Usnesením konference velvyslanců v Paříži ze dne 28.07.1920 bylo město Těšín (Cieszyn) rozděleno podél řeky Olzy (Olše) na dva samostatné celky. Na pravém břehu řeky bylo polské město Cieszyn a část na levém břehu byla přejmenována na Český Těšín. 15. února 1921 měl Český Těšín rozlohu 266 hektarů. V říjnu 1938 bylo město obsazeno polskou armádou a název města byl změněn na Cieszyn Zachodni (Západní Těšín). Od 1. září 1939 se Cieszyn Zachodni stal součástí Velkoněmecké říše a zůstal spojen s oblastí polského města Cieszyn pod názvem Teschen (Těšín). Po osvobození města a obnově státní hranice byl městu navrácen název Český Těšín. 22.05.1947 se stala součástí města obec Svibice. 1. července 1960 se stala součástí města obec Dolní Žukov. Při další územní reorganizaci 01.01.1975 byly k městu připojeny obce Chotěbuz, Mistřovice, Mosty u Českého Těšína ( 01.01.1960-01.01.1975 součást obce Mistřovice), Stanislavice a Horní Žukov.
Vývoj počtu obyvatelstva a jeho národnostní struktura:
Český Těšín
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
Češi
2427
4420
9586
11942
11675
17070
19466
Poláci
526
1466
1424
3261
3626
5288
5014
Němci
3406
3269
0
0
0
0
165
Slováci
0
0
0
209
382
879
1711
Moravané
0
0
0
0
0
0
895
Slezané
0
0
0
0
0
0
1150
Jiní
770
591
1683
124
142
152
336
CELKEM
7129
9746
12693
15536
15825
23389
28737
Literatura: Zahradnik, Stanisław: Struktura narodowościowa na Zaolziu według wyników spisów ludności (1880-1991), Zarys dziejów Śląska Cieszyńskiego, Ostrava - Praha 1992
Jednotky a úřady umístěné v posádce: Units and military institutions located within garrison administrative boundaries:
DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Velitelství pěšího pluku č. 3 DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Kulometný oddíl I pěšího pluku č. 3 DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR II. a III. prapor pěšího pluku č. 3 DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR III. prapor pěšího pluku č. 100 DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Kulometný oddíl II pěšího pluku č. 100 DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Náhradní prapor pěšího pluku č. 100 DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Útvarová nemocnice DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Pobočka vojenského proviantního skladu DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Velitelství zeměbraneckého pěšího pluku č. 31 DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR I. a II. prapor zeměbraneckého pěšího pluku č. 31 DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Náhradní prapor zeměbraneckého pěšího pluku č. 31 DD.MM.RRRR-DD.MM.RRRR Zeměbranecká vojenská nemocnice
"Friedens-Ordre de bataille k. u. k. Heeres, der k. k. und der k. u. Landwehr gültig vom 1.April 1914 (Wien 1914) Seidels kleines Armeeschema - Dislokation und Einsteilung des k. u. k. Heeres, k. u. k. Kriegsmarine, der Landwehr und der königlich ungarischen Landwehr (Wien 1914)"
Budova centrální banky a Německé spořitelny na pohlednici z roku 1922
Zdroj:
www.facebook.com
Z doby kdy ve městě ještě jezdila tramvaj
Zdroj:
https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1085704371440709&set=g.644028389009438&type=1&theater Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení
Během nebo po skončení záboru Záolší roku 1938, došlo ke slavnostní přehlídce v Českém Těšíně (tehdy opět Cieszynie).
Zdroje: Zdroj: Polski czolg lekki 7TP: In: Kartonowa kolekcja 13, Numer 1-2/2012. ISSN 1897-2063.
Dvouvěžový lehký tank 7TP při slavnostní přehlídce roku 1938, před budovou hotelu Polonia (dnes Piast)
Zdroj:
Polski czolg lekki 7TP: In: Kartonowa kolekcja 13, Numer 1-2/2012. ISSN 1897-2063, s. 2.
Kolona v popředí jednověžových a v pozadí dvouvěžových tanků 7TP v ulicích Těšína roku 1938
Zdroj:
Polski czolg lekki 7TP: In: Kartonowa kolekcja 13, Numer 1-2/2012. ISSN 1897-2063, s. 12.
Kolony polské armády překračují již bývalý hraniční most přes řeku Olši
Zdroj:
http://www.fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=24595 Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení
Kostel je dnes jednou z dominant Českého Těšína. Pochopitelně jsou zde nedaleko i jiné dominanty, ovšem ty náleží již polskému Těšínu (Cieszynie). Jedná se o novogotickou jednolodní svatyni, kterou vyprojektoval architekt L. Satzský. Kostel byl dostaven roku 1894 a posléze byl téhož roku i vysvěcen. Původně byly plánovány dvě mohutné věže, ale plné realizace se dočkala jen ta západní, příčinou byl nedostatek financí. Po obou stranách se nacházejí souměrně umístěné kaple. Roku 1945, při odstřelu nedalekého mostu, došlo k poškození budovy. Nicméně po 2. sv. válce zde byla na nějakou dobu zřízena apoštolská administrativa pro čs. část Vratislavského biskupství a měl zde sídlo i biskup.
Již krátce po zahájení války byl Těšín obsazen německými vojsky. V oblasti obsazeného Záolší polská armáda nekladla prakticky odpor a z prostoru se stáhla. Přitom zničila řadu mostů. Tak se stalo i v Těšíně. Avšak německá armáda řeku přebrodila a pokračovala dál v postupu.
Zničený most přes řeku Olši
Zdroj:
http://www.fotohistorie.cz/FullFoto.aspx?photoID=24596 Příloha je viditelná až po registraci/přihlášení
Zbycho ohledně té první písemné zmínky máš a nemáš pravdu - je to vždy doklad o existenci osídlení dané obce, některé z nich změnili jméno dost výrazně, některé zanikly, některé splynuly z jiným sídlem no a Těšín se hold rozdělil na dvě města, to nic ale nemění na jejo historii. Určitě není jediným městem na světě kde se něco podobného stalo.
Jo to máš pravdu, nebude to jediný případ. Jenom mě to trklo do oka (hlavně ten generálmajor Bruno Gerloch). Prostě po Těšíně se procházím dost často (více po Cieszynie) a chtěl jsem na ty nesrovnalosti upozornit.
Napiš o tom rozsáhlý příspěvek . Tak na to upozorníme nejlépe . Jen z hlavy v Čechách je s podobným osudem i městečko Velenice, teď tedy České Velenice
Jo jo bylo by to na článek, ale obávám se, že jako lokalpatriot bych se asi neoprostil od emoci (1918-20, 1938, 1945). Není to moje parketa, psát historii měst a obci, nicméně by bylo vhodné v tom životopise to místo narození poopravit (Karaya1).
