Průbojná (s ocelovým jádrem) a průbojná se stopovkou (168 g), zápalná, trhavá a trhavá zápalná (129 g)
AP, AP-T (5,9 oz), Incendiary, HE (4.586 oz), HEI
Výkony: Performance:
Maximální dostřel: Maximum Range:
1 km
0.6 mi
Rychlost střelby: Rate of Fire:
600 ran/min
600 rpm
Úsťová rychlost: Muzzle Velocity:
850 - 880 m/s
2788.7 - 2887.1 ft/s
Poznámka: Note:
Tato zbraň byla vyvinuta jako náhrada za starší a méně výkonné kanóny Hispano Suiza HS9, což byla licence Oerlikonu). Zbraň byla určena pro pevnou i pohyblivou zástavbu. Zásoba střeliva byla v bubnových zásobnících s kapacitou 15, 30 a 60 nábojů. Zásobník s nejvyšší kapacitou byl určen pro stíhačky, do kterých mohl být vestavěn mezi válce motoru (hmotnost se zvýšila na 48 kg), nebo do křídel letounu. Kanón měl ve svém počátečním stádiu problémy se spolehlivostí a tak musela být snížena kadence ze 700 ana 600 ran za minutu. Francouzi se snažili vyřešit podávání munice nábojovým pasem, ale již se jim tato úprava nepodařila zrealizovat. Výkresová dokumentace však byla předána v roce 1940 Britům, kteří tuto úpravu zavedli do v výroby svých kanónu British Hispano Mk.II. Typ British Hispano Mk.I odpovídal francouzskému kanónu s bubnovým zásobníkem. Hmotnost se zásobníkem na 60 nábojů byla 68,7 kg
In 1938, an aircraft based version of the HS.404 was produced at the request of the French government. It was installed on a wide range of pre-war French fighter plane designs, notably in installations firing through the drive shaft of the Hispano-Suiza 12Y engine, a system referred to as a "engine cannon". The HS.404 was fed by drum magazines that could accommodate 15 or 30 or 60 rounds at most. Since in most installations the magazine could not be switched during flight, the small ammunition capacity was a weakness. In 1940, Hispano-Suiza was developing a belt-feeding system but these project was halted with the German occupation of France.
