Franské království
Dynastie Meroveovců
481-511 - Chlodvík I.
Paříž
511-558 - Childebert I.
Orleáns
511-524 - Chlodomer
Remeš
511-533 - Theuderich I.
533-548 - Theudebert I.
548-555 - Theudebald
Soissons
511-558 - Chlothar I.
[558 - Chlothar I. ovládl celou říši]
558-561 - Chlothar I.
Austrasie
561-575 - Sigibert I.
575-595 - Childebert II.
595-612 - Theudebert II.
612-613 - Theuderich II. (od 595 již vládl i v Burgundsku)
613- Sigibert II.
Burgundsko
561-592 - Guntram (od 567 spoluvládne s Chilperichem I. v Paříži)
595-613 - Theuderich II.
Neustrie
Paříž
561-567 - Charibert I.
Soissons
561-567 - Chilperich I.
[ od 567 - Chilperich I. panuje v Soissons a spoluvládne v Paříži ]
567-584 - Chilperich I.
584-613 - Chlothar II.
[ 613 - Chlothar II. ovládl celou říši ]
613-623 - Chlothar II.
Neustrie, Burgundsko
623-629 - Chlothar II.
Austrasie
623-629 - Dagobert I.
[ 629 - po smrti svého otce ovládl celou říši - říše se nedělila, neboť jeho bratr Charibert II. vládl v podřízené
Akvitánii (ta po jeho smrti ztracena, neboť jeho syn Chilperich zemřel těsně po něm - 632/3) ]
629-633 - Dagobert I. [ po jeho smrti následuje období tzv. líných králů - vládli za ně majordomové jejich jménem ]
Neustrie, Burgundsko
633-639 - Dagobert I.
639-657 - Chlodvík II.
657-673 - Chlothar III.
Austrasie
633-656 - Sigibert III.
656- Dagobert II.
656-?662? - Childebertus adoptivus [Pipinovec]
662-673 - Childerich II. (syn Chlodvíka II.)
[ 673 - ovládl i zbytek říše - bratra Theudericha III. nechal zavřít do kláštera ]
673-675 - Childerich II.
Austrasie
676-679 - Dagobert II.
Neustrie, Burgundsko
675-679 - Theuderich III.
[ 679 - ovládl po smrti Dagoberta II. celou říši ]
679-691 - Theuderich III.
691-694/5 - Chlodvík III.
694/5-711 - Childebert III.
711-715 - Dagobert III.
Austrasie
715/718-719 - Chlothar IV.
Neustrie
715-719 - Chilperich II.
[ 719 - po smrti Chlotara IV. z něj Karel Martel udělal krále celé říše ]
719-721 - Chilperich II.
721-737 - Theuderich IV.
737-743 - interregnum
743-751 - Childerich III. (751 - sesazen Pipinem III.)
Majordomové (ti hlavní)
???-640 - Pipin I. Starší
643-662 - Grimoald I. Starší
687-714 - Pipin II. Mladší
714-741 - Karel Martel
741-747 - Karloman
741-751 - Pipin III. Krátký
Dynastie Karlovců
751-768 - Pipin III. Krátký
Římské císařství a franské království *aa
768-814 - Karel I. Veliký (768-771 spoluvládcem - Karloman - v Austrasii)
814-840 - Ludvík I. Pobožný
840-843 - válka mezi jeho syny ( Lothar I., Karel II., Ludvík II.; formálně nejvýše byl Lothar I. x měl nejméně fakt.
moci )
843 - Franská říše rozdělena Verdunskou smlouvou
Západofranské království
Dynastie Karlovců
843-877 - Karel II. Holý (od 875 byl římským císařem)
877-879 - Ludvík II. Koktavý
879-882 - Ludvík III.
879-884 - Karloman II. [ 880 - s bratrem si rozdělili vládu = vládl v Burgundsku a v jihofr. územích ]
884-887 - Karel III. Tlustý [již od 876 vládl části východofr. říše; od 879 italským králem; od 881 římským císařem; 882 ovládl celé
východofr. království; 884 obsadil i západofr. trůn = sjednotil celou bývalou franskou říši x 887 sesazen
= ve východofr. království a Lotrinsku vládl Arnulf a v západofr. království Odo Pařížský, v Itálii
Berengar I. Friaulský, v Hornoburgundském království Rudolf I. Burgundský a v Dolnoburgundském
království (Provence) Ludvík III. Slepý (ten se 901 stane i římským císařem) ]
Dynastie Robertovců (Kapetovců)
888-898 - Odo Pařížský
Dynastie Karlovců
898-923 - Karel III. Simplex
922-923 - Robert I. [dynastie Robertovců(Kapetovců)]
Dynastie Bosovců
923-936 - Rudolf Burgundský
Dynastie Karlovců
936-954 - Ludvík IV.
954-986 - Lothar
986-987 - Ludvík V. Líný
Francouzské království
Dynastie Kapetovců
987-996 - Hugo Kapet
996-1031 - Robert II. Svatý
1031-1060 - Jindřich I. Sličný
1060-1108 - Filip I. Krásný
1108-1137 - Ludvík VI. Tlustý
1137-1180 - Ludvík VII. Mladý
1180-1223 - Filip II. August
1223-1226 - Ludvík VIII. Lev
1226-1270 - Ludvík IX. Svatý (1226-1234 - regentkou Blanka Kastilská)
1270-1285 - Filip III. Smělý
1285-1314 - Filip IV. Sličný
1314-1316 - Ludvík X. Svárlivý
1316- Jan I. Dítě (1316 - před jeho narozením a během jeho života - regentem jeho strýc Filip, pozdější král Filip V.)
1316-1322 - Filip V. Dlouhý
1322-1328 - Karel IV. Sličný
Dynastie Valois
1328-1350 - Filip VI. Šťastný
1350-1364 - Jan II. Dobrý
1364-1380 - Karel V. Moudrý
1380-1422 - Karel VI. Šílený (1380-1382 - regentem Ludvík I. z Anjou)
1422-1461 - Karel VII. Vítězný
1461-1483 - Ludvík XI.
1483-1498 - Karel VIII. Vlídný (1483-1484 - regentkou Anne de Beaujeu)
Dynastie Valois - orleánská větev
1498-1515 - Ludvík XII. - Otec lidu
Dynastie Valois - orleánsko-angoulêmská větev
1515-1547 - František I.
1547-1559 - Jindřich II.
1559-1560 - František II.
1560-1574 - Karel IX. (1560-1563 - regentkou Kateřina Medičejská)
1574-1589 - Jindřich III. (1573-1574 - král polský)
Dynastie Bourbonů
1589-1610 - Jindřich IV. Navarrský
1610-1643 - Ludvík XIII. Spravedlivý (1610-1614 - regentkou Marie Medičejská)
1643-1715 - Ludvík XIV. Král slunce (1643-1651 - regentkou Anna Rakouská)
1715-1774 - Ludvík XV. (1715-1723 - regentem Filip II. Orleánský)
1774-1792 - Ludvík XVI.
Francouzská (první) republika
1792-1795 - Konvent
1795-1799 - Direktorium
1799-1804 - Konzulát
Francouzské (první) císařství
Císař
1804-1814 - Napoleon I. **
Francouzské království
Dynastie Bourbonů
1814-1815 - Ludvík XVIII.
Francouzské císařství (stodenní)
Dynastie Bonaparte
1815 - Napoleon I. **
Francouzské království
Dynastie Bourbonů
1815-1824 - Ludvík XVIII.
1824-1830 - Karel X.
Dynastie bourbonsko-orleánská [červencová monarchie]
Král
1830-1848 - Ludvík Filip I.
Francouzská (druhá) republika
Prezident
1848-1852 - Ludvík Napoleon Bonaparte
Francouzské (druhé) císařství
Dynastie Bonaparte
1852-1870 - Napoleon III.
Francouzská (třetí republika)
Prezidenti
1871-1873 - Adolphe Thiers
1873-1879 - Patrice Mac-Mahon
1879-1887 - Jules Grévy
1887-1894 - Sadi Carnot
1894-1895 - Jean Casimir-Périer
1895-1899 - Félix Faure
1899-1906 - Émile Loubet
1906-1913 - Armand Fallières
1913-1920 - Raymond Poincaré
1920- Paul Deschanel
1920-1924 - Alexandre Millerand
1924-1931 - Gaston Doumergue
1931-1932 - Paul Doumer
1932-1940 - Albert Lebrun
Svobodná Francie
Vůdce Svobodných Francouzů
1940-1944 - Charles de Gaulle
Francouzský stát
Hlava státu
1940-1944 - Philippe Pétain
Francouzská (obnovená třetí) republika
Prezidenti prozatímní vlády
1944-1946 - Charles de Gaulle
1946 - Félix Gouin
1946 - Georges Bidault
1946-1947 - Léon Blum
Francouzská (čtvrtá) republika
Prezidenti
1947-1954 - Vincent Auriol
1954-1959 - René Coty
Francouzská (pátá) republika
Prezidenti
1959-1969 - Charles de Gaulle
1969- Alain Poher***
1969-1974 - Georges Pompidou
1974- Alain Poher***
1974-1981 - Valéry Giscard d'Estaing
1981-1995 - François Mitterrand
1995-2007 - Jacques Chirac
2007-xxxx - Nicolas Sarkozy
*aa - Karlova titulace:
Karolus serenissimus augustus a Deo coronatus magnus pacificus imperator Romanum imperium gubernans qui et per misericordiam dei rex Francorum atque Langobardorum.
Formulace imperator Romanum imperium gubernans znamenající císař, správce římské říše, kterou Karel používal místo pouhého Imperator Romanorum vyjadřovala snahu o vyjádření nezávislosti na papežství.
*** přechodně, z titulu funkce prezidenta Senátu
Dynastie Meroveovců
481-511 - Chlodvík I.
Paříž
511-558 - Childebert I.
Orleáns
511-524 - Chlodomer
Remeš
511-533 - Theuderich I.
533-548 - Theudebert I.
548-555 - Theudebald
Soissons
511-558 - Chlothar I.
[558 - Chlothar I. ovládl celou říši]
558-561 - Chlothar I.
Austrasie
561-575 - Sigibert I.
575-595 - Childebert II.
595-612 - Theudebert II.
612-613 - Theuderich II. (od 595 již vládl i v Burgundsku)
613- Sigibert II.
Burgundsko
561-592 - Guntram (od 567 spoluvládne s Chilperichem I. v Paříži)
595-613 - Theuderich II.
Neustrie
Paříž
561-567 - Charibert I.
Soissons
561-567 - Chilperich I.
[ od 567 - Chilperich I. panuje v Soissons a spoluvládne v Paříži ]
567-584 - Chilperich I.
584-613 - Chlothar II.
[ 613 - Chlothar II. ovládl celou říši ]
613-623 - Chlothar II.
Neustrie, Burgundsko
623-629 - Chlothar II.
Austrasie
623-629 - Dagobert I.
[ 629 - po smrti svého otce ovládl celou říši - říše se nedělila, neboť jeho bratr Charibert II. vládl v podřízené
Akvitánii (ta po jeho smrti ztracena, neboť jeho syn Chilperich zemřel těsně po něm - 632/3) ]
629-633 - Dagobert I. [ po jeho smrti následuje období tzv. líných králů - vládli za ně majordomové jejich jménem ]
Neustrie, Burgundsko
633-639 - Dagobert I.
639-657 - Chlodvík II.
657-673 - Chlothar III.
Austrasie
633-656 - Sigibert III.
656- Dagobert II.
656-?662? - Childebertus adoptivus [Pipinovec]
662-673 - Childerich II. (syn Chlodvíka II.)
[ 673 - ovládl i zbytek říše - bratra Theudericha III. nechal zavřít do kláštera ]
673-675 - Childerich II.
Austrasie
676-679 - Dagobert II.
Neustrie, Burgundsko
675-679 - Theuderich III.
[ 679 - ovládl po smrti Dagoberta II. celou říši ]
679-691 - Theuderich III.
691-694/5 - Chlodvík III.
694/5-711 - Childebert III.
711-715 - Dagobert III.
Austrasie
715/718-719 - Chlothar IV.
Neustrie
715-719 - Chilperich II.
[ 719 - po smrti Chlotara IV. z něj Karel Martel udělal krále celé říše ]
719-721 - Chilperich II.
721-737 - Theuderich IV.
737-743 - interregnum
743-751 - Childerich III. (751 - sesazen Pipinem III.)
Majordomové (ti hlavní)
???-640 - Pipin I. Starší
643-662 - Grimoald I. Starší
687-714 - Pipin II. Mladší
714-741 - Karel Martel
741-747 - Karloman
741-751 - Pipin III. Krátký
Dynastie Karlovců
751-768 - Pipin III. Krátký
Římské císařství a franské království *aa
768-814 - Karel I. Veliký (768-771 spoluvládcem - Karloman - v Austrasii)
814-840 - Ludvík I. Pobožný
840-843 - válka mezi jeho syny ( Lothar I., Karel II., Ludvík II.; formálně nejvýše byl Lothar I. x měl nejméně fakt.
moci )
843 - Franská říše rozdělena Verdunskou smlouvou
Západofranské království
Dynastie Karlovců
843-877 - Karel II. Holý (od 875 byl římským císařem)
877-879 - Ludvík II. Koktavý
879-882 - Ludvík III.
879-884 - Karloman II. [ 880 - s bratrem si rozdělili vládu = vládl v Burgundsku a v jihofr. územích ]
884-887 - Karel III. Tlustý [již od 876 vládl části východofr. říše; od 879 italským králem; od 881 římským císařem; 882 ovládl celé
východofr. království; 884 obsadil i západofr. trůn = sjednotil celou bývalou franskou říši x 887 sesazen
= ve východofr. království a Lotrinsku vládl Arnulf a v západofr. království Odo Pařížský, v Itálii
Berengar I. Friaulský, v Hornoburgundském království Rudolf I. Burgundský a v Dolnoburgundském
království (Provence) Ludvík III. Slepý (ten se 901 stane i římským císařem) ]
Dynastie Robertovců (Kapetovců)
888-898 - Odo Pařížský
Dynastie Karlovců
898-923 - Karel III. Simplex
922-923 - Robert I. [dynastie Robertovců(Kapetovců)]
Dynastie Bosovců
923-936 - Rudolf Burgundský
Dynastie Karlovců
936-954 - Ludvík IV.
954-986 - Lothar
986-987 - Ludvík V. Líný
Francouzské království
Dynastie Kapetovců
987-996 - Hugo Kapet
996-1031 - Robert II. Svatý
1031-1060 - Jindřich I. Sličný
1060-1108 - Filip I. Krásný
1108-1137 - Ludvík VI. Tlustý
1137-1180 - Ludvík VII. Mladý
1180-1223 - Filip II. August
1223-1226 - Ludvík VIII. Lev
1226-1270 - Ludvík IX. Svatý (1226-1234 - regentkou Blanka Kastilská)
1270-1285 - Filip III. Smělý
1285-1314 - Filip IV. Sličný
1314-1316 - Ludvík X. Svárlivý
1316- Jan I. Dítě (1316 - před jeho narozením a během jeho života - regentem jeho strýc Filip, pozdější král Filip V.)
1316-1322 - Filip V. Dlouhý
1322-1328 - Karel IV. Sličný
Dynastie Valois
1328-1350 - Filip VI. Šťastný
1350-1364 - Jan II. Dobrý
1364-1380 - Karel V. Moudrý
1380-1422 - Karel VI. Šílený (1380-1382 - regentem Ludvík I. z Anjou)
1422-1461 - Karel VII. Vítězný
1461-1483 - Ludvík XI.
1483-1498 - Karel VIII. Vlídný (1483-1484 - regentkou Anne de Beaujeu)
Dynastie Valois - orleánská větev
1498-1515 - Ludvík XII. - Otec lidu
Dynastie Valois - orleánsko-angoulêmská větev
1515-1547 - František I.
1547-1559 - Jindřich II.
1559-1560 - František II.
1560-1574 - Karel IX. (1560-1563 - regentkou Kateřina Medičejská)
1574-1589 - Jindřich III. (1573-1574 - král polský)
Dynastie Bourbonů
1589-1610 - Jindřich IV. Navarrský
1610-1643 - Ludvík XIII. Spravedlivý (1610-1614 - regentkou Marie Medičejská)
1643-1715 - Ludvík XIV. Král slunce (1643-1651 - regentkou Anna Rakouská)
1715-1774 - Ludvík XV. (1715-1723 - regentem Filip II. Orleánský)
1774-1792 - Ludvík XVI.
Francouzská (první) republika
1792-1795 - Konvent
1795-1799 - Direktorium
1799-1804 - Konzulát
Francouzské (první) císařství
Císař
1804-1814 - Napoleon I. **
Francouzské království
Dynastie Bourbonů
1814-1815 - Ludvík XVIII.
Francouzské císařství (stodenní)
Dynastie Bonaparte
1815 - Napoleon I. **
Francouzské království
Dynastie Bourbonů
1815-1824 - Ludvík XVIII.
1824-1830 - Karel X.
Dynastie bourbonsko-orleánská [červencová monarchie]
Král
1830-1848 - Ludvík Filip I.
Francouzská (druhá) republika
Prezident
1848-1852 - Ludvík Napoleon Bonaparte
Francouzské (druhé) císařství
Dynastie Bonaparte
1852-1870 - Napoleon III.
Francouzská (třetí republika)
Prezidenti
1871-1873 - Adolphe Thiers
1873-1879 - Patrice Mac-Mahon
1879-1887 - Jules Grévy
1887-1894 - Sadi Carnot
1894-1895 - Jean Casimir-Périer
1895-1899 - Félix Faure
1899-1906 - Émile Loubet
1906-1913 - Armand Fallières
1913-1920 - Raymond Poincaré
1920- Paul Deschanel
1920-1924 - Alexandre Millerand
1924-1931 - Gaston Doumergue
1931-1932 - Paul Doumer
1932-1940 - Albert Lebrun
Svobodná Francie
Vůdce Svobodných Francouzů
1940-1944 - Charles de Gaulle
Francouzský stát
Hlava státu
1940-1944 - Philippe Pétain
Francouzská (obnovená třetí) republika
Prezidenti prozatímní vlády
1944-1946 - Charles de Gaulle
1946 - Félix Gouin
1946 - Georges Bidault
1946-1947 - Léon Blum
Francouzská (čtvrtá) republika
Prezidenti
1947-1954 - Vincent Auriol
1954-1959 - René Coty
Francouzská (pátá) republika
Prezidenti
1959-1969 - Charles de Gaulle
1969- Alain Poher***
1969-1974 - Georges Pompidou
1974- Alain Poher***
1974-1981 - Valéry Giscard d'Estaing
1981-1995 - François Mitterrand
1995-2007 - Jacques Chirac
2007-xxxx - Nicolas Sarkozy
*aa - Karlova titulace:
Karolus serenissimus augustus a Deo coronatus magnus pacificus imperator Romanum imperium gubernans qui et per misericordiam dei rex Francorum atque Langobardorum.
Formulace imperator Romanum imperium gubernans znamenající císař, správce římské říše, kterou Karel používal místo pouhého Imperator Romanorum vyjadřovala snahu o vyjádření nezávislosti na papežství.
*** přechodně, z titulu funkce prezidenta Senátu