Dvě tváře neobyčejného vojáka
Osud plný kotrmelců a zvratů přivedl mjr. Jaromíra Nechanského v červnu 1950 pod pankráckou šibenici.
Na budově Generálního štábu Armády české republiky v Praze-Dejvicích se nachází nenápadná deska se jmény vojáků, kteří byli postiženi komunistickým režimem. A právě o ni, resp. o jedno jméno na ní, se před časem rozpoutal zuřivý mediální boj: Někteří jedinci se dožadovali, aby byl z této bronzové desky odstraněn Jaromír Nechanský. Gen. Píka se prý musí v hrobě obracet, když se tolik let po válce ocitl ve společnosti tohoto člověka. V životě ale nic nebývá pouze černé či bílé. Lidé nejsou jen odvážní či zbabělí. Každá bytost je totiž namíchána z tisíce ingrediencí, a je mnohdy velice složité rozeznat, zda převládají ty pozitivnější či ty méně pozitivní. Stejně tomu bylo i v případě mjr. Jaromíra Nechanského. A právě proto je dobré připomenout si jeho životní příběh podrobněji.