Curtiss XP-10

Curtiss XP-10 byl navržen a postaven na základě kontraktu z 18. června 1928, který požadoval nový stíhací letoun s dobrou manévrovatelností a zároveň vysokou rychlostí ve velkých výškách. Základní tvary XP-10 odpovídaly závodnímu XP-6A, který byl objednán asi rok předtím, a se kterým nový stíhač sdílel řadu rysů. XP-10 měl ale horní křídlo zalomené do trupu tak, aby měl pilot volnější zorné pole. Ještě jednou, a pokud nepočítáme zhruba ve stejné době přestavovaný závodní XF6C-6 i naposled, se Curtiss rozhodl použít povrchové chlazení z mosazných plechů na horním křídle. K pohonu sloužil motor Conqueror, v podstatě stejné přídi, jaká byla použita u XP-6A. Konstrukce trupu byla svařena z ocelových trubek a potažena plátnem, konstrukce křídel byla dřevěná a potažená překližkou.


XP-10 (28-387) převzala armáda na McCook Field v dubnu 1930 a poprvé vzlétl o měsíc později. Jak bylo očekáváno, pilot měl výborný výhled, výkony ale byly zklamáním, protože byly jen nepatrně lepší než soudobé Hawky. To v kombinaci s opět nespolehlivými a netěsnícími povrchovými chladiči (navíc v době, kdy již konečně byly k dispozici etylenglykolové chladiče) vedlo k zamítnutí typu již po deseti nalétaných hodinách. XP-10 byl armádou vyřazen v srpnu 1931 a dožil jako nelétající pomůcka ve škole pro mechaniky.