Název: Name: | Dewoitine D.770 | |
Originální název: Original Name: | Dewoitine D.770 | |
Kategorie: Category: | bitevní letoun | |
Výrobce: Producer: | DD.MM.1939-DD.05.1939 Société Nationale des Constructions Aéronautiques du Midi, Toulouse / | |
Období výroby: Production Period: | DD.MM.1939-DD.05.1939 | |
Vyrobeno kusů: Number of Produced: | 1 | |
První vzlet: Maiden Flight: | 27.06.1939 | |
Osádka: Crew: | 3 | |
Základní charakteristika: Basic Characteristics: | ||
Vzlet a přistání: Take-off and Landing: | CTOL - konvenční vzlet a přistání | |
Uspořádání křídla: Arrangement of Wing: | jednoplošník | |
Uspořádání letounu: Aircraft Concept: | klasické | |
Podvozek: Undercarriage: | zatahovací | |
Přistávací zařízení: Landing Gear: | kola | |
Technické údaje: Technical Data: | ||
Hmotnost prázdného letounu: Empty Weight: | 3998 kg | |
Vzletová hmotnost: Take-off Weight: | 6097 kg | |
Maximální vzletová hmotnost: Maximum Take-off Weight: | ? kg | |
Rozpětí: Wingspan: | 15,200 m | |
Délka: Length: | 9,750 m | |
Výška: Height: | 3,230 m | |
Plocha křídla: Wing Area: | 29,85 m2 | |
Plošné zatížení: Wing Loading: | 204,35 kg/m2 | |
Pohon: Propulsion: | ||
Kategorie: Category: | pístový | |
Počet motorů: Number of Engines: | 2 | |
Typ: Type: | Hispano-Suiza 12Yjrs/12Ykrs, kapalinou chlazené vidlicové dvanáctiválce s protoběžným chodem, výkon 772 kW. Vrtule trojlisté stavitelné. | |
Objem palivových nádrží: Fuel Tank Capacity: | 1 200 l | |
Výkony: Performance: | ||
Maximální rychlost: Maximum Speed: | 502 km/h v 3200 m | |
Cestovní rychlost: Cruise Speed: | 440 km/h v 2800 m | |
Rychlost stoupání: Climb Rate: | ? m/s | |
Čas výstupu na výšku: Time to Climb to: | ? min do ? m | |
Operační dostup: Service Ceiling: | 8300 m | |
Dolet: Range: | 850 km | |
Maximální dolet: Maximum Range: | 1250 km | |
Výzbroj: Armament: | 1x kanón Hispano-Suiza HS-404 ráže 20 mm s 60 náboji a 2x kulomet MAC 1934 ráže 7,5 mm (po 500 nábojích pro každý) 1x pohyblivý kulomet MAC 1934 ráže 7,5 mm na konci horní kabiny s 582 náboji a 1x zdvojený pohyblivý kulomet MAC 1934 ráže 7,5 mm v zadním spodním střelišti (582 nábojů pro každou hlaveň). Pumový náklad: do 400 kg pum (8x 50 kg) | |
Uživatelské státy: User States: | ||
Poznámka: Note: | Viz stručná historie typu. | |
Zdroje: Sources: | L+K 12/1991, Václav Němeček, Letadla 1939-45, Dewoitine 770/771. https://www.airwar.ru/enc/bww2/d770.html www.aviafrance.com archiv autora |
URL : https://www.valka.cz/Dewoitine-D-770-t113526#396213Verze : 0
Vláďa
MOD
Dewoitine D-770 AB3
Stručná historie:
Francie se koncem třicátých let zoufale snažila o rozsáhlou modernizaci svého letectva, v rámci této modernizace vzniklo poměrně velké množství prototypů a nutno říci, že několik těchto prototypů vypadalo velice slibně. Jedním z těchto slibných strojů byl právě bitevní bombardér Dewoitine D-770.
Projekt tohoto letounu začal vznikat na základě technických specifikací A-51, které francouzské ministerstvo letectví v srpnu 1937 zaslalo právě znárodněné továrně Dewoitine. Továrna Emile Dewoitina byla začleněna do svazu továren SNCAM. Tovární konstrukční tým brzy předložil svůj projekt, který byl ministerstvem letectví schválen a ihned začala stavba dvou prototypů. První prototyp s označením Dewoitine D-770 byl poháněn kapalinou chlazenými dvanáctiválci Hispano-Suiza 12Y a druhý prototyp, označený jako D-771, byl poháněn dvouhvězdicovými čtrnáctiválci Gnome-Rhône 14N 02/03.
Dokončen a zalétán byl pouze první prototyp, dokončen byl s dvouměsíčním zpožděním, zalétán byl 27. června 1939, za kniplem seděl známý zkušební pilot Marcel Doret. Během zkušebních letů bylo zjištěno, že se přehřívaly oba motory, to bylo v důsledku příliš malých chladičů a že letoun je silně nestabilní. Technici továrny Dewoitine se snažili tyto závady odstranit, ale i přes mnoho úprav zůstal letoun nestabilní. Koncem roku byl letoun odeslán ke zkouškám v aerodynamickém tunelu, výsledkem těchto zkoušek bylo zjištění, že na letounu by bylo nutné provést ještě mnoho dalších i zásadních úprav Druhý prototyp označený D-771 byl dokončen v prosinci, ale zalétán již nebyl. Ministerstvo letectví zcela ztratilo o tyto letouny zájem, podporovalo všestrannější letouny typu Bloch MB.175B3 a Breguet Br.691 AB2 / 693 AB2, které unesly i větší pumový náklad. Oba prototypy byly uloženy na továrním letišti.
Letoun byl dvoumotorový středoplošník s trojčlennou osádkou. Pilot a navigátor seděli za sebou v dlouhé prosklené kabině, navigátor a radista v jedné osobě, mohl v případě nutnosti letoun pilotovat, prostřednictvím druhého zapínatelného řízení. Bombometčík/střelec měl své místo ve spodní části trupu. Prostory pro osádku a zároveň palivové nádrže byly chráněny pancéřováním o celkové hmotnosti 150 kg. Palivové nádrže pojaly 1 200 litrů paliva a byly umístněny částečně v trupu a částečně v křídlech. Křídla byla jednonosníková, svislé ocasní plochy byly dvojité. Zajímavým prvkem byla výzbroj, pilot mohl na pozemní cíle útočit jedním dvacetimilimetrovým kanónem Hispano HS-404, kanón střílel společně s dvěma kulomety MAC 1934, pro větší efektivitu bylo možno zbraně sklonit o až 15° dolů, zaměření těchto zbraní měl umožnit zvláštní zaměřovač Baille-Lemarie GH-39, bohužel tento zbraňový komplet nebyl doladěn natolik, aby byl během zkoušek, do letounu vestavěn. Navigátor mohl prostor nahoru za letadlem bránit jedním kulometem MAC 1934 a bombometčík spodní část za letounem bránil dvojkulometem stejného typu. Zbraň byla zdvojena, protože s ní bylo počítáno také pro intenzivní postřelování pozemních cílů. V trupu pod křídlem byla pumovnice pro osm padesátikilogramových pum.
V případě, že by byl letoun přijat do výzbroje bylo by označení Dewoitine D-770 doplněno o AB3, AB znamenalo Assault-Bombardier (bitevní bombardér) a číslo 3 by zde znamenalo počet členů osádky.
Použité prameny:
L+K 12/1991, Václav Němeček, Letadla 1939-45, Dewoitine 770/771.
https://www.airwar.ru/enc/bww2/d770.html
www.aviafrance.com
archiv autora
Stručná historie:
Francie se koncem třicátých let zoufale snažila o rozsáhlou modernizaci svého letectva, v rámci této modernizace vzniklo poměrně velké množství prototypů a nutno říci, že několik těchto prototypů vypadalo velice slibně. Jedním z těchto slibných strojů byl právě bitevní bombardér Dewoitine D-770.
Projekt tohoto letounu začal vznikat na základě technických specifikací A-51, které francouzské ministerstvo letectví v srpnu 1937 zaslalo právě znárodněné továrně Dewoitine. Továrna Emile Dewoitina byla začleněna do svazu továren SNCAM. Tovární konstrukční tým brzy předložil svůj projekt, který byl ministerstvem letectví schválen a ihned začala stavba dvou prototypů. První prototyp s označením Dewoitine D-770 byl poháněn kapalinou chlazenými dvanáctiválci Hispano-Suiza 12Y a druhý prototyp, označený jako D-771, byl poháněn dvouhvězdicovými čtrnáctiválci Gnome-Rhône 14N 02/03.
Dokončen a zalétán byl pouze první prototyp, dokončen byl s dvouměsíčním zpožděním, zalétán byl 27. června 1939, za kniplem seděl známý zkušební pilot Marcel Doret. Během zkušebních letů bylo zjištěno, že se přehřívaly oba motory, to bylo v důsledku příliš malých chladičů a že letoun je silně nestabilní. Technici továrny Dewoitine se snažili tyto závady odstranit, ale i přes mnoho úprav zůstal letoun nestabilní. Koncem roku byl letoun odeslán ke zkouškám v aerodynamickém tunelu, výsledkem těchto zkoušek bylo zjištění, že na letounu by bylo nutné provést ještě mnoho dalších i zásadních úprav Druhý prototyp označený D-771 byl dokončen v prosinci, ale zalétán již nebyl. Ministerstvo letectví zcela ztratilo o tyto letouny zájem, podporovalo všestrannější letouny typu Bloch MB.175B3 a Breguet Br.691 AB2 / 693 AB2, které unesly i větší pumový náklad. Oba prototypy byly uloženy na továrním letišti.
Letoun byl dvoumotorový středoplošník s trojčlennou osádkou. Pilot a navigátor seděli za sebou v dlouhé prosklené kabině, navigátor a radista v jedné osobě, mohl v případě nutnosti letoun pilotovat, prostřednictvím druhého zapínatelného řízení. Bombometčík/střelec měl své místo ve spodní části trupu. Prostory pro osádku a zároveň palivové nádrže byly chráněny pancéřováním o celkové hmotnosti 150 kg. Palivové nádrže pojaly 1 200 litrů paliva a byly umístněny částečně v trupu a částečně v křídlech. Křídla byla jednonosníková, svislé ocasní plochy byly dvojité. Zajímavým prvkem byla výzbroj, pilot mohl na pozemní cíle útočit jedním dvacetimilimetrovým kanónem Hispano HS-404, kanón střílel společně s dvěma kulomety MAC 1934, pro větší efektivitu bylo možno zbraně sklonit o až 15° dolů, zaměření těchto zbraní měl umožnit zvláštní zaměřovač Baille-Lemarie GH-39, bohužel tento zbraňový komplet nebyl doladěn natolik, aby byl během zkoušek, do letounu vestavěn. Navigátor mohl prostor nahoru za letadlem bránit jedním kulometem MAC 1934 a bombometčík spodní část za letounem bránil dvojkulometem stejného typu. Zbraň byla zdvojena, protože s ní bylo počítáno také pro intenzivní postřelování pozemních cílů. V trupu pod křídlem byla pumovnice pro osm padesátikilogramových pum.
V případě, že by byl letoun přijat do výzbroje bylo by označení Dewoitine D-770 doplněno o AB3, AB znamenalo Assault-Bombardier (bitevní bombardér) a číslo 3 by zde znamenalo počet členů osádky.
Použité prameny:
L+K 12/1991, Václav Němeček, Letadla 1939-45, Dewoitine 770/771.
https://www.airwar.ru/enc/bww2/d770.html
www.aviafrance.com
archiv autora
Období | - |
Výrobce | - |
Typ letounu | Dewoitine D.770 |
Kamufláž | - |
Země | - |
Pilot | - |
Výrobní číslo | - |
Sériové / evidenční číslo | - |
Taktické označení / imatrikulace | - |
Jméno stroje | - |
Jednotka | - |
Základna | - |
Datum (DD.MM.RRRR) | DD.MM.RRRR |
Autor | - |
Velikost při 300 DPI | - |
Zveřejněno s laskavým svolením autora | - |
Web autora | - |
URL : https://www.valka.cz/Dewoitine-D-770-t113526#396215Verze : 0
Vláďa
MOD
Pro možnost odpovídání na příspěvky a zakládání nových témat je třeba se zaregistrovat a přihlásit.