínov, Teplice. Dále obsazen Radeberg, Reichenbach, Gorlitz (Zhořelec), Freiburg. Jednotky frontu zničily Schornerův štáb skupiny armád Střed, který prchal z Velichovek směrem na Karlovy Vary, aby se dostal do zajetí americké armády.
4. ukrajinský front osvobodil Olomouc (60. a 38. armáda), Hranice, Přerov (1. gardová armáda) a postoupil k řece Moravě. 2. ukrajinský front osvobodil Jaroměřice, Moravský Krumlov, Znojmo, v Rakousku Hollabrunn, Stockerau.




8.5.1945 Sovětská letadla zaútočila na města Děčín a Ústí nad Labem a vesnice Krucemburk a Ždírec.




9.5.1945 3. a 4. gardová tanková armáda 1. ukrajinského frontu osvobodily Prahu.
Ruské jednotky vstoupily za nadšeného vítání do PRAHY. Zde se utkaly již jen s posledními ustupujícími německými vojáky.
Jako první vjel do Prahy ruský tank T34 s označením 1-24 s velitelem Gončarenkem. Byl však dvěma zásahy zničen a velitel zahynul.
Boje o Prahu skončily. (Ruští vojáci opustili město 15.11.1945).
Během bojů o Prahu zemřelo 1 694 Čechů, 2 938 jich bylo zraněno v boji a 259 bylo zavražděno nacisty. Dále zde zemřelo 663 bojovníků jiných národností, kteří bojovali na straně povstalců, 850 Němců, 300 Vlasovců a 20 Rusů.

9.5.1945 ÚV VKS(b) a Rada lidových komisařů SSSR blahopřály sovětskému lidu k vítězství nad hitlerovským Německem. Prezídium Nejvyššího sovětu SSSR zřídilo medaili Za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941

9.5.1945 Stalin promluvil v moskevském rozhlase ke Dni vítězství.


14.5.1945 1. čs. smíšená letecká divize v SSSR přiletěla do Prahy.


16.5.1945 SSSR obnovil diplomatické styky s Dánskem


19.5.1945 Uzavřena sovětsko–finská hospodářská smlouva

23.5.1945 Státní výbor obrany SSSR rozhodl, aby byla obyvatelstvu Maďarska poskytnuta pomoc potravinami.

16.6.1945 Zemřel generálplukovník Nikolaj Erastovič Berzarin (velitel: 34.armáda)




16.7.1945 Zahájena Postupimská konference.


25.4.1946 Narodil se plukovník Anatolij Nikolajevič Saveľjev (zástupca náčelníka protiteroristickej skupiny Alfa )

25.6.1946 Zemřel plukovník Kirill Konstantinovič Griščenko (veliteľ 196. bitevnej leteckej divízie)

3.7.1946 Zemřel generálmajor letectva Andrej Nikiforovič Vitruk (veliteľ 291. bitevnej leteckej divízie)

2.8.1946 Zemřel generálporučík Andrej Andrejevič Vlasov (velitel Ruské osvobozenecké armády)

2.10.1946 Zemřel poručík Pavel Ignatievič Grochovskij (vedúci Osobitnej konštrukčnej kancelárie)

7.5.1947 Loď Otličnyj spuštěna na vodu

27.5.1947 Zemřel kapitán 1. triedy Pjotr Andrejevič Smirnov (veliteľ Volžskej vojnovej flotily)

29.9.1947 Loď Osmotriteľnyj uvedena do služby

16.2.1948 Zemřel generálmajor letectva Michail Charlampievič Borisenko (veliteľ 5. bombardovacieho leteckého zboru)


1.4.1948 Začiatok sovietskej blokády Západného Berlína.

8.5.1948 Zemřel major Ivan Michajlovič Jerašov (veliteľ 672. bitevného leteckého pluku)

7.8.1948 Zemřel viceadmirál Ilja Danilovič Kulišov (veliteľ Lenigradskej námornej základne)

30.10.1948 Loď Otličnyj uvedena do služby

23.4.1949 Zemřel generálporučík Alexej Nikolajevič Krutikov

6.5.1949 Zemřel podplukovník Semjon Alexejevič Sibirin (veliteľ 18. gardového stíhacieho leteckého pluku)



1.1.1950 Čínská lidová republika a Sovětský svaz uznaly Ho Chi Minovu Vietnamskou demokratickou republiku. Čína poté začala posílat vojenské poradce a moderní zbraně Viet Minhu, včetně automatických pušek, houfnic, minometů a nákladních aut. Velká část tohoto vybavení byla americké výroby a patřila čankajškovým vojskům, které Mao porazil. Pomocí tohoto nového vybavení a čínských poradců generál Giap přeměnil partyzánské oddíly v pravidelnou armádu včetně pěti lehkých a jedné těžké pěší divize.

22.3.1950 Zemřel generálporučík Theodor Haselmayr (vojenský velitel Vídně)

20.4.1950 Loď Kujbyšev uvedena do služby

16.5.1950 Loď Čapajev uvedena do služby

19.5.1950 Loď Železňakov uvedena do služby

23.2.1951 Založen kýl lodi Michail Kutuzov

7.5.1951 Zemřel generál plukovník justície Vasilij Vasilievič Uľrich (predseda Vojenského kolégia Najvyššieho súdu ZSSR)

8.7.1951 Zemřel generálporučík letectva Vasilij Georgievič Rjazanov (veliteľ 69. leteckej armády)

6.9.1951 Zemřel generálplukovník Jefim Afanasjevič Ščadenko (zástupca národného komisára (ministra) národnej obrany)

29.11.1951 Loď Michail Kutuzov spuštěna na vodu

26.5.1952 Zemřel viceadmirál Fjodor Semjonovič Sedeľnikov (veliteľ Kaspickej flotily)

15.10.1952 Zemřel generálmajor letectva Nikolaj Michajlovič Kidalinskij (veliteľ 5. mino-torpédonosnej leteckej brigády)


1.1.1953 Zemřel armádní generál Maxim Alexejevič Purkajev

2.5.1953 Zemřel generálporučík letectva Nikolaj Nikolajevič Bujanskij (hlavný inšpektor Inšpekcie bombardovacieho letectva Hlavnej inšpekcie Sovietskej armády /1950/)

9.5.1953 Zemřel generálmajor letectva Michail Vasilievič Koteľnikov (veliteľ 8. bitevného leteckého zboru)

11.5.1953 Zemřel major Alexej Dimittrijevič Pereljot (zkušební pilot
)

10.7.1953 Zemřel generálmajor Vladimir Georgijevič Děkanozov (veľvyslanec ZSSR v Nemecku /1940-41/)

23.12.1953 Zemřel maršál Sovětského svazu Lavrentij Pavlovič Berija (první náměstek předsedy Rady ministrů SSSR)








8.5.1954 Ženevská konference o Indočíně začíná, za účasti USA, Velké Británie, Číny, Sovětského Svazu, Francie, Vietnamu (Viet Minhu a zástupců Bao Daa), Kambodže a Laosu, ve snaze dosáhnout dohody o Jihovýchodní Asii.

17.7.1954 Zemřel kontradmirál Michail Sergejevič Klevenskij (veliteľ Lipavskej námornej základne)

19.12.1954 Zemřel generálplukovník Viktor Semjonovič Abakumov (ministr státní bezpečnosti)

31.1.1955 Loď Michail Kutuzov uvedena do služby

3.5.1955 Zemřel kontradmirál Konstantin Davidovič Suchiašvili (veliteľ Porkkalskej námornej základne)










14.5.1955 Vzniká Varšavská smlouva.

23.5.1955 Zemřel major Sergej Stepanovič Byčkov (veliteľ 1. letky 17. stíhacieho leteckého pluku (od februára 1952))

12.8.1955 Zemřel maršál letectva Fjodor Jakovlevič Falalejev (náčelník štábu Vzdušných síl Červenej armády)

13.4.1956 Zemřel major Georgij Michajlovič Paršin (velitel letky 943. útočného pluku)

23.4.1956 Zemřel generálporučík Nikolaj Pavlovič Simoňak (velitel: 67. armáda )

9.6.1956 Zemřel generálporučík Konstantin Dimitrijevič Goluběv (velitel 10. armády
)

16.7.1956 Zemřel generálmajor letectva Ivan Abramovič Obrazkov (náčelník sovietskej leteckej misie v USA /1944-1945/)

4.8.1956 Zemřel podplukovník Tamara Alexandrovna Kazarinova (veliteľka 586. stíhacieho leteckého pluku PVO)

26.1.1957 Zemřel armádní generál Georgij Fjodorovič Zacharov

6.5.1957 Zemřel gardový podplukovník Georgij Pavlovič Poplavskij (veliteľ 5. gardového mino-torpédonosného leteckého pluku vzdušných síl vojenského námorníctva )

10.7.1957 Zemřel generálmajor letectva Valentin Petrovič Uchov (veliteľ 10. gardovej stíhacej leteckej divízie)

2.8.1957 Zemřel generálporučík letectva Konstantin Ivanovič Teľnov (náčelník štábu 1. leteckej armády diaľkového letectva)

28.10.1957 Zemřel generálmajor letectva Vitalij Filippovič Drjanin (veliteľ 36. leteckej divízie ďalekého dosahu)

7.1.1958 Zemřel generálmajor Vasilij Pavlovič Sokolov (velitel: 74. gardová střelecká divize)

10.2.1958 Zemřel plukovník Afanasij Petrovič Sobolev (veliteľ 2. gardového stíhacieho leteckého pluku)

28.3.1958 Zemřel generálplukovník Nikolaj Pavlovič Puchov (velitel: 13.armáda)

25.5.1958 Zemřel generálmajor letectva Tichon Ivanovič Butorin (veliteľ 3. armády zvláštneho určenia )

23.4.1959 Zemřel generálmajor letectva Viktor Feofanovič Čisťjakov (veliteľ 44. stíhacieho leteckého pluku)

26.11.1959 Zemřel generálmajor letectva Alexej Ivanovič Charebov (náčelník štábu 13. leteckej armády)


1.5.1960 Nedaleko Sverdlovska v ZSSR bolo protilietadlovou raketou V-75 Dvina (NATO ho označovalo SA-2 Guideline) zostrelené americké výškové špionážna lietadlo U-2B. Lietadlo bolo pilotované kapitánom Francisom G. Powersom.

30.11.1960 Zemřel gardový major Georgij Dmitrievič Kostylev (veliteľ 12. samostatnej stíhacej letky vzdušných sil vojenského námorníctva)

6.1.1961 Zemřel generálplukovník Valerian Alexandrovič Frolov (velitel Karelského frontu září 1941-únor 1945)


16.5.1961 Narodil se plukovník Alexandr Anatolievič Burlačenko (veliteľ 708. gardového vojenského dopravného leteckého pluku)

17.5.1961 Zemřel armádní generál Vladimir Jakovlevič Kolpakči (zahynul při letecké nehodě vrtulníku Mi-4 společně s generálplukovníkem Semjonem Nikoforovičem Perevjertkinem)


30.5.1961 Narodil se kontradmiral Alexandr Vasilievič Turilin (veliteľ Novorossijskej námornej základne)

19.9.1961 Zemřel plukovník Georgij Jefremovič Ovčarov (náčelník štábu 5. mino-torpédonosnej leteckej brigády vzdušných sil Severného loďstva)

7.10.1961 Zemřel generálplukovník Boris Alexejevič Pigarevič

11.10.1961 Zemřel generálporučík Franc Josifovič Perchorovič (velitel 47. armády (1944-1947))

18.3.1962 Zemřel generálporučík Sergej Antonovič Bobruk (velitel: 31.gardový střelecký sbor
)

16.5.1962 Zemřel generálplukovník Nikolaj Ivanovič Gusev (velitel 47.armády
)

17.5.1962 Zemřel admirál Arsenij Grigorjevič Golovko (veliteľ Severnej floty)

7.6.1962 Zemřel generálporučík Feofan Agapovič Parchomenko (veliteľ 125. streleckého zboru)

16.6.1962 Zemřel armádní generál Alexej Innokenťjevič Antonov (náčelník generálního štábu SSSR,)

9.7.1962 Zemřel armádní generál Andrej Vasiljevič Chruljov (1941-1945 náčelník Hlavní týlové správy
)

6.9.1962 Zemřel generálplukovník Ivan Prokofjevič Suchov (velitel: 9. mechanizovaný sbor)


27.3.1963 Narodil se admirál Alexandr Michajlovič Nosatov (veliteľ Tichooceánskej floty)

9.4.1963 Zemřel generálporučík Serafim Jevgeňjevič Rožděstvěnskij

12.4.1963 Loď Čapajev vyřazena ze služby ( vyradený zo stavu flotily, 29.10.1963 formálne zrušený a v roku 1964 zošrotovaný v Murmansku)

19.4.1963 Zemřel generálplukovník letectva Nikolaj Filippovič Papivin (veliteľ 1. letecká armáda diaľkového letectva)

20.4.1963 Zemřel generálporučík letectva Alexandr Zacharovič Ustinov (náčelník štábu 4. leteckej armády)

21.4.1963 Zemřel generálmajor letectva Vladimir Michajlovič Tolstoj (náčelník štábu 5. gardového bombardovacieho leteckého zboru)

1.6.1963 Zemřel kontradmiral Dmitrij DmitrievIč Rogačjov (veliteľ Amurskej námornej flotily)

29.10.1963 Zemřel generálplukovník letectva Jevgenij Nikolajevič Preobraženskij (veliteľ vzdušných sil vojenského námorníctva /1950-1962/)

21.4.1964 Zemřel admirál Fjodor Vladimirovič Zozulja (veliteľ Kaspickej flotily)

5.5.1964 Zemřel kontradmirál Andrej Michailovič Filippov (veliteľ Potijskej námornej základne 1. formovania)

20.5.1964 Zemřel generálporučík letectva Fjodor Fjodorovič Žerebčenko (hlavný inšpektor stíhacieho letectva protivzdušnej obrany štátu /1957-1960/)

28.3.1965 Zemřel generálplukovník Ivan Vasiljevič Boldin (veliteľ vojsk Východosibírskeho vojenského okruhu)

23.10.1965 Zemřel generálporučík Vasilij Vasiljevič Novikov (velitel: 7. gardový tankový sbor)

1.5.1966 Zemřel generálmajor letectva Pjotr Ivanovič Sučkov (pomocník veliteľa vzdušných síl Čiernomorskej flotily /1950-1953/)

30.5.1966 Zemřel admirál Vladimír Antonovič Alafuzov (náčelník Hlavného štábu námorníctva ZSSR (1944))

31.5.1966 Zemřel generálporučík letectva Vladimír Ivanovič Izotov (veliteľ 1. bombardovacieho leteckého zboru diaľkového bombardovacieho letectva)

18.6.1966 Zemřel generálporučík tankového vojska Jevtichij Jemeljanovič Belov (velitel: 10. gardový tankový sbor)

9.5.1967 Zemřel generálporučík Konstantin Maximovič Erastov (velitel: 46. střelecký sbor)



20.6.1967 Zemřel generálporučík Vasilij Afanasjevič Glazunov (velitel 3. vzdušně-výsadkového sboru do září 1941
)

1.1.1968 Zemřel plukovník Grigorij Demjanovič Oniskevič (zástupca veliteľa letky 164. stíhacieho leteckého pluku)

27.3.1968 Zemřel plukovník Jurij Alexejevič Gagarin (kosmonaut první člověk ve vesmíru (12.04.1961))

1.4.1968 Zemřel kontradmiral Vladimir Nesterovič Ležava (veliteľ Námornej základne Ruči)

5.4.1968 Zemřel generálplukovník Hadži-Umar Džiorovič Mamsurov (velitel: 2. gardová jezdecká divize)

8.4.1968 Zemřel generálmajor letectva Vasilij Nikiforovič Vuss (veliteľ 5. stíhacieho leteckého zboru)

10.5.1968 Zemřel maršál Sovětského svazu Vasilij Danilovič Sokolovskij (náčelník Generálního štábu Sovětské armády)

25.5.1968 Zemřel maršál dělostřelectva Vasilij Ivanovič Kazakov (veliteľ vojsk protivzdušnej obrany (1958-1965))

3.7.1968 Zemřel generálmajor letectva Andrej Alexandrovič Kislov (veliteľ 251. bitevnej leteckej divízie)

8.7.1968 Zemřel generálporučík Vitalij Sergejevič Polenov (velitel 31. armády 2. formování)

30.12.1968 Zemřel maršál Sovětského svazu Kirill Afanasjevič Mereckov (velitel Severního vojenského okruhu)

18.4.1969 Zemřel generálmajor letectva Jevgenij Jefimovič Jerlykin (veliteľ 6. stíhacieho leteckého zboru)

22.4.1969 Zemřel armádní generál Markian Michajlovič Popov (Velitel Tauridského vojenského okruhu)

20.5.1969 Zemřel generálporučík Nikolaj Alexandrovič Gagen (velitel: 57.armáda
)

23.6.1969 Zemřel generálporučík Michail Vasiljevič Volkov (velitel 5. mechanizovaného sboru (od listopadu 1942))

8.7.1969 Zemřel admirál Filipp Sergejevič Okťabrskij (veliteľ Čiernomorskej floty)

19.12.1969 Založen kýl lodi Očakov

5.1.1970 Zemřel generálmajor Nikolaj Grigorievič Travnikov (veliteľ 299. streleckej divízie)


6.5.1970 Medzi Československom a Sovietskym zväzom bol podpísaná Zmluva o priateľstve spolupráci a vzájomnej pomoci.

2.9.1970 Zemřel generálmajor letectva Matvej Ivanovič Zotov (veliteľ 6. stíhacieho leteckého pluku)

10.4.1971 Zemřel plukovník Alexej Antonovič Gubrij (veliteľ 11. bitevnej leteckej divízie vzdušných síl Čiernomorského loďstva)

19.4.1971 Zemřel generálmajor letectva Alexandr Georgijevič Meľnikov (veliteľ 1. prelietávacej leteckej divízie)

30.4.1971 Loď Očakov spuštěna na vodu

3.5.1971 Zemřel generálporučík Kondrat Semjonovič Meľnik (veliteľ Prímorskej armády 2. formovania)

6.5.1971 Zemřel generálmajor letectva Vjačeslav Michajlovič Zabalujev (veliteľ 73. leteckej armády)


7.5.1971 Zemřel generálmajor letectva Kuzma Dmitrievič Dmitriev (zástupca veliteľa vzdušných síl Poľskej ľudovej armády)

20.5.1971 Zemřel generálporučík letectva Vladimir Ivanovič Aladinskij (veliteľ 2. leteckej armády diaľkového letectva)

22.5.1971 Zemřel generálporučík letectva Ivan Gavrilovič Pjatychin (veliteľ 15. leteckej armády)

23.5.1971 Zemřel viceadmirál Alexej Jevstafievič Miščenko (veliteľ Námornej základne Strelok)

1.6.1971 Zemřel generálporučík Ivan Semjonovič Varennikov (náčelník štábu 26. armády 1. formovania)

2.6.1971 Zemřel generálporučík letectva Alexandr Michajlovič Rafalovič (náčelník vzdušnej streleckej služby Vojenského letectva Červenej armády)

23.7.1971 Zemřel generálmajor letectva Nikolaj Georgijevič Bělov (veliteľ 4. leteckej divízie osobitného určenia)

6.12.1971 Zemřel generálporučík letectva Sergej Sergejevič Alexandrov (veliteľ 34. leteckej armády /1951-1955/)

31.1.1972 Zemřel Maršál Sovětského svazu Matvej Vasiljevič Zacharov (velitel sovětských okupačních vojsk ve východním Německu)

9.2.1972 Zemřel maršál Sovětského svazu Nikolaj Ivanovič Krylov (velitel Dálnovýchodního vojenského okruhu)


22.5.1972 Prezident Nixon navštívil SSSR, kde se setkal s Leonidem Brežněvem, aby navázali nové diplomatické vztahy s "komunistickým Ruskem". Nixonova návštěva způsobila velký koncert v Hanoii, na podnět SSSR, které se tak snažily ovlivnit nepříznivý vývoj války a hlavně zlepšit své vztahy s Amerikou.

2.9.1972 Zemřel admirál Ivan Stěpanovič Jumašev (veliteľ Hlavného veliteľstva vojenského námorníctva)

6.10.1972 Zemřel generálmajor letectva Alexandr Alexejevič Osipov (veliteľ 58. stíhacieho leteckého zboru)

20.4.1973 Zemřel generálporučík Grigorij Grigorjevič Sokolov

20.5.1973 Zemřel kontradmiral Jevgenij Semjonovič Kolčin (náčelník štábu Volžskej vojnovej flotily)

21.5.1973 Zemřel Maršál Sovětského svazu Ivan Stěpanovič Koněv (velitel, 1. ukrajinský front
)

30.6.1973 Zemřel generálporučík delostrelectva Sergej Ivanovič Kabanov (veliteľ Severného obranného rajónu)

11.8.1973 Zemřel generálmajor letectva Georgij Petrovič Gubanov (veliteľ vzdušných síl Severnej flotily /1950-53/)

4.11.1973 Loď Očakov uvedena do služby

3.1.1974 Zemřel generálmajor letectva Anatolij Michajlovič Karelin (veliteľ 149. gardového stíhacieho leteckého pluku )

11.4.1974 Zemřel gardový starší seržant Andrej Vasiljevič Aljošin (velitel střeleckého stanoviště dělostřelecko minometného pluku)

15.4.1974 Zemřel generálmajor Saburov Alexander Nikolájevič (veliteľ partizánskych oddielov)

15.4.1974 Zemřel generálmajor letectva Feofan Ivanovič Kačev (veliteľ 6. gardový bombardovací letecký sbor )

20.4.1974 Zemřel plukovník Ivan Alexejevič Jemeľjanov (veliteľ 622. bitevného leteckého pluku)

29.4.1974 Zemřel podplukovník Boris Pavlovič Trifonov (náčelník štábu 1. československého stíhacieho leteckého pluku )

27.5.1974 Zemřel generálmajor letectva Viktor Dmitrievič Saveľjev (veliteľ 6. gardovej leteckej dopravnej divízie)

16.7.1974 Zemřel generálmajor letectva Nikolaj Vasilievič Čelnokov (veliteľ 1. gardového mino-torpédonosného leteckého pluku vzdušných sil vojenského námorníctva)

19.9.1974 Zemřel generálplukovník Michail Nikolajevič Šarochin (velitel: 37.armáda)

19.12.1974 Zemřel kontradmirál Viktor Platonovič Bogolepov (náčelník štábu Ladožskej vojnovej flotily 2. formovania)

8.3.1975 Zemřel plukovník Anatolij Kuzmič Dolgov (veliteľ 708. leteckého dopravného pluku osobitného určenia)

29.4.1975 Zemřel generálmajor letectva Ivan Maximovič Gorskij (veliteľ 21. gardovej leteckej dopravnej divízie)

10.5.1975 Zemřel gardový plukovník Nikolaj Iosifovič Malyšev (veliteľ 38. samostatnej prieskumnej letky )

23.9.1975 Zemřel generálmajor letectva Vasilij Antonovič Ščjolkin (veliteľ 54. leteckej divízie ďalekého dosahu)

3.3.1976 Založen kýl lodi Sovremennyj (670 (rok 1980)760 (rok 1981)618 (rok 1982)680 (rok 1982)402 (rok 1982)441 (rok 1984)431 (rok 1988)420 (rok 1990))

18.3.1976 Zemřel plukovník Afrikant Platonovič Jerofejevskij (veliteľ 12. vojenskej dopravnej leteckej divízie)

14.4.1976 Zemřel major Alexej Alexandrovič Denisov (veliteľ 12. stíhacieho leteckého pluku vojenského námorníctva)

22.4.1976 Zemřel generálplukovník Ivan Iljič Ljudnikov (velitel 39. armády )

23.4.1976 Zemřel armádny generál Sergej Matvejevič Šteměnko (náčelník Generálneho štábu ozbrojených síl)

26.4.1976 Zemřel maršál Sovětského svazu Andrej Antonovič Grečko (Ministr obrany Sovětského svazu)

28.5.1976 Založen kýl lodi Bezzavětnyj

9.7.1976 Zemřel generálplukovník Ivan Těrenťjevič Korovnikov (velitel: 59. armáda (25.04.1942-09.07.1945))

31.8.1976 Zemřel plukovník Prokopij Grigorievič Stepanovič (veliteľ 229. stíhacia letecká divízia)

6.9.1976 Zemřel generálporučík letectva Vasilij Gavrilovič Tichonov (zástupca veliteľa 48. leteckej armády /1953-1960/)

23.11.1976 Zemřel generálmajor letectva Semjon Jakovlevič Simonenko (veliteľ 92. stíhacej leteckej divízie)

18.3.1977 V Sovietskom zväze bolo rozhodnuté o modernizácii tankov T-54 na T-54M

13.4.1977 Zemřel generálplukovník Alexandr Iljič Rodimcev (veliteľ 32. gardového streleckého zboru)

22.4.1977 Zemřel generálmajor Georgij Alexandrovič Latyšev (velitel 78. střeleckého sboru (od září 1943))

5.5.1977 Zemřel plukovník Stěpan Jelizarovič Artjomenko (velitel střeleckého praporu)

7.5.1977 Loď Bezzavětnyj spuštěna na vodu

4.6.1977 Zemřel generálporučík letectva Viktor Jefimovič Nestercev (veliteľ 3. gardového bombardovacieho leteckého zboru /1944-1949/)

9.10.1977 Zemřel generálplukovník letectva Georgij Semjonovič Sčjotčikov (veliteľ 43. leteckej armády)

14.10.1977 Zemřel generálmajor Vasilij Nikitič Dalmatov (veliteľ 31. armády 1. formovania)

1.11.1977 Zemřel hlavní maršál tankového vojska Amazasp Chačaturovič Babadžanjan (náčelník tankových vojsk SSSR /1969/)

4.11.1977 Založen kýl lodi Vice-admirál Kulakov

17.2.1978 Loď Bezzavětnyj uvedena do služby

18.3.1978 Zemřel plukovník Grigorij Andronovič Čech (velitel 315. gardového protitankového dělostřeleckého pluku)

9.4.1978 Zemřel plukovník Dmitrij Andrejevič Gubanov (veliteľ 21. zmiešanej leteckej divízie)

10.4.1978 Zemřel generálporučík letectva Stěpan Dmitrievič Prutkov (veliteľ 57. leteckej armády /1959-1964/)

12.4.1978 Zemřel generálmajor letectva Pavel Terentievič Korobkov (veliteľ 2. gardovej stíhacej leteckej divízie)




27.4.1978 Afghánistán - při násilném převratu v režii "lidového hnutí" Khalq je svržen a zavražděn prezident Daud Chán. Vůdci puče se za sovětské pomoci zmocňují moci.

1.5.1978 Zemřel generálporučík Boris Alexandrovič Vladimirov (velitel: 311. střelecká divize)

10.5.1978 Zemřel generálmajor letectva Nikolaj Prokopjevič Abramov (náčelník štábu 14. leteckej armády)

20.7.1978 Zemřel generálmajor letectva Viktor Vladimirovič Zelencov (veliteľ:
)

6.9.1978 Zemřel kapitán 1. triedy Alexandr Petrovič D'jakonov (veliteľ Onežskej námornej flotily 3. formovania)

18.11.1978 Loď Sovremennyj (670 (rok 1980)760 (rok 1981)618 (rok 1982)680 (rok 1982)402 (rok 1982)441 (rok 1984)431 (rok 1988)420 (rok 1990)) spuštěna na vodu

22.4.1979 Založen kýl lodi Maršál Vasiljevskij

28.5.1979 Zemřel generálmajor Platon Jefimovič Smoljakov (veliteľ 85. gardového stíhacieho leteckého pluku)

1.6.1979 Zemřel generálmajor Semjon Ivanovič Feduľjev (veliteľ 213. nočnej bombardovacej leteckej divízie /1942-1943/)

22.6.1979 Zemřel generálmajor Michail Vasiljevič Avdějev (zástupca veliteľa vojenských leteckých síl Severo-Kavkazského vojenského okruhu (12.1961-03.1964))

30.8.1979 Zemřel armádní generál Alexej Ivanovič Radzijevskij (velitel: 2.gardová tanková armáda
)

26.9.1979 Zemřel podplukovník Grigorij Michajlovič Mylnikov (velitel letky 15. gardového bitevního leteckého pluku)

16.3.1980 Zemřel kapitán Alexandr Ivanovič Žukov (zkušební pilot)


19.4.1980 Založen kýl lodi Admirál Tribuc (472552592564)

4.5.1980 Zemřel generálmajor letectva Vladimir Alexandrovič Sandalov (veliteľ 5. gardovej bombardovacej leteckej divízie)

16.5.1980 Loď Vice-admirál Kulakov spuštěna na vodu

20.7.1980 Zemřel generálmajor letectva Semjon Jegorovič Volodin (veliteľ 8. gardovej bitevnej divízie)

29.7.1980 Zemřel maršál Sovětského svazu Filipp Ivanovič Golikov (náčelník Hlavní politické správy Sovětské armády a námořnictva)

5.9.1980 Zemřel - Anatolij Petrovič Minin (veliteľ 21. ťažkej bombardovacej leteckej brigády)

15.9.1980 Zemřel generálporučík letectva Feodosij Porfirievič Kotľjar (veliteľ 4. gardovej bombardovacej leteckej divízie)

25.12.1980 Zemřel generálporučík letectva Pjotr Michajlovič Kučma (veliteľ 211. bitevnej leteckej divízie)

24.1.1981 Loď Sovremennyj (670 (rok 1980)760 (rok 1981)618 (rok 1982)680 (rok 1982)402 (rok 1982)441 (rok 1984)431 (rok 1988)420 (rok 1990)) uvedena do služby

9.3.1981 Zemřel major Konstantin Alexandrovič Antropov (veliteľ 420. samostatnej zborovej spojovacej letky)

17.4.1981 Zemřel generálmajor Ivan Vasiljevič Dubovoj (velitel 7. mechanizovaného sboru od srpna 1943
)

6.5.1981 Zemřel maršál letectva Vladimír Alexandrovič Suděc (zástupce ministra obrany SSSR)

19.9.1981 Zemřel plukovník Michail Alexandrovič Baženov (veliteľ 719. nočného bombardovacieho leteckého pluku)

5.10.1981 Zemřel kontradmirál Vasilij Michajlovič Lozovskij (prvý veliteľ Námornej základne Strelok)

8.12.1981 Loď Maršál Vasiljevskij spuštěna na vodu

14.2.1982 Zemřel admirál Grigorij Grigorievič Olejnik (veliteľ Amurskej námornej flotily)

16.3.1982 Zemřel generálplukovník letectva Ivan Michajlovič Sokolov (veliteľ 7. leteckej armády)

18.3.1982 Zemřel Maršál Sovětského svazu Vasilij Ivanovič Čujkov (velitel: Skupina sovětských okupačních vojsk v Německu)

27.3.1982 Zemřel generálmajor letectva Grigorij Stepanovič Skrjagin (generálny inšpektor bombardovacieho letectva /1953-56/)

13.4.1982 Zemřel generálplukovník letectva Vasilij Vasilievič Stepičev (veliteľ 4. leteckej armády /1946-1948/)

22.5.1982 Zemřel generálporučík Afanasij Petrovič Šilin (náčelník rozvědky 132. gardového dělostřeleckého pluku)

2.6.1982 Zemřel podplukovník Ivan Charlamovič Michajličenko (velitel letky 141. bitevního gardového pluku)


26.3.1983 Loď Admirál Tribuc (472552592564) spuštěna na vodu

9.4.1983 Zemřel admirál Nikolaj Michajlovič Charlamov (veliteľ 8. floty (1950—1954))

21.4.1983 Zemřel maršál letectva Stěpan Akimovič Krasovskij (veliteľ 26. leteckej armády)