CZK - Bouře III (prostředek pro vedení psychologické války)

Vozidlo je určeno k vedení psychologické války (psychologickému působení na příslušníky ozbrojených sil protivníka i na vojáky vlastní) ve frontovém a přífrontovém pásmu.
Výbava vozidla umožňuje přípravu (tvorbu) a ukládání vlastních (vytvořených) i přijatých akustických relací s propagandistickým obsahem a jejich opakované šíření s cílem "zasáhnout" co největší počet osob a působit na ně.
V případě příslušníků ozbrojených sil protivníka je cílem šíření propagandy a vedení psychologické války podlomit jejich morálku a oslabit vůli zahájit nebo pokračovat ve vedení bojové činnosti, u vlastních vojáků je cílem naopak toto posílit a podpořit jejich odhodlání vést další bojovou činnost.

Aparatura vozidla nemusí být nutně využita jen pro šíření mluveného slova či hudby, ale také zvuků (hluků), které mají imitovat některé projevy (vlastních) příprav k zahájení intenzivní bojové činnosti - například zvuky kolon přesunující se těžké bojové techniky (tanků), zvuky paleb dělostřelectva, průletů letounů a vrtulníků a podobně. Toho může být využito nejen k psychologickému působení na příslušníky ozbrojených sil protivníka, ale i k tzv. "akustickému maskování" činnosti vlastních vojsk.

Vozidlo může být využito i k psychologickému působení na a k šíření propagandy mezi civilním obyvatelstvem v místním měřítku, toto však není jeho prvořadým úkolem.

Zdroj: vlastní zkušenosti ze služby v ČSLA, ČS. armády a AČR

Bouře III


Pojazdné hlásne zariadenie BÚRKA III je špeciálne vozidlo určené na ozvučenie bojiska. Plnilo propagandistické úlohy.


Na korbe BVP-1 bola osadená repoduktorová sústava s akustickým dosahom do 8 km. Reproduktorovú sústavu je možná vztýčiť až do výšky 4,8 m, otáčať ňou a zaistiť v požadovanej polohe.



Hlavné technické údaje :


T T D vozidla sú zhodné s BVP-1.


Výzbroj :


- 7,62 mm guľomet PKT,
- osobné zbrane osádky.


Osádka : 5 mužov


- veliteľ vozidla,
- strelec,
- vodič,
- redaktor,
- zvukový technik.


Hlásne zariadenie BOUŘE slúži pre operatívne informovanie a ovplyvňovanie jednotiek i civilného obyvateľstva na veľké vzdialenosti. Je ním možné informovať väčší počet sústredených osôb z jedného miesta. Zariadením je možné imitovať hluk zaznamenaný na magnetofónovej páske.



Zdroj : Vých-21-2 Technické zariadenia pre politickú prácu v ČSLA, predpis ČSLA


ZUPKO Štefan, ZUPKO Juraj, Obrnená technika, Magnet Press Slovakia 2002

Pojazdné hlásne zariadenie ďalekého dosahu Búrka III


Prototyp začiatkom septembra 1985 odovzdali Vojenskému útvaru 8038 Karlovy Vary (20. motostřelecká divize) na vojskové skúšky. Po úspešnom dokončení vojskových skúšok rozhodlo Kolégium MNO o zavedení vozidla Búrka III do výzbroje čs. armády. Koncom novembra 1985 bol prototyp po strednej oprave odovzdaný Opravárenskému podniku 026 Šternberk. Ten ako finálny výrobca v súčinnosti so ZŤS, n. p., Detva vyrobil v rokoch 1987 až 1988 spolu 15 kusov vozidiel. Výroba ďalších vozidiel po roku 1989 sa už neuskutočnila. Organizačne bolo 12 vozidiel zaradených do jednotiek vševojskových zväzkov a 3 vozidlá boli vyčlenené pre orgány špeciálnej propagandy.



Hlavné technické údaje :


Max. výkon audio súpravy : 3000 W


Rozmery v mm :


Dľžka : 6736
Šírka : 2940
Výška v transportnej polhe : 1930
Max. výška s vysunutým reproduktorom : 4800


Svetlá výška : 370


Hmotnosť: 13236 kg


Dojazd : 500 km


Max. rýchlosť : 65 km/hod.




Zdroj : Peter Turza, VHÚ-VHM " Reproduktor na pásoch " Obrana č.4 2013 - mesačník MO SR

Bouře III (VPZ 877 44-44), Vojenské technické muzeum, Lešany, 2006.

Zařízení Bouře III zastavěné do podvozku BVP-1 ve Vojenském historickém muzeu v Piešťanoch 2010.


Zdroj: vlastní foto

Búrka III vo VHM Piešťany (vlastné foto, 2012).


Vozidlo na fotografii s ev. č. (VPZ) 871-63-83 je súčasťou zbierok VHm Piešťany od roku 2009. Pôvodne bolo vyrobené ako BVP-1 v ZŤS Detva v roku 1987 a rekonštruované na hlásne zariadenie bolo vo VOP Šternberk v lete 1988. Do roku 1991 vozidlo slúžilo ako ukážkové, pri rozdelení ČSFR pripadlo Slovensku a v rokoch 1993-2000 slúžilo v Prešove. V jeseni 2000 bolo odovzdané do skladov v Moldave nad Bodvou, odkiaľ si h prevzalo múzeum.

Zdroj: archív autora, http://www.vhu.sk/reproduktor-na-pasoch/

Vlastný archív