Bc. Radka Mandoková

Články

• A Comparative Study of Modernization of Turkey and Iran: Summary

  Mustafa Kemal Atatürk and Reza Shah Pahlavi: A Comparative Study of Modernization of Turkey and Iran
  Summary

  8.800
• Komparace tureckého a íránského modernizačního procesu

  Bakalářská práce „Komparace tureckého a íránského modernizačního procesu: Mustafa Kemal Atatürk a Rezá Šáh Pahlaví“ se zabývá otázkou turecké a íránské modernizace v meziválečném období a srovnává politické postupy při modernizaci těchto dvou muslimských států. Cílem práce je pomocí komparativní metody objasnit důvody, proč byla modernizace v prvním případě úspěšná a v druhém nikoliv. Práce vychází ze srovnání výchozích podmínek pro zahájení reforem a pokračuje analýzou stěžejních témat obou modernizací. Tato témata jsou především role nacionalismu, sekularizační reformy, společensko-ekonomické reformy a westernizace. V neposlední řadě se práce zabývá povahou režimu a soustředí se zejména na roli vůdců Mustafy Kemala Atatürka a Rezy Šáha Pahlavího.

  10.294
• Komparace tureckého a íránského modernizačního procesu: 1. Historické předpoklady

  Pro srovnání obou modernizačních procesů je zásadní zejména rozdíl mezi Osmanskou říší, ve které se snahy o modernizaci odehrávaly po více než jedno století a Persií, kde první modernizační hnutí vzniklo teprve na počátku století dvacátého.

  12.862
• Komparace tureckého a íránského modernizačního procesu: 10. Pád Rezy Šáha Pahlavího

  Šáhův režim se stával postupem času stále více despotický. Na počátku vlády měl Rezá Šáh značnou veřejnou podporu napříč společenskými vrstvami. Oporou režimu se stala městská vrstva obchodníků bázáru, inteligence a byrokratického aparátu. Na rozdíl od Turecka se Írán stal vojenským režimem, kde armáda plnila nejen funkci donucovacího orgánu, ale zasahovala i do civilní správy. Šáhova politika od třicátých let vykazovala znaky despotismu, což se promítlo zejména ve vztahu k opozici.

  11.007
• Komparace tureckého a íránského modernizačního procesu: 2. Teoretický koncept modernizace

  Na základě Shilsovy klasifikace modernizačních režimů bývají Atatürkovo Turecko a Írán Rezy Šáha Pahlavího řazeny mezi modernizační oligarchie. Ty se vyznačují silnou autoritativní vládou a jistými prvky pluralitního parlamentarismu, které jsou však jen formální. Předpokladem modernizační oligarchie je existence silné elity, disponující účinným nástrojem k udržení stability, zejména vojenskými složkami, které jsou často součástí této elity.

  13.187
• Komparace tureckého a íránského modernizačního procesu: 3. Nástup k moci a legitimita

  Vzhledem k tomu, že komparace výchozích podmínek je určující pro posuzování výsledků politické i společenské transformace, budu se v této kapitole zabývat srovnáním nástupu k moci Mustafy Kemala Atatürka a Rezy Chána. Pokusím se zde objasnit, za jakých okolností se aktéři převratů dostali k moci a zejména jak zdůvodňovali svou legitimitu. Přestože se jedná o státní převraty, otázka legitimity je podstatná pro zachování režimů.

  15.243
• Komparace tureckého a íránského modernizačního procesu: 4. Charakter režimů

  Pro posuzování samotných reforem třeba určit druh vlády z hlediska držitelů, což pomůže objasnit způsob, jakým byly reformy zaváděny. U obou režimů se jednalo o autoritativní vládu v čele s charismatickým vůdcem. Systémy se však lišily druhem formálního politického zřízení (republika versus konstituční monarchie) a především způsobem výkonu moci. Na rozdíl od Rezy Šáha, který vykonával moc přímo, respektive prostřednictvím dosazeného kabinetu ministrů, Atatürk vládl prostřednictvím jím založené strany, která se stala stranou monopolní. Povaha režimů se lišila i v míře autoritativnosti. Atatürkův režim byl nesporně autoritativní, avšak umožňoval širší politickou participaci než šáhova diktatura.

  22.713
• Komparace tureckého a íránského modernizačního procesu: 5. Nacionalismus

  V obou státech je období modernizace neoddělitelně spjato s tureckým a íránským nacionalismem v dnešní podobě. Pro oba nacionalismy je charakteristická nacionalistická rétorika, důraz na jazykovou politiku s požadavkem jednotného jazyka a snaha o národní jednotu, i za cenu potlačování etnických menšin. Atatürk i Rezá Šáh zakládali svou legitimitu především na národnostním principu. V obou státech se jedná o období vytváření nacionalismu, respektive období tzv. národního obrození, tak jak jej definuje Ernest Gellner.

  25.686
• Komparace tureckého a íránského modernizačního procesu: 6. Sekularizace

  V sekularizační vlně muslimských států ve třicátých letech byly Turecko a Írán vůdčími státy laicizace. Nacionalističtí modernisté islámského světa považovali islám za důvod zaostalosti a inspirovali se západním modelem oddělení církve od státu, ve kterém spatřovali základ pokroku. Původně západní teze o negativním působení islámu na materiální pokrok se na přelomu devatenáctého a dvacátého století rozšířila v muslimských intelektuálních kruzích.

  16.033
• Komparace tureckého a íránského modernizačního procesu: 7. Role armády

  Jedním z největších rozdílů mezi tureckou a íránskou modernizací je způsob udržování režimu, respektive úloha armády v reformním procesu. Tento faktor dobře ilustruje, nakolik byla změna společnosti vnucená silou a jaká je skutečná úroveň politické participace.
  V Turecku lze od roku 1923 hovořit o civilní vládě, na rozdíl od Íránu, kde hrála armáda klíčovou roli a) jako proponent modernizace, b) jako nástroj udržení režimu.

  11.309
• Komparace tureckého a íránského modernizačního procesu: 8. Hospodářská modernizace a industrializace

  Myšlenka modernizace je založená na teorii všestranného lidského pokroku, jehož nejviditelnějším a nejvíce hmatatelným výsledkem je hospodářský rozvoj, technologické inovace a ekonomický růst, které předpokládají pozdější rozvoj v kulturní a politické oblasti. Reformátoři první poloviny dvacátého století proto viděli v modernizaci státního hospodářství a průmyslu jeden z cílů svého úsilí. Nástroje k dosažení hospodářské prosperity se u jednotlivých hnutí lišily, avšak jejich společným jmenovatelem byla industrializace. Po první světové válce Turecko i Írán vycházely z podobných hospodářských podmínek převážně agrárních států s relativně zaostalým zemědělstvím a nepříznivou ekonomickou situací.

  10.839
• Komparace tureckého a íránského modernizačního procesu: 9. Institucionalizace v Turecku

  Pro úspěšnou modernizaci je zásadní institucionalizace, která v Turecku proběhla rychle a precizně, zejména díky dědictví částečně zreformovaného státní aparátu. Pilířem režimu se stal rozsáhlý byrokratický aparát a systém státostrany.

  10.067
• Komparace tureckého a íránského modernizačního procesu: Použitá literatura

  Komparace tureckého a íránského modernizačního procesu: Mustafa Kemal Atatürk a Rezá Šáh Pahlaví
  Použitá literatura

  9.008
• Komparace tureckého a íránského modernizačního procesu: Resumé

  Komparace tureckého a íránského modernizačního procesu: Mustafa Kemal Atatürk a Rezá Šáh Pahlaví
  Resumé

  9.216
• Komparace tureckého a íránského modernizačního procesu: Úvod

  Problematika modernizace muslimských států představuje samostatné téma teorie modernizace. Specifická povaha modernizačních procesů v islámských zemích na počátku dvacátého století vyplývá zejména ze dvou skutečností. Za prvé všechny tyto státy byly konfrontovány s otázkou postavení islámu v politickém systému vyplývající z historické tradice a za druhé se v tomto prostoru současně jedná o období vzniku nacionalismu a národních států. Turecko a Írán spolu s Egyptem patřily mezi první státy v regionu, ve kterých byl zahájen modernizační proces a jejichž reformy se do jisté míry staly vzorem pro další země.

  12.368
• Komparace tureckého a íránského modernizačního procesu: Závěr

  Moc není nikdy vlastností jednotlivce; patří skupině a existuje pouze tak dlouho, pokud skupina zůstává pohromadě

  11.173