VIVA LA VIDA!

Velmi mě potěšila hláška o již stařičké knize. Jedním z autorů je i můj strýc Josef Pros. V mládí nadšený komunista, bojovník ve 3 válkách - španělské občanské, a ve 2. světové pak v čs. jednotkách ve Francii a v Anglii. Ze svého přesvědčení po válce vychládal, obzvláště poté, kdy byl - coby účastník "nevhodného" odboje a jedinec "nakažený" nesprávnou ideologií - vězněn, a posléze nucen pracovat v podřadných zaměstnáních. Vězeňské zkušenosti ostatně získal již za války, kdy byl coby podezřelý element po porážce republikánů v r. 1939 vězněn nejprve ve Francii a pak po porážce Francie jako opět podezřelý buřič-marxista i v Anglii. O to víc ho sebralo, že v socialismus budujícím Československu byl opět uvězněn za to, že sice za tento stát bojoval, ale ve "špatných" armádách. Psavé sklony měl, po úspěchu s vydáním tohoto povídkového souboru napsal i dva původní romány s námětem ze Španělska - Španělské víno a Most přes Manzanares. Pamatuji si z dětství jeho psací stůl s kupou papírů a rozepsaným textem.
Soubor povídek Viva la vida! byl jakýmsi pokusem o prosazení se coby autor. Vzhledem k silně poničenému zdraví, podlomenému jak dlouhými lety na bojištích, tak i vězením a manuální prací však zmíněné romány zůstaly jedinou jeho samostatnou prací. Rovněž i jediným ziskem z bojů pak bylo několik ocenění a velice dobrá znalost španělštiny, francouzštiny a angličtiny, zvláště pak těch lidových "hustých" výrazů, které se ve slovnících obvykle nevyskytují. A když mě jako malého kluka učil říkat "merd" a "koňo", byl tetou okřikován, ať mě nekazí ).