Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight:
18650 kg
41116 lb
Rozpětí: Wingspan:
26,00 m
85ft 3,62in
Délka: Length:
16,47 m
54ft 0,42in
Výška: Height:
5,30 m
17ft 4,65in
Plocha křídla: Wing Area:
84,80 m2
912.78 ft2
Plošné zatížení: Wing Loading:
? kg/m2
? lb/ft2
Pohon: Propulsion:
Kategorie: Category:
pístový
piston
Počet motorů: Number of Engines:
2
Typ: Type:
Čaromskij AČ-30B o výkonu 1103 kW/1500 k třílistá stavitelná vrtule
Charomsky ACh-30B, power 1479 hp or three-bladed variable-piitch propeller
Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity:
?
?
Výkony: Performance:
Maximální rychlost: Maximum Speed:
445 km/h v 6600 m
276.5 mph in 21654 ft
Cestovní rychlost: Cruise Speed:
340 km/h v ? m
211.3 mph in ? ft
Rychlost stoupání: Climb Rate:
? m/s
? ft/min
Čas výstupu na výšku: Time to Climb to:
15,7 min do 5000 m
15,7 min to 16404 ft
Operační dostup: Service Ceiling:
8000 m
26247 ft
Dolet: Range:
5450 km
3386.5 mi
Maximální dolet: Maximum Range:
? km
? mi
Výzbroj: Armament:
1x pohyblivý kanon Š-20 ráže 20 mm v přídi 1x kanon Š-20 ráže 20 mm ve hřbetní věži 1x kanon Š-20 ráže 20 mm ve spodním střelišti 2x kanon Š-20 ráže 20 mm v bocích trupu
2500 kg v pumovnici 2x 1000 kg pumy nebo torpéda na vnějších závěsech
1x flexible 20 mm Sh-20 cannon in the nose 1x 20 mm Sh-20 cannon in the dorsal turret 1x 20 mm Sh-20 cannon in the ventral position 2x 20 mm Sh-20 cannon in beam blisters
5510 lb internally 2x 2205 lb bombs or torpedoes externally
Uživatelské státy: User States:
Poznámka: Note:
-
-
Zdroje: Sources:
Gordon, Y.; Komissarov, D.; Komissarov, S. OKB Ilyushin: A History of the Design Bureau and its Aircraft. Midland Publishing, Hinckley 2004. ISBN 1-85780-187-3. Егоров, Ю. А. Самолеты ОКБ С.В.Ильюшина. Русавиа, Москва 2003. ISBN 5-900078-20-5. Якубович, Николай. Самолеты Ильюшина: Лучшие из лучших. ЯУЗА, Москва 2009. ISBN 987-5-699-33921-1. V.Němeček, Vojenská letadla 1 - 5, Naše vojsko 1990, ISBN 80-206-0114-7 (soubor) V.Němeček, Sovětská letadla, Naše vojsko 1969, 28-082-68 www.airpages.ru http://www.airwar.ru/enc/bww2/db3.html http://www.airwar.ru/enc/bww2/il4.html http://www.airwar.ru/enc/bww2/il6.html
Koncem roku 1942 vznikla v konstrukční kanceláři S.V.Iljušina myšlenka využít pro pohon dalšího dálkového bombardovacího letounu postaveného na bázi Il-4 nové hospodárné naftové motory AČ-30B. S podporou hlavních představitelů vojenského letectva se tedy rozběhly konstrukční práce na novém dálkovém bombardovacím stroji, kterému bylo přiděleno označení Il-6.
Při projektování nového letounu byl kladen hlavní důraz na dvě věci. Nejdůležitější bylo prodloužení doletu a zesílení obranné výzbroje. O zvýšení doletu se měly postarat hlavně nové úsporné naftové řadové motory AČ-30B. Ty měly oproti hvězdicovým motorům Il-4 přinést i menší aerodynamický odpor samotného letounu, protože řadové motory bylo možno zakapotovat daleko jemněji. To spolu s menší spotřebou paliva a také celkově zvýšenou zásobou pohonných hmot mělo přinést podstatný nárůst doletu nového stroje a zvýšení jeho maximálních rychlostí.
Nový letoun byl řešen jako dvoumotorový dolnoplošník s jednoduchou svislou ocasní plochou, tříbodovým zatahovatelným podvozkem záďového typu a poměrně silnou obrannou výzbrojí. Celkem na pěti palebných postech bylo umístěno pět kanónů ráže 20 mm. První se nacházel v přídi a ovládal ho bombometčík. Druhý byl umístěn ve hřbetní střelecké věži. Třetí se nacházel ve střelišti na spodní části trupu a zbylé dva byly umístěny na obou bocích trupu za křídlem. Šestičlenná posádka se skládala ze dvou pilotů, bombometčíka - předního střelce, střelce - radisty a dvou střelců z palubních zbraní.
Dále dle sovětských pramenů ...
První let stroje Il-6 s motory AČ-30B proběhl v srpnu 1943. Letoun zvedl do vzduchu ( jak jinak u letounů konstrukční kanceláře Iljušin ) zkušební pilot Kokkinaki. Po továrních zkouškách následovaly zkoušky státní. Z těch se letoun vrátil zpět k výrobci k provedení některých změn a odstranění zjištěných problémů. Dopracovaný letoun již s novými motory AČ-30BF znovu vzlétl v létě roku 1944. V tomto provedení letoun dosáhl maximální rychlosti 464 km/h. Jeho dolet byl ( při vzletové hmotnosti 18 150 kg a nákladem 1000 kg pum v pumovnici při rychlosti 340 km/h ) 5 450 km. Celkové hodnocení letounu Il-6 s motory řady AČ-30 nebylo nejhorší. Byl oceňován dolet i letové vlastnosti. Zkušební komise ale také našla některé (odstranitelné) nedostatky. Za hlavní problém byl označen pohon letounu. Výkonné, úsporné, ale nevyzrálé motory vykazovaly velké množství závad. V té době byly motory AČ-30 ještě nevyzrálé, výrobně velmi náročné a pro válečné použití nevhodné.
Z těchto důvodů byl další vývoj letounu Iljušin Il-6 zastaven.
