Main Menu
User Menu

Polsko (POL)

Články

Dolní Morava

Dolní Morava nemá dnes nic společného s dnešní Moravou. Dolní Morava, tento málo známý název (název zmiňován v knize Lubomíra E.Havlíka: Kronika o Velké Moravě, vyšla r.1993), tak bylo kdysi nazýváno území při dolním levém břehu řeky Moravy, a to území dnešního Slovenska, jihu Polska (severní Orava a severní Spiš, které do roku 1918 byly součástí Uher a poté Polska) a severu Maďarska (pohoří Matra a Bükk a vinařská oblast Tokaj). Dolní Morava byla vždy v určitých obdobích součástí našeho Českého státu.

Holasicko

Holasicko, určitě mnozí z Vás se budou divit, kde toto území hledat? Jedná se území na severovýchodě České republiky v okolí města Opavy (Opavsko, Krnovsko a Hlučínsko) a přilehlé území na severu, dnes ležící v Polsku.

Nisko

Nisko je jediné území Dolního Slezska, jenž je dnes součástí České republiky. Jeho území se shoduje s dnešním okresem Jeseník. Na severu je tvořeno nížinami, jenž pro svou úrodnost jsou nazývány Slezskou Hanou, na jihu a západě horami Rychlebskými a Jeseníky.

Sedmidenní válka s Polskem (1919)

Nedlouho po vzniku Československa v říjnu 1918 vznikl spor o oblast Těšínska se sousedním Polskem. Přestože hranice mladé republiky byly mezinárodně uznány státy Dohody a jednalo se o české historické území, nehodlalo se s tím Polsko smířit a po rozpadu Rakousko-Uherska toto území vojensky obsadilo. Nemalou váhu přitom mělo i uhelné bohatství této oblasti a potřeba zabezpečení uhlí pro Československo.

Slezsko

Slezsko, které je dnes součástí Českého státu, je historicky podivuhodný konglomerát původně nesourodých bývalých vazalských a jiných území, konkrétně bývalého vévodství Těšínského, vévodství Opavského, knížectví Krnovského, Hlučínska, Moravských enkláv a knížectví Niského, tj.jakých si  pozůstatků české expanze na severovýchod.

Zajatecké a internační tábory v Polsku v letech 1919 – 1924

Porážka vojenského bloku Centrálních mocností znamenala pro národy Evropy konec Velké války, později označované jako I. světová válka. V jejím důsledku došlo k rozpadu Rakouska-Uherska, ke vzniku nových nezávislých států ve střední Evropě (Polska a Československa) a k vypuknutí revoluce v Německu a pádu císařství. Po ukončení válečných operací mohly vlády evropských států přikročit k řešení problémů, které byly způsobeny dlouhodobým světovým konfliktem. K nejdůležitějším otázkám, které bylo třeba poměrně rychle vyřešit, patřil návrat miliónů lidí, kteří byli v důsledku vojenských operací přesídleni na jiná území, do svých domovů a také vyklizení zajateckých táborů a vyslání vojáků-zajatců, kteří se v nich nacházeli, do jejich vlasti. Celkem se v průběhu I. světové války v zajetí ocitlo 8.865 tisíc zajatců (5.295 tisíc vojáků Dohody a 3.570 vojáků Centrálních mocností). Po složení zbraní na frontách se vojáci, kteří se nacházeli v zajateckých táborech, začali dožadovat okamžitého propuštění domů.

Témata

Podkategorie

Vojvodství

Okresy

Města a obce

Průmysl

Vojenské objekty

Vojenské hřbitovy

Pevnostní stavby

Muzea

Rozpočet

Rozpočet valka.cz 2020 : 85.000,- Kč Příjmy doposud : 103.944,- Kč

♡ Chci přispět

HLEDÁME NOVÉ KOLEGY

Server valka.cz / armedconflicts.com neustále hledá nové kolegy, kteří jsou ochotni pomoci s rozvojem a doplňováním obsahu, koordinací a kontrolou práce, moderováním příspěvků a další činností. Neváhejte a zapojte se do tvorby valka.cz v duchu hesla Čtenáři sobě :)

Přidejte se k nám!