Main Menu
User Menu

Suchoj Su-25T [kód NATO: Frogfoot-C]

Sukhoi Su-25T / Суxoй Су-25Т

     
Název:
Name:
Suchoj Su-25T
Originální název:
Original Name:
Суxoй Су-25Т
Kategorie:
Category:
bitevní letoun
Výrobce:
Producer:
DD.MM.1984-DD.MM.1985 Ulan-Udenský letecký závod, Ulan-Ude /
DD.MM.1990-DD.MM.1990 Tbiliské letecké výrobní sdružení G. Dimitrova, Tbilisi /
Období výroby:
Production Period:
DD.MM.1984-DD.MM.1990
Vyrobeno kusů:
Number of Produced:
Ulan-Ude:
5 prototypů (T-8M-1/T-8M-5)
5 sériových


Tbilisi:
3 sériové
První vzlet:
Maiden Flight:
13.08.1984 T-8M-1
Osádka:
Crew:
1
Základní charakteristika:
Basic Characteristics:
 
Vzlet a přistání:
Take-off and Landing:
CTOL - konvenční vzlet a přistání
Uspořádání křídla:
Arrangement of Wing:
jednoplošník
Uspořádání letounu:
Aircraft Concept:
klasické
Podvozek:
Undercarriage:
zatahovací
Přistávací zařízení:
Landing Gear:
kola
Technické údaje:
Technical Data:
 
Hmotnost prázdného letounu:
Empty Weight:
10670 kg
Vzletová hmotnost:
Take-off Weight:
16580 kg
Maximální vzletová hmotnost:
Maximum Take-off Weight:
19500 kg
Rozpětí:
Wingspan:
14,36 m
Délka:
Length:
15,33 m
Výška:
Height:
5,20 m
Plocha křídla:
Wing Area:
30,10 m2
Plošné zatížení:
Wing Loading:
647,84 kg/m2
Pohon:
Propulsion:
 
Kategorie:
Category:
jednoproudový
Počet motorů:
Number of Engines:
2
Typ:
Type:
Gavrilov R-195 o tahu 42,17 kN
Objem palivových nádrží:
Fuel Tank Capacity:
4890 l
4x 800 l přídavná nádrž nebo
2x 1150 l přídavná nádrž
Výkony:
Performance:
 
Maximální rychlost:
Maximum Speed:
950 km/h v 0 m
Cestovní rychlost:
Cruise Speed:
? km/h v ? m
Rychlost stoupání:
Climb Rate:
? m/s
Čas výstupu na výšku:
Time to Climb to:
? min do ? m
Operační dostup:
Service Ceiling:
10000 m
Dolet:
Range:
400 km
Maximální dolet:
Maximum Range:
2500 km
Výzbroj:
Armament:
1x kanon GŠ-30-2 ráže 30 mm, 250 nábojů

2000-6000 kg podvěšené výzbroje:
2x 8 9K121 Vichr
4x Ch-25ML
2x Ch-29L
2x Ch-29T
2x Ch-58
2x R-60/R-60M
2x R-73
8x raketnice UB-32A s 32 neřízenými raketami S-5 ráže 57 mm
8x raketnice B-8M s 20 neřízenými raketami S-8 ráže 80 mm
8x raketnice B-13L s 5 neřízenými raketami S-13 ráže 122 mm
8x neřízená raketa S-24 ráže 240 mm
8x neřízená raketa S-25 ráže 340 mm
8x 500kg puma
32x 100kg puma
4x pouzdro SPPU-22-01 s kanonem GŠ-23L
4x pouzdro SPPU-678 s kanonem GŠ-30-1
4x submuniční kontejner KMGU-2
...
Uživatelské státy:
User States:

Poznámka:
Note:
-
Zdroje:
Sources:
Gordon, Yefim. Sukhoi Su-25: The Soviet Union's Tank-Buster. Midland Publishing, Hinckley 2007. ISBN 1-85780-254-3.
Маркович, Виктор; Приходченко, Игорь. Штурмовик Су-25 Грач - бронированный наследник Ил-2. Яуза, Москва 2011. ISBN 978-5-699-50301-8.
Antonov, Vladimir; Gordon, Yefim et al. OKB Sukhoi: A History of the Design Bureau and its Aircraft. Midland Publishing, Hinckley 1996. ISBN 1-85780-012-5.
Якубович, Николай. Все авиашедевры Сухого – от Су-2 до Су-27 и Т-50. Яуза, Москва 2015. ISBN 978-5-699-78965-8.
ruslet.webnode.cz
URL : https://www.valka.cz/Suchoj-Su-25T-kod-NATO-Frogfoot-C-t42944#561187Verze : 0
MOD
Počátkem 80.let byly zároveň s uváděním letounů Su-25 do provozu zahájeny také práce na kompletně zdokonalené verzi určené primárně pro protitankový boj a ničení zodolněných pozemních objektů za každého počasí. Projektu se ujal konstrukční tým OKB Suchoj pod vedením V. Babaka. Ten z důvodu použití většího objemu nesených zbraňových systémů a avioniky použil za základ prototyp T8-UB u kterého byl demontován zadní pilotní prostor a do této prázdné dutiny byl umístěn speciálně zkonstruovaný palubní počítač a zbraňově navigační systém Voschod. Do zbylého prostoru potom byly umístěny dvě nové palivové nádrže, které zvětšily dolet původního letounu Su-25 až o 40%. Dále byl letoun doplněn navigačním systémem RSBN-10, jenž nahradil původní systém dálkové navigace RSBN-6S. Motory byly použity osvědčeného typu R-195, které se používaly u některých letounů Su-25 a Su-25UB.
Po stránce avioniky postihly největší změny zbraňové a zaměřovací systémy. Příď letounu nese namísto laserového dálkoměru KLEN nový systém I-251 Škval obsahujícího TV kameru, laserový dálkoměr a značkovač Pričal a laserový naváděcí systém pro nové řízené protitankové střely Vichr. Údaje ze všech zmíněných systémů se zobrazují na obrazovce umístěné na palubní desce.
Co se hlavňových zbraňových systémů týče měl být letoun původně vybaven kanonem ráže 45 mm ale v průběhu projektu byl tento požadavek změněn a letoun zůstal nadále vybaven kanonem GŠ-30-2, který však nemohl být namontován na původní místo pod přídí protože prostor pro rozměrný zbraň zabraly bloky elektroniky systému Škval. Proto byla zkonstruována modifikovaná lafeta NNPU-8M (nesoucí kanon GŠ-30-2 se zásobou 200 nábojů), která byla umístěna pod trup. Protože výstřelnou dráhu kanonu blokovala přední podvozková noha byla i její poloha změněna a to posunutím o 222mm vlevo.
SOP byla použita stejná jako u letounu Su-25UB aby zůstala zachována stabilita letounu.
Poslední změnou v letounu je rekonstrukce koncových křídelních vřeten do kterých byly instalovány antény Pastěl systému Irtiš používaného pro radioelektronický boj. Pro potřeby použití nočního vidění je možné na trupový závěsník podvěsit kontejner Merkurij


Konstrukční práce začaly přestavbou prototypu T8-UB v roce 1983 a pod označením T8-M1 byly práce dokončeny v polovině roku 1984. Prototyp byl zalétnut 17.8.1984 a vykazoval velmi dobré letové vlastnosti. V letech 1985 a 1986 byly vyrobeny další dva prototypy T8-M2 a T8-M3, které byly taktéž zařazeny do programu letových zkoušek. Posledním vyrobeným prototypem byl T8-M0, který ale nikdy nelétal a byl použit pro pozemní lámací zkoušky. Provedení všech prototypů bylo shodné až na prototyp T8-M3 u kterého byl do spodní části SOP namontován unikátní systém klamného IR obrazu letounu Suchogruz.
Letové zkoušky se protáhly až do roku 1990 protože se dlouhodobě nedařilo seřízení zaměřovacího systému střel Vichr (letoun nese 16 kusů těchto střel) a zaměřovacího komplexu Škval. Během zkoušek došlo také k havárii při které byl ztracen prototyp T8-M2 (při cvičných střelbách došlo k roztrhnutí kanonu GŠ-30-S a následnému nezvladatelnému požáru letounu). Pilot se úspěšně zachránil katapultáží. Sériová výroba letounu (na základě prototypu T8-M1) byla zahájena v roce 1990.


Na veřejnosti byl letoun (T8-M3) poprvé představen jako exportní Su-25TK (používalo se i označení Su-34, které bylo ale vzápětí přepuštěno verzi letounu Su-27IB) na aerosalonu v Dubaji v roce 1991. Označení Su-25TK bylo později definitivně změněno na Su-39.
URL : https://www.valka.cz/Suchoj-Su-25T-kod-NATO-Frogfoot-C-t42944#169380Verze : 1
Fotografie Su-25T (pod označením Su-25TK) z aerosalonu v Dubaji
Suchoj Su-25T [kód NATO: Frogfoot-C] -


URL : https://www.valka.cz/Suchoj-Su-25T-kod-NATO-Frogfoot-C-t42944#169381Verze : 0
https://www.airwar.ru/enc/attack/su25t.html

Suchoj Su-25T [kód NATO: Frogfoot-C] -


Suchoj Su-25T [kód NATO: Frogfoot-C] -


URL : https://www.valka.cz/Suchoj-Su-25T-kod-NATO-Frogfoot-C-t42944#561188Verze : 0
MOD