Main Menu
User Menu

Norsko (NOR)

Články

K. O. atomové bombě

K největším speciálním akcím norského zahraničního odboje patřil útok na továrnu Vemork, vyrábějící těžkou vodu.

Okolnosti rozchodu sev. zemí...: 2. Severské státy v novém poválečném světovém uspořádání

Ve srovnání s ostatními evropskými oblastmi utrpěl severský region ve válce poměrně málo. Války bylo zcela ušetřeno Švédsko, které mohlo v době okupace, ale zvláště pak po osvobození, poskytovat sousedním skandinávským státům, především Norsku, rozsáhlou hospodářskou pomoc. V prvních poválečných měsících se Dánsko a Norsko a v menší míře i samotné Švédsko potýkaly s hospodářskými potížemi projevující se inflací, velkou vnitřní státní zadlužeností, nedostatkem zboží a především nedostatkem minerálních paliv, která nemohli tradiční dodavatelé Británie ani Německo poskytnout, dále nezaměstnaností a poklesem výroby. Všechny severské státy utrpěly oslabením nebo ztrátou svých tradičních obchodních partnerů, ocitly se v obchodní a finanční závislosti na Spojených státech a není proto divu, že všechny tři skandinávské vlády přijaly v červnu 1947 Marshallův plán.

Okolnosti rozchodu severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po druhé světové válce

Tato bakalářská práce, Okolnosti rozchodu severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po druhé světové válce, si klade za cíl poukázat na hlavní historické determinanty a faktory vedoucí k definitivnímu rozchodu bezpečnostních politik severských států a rovněž také zasadit základní koncept rozchodu do širších souvislostí a rozebrat okolnosti, které ho předcházely, i nastínit důsledky, jež tento rozchod bezprostředně měl. Čím byly dané rozdílné bezpečnostní zájmy severských zemí? Jak se měnil pohled jednotlivých států na otázku zajištění vlastní bezpečnosti před, v průběhu a po konci druhé světové války? A jaká očekávání od nového uspořádání angažované státy měly?

 

Okolnosti rozchodu severských zemí v oblasti bezpečnostní politiky po II. sv.válce: Úvod

Severské státy jsou specifické svou soudržností a dlouhými historickými vazbami, přesto zejména po druhé světové válce můžeme pozorovat určité divergentní tendence v oblasti bezpečnostní politiky související s podpisem Washingtonské smlouvy a rozštěpením severského regionu na signatářské státy Organizace Severoatlantické smlouvy Dánsko, Norsko a Island a na nesignatářské neutrální Švédsko a Finsko, přičemž situace Finska je komplikovaná speciálním vztahem k Sovětskému svazu daným smlouvou z roku 1948.

Okolnosti rozchodu severských zemí...: 1. Počátky provázanosti severských států

Kořeny spřízněnosti severských států je třeba hledat v dlouhé společné historii a řadě obdobných prvků, které hrály roli v rozvoji jednotlivých států. Od pravěku byly obývány germánskými kmeny (kromě Islandu, který byl osídlen až v 9. století Kelty a Vikingy) a ty se dorozumívaly stejnou řečí, z níž později vzešly velice si blízké severské jazyky. Výjimku tvoří pouze finština, k ugrofinské skupině sídlící na území Finska se později přidružili Švédové a Finsko se dostalo pod švédskou správu a kulturní vliv.

Terorismus osamělých vlků – útoky v Oslu

Ačkoli teroristické útoky v Oslu šokovaly celý svět, terorismus páchaný jedinci, tzv. „osamělými vlky“, není zcela neznámý fenomén. Následující článek nastiňuje tuto problematiku na pozadí tragických událostí v Norsku.

Témata

Podkategorie

Města a obce

Průmysl

Vojenské objekty

Pevnostní stavby

Muzea

banner 1 top banner 5 top banner 6 top

Rozpočet

Rozpočet valka.cz 2019 : 85.000,- Kč
Příjmy doposud : 81.134,- Kč

♡ Chci přispět

HLEDÁME NOVÉ KOLEGY

Server valka.cz / armedconflicts.com neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!