Praha

Prague
     
Název:
Name:
Praha Prague
Originální název:
Original Name:
Praha
Další názvy:
Other Names:
Hlavní město Praha, Královské hlavní město Praha, Praga, Prag
Nižší územní celek:
Lower Administrative Area:
Hlavní město Praha Capital city Prague
GPS souřadnice:
GPS Coordinates:
50°04'54.8"N 14°25'32.53"E
Místní části:
Local Municipalities:
Běchovice, Benice, Bohnice, Braník, Břevnov, Březiněves, Bubeneč, Čakovice, Černý Most, Čimice, Ďáblice, Dejvice, Dolní Chabry, Dolní Měcholupy, Dolní Počernice, Dubeč, Háje, Hájek, Hloubětín, Hlubočepy, Hodkovičky, Holešovice, Holyně, Horní Měcholupy, Horní Počernice, Hostavice, Hostivař, Hradčany, Hrdlořezy, Chodov, Cholupice, Jinonice, Josefov, Kamýk, Karlín, Kbely, Klánovice, Kobylisy, Koloděje, Kolovraty, Komořany, Košíře, Královice, Krč, Křeslice, Kunratice, Kyje, Lahovice, Letňany, Lhotka, Libeň, Liboc, Libuš, Lipany, Lipence, Lochkov, Lysolaje, Malá Chuchle, Malešice, Michle, Miškovice, Modřany, Motol, Nebušice, Nedvězí, Nové Město, Nusle, Petrovice, Písnice, Pitkovice, Podolí, Prosek, Přední Kopanina, Radlice, Radotín, Ruzyně, Řeporyje, Řepy, Satalice, Šeberov, Sedlec, Slivenec, Smíchov, Sobín, Staré Město, Štěrboholy, Stodůlky, Strašnice, Střešovice, Střížkov, Suchdol, Točná, Troja, Třebonice, Třeboradice, Uhříněves, Újezd, Újezd nad Lesy, Veleslavín, Velká Chuchle, Vinohrady, Vinoř, Vokovice, Vršovice, Vyšehrad, Vysočany, Záběhlice, Zadní Kopanina, Zbraslav, Žižkov, Zličín
První písemná zmínka:
First Written Reference:
965
Vojenské objekty:
Military Objects:
Památky:
Historical Sights, Places of Interest:
-
Muzea:
Museums:
- -
Osobnosti:
Personalities:
Dislokované jednotky:
Garrisoned Units:
Průmyslové podniky:
Industry:
Vlajka:
Banner:
Znak:
Coat of Arms:
Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
portal.gov.cz
http://cs.wikipedia.org/wiki/Praha
URL : https://www.valka.cz/Praha-t45006#415861 Verze : 1
Praha


V období 1.republiky na základě slučovacích zákonů z ledna 1920 vznikla 1. ledna 1922 připojením 37 obcí k původnímu jádru tzv. Velká Praha, rozčleněná na 19 městských částí označených římskými číslicemi.


Sčítání lidu v roce 1930: 848 823 obyvatel (z toho 777 615 osob národnosti československé, 2 009 osob národnosti maďarské, 41 701 osob národnosti německé, 343 osob národnosti polské, 1 590 osob národnosti ruské, 228 osob národnosti srbochorvatské a 6 747 osob národnosti židovské).


Posádka byla ustanovena v r. 1918.


Jednotky nebo úřady umístěné v posádce:
Vojenská kancelář presidenta republiky s velitelstvím Hradu a Hradní stráží,
Ministerstvo národní obrany,
Hlavní štáb branné moci,
Zemské vojenské velitelství pro Čechy (říjen 1919 – září 1925),
Zemské vojenské velitelství v Praze (od září 1925),
velitelství Prvního sboru (od října 1937),
velitelství První divise (leden 1920 – leden 1938),
velitelství První pěší divise (od ledna 1938),
velitelství První rychlé divise (od října 1937),
Velitelství zemského dělostřelectva pro Čechy (červenec 1920 – září 1925),
Velitelství zemského dělostřelectva v Praze (od září 1925),
velitelství První jezdecké brigády (leden 1921 – říjen 1937),
velitelství První pěší brigády (leden 1920 – prosinec 1937),
velitelství První polní dělostřelecké brigády (prosinec 1921 – prosinec 1937),
velitelství Letecké brigády (od ledna 1933),
velitelství První motomechanisované brigády (od října 1937),
velitelství První jezdecké brigády (od října 1937),
Velitelství zemského ženijního vojska pro Čechy (leden 1922 – září 1925),
Velitelství zemského ženijního vojska v Praze (od září 1925),
Velitelství zemského letectva v Praze (od ledna 1933),
Velitelství dělostřelectva první divise (červenec 1920 – prosinec 1921),
Posádkové velitelství Velká Praha (od ledna 1938),
Pěší pluk 1 (říjen 1920 – leden 1921),
Pěší pluk 5 (od října 1920),
II. prapor Pěšího pluku 18 (prosinec 1921 – září 1923),
Pěší pluk 28 (od září 1920),
II. prapor Pěšího pluku 33 (září 1921 – červenec 1926),
II. prapor Pěšího pluku 38 (duben 1921 – září 1930),
II. prapor Pěšího pluku 48 (září 1924 – září 1933),
Hraničářský prapor 10 (leden 1920 – únor 1920),
Lehký dělostřelecký pluk 1 (červenec 1920 – leden 1923),
baterie Lehkého dělostřeleckého pluku 52 (červenec 1920 – říjen 1920),
Protiletadlový dělostřelecký pluk 151 (červenec 1920 – leden 1923),
Dělostřelecký pluk 1 (leden 1923 – listopad 1927),
Dělostřelecký pluk 101 (leden 1923 – září 1928),
Dělostřelecký pluk 151 (leden 1923 – leden 1924),
Dělostřelecký oddíl 151 (leden 1924 – říjen 1924),
Dělostřelecký pluk 151 (od října 1924),
Dělostřelecký pluk 154 (od října 1933),
Automobilní prapor 1 (od února 1921),
Jezdecký pluk 1 (říjen 1920 – leden 1936),
Dragounský pluk 1 (leden 1936 – září 1936),
Dragounský pluk 5 (od září 1936),
Vozatajská eskadrona 1 (od září 1933),
Vozatajská eskadrona 15 (od září 1937),
Ženijní pluk 5 (od října 1920),
Strojní prapor (říjen 1920 – září 1933),
Ženijní prapor 1 (říjen 1920 – říjen 1937),
Ženijní prapor 2 (duben 1922 – říjen 1937),
Ženijní prapor 5 (říjen 1920 – říjen 1937),
Motorizovaný ženijní prapor 21 (od října 1937),
Motorizovaný ženijní prapor 22 (od září 1937),
Motorizovaná ženijní rota 11 (od října 1937),
Vozatajský prapor 1 (prosinec 1920 – září 1933),
Automobilní pluk (únor 1921 – listopad 1922),
Ústřední zbrojní skladiště (září 1920 – prosinec 1921),
Hlavní zbrojní sklad (prosinec 1921 – leden 1928),
Zemská zbrojnice I (leden 1928 – leden 1937),
Ústřední zbrojnice (od ledna 1937),
Sborová zbrojnice 1 (od ledna 1937),
Divisní zbrojní dílny (duben 1921 – leden 1922),
Zbrojně technický úřad u firmy Továrna na náboje a nábojky, dříve Sellier a Bellot, akciová společnost v Praze (leden 1922 – březen 1936),
Zbrojně technický úřad u firmy Zbrojovka Ing. F. Janeček, Praha-Nusle (prosinec 1923 – červen 1936),
Zbrojně technický úřad 8 (od června 1936),
Vojenský technický ústav (říjen 1925 – leden 1933),
Vojenský technický a letecký ústav (od ledna 1933),
Odbočka hlavního leteckého skladu Praha (říjen 1920 – srpen 1922),
Vojenská letecká přejímací správa (červenec 1923 – leden 1937),
Ústřední letecký sklad (od ledna 1937),
Zemský letecký sklad I (leden 1928 – leden 1937),
Letecký sklad 1 (od ledna 1937),
Vzduchoplavecký studijní ústav (květen 1922 – listopad 1923),
Vojenský letecký ústav studijní (listopad 1923 – listopad 1927),
Hlavní vojenský telegrafní sklad (leden 1922 – květen 1925),
Telegrafní sklad Zemského vojenského velitelství pro Čechy (leden 1922 – září 1925),
Telegrafní sklad Zemského vojenského velitelství v Praze (září 1925 – leden 1937),
Vojenský telegrafní sklad 2 (od ledna 1937),
Hlavní vozatajský sklad (říjen 1920 – září 1933),
Zemské vojenské stavební ředitelství v Praze (leden 1920 – leden 1937),
Stavební ředitelství prvního sboru (od ledna 1937),
Divisní nemocnice 1 (březen 1922 – leden 1937),
Sborová nemocnice 1 (od ledna 1937),
Odbočka divisní nemocnice Praha-Hradčany (březen 1922 – prosinec 1927),
Posádková nemocnice Praha-Hradčany (od prosince 1927),
Vojenská invalidovna Praha (listopad 1921 – květen 1935),
Vojenská zásobárna 1 (říjen 1920 – duben 1923),
Divisní zásobárna 1 (duben 1923 – leden 1924),
Divisní proviantní sklad 1 (leden 1924 – leden 1937),
Sborový proviantní sklad 1 (od ledna 1937),
Vojenský lůžkový sklad (červen 1920 – leden 1929),
Vojenská odborná účtárna (leden 1921 – prosinec 1936),
Vojenský účetní a censurní úřad (od prosince 1936),
Vojenská pensijní likvidatura (od ledna 1921),
Remontní komise 1 (od dubna 1922),
Velitelství evidence koňstva 1 (od dubna 1922),
Automobilní zbrojovka (červen 1920 – červen 1932),
Velitelství evidence motorových vozidel v Praze (únor 1921 – leden 1937),
Velitelství evidence motorových vozidel 1 (od ledna 1937),
Doplňovací okresní velitelství Praha (listopad 1919 – leden 1921),
Doplňovací okresní velitelství Praha-venkov (od ledna 1921),
Doplňovací okresní velitelství Velká Praha (od ledna 1921),
Nejvyšší vojenský soud (od listopadu 1918),
Divisní soud Praha (od listopadu 1918),
Brigádní soud Praha (od listopadu 1918),
Úřad generálního vojenského prokurátora (od května 1920),
Úřad vojenského prokurátora v Praze (od května 1920),
Úřad funkcionáře vojenského prokurátora v Praze (od května 1920),
Kurs pro výchovu důstojníků generálního štábu (září 1919 – listopad 1921),
Válečná škola (listopad 1921 – říjen 1934),
Vysoká škola válečná (od října 1934),
Intendanční škola (září 1920 – prosinec 1923),
Vojenská intendanční škola (prosinec 1923 – říjen 1934),
Vysoká intendantská škola (od října 1934),
Vojenská inženýrská kolej (říjen 1924 – duben 1934),
Vojenská škola lékařská (červenec 1927 – říjen 1928),
Vojenská lékařská škola (říjen 1928 – říjen 1934),
Kurs pro důstojníky zdravotnictva z povolání (od října 1934),
Učiliště pro vozatajstvo (březen 1922 – říjen 1923),
Učiliště pro automobilní vojsko (březen 1922 – říjen 1928),
Vojenská hudební škola (od října 1923),
Vojenský zeměpisný ústav (od října 1920),
Památník odboje (červen 1923 – říjen 1929),
Vojenský archiv Republiky československé (březen 1924 – únor 1926),
Vojenské museum (říjen 1920 – únor 1926),
Vojenský archiv Republiky československé – Vojenské museum (únor 1926 – říjen 1929),
Památník osvobození (od října 1929).


Zdroj: J.Fidler a V.Sluka, Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920-38, Libri 2006, ISBN 80-7277-256-2
Recenze knihy
URL : https://www.valka.cz/Praha-t45006#176225 Verze : 0
Pro potřeby branné moci bylo k dispozici velké množství objektů, které se nacházely ve všech částech města:
Praha I zahrnovala městskou část Staré Město, při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 30 481 obyvatel. Od června 1923 do října 1929 byl na Staroměstském náměstí dočasně umístěn Památník odboje, jiné útvary se zde nenacházely.


Praha II zahrnovala městskou část Nové Město, při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 78 121 obyvatel. Na jejím území se nacházely Kasárny Jiřího z Poděbrad (bývalý kapucínský klášter a špitál z roku 1653, převzatý vojskem roku 1795 a v letech 1857-1861 přestavěný do novorománské podoby) a vojenská nemocnice na Karlově náměstí (původně jezuitská kolej z let 1658-1667, sloužící účelům vojenského zdravotnictví od roku 1776).


Praha III zahrnovala městskou část Malá Strana, při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 21 218 obyvatel. Do vzniku republiky byla vojenským centrem města díky velitelské budově (bývalý Lichtenštejnský palác, který vznikl v letech 1622-1638 architektonickým sjednocením původních šesti domů, v roce 1791 došlo k jeho celkové rekonstrukci, v roce 1850 jej zakoupila vojenská správa), jež po roce 1918 byla sídlem zemského vojenského velitelství a od října 1935 také velitelstvím sboru. Objekt Nerudova ulice byl využíván nejprve ministerstvem a od května 1926 Vojenskou inženýrskou kolejí. Na Tržišti se nacházelo stavební ředitelství. Kasárny Bruska byly adaptovány pro vojenské účely v letech 1762-1770 a vojenská správa je využívala až do roku 1928, vojenské zásobárny na Klárově, postavené roku 1870, byly využívány do roku 1926, a Újezdské kasárny postavené v letech 1707-1712 byly využívány do roku 1927.


Praha IV zahrnovala městskou část Hradčany, při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 9 100 obyvatel. Jejím hlavním objektem byl Pražský hrad, sídlo presidenta republiky, Vojenské kanceláře presidenta republiky a do května 1926 části ministerstva, v jeho areálu se nacházely Jiřské kasárny, původně klášter benediktinek založený roku 973, využívaný vojskem od roku 1791. Černínské kasárny se nacházely v objektu paláce postaveného v letech 1669-1682 a roku 1851 přestavěného na kasárny, které byly vojskem využívány až do roku 1928. Objekt Ernestina, původně Šternberský palác z let 1698-1708, převzala vojenská správa v listopadu 1918. Bývalá Kadetní škola pěchoty na Mariánských hradbách byla postavena v letech 1895-1900, přičemž ve dvacátých letech byla pro vojenské účely využívána jen částečně. Budova martinického paláce z let 1702-1705 byla roku 1837 přestavěna pro potřeby vojenské nemocnice, objekt v Kapucínské ulici, postavený v letech 1894-1896, se stal sídlem vojenského soudnictví. Dále potřebám branné moci sloužil objekt Petřínských kasáren, nacházející se ve zbytcích barokní fortifikace, rozsáhlý komplex Pohořeleckých kasáren postevných v letech 1890-1982 a Voršilské kasárny (bývalý klášter voršilek z roku 1691, od roku 1784 přestavěný pro vojenské účely).


Praha V zahrnovala městskou část Josefov, při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 3 497 obyvatel. Žádné vojenské útvary a zařízení se v ní nenacházely.


Praha VI zahrnovala městskou část Vyšehrad, při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 5 308 obyvatel. Z původní pevnostní citadely, postavené v letech 1649-1666, byla využívána budova zbrojnice z roku 1655, a to až do roku 1927, kdy objekt vyhořel.


Praha VII zahrnovala městskou část Holešovice-Bubny, při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 59 150 obyvatel. Vojenské objekty se zde nenacházely.


Praha VIII zahrnovala městské části Bohnice, Kobylisy, Libeň, Střížkov a Troja, při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 54 395 obyvatel. Branné moci zde sloužil bývalý lihovar Brosche a syn jako skladové prostory.


Praha IX zahrnovala městské části Hloubětín, Prosek a Vysočany, při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 26 721 obyvatel. Vojenské objekty se zde nenacházely.


Praha X zahrnovala městskou část Karlín, při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 24 002 obyvatel. Také zde se nacházelo několik význačných vojenských objektů, a to především Kasárny Jana Žižky z Trocnova (postaveny v letech 1844-1845), Nové jezdecké kasárny (postaveny v letech 1879-1881, rozšířeny počátkem dvacátých let), tzv. Státní vojenské pavilony za Invalidovnou (adaptovány počátkem dvacátých let) a hlavně torzo původně velkoryse koncipované Vojenské invalidovny (stavba probíhala v letech 1732-1740 a byla postavena pouhá devítina projektu).


Praha XI zahrnovala městské části Hrdlořezy, Malešice a Žižkov, při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 97 819 obyvatel. V letech 1927-1929 byly na kopci Vítkově postaveny impozantní prostory nového Památníku osvobození spolu s novou provozní a muzejní budovou. V prostorách Továrny na náboje a nábojky, dříve Sellier a Bellot, akciová společnost v Praze, se nacházel zbrojně technický úřad.


Praha XII zahrnovala městskou část Královské Vinohrady, při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 95 497 obyvatel. Vojenské objekty se zde nenacházely.


Praha XIII zahrnovala městské části Hostivař, Staré Strašnice, Vršovice a Záběhlice, při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 68 283 obyvatel. Pro potřeby branné moci zde sloužily Kasárny Jana Roháče z Dubé (postaveny v letech 1887-1890), objekt Automobilní zbrojovka a Vozatajské kasárny (postaveny v letech 1880-1890).


Praha XIV zahrnovala městské části Krč, Michle a Nusle, při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 74 099 obyvatel. V prostorách Zbrojovky Ing. F. Janeček, Praha-Nusle, se nacházel zbrojně technický úřad.


Praha XV zahrnovala městské části Braník, Hodkovičky a Podolí, při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 16 919 obyvatel. Vojenské objekty se zde nenacházely.
Praha XVI zahrnovala městské části Hlubočepy, Malá Chuchle, Radlice a Smíchov, při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 69 705 obyvatel. Největším vojenským objektem zde byly Štefánikovy kasárny na Smíchově, postavené podle tzv. Grueberova kasárenského typu v letech 1886-1892.


Praha XVII zahrnovala městské části Jinonice, Košíře a Motol, při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 23 673 obyvatel. Během první světové války zde byl postaven barákový tábor, proměněný počátkem dvacátých let v Dělostřelecké kasárny.


Praha XVIII zahrnovala městské části Břevnov, Dolní Liboc a Střešovice, při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 29 140 obyvatel. V lokalitě Na Panence byly roku 1891 postaveny jezdecké kasárny, které ale vojenská správa na počátku dvacátých let opustila, naopak, v jejím držení zůstaly skladové objekty Vořechovka.


Praha XIX zahrnovala městské části Bubeneč, Dejvice, Sedlec, Veleslavín a Vokovice, při sčítání lidu v roce 1930 zde žilo 61 695 obyvatel. V letech 1899-1914 zde byly postaveny objekty proviantních skladišť, sloužící vojenským účelům dodnes. V Bubenči vznikla v letech 1921-1925 podle projektu Bedřicha Feuersteina budova Vojenského zeměpisného ústavu. Dejvice se staly počátkem dvacátých let centrem vojenského ústředí – v letech 1921-1924 zde byl postaven rozsáhlý komplex budov Ministerstva národní obrany, které vyprojektovala dvojice Josef Fiedler a Václav Šantrůček, v letech 1926-1934 pak vznikla podobně impozantní budova Hlavního štábu branné moci podle projektu Antonína Engela.


Zdroj:
VÚA Praha, fond Posádková velitelství.
J.Fidler a V.Sluka, Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920-38, Libri 2006, ISBN 80-7277-256-2
Recenze knihy
URL : https://www.valka.cz/Praha-t45006#176226 Verze : 0
Období:
Period:
Rakousko-Uhersko (1867-1918) Austria-Hungary (1867-1918)
Jednotky a úřady umístěné v posádce:
Units and military institutions located
within garrison administrative boundaries:
DD.MM.RRRR-DD.08.1914 Velitelství 8. sboru
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Velitelství 9. pěší divize
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Velitelství 17. pěší brigády
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Velitelství 18. pěší brigády
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Velitelství 1. jezdecké brigády
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Velitelství 8. brigády polního dělostřelectva
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Místní velitelství Praha
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Velitelství pěšího pluku č. 11
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Kulometný oddíl I pěšího pluku č. 11
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR I., III. a IV. prapor pěšího pluku č. 11
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Kulometný oddíl II. pěšího pluku č. 28
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Náhradní prapor pěšího pluku č. 28
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Velitelství pěšího pluku č. 73
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Kulometný oddíl I a II pěšího pluku č. 73
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR I., II. a III. prapor pěšího pluku č. 73
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Velitelství pěšího pluku č. 91
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Kulometný oddíl I pěšího pluku č. 91
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR II. a III. prapor pěšího pluku č. 91
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Velitelství pěšího pluku č. 102
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Kulometný oddíl I pěšího pluku č. 102
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR III. a IV. prapor pěšího pluku č. 102
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 2. a 5. eskadrona dragounského pluku č. 14
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Velitelství pluku polních kanónů č. 23
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR I. division pluku polních kanónů č. 23
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Muniční sklad pluku polních kanónů č. 23
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Náhradní těleso pluku polních kanónů č. 23
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Division těžkých houfnic č. 8
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Náhradní setnina praporu pevnostního dělostřelectva č. 9
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Náhradní setnina zákopnického praporu č. 8
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Vozatajský division č. 8
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Sanitní oddíl č. 11
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Sborový telegrafní oddíl
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Posádková nemocnice č. 11
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Dům vojenských invalidů
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Vojenský proviantní sklad
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Vojenský sklad lůžek
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Pěchotní kadetní škola v Praze
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Posádková věznice
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Zeměbranecké vojenské velitelství v Praze
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Velitelství 21. zeměbranecké pěší divize
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Velitelství 42. zeměbranecké pěší brigády
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Náhradní prapor zeměbraneckého pěšího pluku č. 8
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Zeměbranecký division polních kanónů č. 21
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Zeměbranecký division polních houfnic č. 21
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Vojenské oddělení hřebecké zásobárny v Praze
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Zeměbranecká vojenská nemocnice
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Okresní velitelství domobrany č. 8
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Zemské četnické velitelství v Praze
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Velitelství četnického oddělení č. 1 v Praze
DD.MM.RRRR-DD.08.1914 8th Corps Command
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 9th Infantry Division Command
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 17th Infantry Brigade Command
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 18th Infantry Brigade Command
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 1st Cavalry Brigade Command
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 8th Field Artillery Brigade Command
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Local Command in Prague
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 11th Infantry Regiment Command
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 1st Machine-Gun Section, 11th Infantry Regiment
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 1st, 3rd and 4th Battalion, 11th Infantry Regiment
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 2nd Battalion, 28th Infantry Regiment
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Replacement Battalion, 28th Infantry Regiment
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 73rd Infantry Regiment Command
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 1st and 2nd Machine-Gun Section, 73rd Infantry Regiment
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 1st, 2nd and 3rd Battalion, 73rd Infantry Regiment
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 91st Infantry Regiment Command
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 1st Machine-Gun Section, 91st Infantry Regiment
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 2nd, 3rd Battalion, 91st Infantry Regiment
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 102nd Infantry Regiment Command
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 1st Machine-Gun Section, 102nd Infantry Regiment
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 3rd and 4th Battalion, 102nd Infantry Regiment
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 2nd and 5th Squadron, 14th Dragoon Regiment
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 23rd Field Cannon Regiment Command
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 1st Division, 23rd Field Cannon Regiment
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Ammunition Depot 23rd Field Cannon Regiment
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Replacement Unit 23rd Field Cannon Regiment
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 8th Division Heavy Howitzer
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Replacement Company 9th Fortress Artillery Battalion
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Replacement Company 8th Sapper Battalion
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 8th Train Division
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 11st Medical Section
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Corps Telegraph Section i
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 11th Garrison Hospital
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Military Invalids House 
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Military Quartermaster Material Depot
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Military Depot Beds
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Infantry Cadet School in Prague
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Garrison Prison
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Landwehr Command in Prague
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 21st Landwehr Infantry Division Command
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 42nd Landwehr Infantry Brigade Command
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Replacement Battalion, 8th Landwehr Infantry Regiment
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 21st Landwehr Field Cannon Division
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 21st Landwehr Field Howitzer Division
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Military Section of the Stallion Reservoir in Prague
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Landwehr Military Hospital
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 8th Landsturm Distrikt Commando
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Provincial Gendarmerie Headquarters in Prague
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR 1st Gendarmerie Department Headquarters in Prague


Poznámka:
Note:
- -
Zdroje:
Sources:
Friedens-Ordre de bataille k. u. k. Heeres, der k. k. und der k. u. Landwehr gültig vom 1.April 1914 (Wien 1914)
Seidels kleines Armeeschema - Dislokation und Einsteilung des k. u. k. Heeres, k. u. k. Kriegsmarine, der Landwehr und der königlich ungarischen Landwehr (Wien 1914)
URL : https://www.valka.cz/Praha-t45006#415842 Verze : 0

Diskuse

Diskusní příspěvek Faktografický příspěvek
Přílohy

Přidejte se k nám

Věříme, že mezi Vámi jsou lidé s různými zájmy a zkušenostmi, kteří by mohli přispět svými znalostmi a nápady. Pokud máte rádi vojenskou historii a máte zkušenosti s historickým výzkumem, psaním článků, editací textů, moderováním, tvorbou obrázků, grafiky nebo videí, nebo prostě jen máte chuť se zapojit do našeho unikátního systému, můžete se k nám připojit a pomoci nám vytvářet obsah, který bude zajímavý a přínosný pro ostatní čtenáře.

Zjistit více